BASF
BASF
BASF

AGRA

Bude hraboš polní škodit i letos?

29. 06. 2022 Ing. Štěpánka Radová Ph.D., Ing. Jakub Beránek, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 260x

Otevírá se pěstitelská sezona a škody způsobené hrabošem polním se začínají opět objevovat lokálně v některých okresech Čech i Moravy. Zima byla mírná a mimo vyššího množství přirozených nepřátel neměly hraboší populace významných omezení. Obecně lze říci, že lokálně vyšší počty kolonií v předjaří nejsou žádnou výjimkou i v letech bez gradace. Z poznatků o bionomii můžeme usuzovat, že hraboš v letošním roce plošným problémem nebude. Výjimkou mohou být lokality, kde se populace udržely v silném počtu i přes zimu.

Proseeds

Situace v roce 2021 a v počátku roku 2022

Pokud bychom se měli vrátit v čase do roku 2021 a popsat průběh roku očima inspektorů ÚKZÚZ, kteří monitoring hraboše polního prováděli, dalo by se říci, že ačkoliv povětrnostní podmínky na začátku roku ztěžovaly inspektorům činnost, hrabošům vyhovovaly.

Celorepublikový průměr intenzity výskytu hrabošů dosáhl v lednu minulého roku 602 aktivních východů z nor na ha (AVN/ha). V porovnání s daty z ledna 2022, kdy byl celorepublikový průměr 342 AVN/ha, se tedy jednalo o dvojnásobnou hodnotu (viz graf), a tak zatímco v roce 2021 odpovídaly průměrné výskyty v ozimých plodinách až 3násobku prahu škodlivosti, letos v případě ozimů dosahovala průměrná četnost hrabošů jen 0,7násobku prahu škodlivosti.

Co se týče lokalizace extrémních výskytů na začátku roku 2021 (mapa 1), problematické se jevily severozápadní Čechy: Kladensko, Litoměřicko, Lounsko a okraje okresů Most a Teplice; na Moravě pak okresy Brno-venkov, Břeclav a Znojmo. Extrémy v podobě 1 500–2 500 AVN/ha se objevovaly zejména ve víceletých pícninách.

V lednu letošního roku byly extrémy (mapa 2) detekovány v polních plodinách - na Lounsku a Chomutovsku byly v hrabošem preferovaných porostech ozimé řepky zaznamenány počty okolo 2 000–5 000 AVN/ha; na Moravě se žádné extrémní výskyty neobjevily.

Výsledky z pozorování v únoru 2021 potvrdily, že se aktivita hrabošů utlumila. Oproti lednu došlo k poklesu o 146 AVN/ha. U ozimých plodin hodnota odpovídala 2,3násobku prahu škodlivosti. Data pro jednotlivé kraje však ukázala, že populace hrabošů, kde byl v lednu potvrzen pokles, zaznamenaly opětovný nárůst. Jednalo se o kraje Královéhradecký a Liberecký. Dlouhodobě podobná, avšak bez aktuálního nárůstu početnosti, byla situace ve Středočeském a Ústeckém kraji. Ve všech krajích se však objevovaly lokality, kde se populace hrabošů pohybovaly na úrovni 1 000–2 000 AVN/ha. Únor 2022 ukazoval podobný trend vývoje populací jako v roce 2021, tedy pokles. Populace se obecně pohybovaly mírně nad hranicí prahu škodlivosti, tedy 231 AVN/ha. Lokálně se objevovaly hodnoty 1 000–2 000 AVN/ha, jednalo se o plochy víceletých pícnin Jihomoravského, Olomouckého, Středočeského a Ústeckého kraje. Klíčový bude však stav populací v březnu a dubnu.

