BASF
BASF
BASF

AGRA

Dozvuky veletrhu Agritechnica 2023

03. 03. 2024 Ing. Libor Matyáš, Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Mechanizace Zobrazeno 609x

Loňský ročník mezinárodního zemědělského veletrhu Agritechnica byl plný novinek a inovací v oblasti zemědělské, lesnické a komunální mechanizace. Často se jednalo o robotizaci a automatizaci zemědělské mechanizace. Tato problematika prostupovala všemi jednotlivými technologickými směry. Také byl patrný globální trend nárůstu výkonnosti techniky. Inovace tímto směrem nevytváří vždy větší stroje, i když i tento trend neustále existuje. Příkladem je systémový nosič Nexat, jehož stánek poutal zaslouženou pozornost. Hlavně se ale jedná o „chytřejší“ stroje s aplikacemi autonomních řídících prvků a jejich propojení v rámci Zemědělství 4.0.

Proseeds

Ekologizace zemědělské výroby je trendem zejména na evropském trhu, i když globální vliv má rovněž, což se odrazilo u mnohých výrobců. Řada vystavovaných modelů strojů byla představena nejen v provedení s konvenčním spalovacím motorem, ale rovněž i v alternativním s elektrickým motorem nebo pohonem, případně využívá alternativní paliva, jakým jsou metan či vodík. K vidění byl prototyp plně elektrického traktoru (obr. 1), který je poháněn z vlastní baterie. Toto řešení může najít uplatnění i v klasickém zemědělství nicméně vyšší perspektivu má v komunální sféře. V některých aplikacích by bylo možné využít toto řešení např. při práci v živočišné výrobě (práce na směny). Budoucí perspektivu je možné hledat i v kombinací s agrivoltaickými systémy např. v sadařství.

Obr. 1: Elektrický traktor
Obr. 1: Elektrický traktor

V oblasti alternativních pohonů vzbudil zájem prototyp vodíkového traktoru (obr. 2). Nejednalo se však o myšlenku přímého spalování ve spalovacím motoru, ale o kompletní záměnu za vodíkový pohon na principu palivového článku. Zda toto řešení přinese do budoucna pokrok, bude záviset na mnoha dalších faktorech. Přesto se jednalo o zajímavou a vizionářskou ukázku vývoje. Samozřejmě nejde o pouhou výměnu strojů či paliva, ale o komplexní proměnu infrastruktury manipulace s palivem atd.

Trendem v zemědělské mechanizaci je autonomie a robotizace. To bylo nejviditelnější v oblasti energetických prostředků. Je otázkou, zda tyto stroje lze označovat slovem „traktor“. V sortimentu lze nalézt jak kolové (obr. 3), tak pásové systémy (obr. 4). Rovněž řídící SW a příslušenství prochází prudkým rozvojem a bylo by nemoudré trendy podceňovat. Je zajímavé že vývoj těchto energetických prostředků není vždy situován do největších nadnárodních skupin, ale často se jedná o start-upový vývoj.

Obr. 2: Vodíkový pohon na prototypu traktoru
Obr. 2: Vodíkový pohon na prototypu traktoru

Obr. 3: Kolový autonomní traktor
Obr. 3: Kolový autonomní traktor

Obr. 4: Pásový autonomní traktor
Obr. 4: Pásový autonomní traktor

Vzhledem k nezpochybnitelné nákladnosti vývoje lze najít i spojení společností z různých odvětví za účelem vývoje nových autonomních řešení. Autonomní prostředky tak získávají větší dynamiku vývoje, i když se liší pouze barvou (obr. 5). Zajímavostí je i přístup některých vývojářů, kdy stroje vyráběné pro lidskou obsluhu zároveň obsahují přípravu pro budoucí využití autonomních funkcí. Nicméně i v této oblastí dochází ke konsolidaci nebo zastavení vývoje některých autonomních prostředků pro jeho neekonomičnost.

