Strip-till technologie - cesta ke snížení nákladů

01. 11. 2021 Ing. Josef Šebela; Jedovnice Mechanizace Zobrazeno 6879x

O strip-tillu jsem toho napsal již hodně, ale je důležité opakovaně připomínat výhody této technologie, protože stále nemá v českém zemědělství postavení, jakou by si zasloužila. S ohledem na chystaná nová omezení s tlakem na snížení používání hnojiv a pesticidů anebo zastropování dotací, bude každý farmář nucený přemýšlet o úspoře nákladů se zachováním životaschopné produkce. Cesty, jak toho dosáhnout, budou určitě různé, ať už s ohledem na půdní a klimatické podmínky, v kterých hospodaříte, nebo na možnostech investic do moderního (precizního) zemědělství, bez kterého se to neobejde.

A právě strip-till technologie je jednou z možností jak dosáhnout úspor a současně využívat precizní zemědělství, protože používá GPS při navádění do řádků, cílené hnojení do půdního profilu a přesné setí s cílem úspory nákladů a zlepšení rentability pěstovaných plodin touto technologií s výhodami zachování protierozní ochrany půdy a zadržení vody v půdě.

Pohled na podrývací dláto

Výhody

Jednou z výhod strip-till technologie je to, že není příliš finančně náročná a je snadno včlenitelná do osevních sledů, protože ji můžete využít při pěstování nejen v suchých oblastech a podmínkách, ale i v podmínkách, kde je doposud dostatek vláhy u běžně pěstovaných plodin, kterými jsou kukuřice, řepka, cukrovka, slunečnice, sója, bob anebo jiné širokořádkové plodiny.

Podstatnou výhodou strip-till technologie je však ochrana půdy a omezení vodní a větrné eroze, což v kombinaci s přesným hnojením omezuje přejezdy po poli a snižuje utužení půdy a umožňuje lepší vsakování vody do půdy se současným ponecháním posklizňových zbytků na povrchu půdy mezi řádky nebo zapravením tekutých organických hnojiv do profilu půdy, zabraňuje výparu vody a úniku čpavku do ovzduší. Nebojte se využít tuto technologii a důvěřujte jí, protože vám usnadní organizaci práce v období pracovních špiček a současně přinese ekonomické úspory, které jsou snadno dokladovatelné a okamžitě viditelné.

I když u strip-till technologie nemusí dojít ke zvýšení výnosu pěstované plodiny, tak cesta ke snížení nákladů je rychlá díky spojení několika pracovních operací do jedné, čímž spoříte pohonné hmoty, pracovní náklady na obsluhu stroje a můžete výrazně snížit až o 30 % dávky základních hnojiv, které ukládáte pod kořeny a ne do meziprostoru, kde nejsou využita.

Podstatná a důležitá je však péče o půdu, i když při pohledu na rostlinné zbytky ponechané na povrchu půdy se ne každému může zdát tato technologie jako estetická, ale nejde o to, mít půdu zpracovanou jako zahrádku, ale o to, aby rostliny a zejména jejich kořeny měly k dispozici vzduch, vodu a výživu. Organické zbytky ponechané na povrchu půdy a vlhké prostředí jsou potravou pro půdní organizmy, jejichž dostatečné množství a biologická aktivita signalizuje zdravou půdu. Při porovnání s konvenčním (orebným) zpracováním půdy, kdy dochází k opakovanému pohybu s půdou a její převrstvování vede k zničení životního prostředí organizmů, současně se ztrátou vody a vlhkosti, nejsou rostliny pěstované strip-till technologií tak náročné na dešťové srážky, a tím i na nich závislé, protože při podrytí a nepřevrstvení půdy se v ní dokáže udržet vlhkost, zejména v hlubší vrstvě půdy, kam kořeny rostou, využívají ji, a tím se eliminuje nedostatek srážek. Opačně, při deštivém období jaké jsme zažili v loňském roce, podryté pásy usnadní vsakování vody a mohou fungovat jako drenáž, takže voda i na těžkých půdách nestojí na povrchu, vsakuje se a zachová si svoji strukturu a rostliny mohou dýchat a vegetovat.