Pokud budeme popisovat situaci i pro další měsíce roku 2021, pak březen byl z pohledu průběhu počasí příznivější, i když přinesl do řady okresů v druhé polovině sněhovou pokrývku. Přestože stav populací hraboše ve druhé polovině března ukazoval na mírný pokles, porosty byly paradoxně ohroženy více. Důvodem byla jarní hodnota prahu škodlivosti hraboše, která je od 1. března 50 AVN/ha. Změna prahu škodlivosti je navázána na jarní aspekt a bionomické vlastnosti hraboše, které jsou reprezentovány zvýšenou množivostí a vysokou škodlivostí v jarních měsících. Z těchto důvodů je pro období března až května stanoven nižší práh škodlivosti než pro ostatní období roku.

Během března 2021 bylo provedeno cca 1 000 pozorování na 950 lokalitách, přičemž ve více než polovině případů šlo o plochy ozimých plodin. Ve zbylých případech šlo o plochy s trvalými kulturami (krmné plodiny, travní porosty, sady a vinice). Ze získaných dat vyplynulo, že průměrná hustota populací hraboše polního v ozimých plodinách dosahovala v tomto měsíci 231 AVN/ha, tedy 4,6násobku aktuálního prahu škodlivosti. Hodnoty populací v porostech trvalých plodin se pohybovaly na úrovni 697 AVN/ha, tedy 13,6násobku aktuálního prahu škodlivosti. V průměru na celou ČR se hodnoty počtu aktivních východů z nor pohybovaly na hodnotě 413 AVN/ha, což odpovídalo 8,3násobku aktuálního prahu škodlivosti. V porovnání s daty pro únor hodnoty AVN/ha sice mírně klesly, ale škodlivost hrabošů, resp. ohroženost porostů rapidně stoupla. Extrémní výskyty hraboše byly potvrzeny v okresech Jihočeský, Jihomoravský, Královehradecký, Liberecký, Olomoucký, Středočeský a Ústecký.

Loňské dubnové výsledky monitoringu hraboše ukázaly, že ohrožení porostů bylo v řadě okresů značné. Průměrný počet AVN/ha dosáhl 330, což představovalo 6,6násobek prahu škodlivosti, a podpořil tak další vydání Nařízení ÚKZÚZ k omezenému a kontrolovanému použití rodenticidních přípravků Stutox II a Ratron GW. Přípravek Ratron GW mohl být výjimečně použit ve vyšší dávce při aplikaci pouze do nor hrabošů, zatímco Stutox II mohl být ve vyšší dávce výjimečně použit jak při aplikaci do nor, tak při aplikaci na povrch pozemků, a to pouze seřízeným rozmetadlem. Povrchová aplikace byla možná pouze na pozemcích, kde byl po předchozím posouzení inspektorem ÚKZÚZ potvrzen kalamitní výskyt. Tyto výjimky se vztahovaly na období od 9. dubna do 6. srpna 2021. Použití rodenticidů bylo v nařízeních ÚKZÚZ podmíněno dodržením řady opatření k eliminaci rizik ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí. Dodržování těchto opatření bylo ÚKZÚZ ověřováno na základě cílených kontrol. Platilo i to, že povolení k aplikaci v místech s výskytem zvláště chráněných druhů bylo podmíněno výjimkou ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Tyto výjimky vydávaly krajské úřady, popř. Agentura ochrany přírody a krajiny.

Nutno podotknout, že v období platnosti rozhodnutí ÚKZÚZ o mimořádném použití rodenticidů zemědělci nejvíce využívali aplikací v „základní“ dávce 2 kg/ha do nor. Desetina aplikací byla ve zvýšené dávce do 10 kg/ha do nor a sedmina aplikací byla aplikována rozhozem na povrch půdy. Za uvedené období nebyly hlášeny žádné úhyny necílových organizmů a při kontrolách aplikace rodenticidů nebylo zjištěno žádné porušení podmínek.

