Pěstitelské technologie máku a vybrané výsledky z pokusů

09. 06. 2022 Ing. Matěj Satranský; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 1847x

Mák setý (Papaver somniferum L.) by byl v osevním postupu, v ideální případě, řazen jako plodina první trati. Měl by se tedy zařazovat po organicky hnojených okopaninách, či po plodinách z čeledi bobovitých. Zemědělská praxe společně s relativně úzkými osevními postupy toto často neumožňuje a mák tak zařazujeme především po obilních předplodinách.

Předplodiny

Obilní předplodina je pro mák určitě vhodnější než řepka olejná. Výdrol řepky se v makových porostech likviduje pouze s velkými obtížemi. Především v souvislosti s možným fytotoxickým působením herbicidních přípravků. Zařazení řepky jako předplodiny sebou nese také nezanedbatelné riziko rozšíření některých polyfágních původců houbových chorob (např. hlízenka). Zařazení máku na stejný pozemek by mělo být nejdříve s čtyřletým odstupem. Častější setí máku na stejný pozemek provází vyšší výskyt houbových chorob, které mohou být pro porost likvidační. Ještě delší časový rozestup by měl provázet setí odlišně barevného máku. Osivo máku si může relativně dlouho uchovat schopnost klíčení. Nechtěným pomícháním různě barevných odrůd při sklizni se mák prakticky prodejně znehodnotí.

Mák je drobnosemenná plodina s průměrnou hodnotou HTS 0,55 g. U máku je tedy stěžejní zaměřit se na setí vysoce kvalitního osiva na vhodný pozemek s precizní předseťovou přípravou. Tyto faktory jsou rozhodující pro uspokojivý výnos a tedy i celkově příznivou ekonomiku pěstování máku. Volba odrůdy se pravděpodobně tolik nepromítne do konečného výnosu jako předchozí zmíněné body. Naprostá většina registrovaných odrůd máku dosahuje dobrých výsledků.

Předseťová příprava

Ideální půdou pro pěstování máku jsou hluboké, strukturní, kypré, středně těžké půdy s dobrým vodním režimem a dostatečnou zásobou organické hmoty a živin. Při pěstování máku se vyhýbáme těžkým jílovitým půdám. Půda na pozemku určeném k pěstování máku by měla mít drobtovitou strukturu. Nevhodné jsou půdy s náchylností k tvorbě půdního škraloupu.

S přípravou pozemku pro pěstování máku musíme začít bezprostředně po sklizni předplodiny, kdy musíme zvolit vhodnou strategii pro regulaci zaplevelení. Je vhodné pozemek co nejvíce odplevelit před zasetím máku. Poté je regulace plevelů komplikovanější (fytotoxicita pro rostliny máku), v případě zaplevelení mákem vlčím prakticky nemožná.

Přípravu půdy pro pěstování máku začínáme provedením podmínky po sklizni předplodiny. Podmítku provedeme zhruba 8–10 cm hlubokou. Podpoříme tím vzejití plevelů a ty následně likvidujeme pomocí klasické orby nebo hlubokého kypření. Půdu oráme či kypříme do hloubky minimálně 15 cm. Tímto opatřením do jisté míry můžeme regulovat následné větvení hlavního kůlového kořene a poléhání rostlin. Pokud pozemek ošetřujeme klasickou orbou, je vhodné provést hrubé urovnání pozemku během podzimu. V posledních letech, kdy jsou zimy mírné a plevele nevymrzají, bychom podmítky s orbou během podzimu měli doplnit ještě aplikací některého z neselektivních herbicidních přípravků.

Po kvalitní podzimní přípravě postačí během jarních měsíců půdu mělce provzdušnit za pomoci bran, kompaktorů apod. Půda na jaře by se měla kypřit pouze mělce do hloubky cca 20 mm. Kypřit do větší hloubky než 50 mm není vhodné. Pomocí mělkého kypření zachováme půdní kapilaritu, a tím zajistíme vzcházejícím rostlinkám máku tolik potřebnou vláhu. Musíme dát pozor na přespříliš jemně upravený povrch. Ten, především na těžších půdách, sebou nese riziko tvorby půdního škraloupu, který na vzcházejících subtilních a křehkých rostlinách máku způsobuje velké škody.

Osivo a setí

Jak již bylo zmíněno v souvislosti s nízkou HTS máku, je nutné zajistit kvalitní osivo. Dnes již obchodníci často negarantují pouze klíčivost, která plně nepostihuje vlastnosti osiva - je stanovována v optimálních podmínkách, ale také vitalitu osiva. Garanci dobré vitality osiva by měli pěstitelé sledovat. Ta totiž určuje schopnost osiva klíčit i v různých stresových podmínkách.