Je ověřené, že strip-till technologie po opakovaném používání pomáhá k ozdravění půdy a k udržení její úrodnosti i v nepříznivých půdních podmínkách, díky vyšší aktivitě makro- i mikroorganizmů, které v půdě žijí po celý rok a posklizňové zbytky (stejný účinek má také krycí plodina) na povrchu půdy nastartují aktivitu červů a hlístic, což pozitivně samo o sobě působí na dosažení průměrných až nadprůměrných výnosů. Pro farmáře, kteří váhají se zavedením strip-till technologie, doporučuji porovnat si vedle sebe na jednom poli klasickou orebnou a strip-till (bezorebnou) technologii a budete překvapeni rozdíly ve struktuře půdy, ve vitalitě růstu pěstované plodiny, v barvě jejich listů a ve finále i ve sklizni, které všechny budou hovořit ve prospěch strip-till technologie.

Strip-till technologie je variabilní, kdy například při pěstování kukuřice můžete založit pásy na podzim nebo na jaře, a to podle toho jak budete hnojit nebo budete-li pěstovat kukuřici s krycí plodinou, ale dbejte na kvalitním založení pásů s následným nebo současným setím vždy co nejdříve, což vám umožní struktura připravených pásů, které jsou i rychleji prohřáté na svém povrchu. Jestli bude pro vás vhodnější zakládat pásy na podzim nebo na jaře rozhodněte podle struktury pěstovaných plodin, nutnosti zapravení digestátu nebo kejdy a podle konkrétních půdních a klimatických podmínek. Vždy se však vyhněte zakládání pásů v mokru nebo na nerovném povrchu s vyježděnými kolejemi, protože v takových podmínkách pásy kvalitně nepřipravíte.

Pokud budete pěstovat krycí plodinu, tak volte raději vymrzající, protože jinak budete nuceni ji likvidovat mechanicky (a to raději nožovým válcem, než mulčovačem, aby nedocházelo k ucpávání pracovních orgánů strip-tillu), což je další přejezd po poli a utužování půdy. Po běžné předplodině pro kukuřici, kterou bývá obilnina, její slámu nedrťte, ale nařežte na delší části. Strip-till technologie s krycí plodinou nebo bez s posklizňovými zbytky ponechanými na povrchu půdy vždy zlepší strukturu půdy a její výkonnost, zabrání rozšíření háďátek nebo jiných škodlivých organizmů a přizpůsobí se každému typu půdy. Současně umožní variabilní hnojení do profilu půdy a má volitelnou šířku řádků a zpracovaných pásů, takže brání erozi a kukuřici, ale i jiné širokořádkové plodiny můžete pěstovat touto technologií i na svazích.

Rozteč řádků a šířka pásů je na strip-till stroji nastavitelná, takže u kukuřice můžete alternativně založit řádky na 50 cm při pěstování například na siláž nebo až na 90 cm při pěstování na zrno a pásy při tom mohou být široké 15–25 cm, kde doporučujeme u menší rozteče řádků dělat pásy užší pro zachování prostoru na odhrnutou organickou hmotu a u širších roztečí řádků můžete nastavit pás široký až na 25 cm, přičemž zůstane zachován dostatečný meziřádkový prostor. Setí kukuřice můžete provádět samostatně nebo můžete přesný secí stroj agregovat přímo se strip-tillem a ušetřit tak jednu pracovní operaci při možném snížení výsevku o 10 % na hektar, což je také nemalý ekonomický přínos.

Řepka v pásech po obilnině

Cukrovka založená v pásech

Utužení půdy a její vrstvy

Pro správné využití strip-till technologie je důležité vlastní nastavení jednotlivých pracovních orgánů stroje, a to zejména hloubky podrývání. Proto je nutné, abyste znali dobře svoje půdy, věděli, jak jsou jednotlivé vrstvy uloženy a kde začíná jejich utužení, které může být k překvapení mnohých jen 10 až 15 cm pod povrchem půdy. Vezměte si rýč a použijte ho a věřte, že nestačí pouhý pohled na půdu nebo rutinní zkušenosti, protože po několika letech jednostranného obdělávání dochází k výrazným změnám a vyryjte si sondy, v kterých zjistíte, jak jsou jednotlivé vrstvy půdy poskládané, jak jsou tlusté a v jaké jsou hloubce. To vám usnadní rozhodnutí pro správnou volbu tvaru podrývacího dláta a pro nastavení hloubky podrytí tak, aby došlo k podrytí utužené vrstvy, kterou potom následně kořeny rostlin snadněji překonají.

