Chemap Agro s.r.o.

Prospěšnost použití biologicky aktivních látek v produkci chmele

30. 06. 2017 Ing. Pavel Procházka Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 341x

Jednou z nejvýznamnějších podmínek při pěstování chmele v ČR je množství srážek a jejich distribuce v průběhu vegetačního období. Tato skutečnost nabývá na významu zejména proto, že podstatná část ploch chmele je soustředěna do Žatecké oblasti, která se nachází ve srážkovém stínu Krušných hor a Doupovských vrchů.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Nedostatek vláhy lze kompenzovat doplňkovou závlahou, avšak v ČR je závlaha vybudována jen asi na pětině chmelnic. Rostliny chmele se tak musejí v průběhu vegetace vyrovnávat se stresem v podobě přísušků. Vzhledem k měnícímu se klimatu, rostliny chmele často trpí nejen deficitem vody v půdě, ale i výraznými teplotními výkyvy. Jednou z možností jak alespoň částečně eliminovat tyto stresy, je ošetření chmelových rostlin vhodnými biologicky aktivními látkami.

Biologicky aktivní látky

Z víceletých výsledků se jako perspektivní jeví biologicky aktivní látky založené na bázi huminových kyselin a fulvokyselin (Lignohumát Max). Ještě větší efekt však poskytují zmíněné kyseliny ve směsi s auxiny (přípravek Lexin), popřípadě s prekurzory fytohormonů, vitamíny a enzymy (přípravek Lexenzym). Velmi dobré výsledky také dosahují přípravky založené na bázi výtažků z mořských řas (v pokusech použitý výtažek z hnědé řasy Ascophyllum nodosum).

Lignohumát Max je přípravek založený na bázi humusových kyselin a vzniká v procesu organické transformace odpadu při zpracování dřeva. Obsahuje pouze aktivní části huminového spektra, a to huminové kyseliny a fulvokyseliny v poměru 1:1.

Lexin je kapalný koncentrát huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů. Stimuluje například dělení buněk a jejich dlouživý růst. Jeho pozitivní vliv byl pozorován také na tvorbu cévních svazků, tvorbu a růst kořenů a další anatomicko-morfologické vlastnosti a znaky rostlin včetně zvýšení jejich výnosu a kvality.

Lexenzym je koncentrát huminových kyselin a fulvokyselin obohacený o prekurzory fytohormonů, vitamíny a enzymy.

Hlavními účinnými látkami extraktů z mořských řas jsou fytohormony (auxiny a cytokininy), u nichž je určující hlavně jejich poměr. Tyto extrakty se připravují především z hnědých řas - Ascophyllum nodosum a podporují růst kořenů, optimální růst a vývoj rostlin, zvyšují výnos a kvalitu produkce. V řase Ascophyllum nodosum byly zjištěny volné cytokininy, purinové báze a jejich nukleosidy, kyselina abscisová a například i kyselina indolyl-3-octová. Mořské řasy obsahují též všechny hlavní rostlinné živiny, stopové prvky a široké spektrum vitamínů (např. B, C, D, E, K, niacin), které mohou být využívány rostlinami. Tyto řasy dále obsahují kyselinu alginovou, aminokyseliny a mannitol.

Přístroj Yara N tester, kterým byl zjišťován obsah chlorofylu v listech
Přístroj Yara N tester, kterým byl zjišťován obsah chlorofylu v listech

Aplikace biologicky aktivních látek na lokalitě Ročov v roce 2016
Aplikace biologicky aktivních látek na lokalitě Ročov v roce 2016

Pokusy ve chmelnicích

Využití výše zmíněných biologicky aktivních látek bylo naposledy ověřováno v letech 2014 a 2016.

V roce 2014 byla pro pokusy vybrána chmelnice zemědělského podniku Chmelex s r. o. v Hořesedlých (chmelařská oblast Žatecko, okres Rakovník, Rakovnická pánev). Jednalo se o chmelnici na středně těžké půdě (kambizem eubazická až mezobazická, s obsahem humusu cca 2 %), bez závlahy, o výměře 1,9 ha, vysázené v roce 2010, o sponu 280×115 cm, Osvaldovým klonem 72, při směru řadů východ - západ. Dále byla zvolena chmelnice zemědělského podniku TUFA s.r.o. v Tuchořicích, opět v Žatecké chmelařské oblasti, ale v okresu Louny. Chmelnice je umístěna na středně těžké půdě (černozem modální a karbonátová na spraši), bez závlahy, o výměře 1,8 ha, vysázená v roce 2013, o sponu 320×110 cm, Osvaldovým klonem 72, při směru řadů sever - jih.

V roce 2016 byl pokus umístěn do chmelnice zemědělského družstva Podlesí Ročov, což je rovněž Žatecká chmelařská oblast, opět v okresu Louny. Chmelnice je bez závlahy, na středně těžké hnědozemi, s obsahem humusu 2,1 %, o výměře 2,89 ha, vysázená v roce 1990, o sponu 280 x 80 cm, Osvaldovým klonem 72, při směru řadů sever - jih.

Biologicky aktivní látky byly aplikovány ve dvou termínech v odstupu tří týdnů. První aplikace proběhla vždy v BBCH 38, tedy v době, kdy chmelové rostliny dosáhly stropu konstrukce chmelnice. Druhá aplikace biologicky aktivních látek byla provedena v BBCH 55, tedy v době květu. Pro všechny aplikace byla zvolena jednotná dávka přípravků (tab.) při množství vody 1500 l/ha. Aplikace se uskutečnily vždy v ranních hodinách, za příznivých podmínek pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Všechny další agrotechnické a ochranné zásahy v pokusných chmelnicích byly jednotné a běžné.

