BASF
BASF
BASF

AGRA

Sněť zakrslá zničí spolehlivě sklizeň pšenice

04. 07. 2022 Ing. Marek Světlík; BASF Choroby Zobrazeno 291x

Ozimá pšenice představuje pro většinu zemědělských podniků v ČR základní komoditu pro celou ekonomiku hospodaření. Proto je potřeba myslet na kvalitu sklizně již před setím a ochránit porosty před chorobami přenášenými osivem nebo chorobami, které mohou přežívat v půdě. Dlouhodobý monitoring snětí u pšenic v ČR dokládá neustálou přítomnost spor jak sněti mazlavé pšeničné, tak sněti zakrslé. Výskyt sněti zakrslé se potvrdil na několika sledovaných místech také v roce 2021.

Proseeds

Příznaky napadení pšenice snětí

Sněť mazlavá (Tilletia caries) je považována za chorobu přenosnou především osivem. K jejímu výskytu může dojít také z půdních zdrojů, ale jen ve velmi suchých podmínkách, kdy spory zůstanou životaschopné a minimálně následující rok mohou vyvolat infekci. Sněť zakrslá (Tilletia controversa) je chorobou, u které jsou zdrojem infekce teliospory nacházející se v osivu i v půdě, v níž mohou zůstat klíčivé 10 a více let.

Až do vytvoření klasů nelze příznaky choroby většinou poznat. Zralé infikované klasy mají světlejší barvu a často jsou v porovnání se zdravými klasy slabě modrošedé. Typické příznaky se objevují v průběhu zrání, kdy již lze postřehnout tmavou masu teliospor, která se tvoří místo. Napadené obilky jsou obvykle kratší než zdravé, více odstávají od klasového vřetene, takže klas je neuspořádaný. V infikovaných klasech jsou místo zrna hálky, uvnitř kterých je černohnědý prach. Hálky a napadená zrna páchnou po rybině. U sněti zakrslé obvykle dochází navíc ke zkrácení stébla rostliny. Vzhledem k tomu, že každá hálka obsahuje miliony spor, je schopnost infikovat zdravé zrno na stejném poli obrovská. Pokud je tedy osivo použito pro výsev v příštím roce bez použití efektivního mořidla, dosáhne napadení snětí pšeničnou mazlavou velmi rychle vysokých hodnot.

Pokud má pšenice velmi vysoké zastoupení v osevním postupu a pěstuje se na stejném pozemku do tří let po snětivé pšenici, pak riziko napadení je mnohem vyšší. Větší problém s výskytem a šířením sněti zakrslé pak mají oblasti s vyšší nadmořskou výškou a s delším obdobím zimy. Ovšem k napadení vyseté pšenice snětí zakrslou může dojít i v méně vhodných oblastech, za předpokladu mělkého výsevu (zpravidla na souvrati, kde zůstane část osiva na povrchu půdy) a pozdního setí, kdy jsou již nižší teploty. K většímu výskytu sněti zakrslé přispívá také brzký a chladný průběh podzimu a absence preventivních opatření.

Obr 1: Zrno poškozené snětí – vlevo, zdravé zrno - vpravo
Obr 1: Zrno poškozené snětí - vlevo, zdravé zrno - vpravo

Ochrana osiva

Ochraně proti sněti zakrslé pěstitelé často nevěnují tolik pozornosti, přitom právě sněť zakrslá dokáže znehodnotit celou úrodu, infikovat až dvě třetiny klasů a přežívat v půdě i 10 let. Sněť zakrslá produkuje silně páchnoucí látky, takže i zrno z relativně méně napadených porostů je nepoužitelné pro potravinářské ani pro krmné účely. Dlouhodobě spolehlivá ochrana proti snětím u pšenice je přitom velmi jednoduchá - stačí namořit osivo mořidlem s účinnou látkou proti chorobám rodu Tilletia (sněti). Společnost BASF uvedla na trh v loňském roce nové mořidlo s názvem Relenya®, které je specialistou na obě uvedené sněti u pšenice. Účinná látka Revysol® obsažená v mořidle Relenya® je vysoce efektivní, má příznivý ekotoxikologický profil, registraci nejméně do roku 2030 a dává tak možnost pěstitelům použít alternativu k dosud jediné účinné látce na trhu, kterou je difenoconazole.