To znamená, že hloubka podrytí může být individuální i v rámci jednoho katastru a někde vám bude stačit jen 12 cm a jinde budete muset podrývat třeba až do hloubky 28 cm. Tomu bude odpovídat i spotřeba pohonných hmot, protože čím hlouběji podrýváte, tak tím větší odpor radlice klade, a tím více potřebuje stroj tažné síly traktoru, který má samozřejmě i vyšší spotřebu pohonných hmot. To se vám ale vrátí tím, že podrytí utužené vrstvy odstraní problémy se zakořeňováním rostlin (kořeny jdou do hloubky a jsou mohutnější) a s možností uložení hnojiva do dostatečné hloubky v půdním profilu, kdy radlice utuženou vrstvu prorazí (podryje) a nadzvedne, takže dojde i k provzdušnění a snížení celkového utužení. Podrytím nedochází k převrstvování a jsou tak zachovány jednotlivé vrstvy půdy, což je důležité pro uchování života makro- i mikroorganizmů.

Pro ozdravení půd je nejdůležitější vytvořit jejich drobtovitou strukturu, tak aby byly vytvořeny póry v půdě a půda mohla pracovat s vodou a vzduchem (kyslíkem), ale také s uhlíkem, který se zadrží po mineralizaci. To znamená, že pro optimální kondici půdy je nutný vyvážený poměr mezi vodou, kyslíkem a uhlíkem a současně si musíte také uvědomit, že bez přísunu nových organických látek nebude půda dýchat a nebude mít dostatečný prostor pro kořeny. K ozdravení půd strip-till technologie pozitivně napomáhá, protože ponechané organické zbytky ať už na povrchu, nebo zapravené pod povrch mineralizují a jak je známo, mineralizací organických zbytků se uvolňuje dusík, který může rostlina snadno využít.

Z celkového množství přijatého dusíku mohou kořeny rostlin využít až 43 % dusíku z mineralizace, 33 % z minerálních dusíkatých hnojiv, 8 % z hnoje nebo organických hnojiv a 5–10 % z atmosféry, a proto jsou přínosné také plodiny vázající vzdušný dusík, které mohou dodat rostlinám až 6 % dusíku.

Nestačí jen vhodná technologie a řízená výživa, ale pro regeneraci půd a agrokultur musíte věnovat pozornost správnému střídání plodin, což nebývá vždy jednoduché, ale platí, že střídání dvou až třech plodin v rámci osevního sledu je vhodnější než monokultura nebo opakované víceleté pěstování jednoho druhu plodiny na jednom pozemku. Při pěstování plodin se zaměřte na přesnou práci s posklizňovými zbytky (zejména v podnicích bez živočišné výroby), protože nejde o zbytky v pravém slova smyslu, ale jde o důležitou organickou hmotu zajišťující živiny a výživu pro půdní organizmy a následně také pro rostliny. Přesnou prací je myšlené například optimální drcení slámy u obilnin a nastavení vhodné délky řezanky na drtiči, včetně rovnoměrného rozmetání po celé šířce záběru žací lišty nebo vyrovnání poměru uhlíku a dusíku u slámy, aby došlo k rychlé mineralizaci.

