Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Mrvka myší ocásek - nově se šířící trávovitý plevel

21. 11. 2022 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 296x

V posledních letech dochází k intenzivnímu šíření trávovitých plevelů (obr. 1 a 2). Hlavní příčinou je jejich dobrá přizpůsobivost podmínkám, které vyvolává klimatická změna. Jedná se vesměs o stepní rostliny, kterým vyhovují dlouhá suchá období přerušována kratšími, ale intenzivními srážkovými obdobími.

Renofarmy

Kromě toho je k regulaci trávovitých plevelů možné použít omezený sortiment herbicidů, zejména v obilninách, které jsou s trávovitými plevely příbuzné. Některé trávy (např. kostřavy, lipnice) jsou přirozeně odolné vůči listovým graminicidům ze skupiny inhibitorů ACCasy a většina trav vytváří za sucha na povrchu listů mohutné bariéry, které zamezují příjmu herbicidů.

Všemi výše uvedenými vlastnostmi disponuje mrvka myší ocásek (Vulpia myuros). Tento donedávna naprosto bezvýznamný až ohrožený druh je dokonale přizpůsoben aridním podmínkám. Vytváří úzké listy, které se za sucha svinují (obr. 3), čímž se stávají ještě více odolné herbicidnímu ošetření.

Obr. 1: Porost ozimého ječmene intenzivně zaplevelený mrvkou myším ocáskem (několik stovek rostlin na 1 m2)
Obr. 1: Porost ozimého ječmene intenzivně zaplevelený mrvkou myším ocáskem (několik stovek rostlin na 1 m2)

Obr. 2: Drobné rostliny mrvky mohou na podzim snadno uniknout pozornosti nebo být zaměněny za chundelku metlici
Obr. 2: Drobné rostliny mrvky mohou na podzim snadno uniknout pozornosti nebo být zaměněny za chundelku metlici

Obr. 3: Svinování listů mrvky za sucha
Obr. 3: Svinování listů mrvky za sucha

Původ, rozšíření a konkurenční schopnost

Mrvka myší ocásek je původem ze Středomoří. U nás se vyskytuje jako archeofyt, tj. byla k nám zavlečena pravděpodobně již v pravěku. Na našem území ale nikdy nebyla příliš hojná a nebyly známy případy jejího škodlivého výskytu na orné půdě. I nejnovější literatura ji stále uvádí jako druh ohrožený. Přirozeně se vyskytuje na velmi lehkých, na živiny chudých písčitých půdách, na okrajích borových lesů, v okolí pískoven, polních cest a podobně. V souvislosti s jejím současným šířením se s ní ale stále častěji setkáváme i na železnici, podél komunikací, na hřbitovech a v posledních suchých letech kolonizovala i původně zatravněná tramvajová kolejiště v Praze.

Mnohem závažnější je ale její rozšíření na ornou půdu. S prvními případy výskytu mrvky myšího ocásku v porostech polních plodin jsme se začali setkávat až po roce 2010. První nálezy, kdy nám byla mrvka dodána zemědělci k určení coby jim neznámá tráva, vyskytující se na poli, jsme považovali jen za náhodné výskyty. Velmi brzy jsme ale zdokumentovali porosty především ozimé pšenice, které byly mrvkou velmi silně zapleveleny a již od počátku bylo jasné, že regulace tohoto druhu je značně komplikovaná.

Od počátečních výskytů podél polních cest a při okrajích polí se mrvka rychle dostala do porostů plodin. Nejčastěji se vyskytuje při okrajích (obr. 4), vcelku běžně ale proniká i do středu pozemků. Nejhojněji se mrvka vyskytuje v teplejších oblastech nížin, častá je ale i ve středních polohách.

Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoletou ozimou trávu, tak vzchází v podzimním období a bez problémů přezimuje. Při okrajích porostů dokáže vytvářet až souvislé porosty mladých rostlin, kterých jsou stovky na 1 m2, bohatě odnožují a silně konkurují plodině. Rostliny kvetou začátkem května (asi měsíc před chundelkou metlicí), každá dokáže vytvořit až desítky lat, na kterých v průběhu června dozrávají obilky s dlouhou osinou, které se mohou šířit větrem.

Obr. 4: Mrvka se na pozemek obvykle šíří od okrajů
Obr. 4: Mrvka se na pozemek obvykle šíří od okrajů

Uplatnění v plodinách a konkurenční schopnost

Přestože se nejedná o nikterak vzrůstný druh, dokáže při vyšší intenzitě zaplevelení výrazně konkurovat obilnině, zejména díky své rychlé dynamice růstu. V porostech intenzivně zaplevelených mrvkou dochází k výraznému snížení výnosu (až o 50 %) a porosty jsou velmi náchylné k polehání.

