Využití feromonů k přímé ochraně proti škůdcům

02. 05. 2021 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 2303x

Feromony se používají v ochraně rostlin především k monitoringu škůdců. Při použití odparníku od stejného výrobce a stejného typu lapáku lze na základě víceletých údajů odhadnout riziko škodlivosti a podle toho zvolit odpovídající způsob ochrany. Použití feromonů k přímé ochraně je méně časté, protože vychytání škůdců do feromonového lapáku je možné pouze u několika druhů, které dokáží způsobit významné škody i při relativně nízké početnosti.

Na druhy s vysokou populační hustotou tato metoda nefunguje. Ani v experimentech, ve kterých byl použit velmi vysoký počet lapáků na hektar, nedošlo k redukci škůdců pod práh škodlivosti. Použití vysokého počtů lapáků by neobstálo ekonomicky ani při dobré účinnosti, protože náklady na materiál a práci by převýšily způsobenou škodu. Další možností přímé ochrany je metoda dezorientace, zabraňující spáření jedinců.

Metoda dezorientace

U nás se využívá nejčastěji v sadech a vinicích proti obalečům, ale nedávno byla zaregistrována i do skleníků proti makadlovce jihoamerické. Odparníky zavěšené na rostlinách uvolňují postupně feromon, který prosytí prostor a znemožní samci nalézt neoplodněnou samici, protože stopa jejího feromonu zanikne v oblaku syntetického feromonu z odparníků. Metoda funguje pouze při nízkém výskytu škůdců, neboť vysoká koncentrace feromonu říká samci: je zde spousta samic, hledej zrakem! Pokud je samic málo, je malá pravděpodobnost, že ji samec bez možnosti sledovat její feromonovou vlečku najde. Pokud jich je však dostatek, partneři se najdou, dojde k páření a kladení vajíček.

Přímý odchyt

Druhou možností je odchyt samců do lapáků nebo na samostatné lepové podložky. Při vychytání většiny samců se samice nemají s kým spářit a u druhů, u kterých se tato metoda používá, se z neoplozených vajíček larvy nevylíhnou. Přímý odchyt lze využít pro více druhů, než je uvedeno v tomto článku. Používá se především ve speciálních plodinách, kde škůdci způsobují vyšší ztráty. Stejným způsobem se používají lapáky s potravními atraktanty (např. na nesytku jabloňovou).

Skladištní škůdci

Zavíječi jsou nejčastější škůdci v domácnostech a kancelářských prostorech. Housenkám stačí zapomenutý pytlíček s potravou v rohu poličky, který je zdrojem poletujících dospělců na několik generací. V budovách mohou dospělci přeletovat z místnosti do místnosti otevřenými dveřmi, okny a dalšími otvory. Zimní období je ideální k jejich vyhubení, protože venkovní nízké teploty zamezují jejich šíření.

K dispozici je několik způsobů ochrany pomocí feromonů. Nejčastěji jsou feromony napuštěny přímo v lepové desce nebo v kapsli umístěné v lapáku. Většinou se používají směsné feromony na více druhů (zavíječ paprikový, zavíječ skladištní, zavíječ moučný, zavíječ čokoládový). Pokud máte problémy pouze s jedním druhem, je možné použít levnější jednodruhové feromony.

Nejběžnějším druhem v domácnostech bývá polyfágní zavíječ paprikový, který se pozná podle charakteristické kresby na předních křídlech. Kromě prodávaných lapáků je možné vyrobit lapák svépomocí, postačí položit na lepovou desku odparník. Do každé místnosti se umístí pouze jeden lapák, pokud se mezi více místnostmi nezavírají dveře, postačí jeden lapák na více místností. Zde neplatí, čím více, tím lépe, protože pokud se umístí do místnosti více lapáků, mohou se feromonové vlečky překrývat a sníží se účinnost. Při nízkém výskytu nebo preventivně, postačí jeden lapák na chodbě a ochrana celé budovy je vyřešena. Účinnost feromonového odparníku závisí na výrobci i umístění. Lapák nesmí přijít ke zdrojům tepla ani na přímé slunce. Vyšší teplota způsobí rychlejší odpar a zkrácení životnosti. Trvanlivost feromonu napuštěného do lepové desky je zpravidla kratší než v pryžové kapsli, ze které se odpařuje několik měsíců. Pro dobrou účinnost je třeba včasná výměna lepového dna - při vysokém odchytu se lep pokryje šupinkami a další zavíječi se již nepřilepí.

Drvopleni

Let drvopleňů je roztáhlý do několika měsíců, jedna samice dokáže vyklást stovky vajíček, proto se k redukci napadení stromků používají místo postřiků feromonové lapáky.

Drvopleň hrušňový je významnější než drvopleň obecný, je teplomilnější, škodí více v jižních oblastech republiky, ale housenky mohou být přivezeny do sadu spolu s novými stromky a škodit i v chladnějších lokalitách.

Účinnost feromonů není příliš vysoká, ale v rizikových sadech se jejich instalace vyplatí, zvláště v počátku napadení při nízké hustotě škůdce. Informace o početnosti dospělců lze současně využít i pro předpověď rizika poškození stromků a následnou mechanickou likvidaci napadených letorostů v době, než se housenky přesunou do kmínků.

Rýhonosec řepný

V současné době je v České republice velice vzácný, zařazený do Červeného seznamu ohrožených druhů, ale v sousedním Rakousku a Polsku již působí velké škody s následným zaoráním cukrové řepy. Škodlivé výskyty jsou vzhledem k zákazu moření neonikotinoidy pouze otázkou času i u nás.

Feromonové lapáky se umístí na okraj pozemku, odkud se dospělci šíří do porostů. Odchycení brouci nedokáží po hladké stěně umělohmotných vaniček vylézt, ale při vysokém počtu se past rychle zaplní, proto je nutné lapáky včas vysypat a brouky usmrtit. Účinnost lapáků je nejvyšší na začátku škodlivého výskytu, kdy odchytí část dospělců, kteří uniknou chemické ochraně. Jeden dospělec dokáže zničit několik mladých rostlin řepy za den => odchytem jednoho brouka se zachrání několik m² porostu.

Podomácku vyrobený lapák na zavíječe paprikového a moučného z odparníku a lepové desky

Dospělec zavíječe paprikového na lepové desce

Housenky zavíječe paprikového proniknou i do vlašských ořechů

Lapák na rýhonosce řepného je kombinací feromonu s padací pastí

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.