Automatizace pokračuje nejen u energetických prostředků, ale i další techniky. Často však nejde o náhradu lidské práce, ale spíše o optimalizaci chodu stroje za současného zvýšení výkonnosti. K tomu mohou sloužit zejména čidla založena na různých principech, která snímají porost nebo další podmínky práce (obr. 6). Získané informace slouží k optimalizaci provozních parametrů strojů.

Obr. 5: Identický autonomní stroj pocházející od rozdílných výrobců
Obr. 5: Identický autonomní stroj pocházející od rozdílných výrobců

Obr. 6: Čidla pro snímání porostu na sklízecí mlátičce
Obr. 6: Čidla pro snímání porostu na sklízecí mlátičce

V souvislosti s obrovským nárůstem nákladů na hnojiva byla patrná i snaha o zlepšení jejich aplikace. Nejčastěji jde o dokonalejší řízení rozmetání a další optimalizační opatření. Lze však najít i nové nebo výrazně modernizované způsoby zejména přímo do půdy (obr. 7).

V oblasti regulace plevelů je třeba vyzdvihnout nástup moderních metod mechanické regulace plevelů. Plečky do jisté míry dohání několik desítek let vývoje, který byl zanedbán vlivem masového používání herbicidů. Plecí stroje v poslední době využívají i principy umělé inteligence či strojového učení. To výrazně zvyšuje selektivitu a zlepšuje využitelnost těchto strojů. Samozřejmě vždy nepůjde o náhradu herbicidů, ale spíše o snížení spotřeby či optimalizaci jejich využívání. Tyto metody se navíc začínají uplatňovat i v rámci postřikovačů, kdy stroj ošetřuje každou rostlinu individuálně. V neposlední řadě jsou zajímavou alternativou i další fyzikální metody likvidace plevele, například využití elektrického proudu (obr. 8).

Obr. 7: Aplikátor hnojiv do půdy
Obr. 7: Aplikátor hnojiv do půdy

Obr. 8: Elektrický systém pro likvidaci plevele
Obr. 8: Elektrický systém pro likvidaci plevele

Další stroj ukazuje, že pro inovaci není třeba pouze zcela nových pohledů, ale někdy stačí i využití stávající mechanizace v novém provedení. Na obrázku 9 je vidět jednoduché řešení přidání teleskopu na čelní nakladač, které zvyšuje jeho výškový dosah. I tato inovace jistě najde své místo a posune zemědělství o pomyslný kousek dál.

Závěrem lze dodat, že inovace zemědělské techniky nabírají zrychlující trend. Důvodem je ubývající počet pracovníků v zemědělství spolu s požadavky na produkci nezávadných potravin pro 8 miliard lidí. Některé trendy tak představují z pohledu vývoje skutečnou výzvu.

Obr. 9: Čelní nakladač s teleskopem
Obr. 9: Čelní nakladač s teleskopem

Související články

Pravidelná očista postřikovače - krok správným směrem

12. 07. 2024 Ing. Petr Harašta, Ph.D., Česká společnost rostlinolékařská, Brno Mechanizace Zobrazeno 165x

Aplikace přípravků podle pravidel

27. 05. 2024 Ing. Petr Harašta, Ph.D.; Česká společnost rostlinolékařská, Brno Mechanizace Zobrazeno 816x

Používání CTS se blíží?

12. 04. 2024 Ing. Petr Harašta, Ph.D.; Česká společnost rostlinolékařská Mechanizace Zobrazeno 789x

Pro přesnou aplikaci potřebujeme přesnou trysku

05. 04. 2024 Ing. Petr Harašta, Ph.D.; Česká společnost rostlinolékařská, Brno Mechanizace Zobrazeno 945x

Nové samojízdné postřikovače Grim na Českém a Slovenském trhu

13. 03. 2024 Ing. Michael Trtilek; AKP spol. s r.o. Mechanizace Zobrazeno 592x

Další články v kategorii Mechanizace

detail