Na rozdíl od konvenčních azolů používaných na trhu s mořidly osiv, Revysol® je první zástupce moderní skupiny isopropanol-azolů, unikátní chemické podskupiny triazolů objevené a vyvinuté společností BASF, nabízející vynikající účinnost a příznivý ekotoxikologický profil. Účinná látka Revysol® obsažená v mořidle Relenya® je první isopropanol-azol a jeho jedinečné chemické složení umožňuje molekule měnit flexibilně tvar a formu. Při kontaktu s vazebným místem patogenu vytváří tvar „háčku“. Díky tomuto flexibilnímu „háčku“ se Revysol® váže na cílový enzym až stokrát silněji než konvenční azoly starší generace. A to je podstatou výrazně vyšší účinnosti. Azoly blokují jeden specifický enzym uvnitř buněk hub, zodpovědný za tvorbu buněčných stěn. Revysol® je extrémně efektivní v blokování tohoto enzymu, houba nemůže tvořit buněčné stěny a rychle odumírá.

Obr. 2: Způsob účinku Revysolu®
Obr. 2: Způsob účinku Revysolu®

Komplexní ošetření osiva - Relenya® + Kinto® Plus pack

Pro pokrytí širokého spektra chorob pšenice nabízí společnost BASF kombinaci dobře osvědčeného mořidla Kinto® Plus s novým mořidlem Relenya®. Unikátní kombinace mořidel Kinto® Plus a Relenya® přináší díky synergickému působení čtyř účinných látek účinnost na všechny choroby osiva pšenice včetně vynikající účinnosti proti sněti zakrslé. Již několik let používané mořidlo Kinto® Plus kromě spolehlivého účinku na choroby, rovněž stimuluje fyziologický efekt, a tím podporuje klíčení a vzcházení rostlin za nepříznivých podmínek počasí, díky obsahu účinné látky Xemium®.

Obr. 3: Spektrum účinku Kinto® Plus + Relenya®
Obr. 3: Spektrum účinku Kinto® Plus + Relenya®

Benefity technologického řešení Relenya® + Kinto® Plus

  • Zůstávají všechny benefity ověřeného mořidla Kinto® Plus,
  • jediné řešení se čtyřmi účinnými látkami na trhu,
  • antirezistentní řešení se dvěma azoly a třemi způsoby účinku,
  • vynikající účinnost na sněť zakrslou,
  • vynikající barevné pokrytí obilky,
  • zlepšuje klíčení ve zhoršených podmínkách a podporuje růst kořenů,
  • možnost míchat s ostatními mořidly,
  • cenově výhodné řešení.

Výhodou nového mořidla Relenya® je také jeho nízké dávkování 1 litr na 1 tunu osiva. Mořidlo Relenya® bude na trhu nabízeno také v letošním roce v balíčku s ověřeným mořidlem Kinto® Plus za atraktivní cenové podmínky. Kromě speciálních sezonních akcí je nákup namořeného osiva nebo nákup mořidel BASF zahrnut také v programu Partnerství profesionálů.

Obr. 4: Mohutný kořenový systém - fyziologický efekt moření Kinto® Plus + Relenya® v roce 2021
Obr. 4: Mohutný kořenový systém - fyziologický efekt moření Kinto® Plus + Relenya® v roce 2021

Související články

Choroby přenosné osivem a moření osiva ozimých obilnin

18. 08. 2022 RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 33x

Choroby slunečnice: Bílá hniloba slunečnice

13. 08. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 102x

Zhodnocení ročníku 2021 z pohledu klasových fuzarióz pšenice

07. 08. 2022 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 174x

Choroby černého rybízu

06. 08. 2022 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 188x

Charakteristika odrůd a linií ječmene jarního z hlediska rezistence vůči fuzarióze klasu

02. 08. 2022 Bc. Zuzana Lišková; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 178x

Další články v kategorii Choroby

detail