Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Omezování nežádoucího úletu podle pravidel TOPPS Water Protection

02. 09. 2020 Ing. Petr Harašta, Ph.D.; Česká společnost rostlinolékařská, Brno Mechanizace Zobrazeno 484x

Stále více si lidé uvědomují potřebu chránit zdroje vody před znečištěním a také Česká asociace ochrany rostlin (CCPA) a Česká společnost rostlinolékařská (ČSR) považují ochranu vody za jeden z klíčových pilířů své práce a snaží se neustále pracovat na podpoře správného používání přípravků na ochranu rostlin jako součásti trvale udržitelného a výkonného zemědělství.

Proseeds

Na základě této skutečnosti si dala CCPA a ČSR za úkol podílet se na vypracování a rozšiřování vhodných opatření, doporučení a vzdělávacích programů společně s ostatními národními asociacemi ochrany rostlin sdruženými v Evropské asociaci ochrany rostlin (ECPA) a širokou skupinou mezinárodních partnerů. Jejich společným cílem je ochrana vody prostřednictvím dobré praxe v ochraně rostlin (Best Management Practice - BMP).

Důsledky rozptylu části postřikové směsi mimo ošetřovaný pozemek mohou zahrnovat také znečištění vodních útvarů, citlivých prostor (například chráněných území, dětských hřišť, mokřadů atd.), obývaných oblastí anebo neúmyslně postřikem zasažené přilehlé plodiny. Následkem naposledy jmenovaného případu jsou rezidua nepovolených účinných látek v plodině nebo přímé poškození sousedící plodiny.

V roce 2009 přijatá Směrnice ES č. 128/2009 o trvale udržitelném používaní pesticidů zvlášť poukazuje na předcházení rizikům pro životní prostředí spojených s úletem postřikové mlhy. Zejména článek 11 „Zvláštní opatření na ochranu vodního prostředí a pitné vody” této směrnice předpokládá potřebu:

a) předcházet úletu „upřednostňováním těch nejúčinnějších aplikačních technik, jako je nízkoúletové vybavení pro aplikaci pesticidů, a to zejména u speciálních plodin (vinice, sady, chmelnice);

b) snižovat míru vystavení riziku úletu „použitím opatření, snižujících míru rizika znečišťování prostor mimo ošetřovaný porost v důsledku úletu postřikové mlhy
a splachu; sem patří zakládání přiměřených ochranných pásem, kde se přípravky nesmí ani používat, ani skladovat, s cílem chránit necílové vodní organizmy a zabezpečit ochranu povrchových a podzemních vod, využívaných pro odběr pitné vody“.

Zmírňující opatření ke snižování míry úletu

Přímá opatření zaměřená na snížení úletu přímo u jeho zdroje (vytváření a nasměrování kapek postřikové kapaliny). Tato opatření se prosazují zejména aplikačními technikami, příslušenstvím postřikovačů konstruovaným s cílem snížit úlet a správným nastavením postřikovačů (schéma 1).

Nepřímá opatření zaměřená na snížení úletu „zachycením postřikové mlhy“, jako jsou například ochranná pásma anebo fyzické překážky (větrolamy, sítě proti kroupám atp.).

Je velmi důležité, aby obsluha postřikovače dodržovala doporučení ohledně optimálních povětrnostních a přírodních podmínek pro ošetřování.

Schéma 1: Opatření na ochranu životního prostředí
Schéma 1: Opatření na ochranu životního prostředí

Pravidla dobré praxe v ochraně rostlin v souvislosti s omezováním úletu

Krok první

V prvním kroku hodnocení je třeba určit vzdálenost okrajů pozemku od citlivých prostor. Vzdálenost se nazývá „pásmem vyžadujícím zvýšenou pozornost“ a upozorní, když úlet může být problémem. „Pásmo vyžadující zvýšenou pozornost“ je požadavek na šířku ochranného pásma, uvedenou na etiketě přípravku, které se má použít, a k tomu ještě:

a) při použití u polních plodin se vzdálenost rovná pracovní šířce ramene postřikovače, anebo nejméně 20 metrům (schéma 2a);

b) při použití v sadech a vinicích vzdálenost odpovídající 5 řadám, anebo nejméně 20 metrům (schéma 2b).

Předpokládá se, že uplatněním těchto opatření se úlet postřikové mlhy v „pásmu vyžadujícím zvýšenou pozornost“ do velké míry sníží.