Monitoring výskytu hraboše probíhal i během celého jara i léta a až do října se průměrné hodnoty držely pod úrovní 100 AVN/ha. Extrémní výskyty se během května a později během října lokálně objevily mimo severozápadních a středních Čech také na Semilsku a Jablonecku. Tam se v porostech víceletých pícnin a na trvalých travních porostech objevovaly hraboši v počtech 1 000–6 000 AVN/ha, tedy v 5 až 15násobku prahu škodlivosti.

Od listopadu až do prosince 2021 se hodnoty AVN/ha již pohybovaly na hodnotách pod nebo mírně nad prahem škodlivosti, což odpovídá hodnotám mimo roky gradace.

Graf: Srovnání gradace v roce 2020 a průběhu roku 2021–2022 (zdroj: ÚKZÚZ)
Graf: Srovnání gradace v roce 2020 a průběhu roku 2021–2022 (zdroj ÚKZÚZ)

Mapa 1: Extrémní výskyty hraboše polního v průběhu ledna a února 2021 (zdroj: Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ)
Mapa 1: Extrémní výskyty hraboše polního v průběhu ledna a února 2021 (zdroj Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ)

Mapa 2: Extrémní výskyty hraboše polního v průběhu ledna a února 2022 (zdroj: Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ)
Mapa 2: Extrémní výskyty hraboše polního v průběhu ledna a února 2022 (zdroj Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ)

Odkaz na Ing. Milana Zapletala, CSc.*

Hraboší kalamity jsou „běžnou“ součástí naší krajiny. Díky klimatickým změnám je možné očekávat častější a delší lokální masové výskyty hrabošů na území ČR, případně i zkrácení jejich gradačního cyklu. Značný vliv může mít i podpora systémů hospodaření založených na trvalém pokryvu půdy, což vytváří ideální podmínky pro udržení vysokých populací hrabošů v krajině. Z pohledu bionomie hraboše a na ní navázanou ochranu je rozhodujícím obdobím časné jaro - někdy již na konci února, ale téměř vždy v březnu, kdy začíná jeho rozmnožování.

Pokud se podaří úspěšně vyvést první jarní vrhy, bývá to úspěšný nástup, který může zásadně ovlivnit nový vegetační rok. Slovy zesnulého Ing. Zapletala: „Zemědělec by měl v tomto období provést na svých pozemcích první významné šetření ohledně výskytu a početnosti hraboše. Při zjištění početnosti odpovídající střednímu výskytu si zasluhuje pozemek ohniskové ošetření. Jakékoliv vyčkávání a otálení s ošetřením, případně vyčkávání, jak se populace budou vyvíjet a zvyšovat, je většinou k neprospěchu věci. Často se zdá, že ošetření může být předčasné, a že se tím zvyšují náklady na chemickou ochranu, ale někdy dvouměsíční zdržení či jeho opomenutí způsobí poškození plodiny. Někdy toto riziko poškození vyvolává i nemožnost provést ošetření (trvalé období dešťů, pracovní špička, sklizeň apod.).“

Ing. Zapletal též vyslovil „krásnou“ pravdu o hraboši a jeho schopnosti se přizpůsobit jakémukoliv systému hospodaření, jež popírá řadu nepravd, které o přemnožených hraboších mluví jako o problému současného zemědělství. Problém hraboše polního je totiž „aktuální“ nejméně posledních sto let.

V letech prvorepublikového zemědělství bylo konstatováno, že hrabošům vyhovují malovýrobní podmínky zemědělství, které v té době převažovaly. Malá políčka s různorodostí plodin byla považována za výhodu pro život hraboše polního a jeho možnosti přesouvat se během vegetačního období mezi potravně výhodnými sousedními pozemky, kterými byly často krmné plodiny, vojtěška, jetel - případně s příměsí trav, obilniny, okopaniny, které zabíraly celou vegetační i zimní dobu.

V padesátých letech vlivem združstevňování se měnily podmínky hospodaření, byly vytvářeny velké mnohahektarové polní celky, od nichž se očekávala změna problému ve výskytu hraboše polního. Avšak hraboš polní se přizpůsobil novým podmínkám a velké plochy vojtěškotrav a jetelotrav mu vyhovovaly k rozšiřování populací a jeho škodlivost se naopak zvětšila.

