Postřikovače a nové trendy v ochraně rostlin
02. 12. 2021 Mechanizace Zobrazeno 3586x
Ochrana rostlin, alespoň pokud jde o aplikaci přípravků na ochranu rostlin, se v současné době potýká se snahami významně omezit používání chemických látek (jak přípravků, tak i hnojiv). Výrobci aplikační techniky ji vybavují novými systémy, technologiemi a způsoby aplikace a zaměřují se mimo jiné na udržitelné používání přípravků. V technických i technologických řešeních se dnes využívá prvků precizního zemědělství. Tento trend u aplikační techniky cílí zejména na přesnost, preciznost, komfort a snadnou obsluhu, což by mělo vést k omezováním rizik plynoucích z používání přípravků, zejména pro životní prostředí a zdraví lidí.
Samojízdné polní postřikovače
Nespornou výhodou použití samojízdných strojů jsou nižší provozní náklady při zvýšení pracovního výkonu, i když v porovnání s návěsnými stroji jsou pořizovací náklady samojízdných typů vyšší. I přesto je třeba zvážit zejména využitelnost tohoto provedení postřikovačů pro aplikaci přípravků a soustředit se na konkrétní požadavky ochrany rostlin. Vzhledem k opatřením zaměřených na ochranu životního prostředí a reagujícím na současnou problematiku ochrany rostlin lze návrat k využívání menších strojů, zejména nesených, očekávat.
Významným kritériem pro samojízdné stroje je rovněž jejich přepokládané využití v konkrétních podmínkách a pro konkrétní účely. Kalkulace pořizovacích a provozních nákladů včetně úspory pohonných hmot a aplikovaných přípravků při dosahování vyšších výkonů bývá většinou dosti složitá. Samojízdný postřikovač představuje efektivní řešení, zejména pokud bude pracovat na větších pozemcích. Vzhledem k vyšším pořizovacím nákladům je žádoucí jeho využití v průběhu celé sezony. Nové poznatky z oblastí technologií pěstování zemědělských plodin totiž jasně naznačují úzkou souvislost mezi intenzivnějším ošetřováním plodin v období jejich vegetace a vyššími výnosy. A právě u samojízdného postřikovače platí, že se zvyšujícím se počtem nasazení roste také úspornost těchto modelů.
Je třeba brát v úvahu celou řadu faktorů, které mohou mít významný vliv na jeho využití v konkrétních podmínkách podniku. Především je třeba zvolit vhodný typ pohonu a přiměřený výkon motoru, který bude odpovídat terénním a půdním podmínkám. Obecně při nákupu samojízdného postřikovače platí, že světlá výška by neměla být nižší než 90 cm, a to i přesto, že se uvažuje o využití postřikovače pouze na rovinatém terénu. Větší světlá výška postřikovače umožní ošetřování vzrostlých porostů a polních plodin vysokého vzrůstu. Usnadňuje průjezdnost těmito porosty bez jejich většího poškození.
Přednostmi samojízdných postřikovačů jsou měnitelné rozchody kol a již uvedená světlá výška, u většiny typů také měnitelná, která je důležitým parametrem pro použití ve vysokých plodinách (kukuřice, slunečnice). Významnou funkcí těchto postřikovačů je také dokonalé odpružení. Právě na něm závisí stupeň průjezdnosti stroje. Nedostatečně odpružený model se špatně pohybuje na poli i na silnici, je pomalejší, má vyšší spotřebu paliva, má nižší průjezdnost terénem bez ohledu na světlovou výšku.
Dalším systémem, který významně zvyšuje využitelnost postřikovače, patří také systémy podpory vzduchem, případně výbava zrychlující plnění postřikovače.
Návěsné polní postřikovače
I přes zájem o samojízdné postřikovače, návěsná provedení mají i nadále svoje důležité místo v aplikaci přípravků. Pořizovací náklady v porovnání se samojízdnými stroji jsou nižší, ale srovnatelný pracovní výkon je jedním z důležitých ukazatelů volby.
K návěsnému postřikovači je třeba vždy počítat s energetickým zdrojem, tj. s traktorem, který je pro uvedení postřikovače do pohybu nezbytný. Ten musí výkonem odpovídat velikosti a energetické náročnosti postřikovače, aby jeho provoz byl optimální dle požadavků a doporučení výrobce.
Provozní náklady i výkon se blíží provozu samojízdných. Zvážit účelnost a využitelnost tohoto provedení pro aplikaci přípravků je také zde na místě. Ne vždy je totiž návěsný postřikovač vhodným řešením. Zejména pro použití ve vysokých plodinách - v kukuřici či slunečnici ve fázi jejich plného růstu a dozrávání jsou návěsné postřikovače poněkud znevýhodněny nižší světlou výškou nejen samotného postřikovače, ale zejména traktoru.
Návěsné postřikovače splňují díky svým parametrům (objem nádrže až 14 000 l a šířka ramen až 42 m) požadavky pro využití v podnicích hospodařících s větší výměrou půdy. Pozornost musí být v tomto případě věnována postřikovacímu rámu, neboť při tak velkém záběru je nutná jeho kvalitní stabilizace a vedení nad ošetřovanou plodinou.