Schéma 2: Určení pásma vyžadujícího zvýšenou pozornost při aplikaci přípravu na ochranu rostlin
Schéma 2: Určení pásma vyžadujícího zvýšenou pozornost při aplikaci přípravu na ochranu rostlin

Krok druhý

V druhém kroku je třeba zvolit parametry těch klíčových proměnných, které mají vliv na úlet. Těmito jsou směr a rychlost větru, teplota a vlhkost vzduchu, aplikační podmínky spojené s porostem na ošetřovaném pozemku a typ k němu přilehlé vegetace. Při aplikacích v sadech a vinicích je třeba zvážit více parametrů. Hustotu porostu, typ rosiče a trysek. Scénáře proudů postřikové mlhy a vzduchu se řadí k třetímu kroku.

Krok třetí

Ve třetím kroku se mohou přijmout opatření ke zmírnění současného stavu s cílem vyhodnotit snížení úletu, kterého se má dosáhnout v porovnání se standardní konfigurací postřikovače. Víc podrobností lze nalézt na stránkách TOPPS (www.TOPPS-life.org).

Příklad opatření na zmírnění současného stavu pro aplikace v polních plodinách: Nízkoúletové trysky (SDRT), výška postřiku a rychlost jízdy. Nebezpečí úletu se zvyšuje, anebo snižuje v závislosti na zvolené možnosti. Zobrazuje se na stupnici v procentech, kde se zvolený postřikovač porovnává se standardem. Konfigurace standardního postřikovače na ošetřování polních plodin (podle ISO 22369-2):

  • tryska s plochým paprskem a úhlem výstřiku 110°, velikost 03 s provozem při tlaku 3 bar;
  • výška postřiku 50 cm;
  • pojezdová rychlost postřikovače 6 km/h.

Pro polní plodiny, vinice a sady jsou na adrese: www.TOPPS-drift.org dostupné on-line a off-line nástroje. Mohou nám poskytnout užitečné informace, aby si obsluha uvědomila nebezpečnost úletu, a taktéž se mohla poradit o možných řešeních snížení úletu před a při postřiku.

Opatření správné praxe ochrany rostlin
Všeobecné metody pro ošetřování polních plodin i sadů

Činitelé životního prostředí

Před započetím ošetřování by se měly zvážit činitelé životního prostředí, kteří ovlivňují úlet. Nejdůležitější je poznat vzdálenost ošetřované plodiny od jakéhokoliv citlivého prostoru. Měly by být po ruce mapy, kde jsou takové informace zdokumentovány a kde jsou zobrazena také nepřímá zmírňující opatření jako ochranná pásma (například živé ploty, větrolamy a podobné struktury, schopné zachytit úlet). Ostatními důležitými činiteli v sadech a vinicích jsou:

  • architektura porostu plodiny (výška polní plodiny, způsob výsadby, vedení, spon sadu anebo vinice, hustota porostu, fenologické stádium plodiny);
  • rovnoměrnost porostu podél řádků (chybějící prostor anebo mezery mezi sousedícími rostlinami v řadě);
  • vývojové stadium/stav plodiny, které do vysoké míry určují nebezpečí úletu, zejména v řadách bližších k citlivým prostorům; klíčovými činiteli ke zvážení jsou hustota olistění a velikost listové plochy schopné zachytit postřikovou mlhu a udržet ji v cílovém prostoru.

Činitelé životního prostředí se nemění tak rychle a z tohoto důvodu nabývají podstatnou důležitost pro jakýkoliv plán ošetřování a strategii omezení úletu.

Povětrnostní podmínky

Povětrnostní podmínky jsou hlavním činitelem ovlivňujícím úlet. Ty se nedají přímo ovlivnit, ani předpovídat. Klíčovými činiteli, které třeba vzít v úvahu, jsou rychlost a směr větru, stejně i vlhkost a teplota vzduchu. Ve většině zemí se doporučují kritické hodnoty, a tím se naznačují meze, které třeba brát při ošetřování v úvahu. Při překročení jedné z výše uvedených povětrnostních proměnných se doporučuje postřik nevykonávat. Mezi jednotlivými státy se mezní hodnoty těchto proměnných liší, na co by se též mělo brát ohled.

Rychlost větru ovlivňuje množství kapek odnášených z cílového prostoru. Směr větru určuje směr oblaku postřikové mlhy a to, zda je větrem unášený ve směru citlivého prostoru.

Při nízké vzdušné vlhkosti se voda z postřikové mlhy odpařuje. Tímto se zvyšuje podíl jemnějších kapek, a proto se zvětšuje i nebezpečí nežádoucího přenosu. Při příliš vysoké teplotě zvedá masa zahřátého vzduchu jemné kapky, a tím se opožďuje usazování postřiku (termální úlet). Proto je oblak postřikové mlhy zároveň vystaven přenosu větrem.