Většina osiv se seje mořených. To u máku dává obzvlášť smysl, vzhledem k relativně nízkému výsevku. Náklad na mořidla je proto u máku malý a výsledky naznačují, že prakticky všechny sledované způsoby ošetření osiva máku se pozitivně promítají do konečného výnosu. V posledních letech bylo primárně využívané mořidlo máku Cruiser OSR. Ten bohužel, v souvislosti s neustále se zvětšujícím množstvím zakázaných látek určených k ochraně rostlin, končí. Jeho účinky byly kombinované - instekticidně fungicidní. V současnosti se velká část výzkumu ČZU společně se spolkem Český modrý mák souvisejícího s pěstováním máku intenzivně věnuje právě hledání vhodné náhrady za Cruiser OSR. Insekticidní účinky se hledají například ve výtažcích z řady rostlin (máta, paprika, routa, bazalka a další). Fungicidní efekt mají některé přípravky na bázi symbiotických hub jako například Polyversum (Pythium oligandrum) či Gliorex (Clonostachys, Trichoderma). Jinak hrají v současné době prim především přípravky s obsahem různých stimulačních látek. Ty, z hlediska výnosu, vycházejí velmi dobře, ale absence insekticidní složky nese riziko, že v případě vysokého napadení krytonoscem kořenovým by porosty mohly být významně poškozeny.

Pokusy s ošetřením osiva máku

V prezentovaných pokusech (tab. 1) bylo použito celkem 7 typů ošetření osiva, a to samostatně či v kombinaci. Pokusy byly porovnány s neošetřenou kontrolní variantou. Mezi užité přípravky byly zařazeny; Sunagreen - S (stimulátor), TERRA-SORB - T-S (stimulátor), Enviseed - E (stimulátor), TS Osivo - TS O (stimulátor), Cruiser - Cr (fungicid, insekticid), Polyversum - P (biofungicid - Pythium oligandrum), Gliorex - G (biofungicid – Clonostachys, Trichoderma). Přípravky byly aplikovány v dávkách doporučených výrobcem. Jednotlivé varianty byly zakládány vždy ve čtyřech opakovaní. Pokusy byly založeny v optimálních podmínkách na konci března do ideálně vlhké půdy. Následně přišel velmi studený duben, který výrazně opozdil vzcházení rostlin.

Z hlediska průměrného hektarového výnosu (graf 1) dopadly nejlépe varianty s kombinací stimulačních přípravků a současnou aplikací mořidla Cruiser. „Nejvýkonnější“ varianta (Sunagreen + Enviseed + E-ventus + Cruiser) dosahovala téměř 2tunového výnosu a překonala neošetřenou kontrolní variantu o 32 %. Tyto kombinace přípravku Cruiser s různými stimulačními látkami se osvědčují pravidelně. Již tradičně velice dobře dopadly varianty ošetřené přípravky TS Osivo a Enviseed. U obou jmenovaných bylo zaznamenáno zvýšení výnosu o 19, respektive 20 %. I samostatné ošetření osiva proudem elektronů (systém E-ventus) se pozitivně promítlo do celkového průměrného výnosu, ale zdá se, že tento typ ošetření nejlépe funguje právě v kombinaci s ostatními přípravky. Přípravek Gliorex, který je využitelný i v režimu ekologického zemědělství, zvýšil průměrný výnos o 7 procentních bodů. Další ekologický přípravek na bázi symbiotického působení hub Polyversum byl prakticky na úrovni neošetřené kontrolní varianty.

V grafu 2 pozorujeme vliv ošetření osiva různými přípravky a jejich kombinacemi na počet rostlin na 1 m². První odpočet byl proveden 5. května, kdy porosty ještě nebyly zcela vzešlé. Druhé pak před koncem vegetace (27. července). Z grafu 2, který je seřazen podle průměrného výnosu, je patrné, že je zde určitá míra korelace mezi množstvím rostlin na plochu a konečným hektarovým výnosem. Pokud se zaměříme na první počítání rostlin, můžeme pozorovat, že nejrychleji vzchází varianta ošetřená pouze stimulačními látkami (TS osivo, Enviseed). Z výsledků již dlouhodobě vyplývá, že při ošetření přípravkem Cruiser musíme počítat s určitým prodloužením období, kdy rostliny vzchází. To vždy ale nemusí být na škodu. Například ve vegetačním roce 2020 nejlépe dopadly varianty ošetřené čistě přípravkem Cruiser, kdy se rostliny musely vypořádat s jeho určitou pesticidní bariérou, prodloužilo se vzcházení a rostliny se vyhnuly velmi nepříznivým podmínkám na jaře. Velmi rychle vzešly také varianty ošetřené způsobem E-ventus.