Regenerace půd bude závislá i na správném a vyváženém hnojení nejen dusíkem, ale i fosforem a draslíkem. K tomu vám pomohou pravidelné rozbory půd a hnojení podle výnosových map. Věnujte tedy pozornost i správnému managementu hnojení, kdy vitalita a zdraví zejména mykorhizních hub žijících v půdě závisí na množství fosforu. Hnojení fosforečnými hnojivy k mladým rostlinám v raných fázích jejich vývoje podporuje rozvoj hub a symbiotické pochody. V rámci managementu hnojení vyzkoušejte hnojení fosforem do horní vrstvy půdy (do 5 až 10 cm hloubky) nebo hnojení tekutými fosforečnými hnojivy na list, které přináší okamžitý efekt. Pamatujte na to, že draslík jako významný a nepostradatelný prvek výživy podporuje rozklad organických zbytků. U strip-till technologie totiž udržíte recyklovaný draslík a fosfor na povrchu půdy a současně se tyto živiny vrací do půdy v organických zbytcích ponechaných na povrchu nebo můžete fosfor a draslík uložit do profilu půdy při přípravě pásů na podzim (zejména u kukuřice a cukrovky nebo sóji) a tyto živiny po zabudování se do sorpčního komplexu půdy budou na jaře k dispozici pro kořeny rostlin. Uvědomte si, že u kukuřice je masa kořenů v polovině srpna v hloubce až 150 cm, kde kořeny čerpají živiny ze spodních vrstev, a proto je nutné hnojit hlouběji do profilu, a tím nutit kořeny růst dolů a jít za vodou a živinami do spodních vrstev, kde neodumírají z důvodu přehřátí jako v povrchové vrstvě, v které může být teplota 30–40 °C.

V neposlední řadě provádějte pravidelně zkoušení půd na obsah živin v různých hloubkách a každoročně si kontrolujte zhutnění půd, a udělejte si sondy na vytypovaných pozemcích, o kterých víte, že jsou nejvíce náchylné na utužení. Tím si vytvoříte bilanci, podle které můžete určit potřebné množství živin pro optimální růst jednotlivých plodin.

Kukuřice v pásech po ozimé obilnině

Slunečnice v pásech po kukuřici

Tipy pro úsporu času a peněz

Platilo a stále bude platit pořekadlo, že „čas jsou peníze“ a strip-till technologie to je úspora času a peněz, zejména ve srovnání s klasickou orební technologií. Stačí si porovnat pracovní operace (viz tabulka).

U strip-till technologie je zřejmá úspora jednotlivých pracovních operací a s tím související úspora pohonných hmot a pracovního času obsluhy, které jsou v průměru cca 30 %. A to už je významná úspora, do které nepočítáme možnou úsporu za osiva jednotlivých plodin setých strip-till technologií. Aby bylo dosaženo těchto úspor, je nutné se věnovat správnému nastavení strip-tillu, které začíná hned u prvního pracovního orgánu, a tím je nastavení odpovídající hloubky vodícího disku, který se musí zaříznout do půdy a udržovat tak stabilitu zejména na svazích a připravit vodící drážku pro podrývák. Po opotřebení disku na menší průměr cca 36 cm je nutná jeho výměna za nový s průměrem až 40 cm. Zde doporučujeme podle celkového opotřebení, nejméně jednou za sezonu, disk vyměnit. Druhým pracovním orgánem u strip-tillu jsou odhrnovací neboli čistící disky, které připravují prostor pro pásy a následné setí. Při jejich nastavení je důležité postavení disků vůči povrchu půdy, tedy úhlu naklonění, který určuje agresivitu odhrnování zbytků, dále i jejich hloubka, což souvisí s typem půdy a dodržení doporučené pracovní rychlosti a to vše tak, aby odhrnuly posklizňové zbytky a připravily čistý povrch pro podrývání. Disky musí kopírovat i případné půdní nerovnosti, a proto jsou uloženy na pružinách a celá pracovní jednotka na paralelogramu. Hloubku podrýváku nastavíte podle typu půdy a hloubky uložené utužené vrstvy a současně s tím si nastavíte i hloubku uložení hnojiva přibližně 5–8 cm nad hloubkou podrývání. U předposledního pracovního orgánu, kterými jsou ohraňovací disky, nastavíte jejich šířku, která bude určovat i šířku pásu. Posledním pracovním orgánem jsou utužovací válce, které musí být nastaveny tak, aby nadzvednutý podrytý pás mírně přitlačily a nadrobily případné hrudy.