Omezení tvorby postřikové mlhy - úletu

Na rozptýlení postřikové mlhy při aplikaci přípravků na ochranu rostlin se využívají tři principy, a to hydraulické trysky (trysky a tlak), pneumatická atomizace (kapky se vytvářejí trháním filmu postřiku při vysoké rychlosti proudu vzduchu) a atomizéry s rotačním kotoučem (kapky se vytvářejí odstředivou silou).

Hydraulické trysky jsou v EU nejdůležitější. Existují jejich různé konstrukce a jsou schopné vytvářet různá velikostní spektra kapek. Protože se lehce vyměňují, správný výběr trysek je hlavním zmírňujícím opatřením na omezení úletu.

Pneumatické atomizéry se používají hlavně v jižní Evropě, a to zejména na plantážích (sady, vinice a podobně). Při dnešní úrovni dostupné technologie je v podmínkách praxe již snadnější měnit velikostní spektrum kapek. Při snížení rychlosti proudu vzduchu se vytvářejí větší kapky. Na druhé straně jsou rychlost proudu a průtoku vzduchu důležité pro dopravu kapek do cílového prostoru a k umožnění lepšího pronikání postřikové mlhy dovnitř porostu.

V některých zemích EU se trysky kategorizují podle jejich schopnosti snižovat míru úletu. Klasifikace se stát od státu liší, není však ještě sladěna a může proto ovlivňovat požadavky na vzdálenosti ochranných pásem pro přípravky na ochranu rostlin.

Aplikační vybavení

Kromě správného používání přípravků na ochranu rostlin je pro snižování úletu klíčovým prvkem aplikační zařízení. Zejména u postřikovačů s podporou vzduchem je potřebné ocenit jejich potenciál při snižování úletu postřikové mlhy.

Některé státy začaly postřikovače klasifikovat podle jejich potenciálu na snižování úletu, zvaného „technologie snižující úlet“ (Spray Drift Reducing Technology, SDRT). Postřikovače se dělí do tříd snižování úletu, například o 25 %, 50 %, 75 %, 90 %, 95 % anebo 99 % (viz ISO 22369-1).

SDRT se klasifikují odděleně pro jednotlivé typy plodin, například polní plodiny, ovocné kultury (v růstových stádiích dormance a plného olistění), chmelnice, vinice a školky. V některých státech použití SDRT vede k pozměnění předepsaných vzdáleností pro používané přípravky na ochranu rostlin. Pokud neplatí klasifikace podle SDRT, je třeba dodržovat místní doporučená opatření ke snižování úletu.

Nastavování postřikovače

Nastavování postřikovače do velké míry závisí na jeho obsluze a možnosti seřízení. Podle Směrnice ES č. 2009/128 o trvale udržitelném používaní pesticidů a na ochranu je obsluha povinna postřikovač pravidelně kalibrovat. Kalibrace znamená jistotu, že postřikovač je možné provozovat podle požadavků dobré praxe v ochraně rostlin. Parametry postřikovače by se měly nastavovat a kontrolovat, aby se na plodinu použila správná dávka přípravku. Správné nastavení postřikovače znamená minimalizaci ztrát přípravků únikem do životního prostředí, například úletem postřikové mlhy.

Tyto kontroly by se měly vykonávat několikrát za sezonu, protože se stav plodin mění s postupující vegetací, např. zvětšuje se listová plocha porostu. Atomizéry a trysky též podléhají nepřiznivým vlivům.

Postřik vyžadující protiúletová opatření
Postřik vyžadující protiúletová opatření

Postřik v režimu omezení úletu
Postřik v režimu omezení úletu

Související články

Zetor rozšiřuje portfolio o nové modelové řady Primo a Compax

22. 09. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Mechanizace Zobrazeno 1344x

Podmítka a podmítače

14. 09. 2020 Ing. Jiří Pospíšil, CSc.; Mendelova univerzita v Brně Mechanizace Zobrazeno 778x

Nové kompaktní postřikovače John Deere

19. 07. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Mechanizace Zobrazeno 545x

Nové kompaktní traktory značky John Deere

19. 07. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Mechanizace Zobrazeno 579x

Nakladače Kramer KL12.5 a KL14.5 jsou všeumělové

19. 07. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Mechanizace Zobrazeno 468x

Další články v kategorii Mechanizace

detail