Nesené postřikovače
Postřikovače nesené nejčastěji na tříbodovém závěsu traktoru jsou lehce ovladatelné a při využití moderních technologií i u těchto strojů spolu se spojením s lehkými traktory a malými přepravními časy je umožněno dosahovat vysokých plošných výkonů. V prodeji zařízení pro aplikaci přípravků převládá zájem o větší stroje, návěsné a samojízdné. Neznamená to však pokles zájmu o typy nesené. Některá provedení se totiž jak objemem nádrže, tak pracovním záběrem blíží strojům návěsným v jejich nejmenších provedeních.
Řekne-li se dnes nesený postřikovač, snad většina z nás si představí stroje s nádržemi 200, 300 litrů a pracovními záběry 10 až 12 m. Toto jsou parametry skupiny strojů nejvíce využívané soukromými zemědělci hospodařícími na malých výměrách.
U nesených postřikovačů v provedení větším může rám dosáhnout záběru až 28 m a nádrž velikosti až 1 900 litrů.
Traktory, ke kterým jsou takové nesené postřikovače agregovány, obvykle potřebují další přední závaží pro dosažení optimálního rozložení sil na nápravy a zajištěné bezpečnosti při přejezdech po komunikacích. Jsou občas vybavovány také integrovanou přední nádrží, čímž dochází ke zvýšení dostupného množství vody pro potřeby aplikace a dalších kroků s ní spojených (zásoba vody pro postřik, vnitřní proplach, vnější očista atd.).
Variabilita modelů těchto postřikovačů je značná. Od jednoduchých se základním vybavením a ručním ovládáním až po plně automatické ovládání s nejmodernější výbavou. Jejich malá a jednoduchá provedení jsou atraktivní zejména pro malé zemědělce svojí nízkou cenou, snadnou a jednoduchou obsluhou a údržbou.
Výbava pro ochranu životního prostředí
Ne vždy je však jednoduchost zařízení tím nejvhodnějším řešením. Zde je potřeba brát v úvahu rozšiřující se požadavky na výbavu postřikovačů, zejména vzhledem k ochraně životního prostředí - jako jsou také např. systémy proplachu, plnicí násypky (= přimíchávací zařízení, ekomixér) nebo systémy bezkontaktního plnění přípravků.
Důležitým hlediskem/parametrem u všech postřikovačů je tzv. technický zbytek kapaliny v nádrži po aplikaci.
Také je třeba vědět, jakou výbavu pro postřikovače uvádějí platné technické normy. Zejména se jedná o mezinárodní harmonizovanou normu ČSN EN ISO 16119. O uvedených funkcích se dnes hovoří podstatně méně ve srovnání s diskusemi např. o systémech PWM, bodové aplikace nebo ovládání jednotlivých trysek na rámu postřikovače při aplikaci. Jejich přítomnost a funkce jsou však nezanedbatelné právě pro minimalizaci rizik pro životní prostředí i zdraví obsluhy.
Systém proplachu/oplachu postřikovače by měl být v současné době již samozřejmostí. Nádrž na čistou vodu, která slouží právě k provedení výplachu postřikovače po aplikaci nebo jeho vnější očistě (jak to uvádí vyhláška č. 207/2012 Sb.), jsou běžnou výbavou moderních strojů. Jejich ovládání a funkce závisí na provedení tohoto systému jednotlivými výrobci. Druhá věc je, zda a jak jsou tyto systémy používány.
Plnicí násypky (nebo také ekomixéry atp.) dnes patří k běžné výbavě každého postřikovače. Slouží ke kvalitnímu a správnému vpravení přípravků do nádrže postřikovače a jejich dobrému rozmíchání. Tyto násypky jsou vybaveny také rotační oplachovou tryskou uvnitř nádržky, kterou lze vyplachovat prázdné obaly od použitých přípravků. Jejich použití je také součástí pravidel pro přípravu postřikové kapaliny uvedených ve vyhlášce č. 207/2012 Sb.
Poněkud novějším systémem, který se začíná objevovat ve výbavě postřikovačů, je tzv. bezkontaktní plnění přípravků. Jedná se o pomůcky/adaptéry, které umožňují plnění přípravků z originálních obalů (ať jen části nebo celého obsahu obalu) do nádrže postřikovače nebo nádržky plnicí násypky způsobem, který úplně eliminuje kontakt obsluhy s přípravkem. Jejich konkrétní použití se řídí pokyny výrobců těchto systémů stejně jako kterýkoliv jiný stroj nebo zařízení. Mezi tyto lze zařadit např. systém Easy Flow od Agrotop/Bayer, systém od firmy Polmac, od BASF atp. V současné době je v některých zemích vedena diskuse o používání těchto systémů na závazné - povinné úrovni.