Jednoduchá rada zní - dodržujte návod na obsluhu s doporučeným nastavením od výrobce, protože u jednotlivých typů strip-tillů se mohou pracovní orgány od sebe lišit. Každý den ale kontrolujte na stroji pracovní jednotky a jednotlivé pracovní orgány tak, jak jsou za sebou umístěné vždy od přední do zadní části pracovní jednotky, a také kontrolujte utažení šroubů a těsnost hydraulických hadic. Hydraulické hadice a hnojící trubice, které se dotýkají rámu, je vhodné, nejsou-li přímo z výroby izolované, dodatečně ochránit například jinou obyčejnou hadicí vyřazenou třeba z postřikovače jednoduchým omotáním okolo hadic a hnojících trubic, čímž zabráníte prodření nebo nadměrnému opotřebení.

Strip-till agregujte pevně v ramenech traktoru a nastavte na nich plovoucí polohu, aby došlo ke kopírování povrchu půdy a současně, aby neumožňovaly pohyb do boku, což by dělalo problém v nepřesném založení pásů a možným chybám v následném setí. Při práci ve změněných půdních podmínkách stroj přenastavte i během dne, protože si buďte vědomi toho, že špatné nastavení znamená přílišné opotřebení, snížený výkon a nekvalitní práci a s tím spojené nerovnoměrné vzcházení zasetých plodin. Pokud máte agregovaný secí stroj na strip-tillu, tak u něho kontrolujte nastavení výsevku a hloubku uložení osiva, případně i dávku hnojiva.

Tab.: Srovnání orby a technologie strip-till

Lepší práce s posklizňovými zbytky

Práce s posklizňovými zbytky je spojená s budováním zdravější půdy, ale je nutná změna myšlení a oproštění se od předsudků, že vynechání orby bude mít pro vás negativní dopad. Nikdo vás nenuní přejít jednorázově na bezorebné technologie, ale spíše je vhodně zkombinujte a strip-till technologii zařaďte do svého osevního sledu, což je první krok.

Druhým krokem je změna způsobu hnojení a celkové výživy rostlin pěstovaných strip-tillem. Hnojit budete ke kořenům jednotlivých rostlin zejména fosforem a draslíkem, a to do půdního profilu a ne plošně. Strip-till vám umožní i zapravení tekutých organických hnojiv do půdy, aniž by docházelo ke ztrátám dusíku únikem do ovzduší ve formě čpavku. Farmáři, kteří mají k dispozici hnůj, jej mohou jednou za 4 roky hlouběji zapodmítat před přípravou pásů tak, aby nebyl následně vynesen na povrch pásů čistícími disky. Minerální dusíkatá hnojiva zapravená do profilu půdy nemají žádné ztráty únikem do ovzduší a nedochází k jejich vyplavení. Tento způsob hnojení vám umožní snížit celkové dávky hnojiv a čistých živin na hektar a současně snížit i celkovou dávku dusíku k plodině, aniž by došlo ke snížení výnosu.

Třetím krokem je boj proti suchu, omezení výparu vody z půdy díky jediné pracovní operaci při přípravě seťového lůžka v kombinaci s ponecháním posklizňových zbytků a strniště mezi pásy.

Posledním krokem je vlastní příprava pásů dobře seřízeným strip-tillem, pokud možno v době, jakmile to dovolí půdní podmínky. Doporučujeme setí do 14 dnů po přípravě pasů v mokrých podmínkách nebo co nejdříve či ještě lépe současně s přípravou pásů v suchých podmínkách. Při setí nezapomeňte na hnojení mikroelementy (S, Zn, Mn, Cu, B), které významně podporují růst kořenů i nadzemní hmoty pěstovaných plodin a současně můžete použít i půdní insekticid. Následné dohnojení dusíkem s přidání síry můžete provést po vzejití nebo na začátku růstu rostlin a tuto pracovní operaci je vhodné kombinovat s aplikací herbicidu (C-POST) a fungicidu.