Po aplikaci biologicky aktivních látek byl sledován obsah chlorofylu v révových a pazochových listech chmele ve dvou termínech, a to tři týdny po první aplikaci a tři týdny po druhé aplikaci. Při sklizni byly jednotlivé varianty sklizeny samostatně, čímž jsme zjistili výnosy hlávek. V době sklizně jsme rovněž odebírali vzorky hlávek ke stanovení obsahu alfa hořkých kyselin (poznamenáváme, že obdobné odběry hlávek k chemické analýze, na všech pokusných stanovištích, jsme provedli ještě přibližně dva týdny před sklizní chmele).

Název přípravku

Dávka

kontrola - postřik čistou vodou

-

Lignohumát Max

0,4 l/ha

Lexin

0,25 l/ha

Lexenzym

0,25 l/ha

Ascophyllum nodosum

0,5 kg/ha

Výsledky

Z grafů 1 a 2 je patrné, že aplikace biologicky aktivních látek měla u chmele pozitivní vliv na obsah chlorofylu jak v révových, tak v pazochových listech. Nejvyšší nárůst obsahu chlorofylu v listech, oproti neošetřené kontrole měly varianty ošetřené Lexinem a Lexenzymem. U těchto variant jsme zaznamenali nejvyšší nárůst obsahu chlorofylu jak v révových, tak v pazochových listech. Za povšimnutí stojí skutečnost, že pazochové (tedy vývojově mladší) listy reagovaly vyšším nárůstem obsahu chlorofylu než listy révové (v případě časné aplikace). Pozitivní vliv na obsah chlorofylu měl i použitý Lignohumát Max a extrakt z mořských řas Ascophyllum nodosum, avšak efekt oproti Lexinu a Lexenzymu byl již poněkud nižší.

Z výsledků chemických rozborů odebraných chmelových hlávek vyplývá, že aplikace biologicky aktivních látek působila velmi pozitivně na tvorbu alfa hořkých kyselin. Nejvyšší obsahy alfa hořkých kyselin měly hlávky variant ošetřených Lexinem a Lexenzymem. V obou případech byl výrazně vyšší obsah alfa hořkých kyselin nejen při sklizni, ale již 14 dní před sklizní.

Varianty ošetřené Lexinem a Lexenzymem dosahovaly zároveň i nejvyššího výnosu. Varianty ošetřené Lexenzymem dosáhly v průměru téměř o 35 % vyššího výnosu suchého chmele oproti neošetřené kontrole. U variant ošetřených Lexinem byl nárůst výnosu v průměru 30 % oproti neošetřené kontrole.

Graf 1: Obsah chlorofylu v rel. % u jednotlivých variant 3 týdny po první aplikaci (průměr ze 3 lokalit)
Graf 1: Obsah chlorofylu v rel. % u jednotlivých variant 3 týdny po první aplikaci (průměr ze 3 lokalit)

Graf 2: Obsah chlorofylu v rel. % u jednotlivých variant 6 týdnů po první aplikaci, respektive 3 týdny po druhé aplikaci (průměr ze 3 lokalit)
Graf 2: Obsah chlorofylu v rel. % u jednotlivých variant 6 týdnů po první aplikaci, respektive 3 týdny po druhé aplikaci (průměr ze 3 lokalit)

Graf 3: Obsah alfa hořkých kyselin u jednotlivých variant 2 týdny před sklizní a v době sklizně (průměr ze 3 lokalit)
Graf 3: Obsah alfa hořkých kyselin u jednotlivých variant 2 týdny před sklizní a v době sklizně (průměr ze 3 lokalit)

Graf 4: Výnos hlávek suchého chmele u jednotlivých variant (průměr ze 3 lokalit)
Graf 4: Výnos hlávek suchého chmele u jednotlivých variant (průměr ze 3 lokalit)

Souhrn

Závěrem lze konstatovat, že aplikace biologicky aktivních látek vede u všech použitých přípravků ke zvýšení obsahu chlorofylu v listech, což má v konečném důsledku výrazný vliv na výnos hlávek i jejich kvalitativní parametry, zejména obsah alfa hořkých kyselin.

Z výsledků pokusů vyplývá, že nejlépe působícími biologicky aktivními přípravky byla směs huminových kyselin a fulvokyselin obohacená o prekurzory fytohormonů, vitamíny a enzymy - tedy přípravek Lexenzym a směs huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů  - tedy přípravek Lexin.

Vzhledem k nízkým nákladům na ošetření biologicky aktivními přípravky, které obvykle aplikujeme spolu s přípravky na ochranu rostlin, se jejich použití jeví jako ekonomicky vysoce efektivní.

Ing. Pavel Procházka Ph.D., Bc. Klára Malíková, Jan Vostřel; Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Přemysl Štranc Ph.D., Ing. Jaroslav Štranc CSc.; ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec

Prospěšnost použití biologicky aktivních látek v produkci chmele

Přístroj Yara N tester, kterým byl zjišťován obsah chlorofylu v listech
Aplikace biologicky aktivních látek na lokalitě Ročov v roce 2016

Související články

Nové možnosti optimalizace počtu odnoží a zvýšení výnosové jistoty u obilnin

14. 04. 2017 Ing. Radoslav Koprna, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 368x

Další články v kategorii Stimulace

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Insekticid Huter SPU

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
14%
6%
2%
23%
4%
51%
detail