Obecně lze pro ošetření máku doporučit takřka jakékoliv ošetření osiva. Především vzhledem k nízké finanční zátěži, která souvisí s nízkým množstvím vysévaného osiva. I relativně malé navýšení výnosu náklady na ošetření zaplatí.

Tab. 1: Agrotechnika pokusů s ošetřením osiv, Červený Újezd, 2021

Graf 1: Vliv ošetření osiva na výnos ve srovnání s neošetřenou kontrolou (%)

Graf 2: Vliv ošetření osiva na rychlost vzcházení a počet rostlin na 1 m²

Ošetření máku po zasetí

Prvním hnojením máku bychom měli vzcházejícím rostlinám zajistit dávku cca 60–100 kg N/ha. Můžeme použít například vícesložkové NPK, LAD, LAV, případně kapalná hnojiva DAM, SAM společně s aplikací preemergentních herbicidů.

K aplikaci preemergentních herbicidů je vhodné přistoupit vzhledem k pomalému počátečnímu růstu rostlinek máku, se kterým souvisí jejich nízká konkurenceschopnost vůči plevelným rostlinám. Pro preemergentní regulaci můžeme využít například herbicidy s účinnou látkou isoxaflutole a cyprosulfamide (Merlin Flexx, Spade Flexx), přípravky na bázi látky chlortoluron (Lentipur), clomazonu (Command 36 SC) či herbicid Callisto 480 SC. Pěstitelé by měli být opatrní především s herbicidy, jako je Merlin Flexx (nepřekračovat dávku 0,4 l/ha) - přípravek by mohl na rostlinky máku působit fytotoxicky.

Pokud je preemergentní aplikace herbicidů nedostatečná, například v souvislosti se suchým počasím, či je intenzita zaplevelení širším spektrem plevelných druhů vyšší, je vhodné využít k postemergentní aplikaci přípravek Callisto 480 SC (0,15–0,2 l/ha). Ten může být vhodný i k regulaci výdrolu řepky, jejíž regulace preemergentními herbicidy může být nedostatečná. Na pěstitelských plochách bez preemergentní regulace plevelů můžeme regulovat zaplevelení dělenými dávkami přípravku Callisto 480 SC. První dávku aplikujeme ve 2.–4. pravém listu. Dávka může být i nižší než 0,1 l/ha. Druhou aplikaci, která proběhne s odstupem 2–3 týdnů, navýšíme 0,15 l/ha a doplníme o přípravek Tomahawk. Na celou řadu plevelů včetně jednoděložných trav a dvouděložných plevelů můžeme postemergentně využít přípravek Laudis WG. Laudis aplikujeme v době BBCH 16–18, tedy v 6.–8. pravém listu. Při normální míře zaplevelení postačí dávka 1,7 l/ha. Laudis lze při vyšším zaplevelení kombinovat s přípravky Tomahawk či Starane.

Přibližně ve fázi BBCH 16 (6 pravých listů) je vhodné mák přihnojit cca 40 kg N/ha. Opět můžeme využít jak pevná, tak kapalná hnojiva.

Celkovou ekonomiku pěstování máku můžeme podpořit také aplikací některých mikroprvků. V případě máku se jedná především o bór a zinek. Bór aplikujeme ve fázi BBCH 14–18, při výšce rostlin cca 7 cm. Pro dodání bóru můžeme využít přípravky jako například Campofort special B, Bór 150, popř. Wuxal SUS boron aj. Zinek dodáváme porostům ve fázi pylových tetrád. Pro přihnojení zinkem můžeme využít např. Nitrozinek, Zinkosol forte, Zintrac 700 aj.

V porostech máku musíme důkladně sledovat intenzitu výskytu krytonosce kořenového. Především v období vzcházení máku - podle klimatických podmínek cca 7–21 dní po zasetí musíme kontrolovat makové porosty ideálně každý den. Je vhodné sledovat signální místa, hledat jedince krytonosce kořenového či jejich okusy na vzcházejících rostlinách. Při objevení požerků či jedinců je doporučeno přistoupit k plošné aplikaci insekticidu. Samice v období před vykladením mohou porosty zcela zdecimovat. Ošetření je ekonomicky přínosné do fáze BBCH 18 při výšce cca 10 cm.