V extrémně suchých podmínkách ponechejte co nejvíce posklizňových zbytků na povrchu, protože budou bránit výparu a vysychání povrchové vrstvy půdy. Povrchové posklizňové zbytky zlepší infiltraci vody do půdy a podporují makroorganizmy, jejichž množství bude narůstat. Pásy zakládejte na rozteč 50 cm, jakmile to půdní podmínky dovolí od konce ledna až do března u kukuřice na siláž, sóji nebo bobu, u řepky potom těsně před setím nebo současně se setím. Při zapravení organických hnojiv je vhodné k nim přidat přípravek na stabilizaci dusíku. Strategie hnojení v pásech je založená na aplikaci a uložení fosforu a draslíku při zakládání pásů do profilu půdy a výborné výsledky jsou také s kejdou v různých dávkách uloženou v dostatečné hloubce profilu půdy při zakládání pásů, aby nedošlo k popálení kořenů. Celkovou potřebnou dávku dusíkatých hnojiv doporučujeme rozdělit na dvakrát až třikrát, podle půdních podmínek a druhu pěstované plodiny a to část v pásech do profilu půdy, část při setí pod patu a zbytek po vzejití (u kukuřice při 8 listech). Při aplikaci dusíkatých hnojiv preferujte typy se stabilizovaným dusíkem, i když jsou dražší a snažte se hnojení co nejvíce zjednodušit. Management přesného hnojení vám přinese nemalou úsporu nákladů.

Práce s posklizňovými zbytky bude rozdílná podle druhu pěstované plodiny a množství ponechaných zbytků na povrchu. Nejobtížnější to bude u kukuřice pěstované na zrno, kdy zůstává vysoké strniště s velkým množstvím zbytků tvořených drcenými listeny a stébly, které se pomalu rozkládají, ale jde pro půdu o významné množství biologické potravy, které se zpracuje až po několika měsících.

Návod jak pracovat s posklizňovými zbytky kukuřice není jednotný, ale snažte se sklízet rostliny co nejníže nad povrchem (nízké strniště) a používejte drtiče s protiostřím na sklízecím adaptéru nebo ještě lépe válcového drtiče, aby došlo k jemnému nadrcení, protože nože dělají dlouhé kusy, které se mohou shlukovat a následně zachytávat za držák podávacího dláta strip-tillu nebo namotávat na odhrnovací disky a padat do připravovaného pásu a nekvalitní založení pásů si nemůžete dovolit. Metače plev musí být nastavené tak, aby rovnoměrně po celé šířce záběru žací lišty zbytky rozhodily. Při větrném počasí rozmetání jemných zbytků přes řádky do meziřadí není na závadu, protože čistící disky je odstraní a připraví prostor pro podrytí. Pokud bude velké množství zbytků na povrchu, je lepší před přípravou pásů je narušit (mulčovat) a zapravit podmítkou a následně na těžkých, jílovitých půdách pásy připravit jak na podzim (proběhne jejich uhnití), tak i na jaře, ale na lehčích půdách pásy připravit až na jaře současně se setím, kdy nebudou zbytky v pásech vadit v jejich přípravě, ale budou sloužit jako hnojivo.

Strip-till je inovativní technologie zaměřená na přírodu kombinující orebné a bezorebné zpracování s efektivním hnojením při úsporném provedení, což přináší nejen finanční úsporu, ale zejména zlepšení zdravotního stavu půdy, a o to nám hlavně jde. Rostliny seté do pásů nebo do pásů s využitím krycí plodiny to je budoucnost moderního farmaření. Tato technologie se vyvíjí více než 40 roků a za tuto dobu je detailně propracovaná a je vhodná pro všechny půdní podmínky, zejména v erozních a suchých oblastech. Je prokázané, že u typu půd, které mají nízkou kapacitu zadržení vody a jsou stále orané, dochází ke zhoršení jejich zdravotního stavu a narušení struktury, takže na nich nemůže být dosahováno uspokojivé produkce a výnosů rostlin ani při zvýšeném hnojení dusíkem.

Součástí moderního zemědělství na všech farmách je jeho zjednodušení a zefektivnění, s kterým souvisí nutnost snížení počtu strojů a omezení pracovních operací, úsporné hnojení a přesná ochrana rostlin tak, aby bylo dosaženo úspory práce a snížení nákladů se zachováním produkce, což je podstatou i strip-till technologie.