Kromě ozimých obilnin se tento plevel velmi dobře uplatňuje také v porostech ozimé řepky, kde jej nelze zasáhnout běžně používanými listovými graminicidy.

Kvalitní zpracování půdy dokáže většinu vzešlých rostlin mrvky zničit, takže výskyt mrvky v jařinách je méně významný, přesto se může vyskytnout i v okopaninách (brambory), olejninách (slunečnice) a dalších.

Možnosti regulace v ozimých obilninách

K regulaci mrvky je třeba přistoupit již brzy po výsevu ozimů, nejlépe při vzcházení mrvky. Vhodné může být preemergentní i časné postemergentní herbicidní ošetření, v závislosti na vláhových podmínkách. Při dostatečné půdní vlhkosti bývá účinnost půdních herbicidů velmi vysoká a obvykle není třeba na jaře opravných zásahů.

V našich nádobových i polních pokusech vykázaly velmi dobrou účinnost herbicidy obsahující flufenacet, který lze použít samostatně, lépe však v kombinaci s některým dalším herbicidem působící na trávovité plevele, např. diflufenican, chlorotoluron či pendimethalin. Obvykle je třeba použít maximálních registrovaných dávek herbicidů, přičemž v takovém případě bývá dosahováno uspokojivé účinnosti i v horších vláhových podmínkách (obr. 5).

Za extrémního sucha nebo při opožděné aplikaci (přerostlá mrvka) však může dojít k selhání účinnosti všech výše uvedených půdních herbicidů. V takovém případě je třeba zasáhnout proti mrvce na jaře, kdy je možné proti tomuto plevelu použít pouze některé ALS inhibitory. Z herbicidů registrovaných v ČR vykázaly v našich pokusech nejvyšší účinnost herbicidy Incelo a Husar Star, které však musí být vždy použity s vhodným adjuvantem, nejlépe olejovým. Ošetření je třeba provést co nejdříve po obnovení vegetace, což je důležité zejména za sucha, kdy mrvka stáčí listy a postřikové kapky pak snadněji stékají z rostlin.

Pokud se, z jakéhokoliv důvodu, nepodaří dostatečně potlačit mrvku herbicidy, je třeba po sklizni obilniny vytvořit vhodné podmínky pro vyklíčení dozrálých obilek - podmítkou. Vzešlé rostliny mrvky je následně vhodné potlačit glyfosátovým ošetřením nebo orbou. Tímto opatřením se výrazně sníží intenzita zaplevelení mrvkou v následné plodině (důležité zejména v případě řepky).

Obr. 5: Působení herbicidů v raných růstových fázích mrvky: nádobové pokusy na ČZU.
Obr. 5: Působení herbicidů v raných růstových fázích mrvky: nádobové pokusy na ČZU

Možnosti regulace v řepce

Jak již bylo uvedeno, mrvka je přirozeně odolná vůči všem listových graminicidům používaným v ozimé řepce k regulaci výdrolu obilní předplodiny.

K regulaci mrvky v porostu konvenční odrůdy ozimé řepky lze proto využít prakticky pouze herbicidy obsahující propyzamide (Relva). Ošetření tímto herbicidem je však třeba provést až na přelomu září a října, kdy jsou obvykle již vhodné podmínky pro jeho působení (dostatečná půdní vlhkost) a je omezeno jeho vypařování a fotodegradace (nízká oblačnost, mlhy a krátký den).

V porostech Clearfield odrůd řepky lze navíc použít herbicidy obsahující imazamox (obvykle Cleravis), jejichž účinnost na mrvku je však ovlivněna růstovou fází mrvky, vláhovými podmínkami a použitím vhodného adjuvantu.

Závěr

Mrvka myší ocásek je nebezpečný expanzivně se šířící trávovitý plevel, jehož regulaci je třeba věnovat zvýšenou pozornost. V ozimých obilninách je třeba k jeho regulaci přistoupit již na podzim (flufenacet). Důležitá je rovněž eliminace mrvky v meziporostním období, kdy lze výrazně snížit intenzitu zaplevelení v následné plodině. V porostu řepky lze k regulaci mrvky využít propyzamide.

Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D., Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze

Související články

Kostřavojílky - nově se šířící trávy

09. 11. 2022 Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 256x

Chování herbicidů v půdě - metazachlor

24. 10. 2022 Ing. Martin Kočárek, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 358x

Příčiny šíření trávovitých plevelů

19. 10. 2022 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 319x

Zpracování půdy a zaplevelení polních plodin

10. 10. 2022 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 333x

Mrvka myší ocásek - nově se šířící plevel na orné půdě

27. 10. 2016 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Plevele Zobrazeno 3979x

Mrvka myší ocásek - nový plevel na orné půdě

08. 11. 2014 Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 7558x

Další články v kategorii Plevele

detail