Dále je v pěstitelské technologii máku třeba klást důraz na kvalitní fungicidní ochranu porostů. Jednou z nejvýznamnějších houbových chorob je plíseň máku, kterou vyvolává patogen Peronospora arborescens. Je přenosná osivem a může se projevit buď lokálně, kdy napadené rostliny přežívají, ale výnos je o poznání nižší nebo napadnou rostlinu máku systémově. Ve druhém případě většina rostlin předčasně uhyne. Mezi další houbové onemocnění přenášené osivem patří především helmintosporiová nekróza máku (Pleospora papaveraceae). Tento patogen může v porostech máku působit velmi destruktivně. Vyskytuje se na listech a při příznivých podmínkách proniká patogen do makovic, kde jsou napadnuta semena.

Pokusy s fungicidním ošetřením porostů

Do pokusů bylo zařazeno celkem 7 přípravků s různými účinnými látkami. Byly aplikovány jak samostatně, tak v kombinaci. Proti plísni máku byly vybrány přípravky: Dithane (mancozeb), Ridomil (metalaxyl-M, mancozeb), Tilmor (prothioconazole, tebuconazole) a z řad biologických přípravků Polyversum (Pythium oligandrum). Proti helmintosporióze byly do pokusů vybrány přípravky: Propulse (fluopyram, prothioconazole), Pictor active (boscalid, pyraclostrobin), Amistar Xtra (azoxystrobin, cyproconazole) a Amistar gold (azoxystrobin, difenoconazole). Metodika pokusů byla kromě fungicidního ošetření jednotná (viz tab. 1). U variant s různým fungicidním ošetřením byl jednotný způsob ošetření osiva: Sunagreen + Enviseed + Cruiser.

Pokud se zaměříme na průměrný hektarový výnos, můžeme v grafu 3 vidět, že nejhůře dopadla varianta se samostatnou aplikací přípravku Ridomil a kontrolní varianta. Naopak nejlepších výsledků dosáhla varianta s plnou fungicidní ochranou, tedy varianta, kde byl aplikován fungicid proti plísni máku i proti helmintosporióze. Konkrétně jde o kombinaci přípravku Dithane s přípravkem Propulse. Oproti předchozímu roku, kdy v Červeném Újezdě prakticky nebyl žádný tlak plísně máku a varianty s přípravkem Dithane dopadly na úrovni neošetřené kontrolní varianty, se aplikace Dithanu promítla do výnosu velmi pozitivně. Je proto škoda, že účinná látka přípravku Dithane (mancozeb) pravděpodobně nebude v budoucnu využitelná. Velmi dobře dopadl přípravek Amistar Gold, a to jak samostatně, tak v kombinaci s přípravkem Dithane. Biologický fungicid Polyversum (Pythium oligandrum) dopadl z hlediska výnosu lépe než neošetřená kontrolní varianta. Ze samostatně aplikovaných fungicidů proti plísni máku dopadl velmi dobře přípravek Tilmor, který se aplikuje později (rostliny cca 20 cm). To je pozitivní, protože kvůli zákazu účinné látky mancozeb bude tento přípravek v budoucnu pro boj s plísní máku důležitý.

S výnosem úzce souvisí napadení chorobami (graf 4). Jednotlivé varianty jsou seřazeny podle průměrného výnosu. V grafu je míra napadení znázorněna pomocí indexu. Počítá se z hodnocení cca 10 jednotlivých rostlin na každé pokusné parcele. Nabývá hodnot od 0 do 100 bodů. Čím vyšší číslo, tím vyšší míra napadení. Z grafu je patrné, že ve většině případů se vyšší míra napadení jednotlivých variant negativně promítla do konečného výnosu. Plná fungicidní aplikace je ve většině případů makových porostů na místě. Například kombinace Tilmor + Amistar Gold se zdá být, vzhledem ke zmiňovanému zákazu účinné látky mancozeb, slibná do budoucna.

Graf 3: Vliv fungicidního ošetření na průměrný hektarový výnos

Graf 4: Vliv fungicidní ochrany na míru napadení máku houbovými chorobami

Sklizeň máku

Sklizeň máku jarního bývá prováděna v období od poloviny července do počátku září, hlavní termín se ale zpravidla pohybuje od poloviny do konce srpna. Doba sklizně máku nastává v okamžiku, kdy jsou semena volně uložena na dně tobolky a při zatřesení s rostlinou slyšíme, jak uvnitř tobolky šustí. Tobolky jsou hnědé, suché a osivo má typickou barvu, kterou za přítomnosti vzduchu nemění. Dalším znakem doby sklizně je, že se v porostu již nevyskytují žádné zelené makovice. Vlhkost semen by měla být maximálně 10 % a vlhkost makoviny do 17 %.