BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Choroby brukvovitých olejnin: Vadnutí řepky

11. 07. 2023 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 601x

Vadnutí řepky olejky může být způsobeno vícero patogeny. Byla již zmínka o houbě Sclerotinia sclerotiorum, dnes se seznámíme s rodem Verticillium, a také houbou Macrophomina phaseolina. Obě houby jsou polyfágní, za vhodných podmínek a při vyšším infekčním tlaku mohou způsobit ztráty na výnosu.

Limagrain

Verticiliové vadnutí řepky

Verticiliové vadnutí řepky se vyskytuje především v teplejších oblastech České republiky. Chorobu způsobují houby Verticillium longisporumVerticillium dahliae z oddělení Ascomycota. Řepka ozimá na napadení patogenem reaguje tvorbou vaskulárních okluzí (ucpáním cév), které ovlivňují transport vody a živin v rostlině, dochází tak ke žloutnutí listů a nouzovému dozrávání rostlin.

Typickým příznakem verticiliového vadnutí je žloutnutí jedné poloviny listové čepele, většinou nejstarších listů, a později, v době kvetení porostu řepky a počátkem tvorby šešulí, chlorózou postranních větví a listů. Později se příznaky projevují rovněž na stoncích. Na ještě zelených rostlinách se na spodní části stonku a až do postranních větví tvoří protáhlé skvrny (pruhy). Ty jsou zpočátku nažloutlé a později tmavnou, barví se do šeda a začínají se tvořit černá mikrosklerocia. Diagnostika verticiliového vadnutí řepky v polních podmínkách je obtížná, v určitých fázích vývoje řepky je možné příznaky této choroby zaměnit s příznaky fomového černání stonku.

Zdrojem primární infekce jsou mikrosklerocia. Kořenové exsudáty stimulují mikrosklerocia k vyklíčení, hyfa proniká přes kořínky do cévních svazků, kde se tvoří konidie. Konidie jsou jednobuněčné, hyalinní, elipsovité až válcovité spory tvořící se na přeslenovitě větvených konidioforech. Kořeny napadené rostliny jsou málo větvené, v pozdějších fázích infekce lze rostlinu lehce vytáhnout z půdy. Napadení vnitřku stonků a kořenů se projevuje tmavě hnědým zbarvením cévních svazků.

Popelavá hniloba řepky

Patogen Macrophomina phaseolina způsobuje popelavou hnilobu řepky, vyskytuje se především v subtropických oblastech. Má široký okruh hostitelských rostlin, v literatuře se uvádí, že napadá více než 500 hostitelských plodin. U nás napadá slunečnici, kukuřici, světlici barvířskou, řepu, sóju a další plodiny. Vyskytuje se především na písčitých půdách v suchých oblastech, optimální teplota pro rozvoj choroby je 30 °C. Při vysokých teplotách a nízké vlhkosti půdy může tato houba způsobit značné ztráty na výnosu.

Příznaky napadení na řepce olejce se objevují většinou až v začátku kvetení, kdy se na bázi stonku se vytvářejí protáhlé, světlé, šedo stříbrné skvrny. Napadené rostliny mírně zavadají a zastavují růst, dochází k nouzovému dozrávání a odumírání celých rostlin. Dřeň uvnitř stonku se zbarvuje do šeda, v důsledku tvorby velkého množství drobných černých mikrosklerocií o velikosti 50–150 μm v průměru. Mikrosklerocia (kompaktní hmota ztvrdlého mycelia), jsou kulovitá, oválná nebo podlouhlá, zpočátku světle hnědá, stárnutím tmavnou. Tvoří se zprvu poblíž vodivých pletiv, později i na dřeni.

Zdrojem infekce je mycelium a mikrosklerocia v infikovaných posklizňových zbytcích v půdě. Sklerocia si v půdě zachovávají životaschopnost až 15 let. Za vhodných podmínek mikrosklerocia v půdě vyklíčí, mycelium proniká přes epidermis hostitele do kořenů, ovlivňuje cévní systém a narušuje transport vody a živin do horních částí rostlin. V našich podmínkách patogen tvoří pouze vegetativní stadium (mycelium a sklerocia).

Ochrana

Ochranná opatření spočívají v důkladném zapravení posklizňových zbytků a hlubším zpracování půdy, dodržování osevního postupu, výběru odolných odrůd a vyrovnané výživě. Další možností ochrany je použití biologických přípravků jejichž bioagens (mykoparazitické houby) v půdě parazitují na mikrosklerociích, a snižují tak jejich životnost.

Popelavá hniloba řepky
Popelavá hniloba řepky

Macrophomina phaseolina - mikrosklerocia
Macrophomina phaseolina - mikrosklerocia

Související články

Inovace v ochraně řepky olejky

23. 04. 2024 Ing. Dušan Sem; Sumi Agro Czech, s.r.o. Choroby Zobrazeno 128x

Nový závažný patogen na kořenech řepky Fusarium avenaceum (Fr.) Sacc.

03. 04. 2024 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 825x

„Revyluce“ v ochraně řepky a slunečnice

02. 04. 2024 Ing. Marek Šmíka; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 713x

Priaxor® EC - dopřejte vašim obilninám to nejlepší v ochraně před houbovými chorobami

01. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 282x

Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 311x

Další články v kategorii Choroby

detail