Nejdůležitějším úkolem však zůstane vytvořit zdravé prostředí pro rostliny s odpovídající mikrobiální aktivitou půdy, podpořit rychlý růst kořenů v půdě, zachovat co nejdéle a nejlépe po celé vegetační období strukturní a vlhkou půdu a zabránit přehřátí povrchu půdy, aby nedošlo k odumírání kořenů a v rámci osevního sledu mít celoroční pokrytí povrchu půdy s využitím pěstování meziplodin v období mimo vegetaci hlavní plodiny. Toho docílíte omezením orby s následným několikerým zpracováním půdy (pamatujte, že jedna pracovní operace odpaří až 20 mm vody) a střídáním pěstovaných plodin, nejlépe ozimých obilnin, kukuřice, pícnin, luskovin a řepky olejky.

Farmáři používající strip-till technologii na ní nejvíce oceňují to, že dochází ke snížení půdní eroze, že se zlepšuje biologická aktivita půdy, že dochází k navýšení organických látek v půdě a je lépe zadržovaná voda, ale také to, že kořeny rostlin jsou mohutné a zdravé, a že má i ekonomický přínos.

Závěr

Závěrem zopakuji již známá fakta, proč se věnovat strip-till technologii a omezit orební technologii.

Orba, kterou obracíte, provzdušňujete a kypříte určitou vrstvu půdy, je vhodná k zapravení posklizňových zbytků nebo statkových hnojiv, k likvidaci plevelů, ale současně negativně působí na půdní organizmy při zaklopení biologicky aktivní povrchové vrstvy dolů. Dále je erozně riziková, takže je naprosto v pořádku, že na svažitých a erozí ohrožených pozemcích je orba omezována dalšími protierozními opatřeními, což na druhé straně ztěžuje a prodražuje hospodaření.

To strip-till technologie nepřevrstvuje půdu (podporuje půdní organizmy a nedochází k narušení jejich aktivity) a brání jak větrné, tak i vodní erozi a není na svazích limitována. Současně brání výparu vody, na rozdíl od orby, u které v kombinaci s následnými operacemi nutnými k přípravě seťového lůžka, dochází k velké ztrátě vody z oblasti, kde ji kořeny nejvíce potřebují. U strip-tillu se seťové lůžko připraví jedinou pracovní operací a ztráty vody jsou minimální.

Orba přispívá k vytvoření utužených vrstev bránících vsakování vody, což u strip-tillu není, protože dokáže utuženou vrstvu podrýt a usnadnit vsakování vody. V poslední době je vyvíjen tlak na snižování úniku emisí skleníkových plynů a kysličníku uhličitého do ovzduší, kdy orba (celoplošné zpracování) jak je obecně známo, zvyšuje uvolňování CO₂ , ale u strip-tillu je únik značně snížený, protože zpracovává jen úzký pás povrchu pozemku a jde o významný benefit, těžko ekologicky napadnutelný.

O struktuře půdy, která je orbou zhoršena, již byla řeč, ale s tím souvisí i zvýšená mineralizace ke které dochází po orbě a následné odbourávání organické hmoty z půdy, což opět u strip-tillu není, protože zde naopak dochází k postupnému zvyšování organické hmoty v půdě díky posklizňovým zbytkům ponechaným na povrchu.

Dále orba paradoxně vede k utužování povrchu půdy nutnými přejezdy při následných pracovních operacích, kdy bývá uježděno až 85 % celkové plochy, a to u strip-tillu rozhodně není a ani nemůže být díky spojení několika pracovních operací do jedné.

Aby strip-till technologie byla úspěšná, je nutné správné založení pásů (využitím navádění pomocí GPS) v optimálních půdních podmínkách ať už na podzim, nebo na jaře či v létě, vždy se správnou orientací řádků odpovídajícím tvaru pozemku a jeho svažitosti s přesným setím, nejlépe doprostřed pásů.

Zvládnutá strip-till technologie vám přinese mnoho výhod oproti orebné technologii. Pěstování plodin v pásech je perspektivní a k životnímu prostředí šetrná technologie, jejíž význam bude neustále narůstat.

Podzimní příprava pásů po kukuřici

Příprava pásů po ozimém žitu

Pásy založené po ozimém žitu a ošetřené glyfosátem

Příprava pásů ve svazence