Dalším výše uvedeným prvkem je zbytkový objem nebo někdy se také uvádí technický zbytek kapaliny v nádrži postřikovače. Jedná se o určité množství kapaliny (postřiku, oplachové vody), která v nádrži postřikovače vždy zůstane a bude „dovezena“ z pole na farmu. Toto množství nesmí překročit 0,5 % jmenovitého objemu nádrže postřikovače plus 2 l/m postřikovacího rámu. Je dobré znát toto množství u svého postřikovače (každý výrobce u svých typů postřikovačů uvádí tento objem), aby bylo možné kalkulovat s určitým množstvím kapaliny (např. za celou aplikační sezonu), které se může v podniku nahromadit a naplánovat její další využití. Příklad:
- nádrž postřikovače: 1 000 l (zbytkový objem = 5 l)
- postřikovací rám: 12 m (2 l/m záběru = 24 l)
- počet aplikací za sezonu: 10
- celkový zbytkový objem na jednu aplikaci = 29 l (za sezonu = 290 l postřikové nebo oplachové kapaliny).
Při aplikaci pomocí postřikovače s nádrží 1 000 litrů, záběrem 12 m a po 10 aplikacích musíme počítat s 290 l kapaliny (pokud by byla likvidována, pak jako nebezpečný odpad).
Samozřejmě s větším postřikovačem se zvyšuje také zbytkový objem jak za jednotlivou aplikaci, tak za celou sezonu.
Pravidla aplikace
Při pořízení nejen nesených postřikovačů ať v základním provedení s malým výkonem, tak v tom nejmodernějším a výkonným postřikovačem, je nutné brát ohledy na podmínky, za kterých se budou používat. Jde především o povětrnostní podmínky (rychlost větru, teplotu a vlhkost vzduchu).
K dalším neméně důležitým patří dodržování stanoveného pracovního režimu, který zajistí kvalitní pokrytí ošetřovaného porostu postřikovou kapalinou a sníží riziko zasažení sousedních nebo necílových porostů úletem. Pracovní režim se řídí hodnotami seřízení postřikovače pro konkrétní aplikaci. Důležitá je zde pracovní rychlost při aplikaci, která může významně ovlivnit její kvalitu a úlet postřiku. Zásady správné aplikace přípravků doporučují pracovní režimy s ohledem na protiúletové vybavení postřikovačů. Hodnoty pracovních režimů a optimálních povětrnostních podmínek uvádí také vyhláška č. 207/2012 Sb. Tyto parametry se vztahují k omezení použití aplikační techniky vzhledem k minimalizaci nežádoucích úletů kapek postřiku.
Systémy pulzní modulace PWM
Jedním z nástrojů k zefektivnění vlastního procesu postřikování při současné vyšší ochraně životního prostředí je pulzní modulace - Pulse Width Modulation (PWM).
Co to znamená? Pulzní modulace je systém kontroly ovládání postřikových trysek, kdy dávka nebo přesněji aktuální průtok kapaliny tryskou je řízen jejím neustálým otevíráním a zavíráním. Systém otevírá a uzavírá přívod kapaliny k tryskám 20× za vteřinu. Tryska tedy pulzuje.
Výhodou systémů PWM je možnost úspory nákladů i vyšší efektivity ochrany rostlin. Je ale nutné nejdříve pochopit základní pojmy, a to hektarovou dávku a aktuální průtok kapaliny postřikovačem. Dávka na hektar je buď pevně nastavená před začátkem práce anebo se na poli mění podle aplikačních map, N-senzoru apod. Aktuální průtok tryskou se mění velmi často, a to podle dávky na hektar a podle pracovní rychlosti. Průtok je tedy proměnlivý. Podle průtoku se mění i tlak a podle tlaku se mění velikost kapek. To je určitý nedostatek klasických postřikovačů, protože jakýkoli odklon od optimální pojezdové rychlosti znamená odchylku od kapkového spektra trysek a výsledná pokryvnost postřiku potom nemusí být dostatečná.
Tryska tedy neaplikuje kontinuálně, ale přerušovaně. Délka jednoho výstřiku se pak variabilně přizpůsobuje požadovanému průtoku. Zjednodušeně řečeno, při malých pojezdových rychlostech provede tryska 20 výstřiků za jednu vteřinu, přičemž je během jedné vteřiny otevřena pouze 30 % času. Pokud se naopak bude pracovní rychlost blížit horní hranici, tak tryska stále provede 20 výstřiků za jednu vteřinu, ale trysky budou otevřeny prakticky 100 % času.
Závěr
Přes všechny inovace a technické novinky je stále třeba hovořit také o správném používání aplikační techniky, správných postupech aplikace. Nejmodernější technika bez adekvátní obsluhy, pozornosti a zohledňování správných postupů a pravidel tak nedosáhne požadovaného výsledku, který by mohl napomoci zlepšit situaci v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin.
Kvalitní a správná obsluha postřikovačů je jednou z cest k větší bezpečnosti a omezování rizik, která mohou být způsobena nesprávným používáním přípravků na ochranu rostlin.
Návěsný postřikovač Amazone UX 4200 Super (M. Frýbortová)
Návěsný postřikovač Dammann (Š. Samek)
Další články v kategorii Mechanizace
RSS
RSS