Po roce 1990 procházelo české zemědělství dalšími významnými změnami v hospodaření. Omezení počtu pěstovaných plodin byl jedním z významných faktorů. Krmné plodiny přestaly téměř existovat, převažovaly obilniny, kukuřice a ozimá řepka. Zvýšil se podíl ozimé pšenice a řepky, a právě ozimé plodiny pravděpodobně plně nahradily víceleté pícniny významné pro hraboše polního. A hrabošům zřejmě tato změna vyhovovala…

Slovo na závěr

„Hraboší problémy“ dokládají historické prameny již od dob Marie Terezie, a jak je vidět, trvají dodnes. Jedinou změnou jsou možnosti využívání rodenticidních přípravků a podmínky v jejich použití a aplikaci. V dnešní době mají zemědělci k dispozici celou řadu zdrojů, kde hledat informace o aktuálním stavu populací hraboše i techniku, jak v rámci platné legislativy přemnožení na svých pozemcích řešit (např. hraboší pluh).

S ohledem na měnící se klima a pěstební systémy, je nutné se obecně připravit na vyšší tlak polyfágních škůdců, jejichž populace tyto změny podporují. Jednou z možností, která spadá do preventivních opatření, je monitorovat výskyt škodlivých organizmů s potenciálem rychlého šíření a rychle reagovat při překročení jejich prahu škodlivosti. Šikovným nástrojem pro zjištění aktuálního stavu v porostech polních plodin je Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ, který nabízí výstupy z celoplošného monitoringu škodlivých organizmů, společně s aktuální nabídkou povolených přípravků na ochranu rostlin.

Není tedy otázkou, zda bude hraboš opět škodit, ale zda máme dostatek informací k tomu, se rozhodnout, jak a kdy je možné expandující populaci ještě zastavit a nečekat do doby, kdy je aplikace už nemožná, např. do plně zapojeného porostu.

Přestože s dozvuky poslední gradace hrabošů bojují některé podniky dodnes, hraboš s největší pravděpodobností v letošním roce plošným problémem nebude. To ovšem neznamená, že se jeho lokální výskyty, které jsou trvalou součástí hraboších cyklů, bez ohledu na průběh gradace, mohou podceňovat.

Pozn.: *Čerpáno z článků Ing. Milana Zapletala, CSc. publikovaných v Agromanuálu v letech 2016 a 2018.

Hraboš polní hledající potravu
Hraboš polní hledající potravu

Plošných škod celorepublikového rozsahu se letos pravděpodobně bát nemusíme
Plošných škod celorepublikového rozsahu se letos pravděpodobně bát nemusíme

Zničený kmínek meruňky hrabošem polním
Zničený kmínek meruňky hrabošem polním

foto: J. Beránek

Související články

Bezpečné skladování obilí - neřešená rizika skladištních škůdců

12. 08. 2022 Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzně Škůdci Zobrazeno 152x

Parazitické hlístice v ochraně rostlin III.: Moluskoparasitické hlístice

08. 08. 2022 Ing. Jiří Nermuť, Ph.D., Mgr. Vladimír Půža, Ph.D.; Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Škůdci Zobrazeno 156x

Nová řešení společnosti Sumi Agro v boji se škůdci

05. 08. 2022 Ing. Dušan Sem; Sumi Agro Czech, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 151x

Možnosti v ochraně proti rezistentním populacím mandelinky bramborové

01. 08. 2022 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 222x

Výsledky pokusů s insekticidy proti mandelince bramborové v roce 2021 a porovnání s dlouhodobými daty

27. 07. 2022 Ing Petr Doležal, Ph.D., Ing. Ervín Hausvater, CSc.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 257x

Další články v kategorii Škůdci

detail