Ochrana řepky ozimé proti podzimním škůdcům

19. 09. 2022 Ing. Pavel Kolařík a kol. Škůdci Zobrazeno 1372x

Řepka ozimá je plodina, která je z hlediska ochrany proti hmyzím škůdcům velmi náročná. Je to dáno především její velkou pěstitelskou plochou v České republice a omezováním účinných látek insekticidů, které lze použít pro minimalizaci škodlivosti u hlavních hmyzích škůdců. Těmito dvěma faktory dochází k hlavnímu posilování škodlivých populací a s tím spojeným výskytem zvýšených škod v řepkových porostech.

Podzimní škůdci

V prvotních fázích vývoje rostlin (již od počátku vzcházení) se setkáváme se škodlivými výskyty dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala). Tento brouk (obr. 1) je 3–4 mm dlouhý, dlouze oválný, černomodrý s kovovým leskem nebo příležitostně hnědě zbarvený. Brouci perforují listy. Samička klade vajíčka cca od konce září jednotlivě do půdy k patám hostitelských rostlin. Mírné počasí na podzim a v zimě podporuje napadení, samice kladou do poklesu teplot pod 5 °C. Brouci jsou aktivní při teplotách nad 6 °C, optimální teplota pro nálet brouků se však pohybuje kolem 16 °C a výše. U tohoto škůdce jsou škodlivá obě stadia, tzn. jak dospělci, tak následně i larvy vyskytující se v řapících listů a srdéčku uvnitř rostlin. Žír zde provádí již na podzim i přes celé zimní období a můžeme se se nimi v rostlinách setkat i v období kvetení a těsně po květu. Rostliny s poškozenými srdéčky snadno vymrzají, nemají hlavní vrchol, listy žloutnou, vadnou a zahnívají. Rostliny pak tvoří mnoho postranních větví a mají metlovitý tvar. Takto napadené stonky se pak snadno lámou a praskají. Později se k nim přidávají ještě larvy stonkových krytonosců a může pak následně docházet k významnému rozvoji houbových chorob uvnitř stonku.

Dalším škůdcem, se kterým se na počátku vývoje řepky můžeme setkat, je pilatka řepková (Athalia rosae). Její housenice (obr. 2) při vyšší početnosti mohou rostliny svým žírem na listech poškodit (oslabit), při velmi vysokém počtu pak mohou způsobit i holožír.

Dřepčík olejkový škodí již ve velmi raných fázích vývoje rostlin. Jako jedna z mála možností ochrany proti němu účinné je použití mořeného osiva. V současnosti lze použít osivo ošetřené přípravkem Lumiposa (cyantraniliprole). U daného mořidla se uvádí dobrá biologická účinnost proti dřepčíku olejkovému, pilatce řepkové a květilce zelné.

Dospělci květilky zelné (Delia radicum) se podobají mouše domácí. Jsou však štíhlejší a mají širší křídla. Larvy (obr. 3) jsou špinavě bílé, beznohé a bezhlavé, až 8 mm dlouhé. Z půdy pronikají ke kořínkům rostlin, které zpočátku povrchově ožírají. Později způsobují zánik hlavního kořene. Protože rostliny mají silně poškozený kořenový systém, který nezajišťuje potřebné množství vody a živin, jsou listy modrofialové a rostliny zakrnělé. Dají se z půdy snadno vytáhnout. Poškozené rostliny postupně hynou.

Obr. 1: Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala)

Obr. 2: Housenice pilatky řepkové (Athalia rosae)

Obr. 3: Larva květilky zelné (Delia radicum) na kořenu rostliny ozimé řepky

Polní pokusy v Troubsku v roce 2021

Cílem maloparcelového polního pokusu bylo ověřit biologickou účinnost výše uvedeného mořidla právě proti tomuto škůdci, a dále se zaměřit i na zhodnocení účinnosti proti dospělcům dřepčíka olejkového s následným efektem na početnost larev v rostlinách.

Pro zhodnocení biologické účinnosti přípravku Lumiposa (cyantraniliprole) a moření Lumidapt Kelta (biostimulátor) pro regulaci početnosti dřepčíka olejkového a květilky zelné byl v Troubsku založen maloparcelkový polní pokus. Parcelky byly 2,5 m široké a 10 m dlouhé, tj. 25 m². Zkoušeny byly následující varianty:

1. kontrolní neošetřená varianta,
2. Lumiposa v dávce 40 ml/kg osiva
3. Lumiposa 40 ml/kg osiva + Lumidapt Kelta (120 ml/100 kg).

Ošetření bylo provedeno před setím osiva jeho mořením. Hodnocení probíhalo dle schválené metodiky EPPO PP 1/73 (3). Hodnocení biologické účinnosti na základě počtu výkusů způsobených dospělci dřepčíka, odpočet napadených a nenapadených rostlin na 4 × 2 m řádku, odpočet larev dřepčíka olejkového v listech: odběr 20 rostlin na konci vegetace, hodnocení larev květilky zelné - procentické poškození povrchu kořenů rostlin: 25 rostlin/parcelu. Hodnocení vigouru (vitality) rostlin: 9bodová stupnice, kontrola = 5.

Monitoring náletu podzim 2021

Monitoring výskytu dospělců dřepčíka olejkového a pilatky řepkové byl prováděn pomocí žlutých misek v celkovém počtu 6 na monitorovací lokalitu Troubsko, odběry z nich pak jednou cca za 3–4 dny (graf 1).

Za celé sledované období nebyl na naší lokalitě zaznamenán významnější nárůst v početnosti u pilatky řepkové zachycené ve žlutých miskách. Vrchol náletu byl sledován v polovině měsíce září (0,66 pilatek/misku) s následným postupným snižováním početnosti. Při vizuální kontrole porostu pak nebyly zaznamenány housenice pilatek na rostlinách.

U jedinců dřepčíka olejkového byl v prvních fázích vývoje rostlin zjištěn nízký počet dospělců ve žlutých miskách, který dosáhl vrcholu v termínu sledování 27. 9. (v průměru na jednu misku 2,6 jedinců). Za celé sledované období nebyla ve žlutých miskách zaznamenána vysoká početnost dospělců tak jako v minulých letech sledování, což je potom v rozporu s velmi významnými škodami na rostlinách, který následně v porostu způsobil.

Graf 1: Průměrná početnost pilatky řepkové a dřepčíka olejkového na jednu žlutou misku - Troubsko 2021

Obr. 4: Varianta - neošetřená kontrola

Obr. 5: Varianta - ošetřeno Lumiposa

Obr. 6: Varianta - ošetřeno Lumiposa + Lumidapt Kelta (biostimulátor)

Vyhodnocení pokusu

Dřepčík olejkový - průměrný počet výkusů na jednu rostlinu (graf 2). V prvním termínu hodnocení dne 16. 9. bylo nejvíce výkusů zjištěno na neošetřené kontrolní variantě (3,28/rostlina), nejméně pak u varianty s přípravkem Lumiposa (0,60 výkusů na rostlinu). V dalším termínu hodnocení dne 21. 9. vzrostl počet výkusů na všech sledovaných variantách. Nejvíce bylo na neošetřené kontrole - 5,11/jednu rostlinu, nejméně pak u varianty s přípravkem Lumiposa (1,79). V termínu hodnocení 30. 9. bylo nejvíce výkusů zjištěno na neošetřené kontrole (12,28), z ošetřených variant pak u varianty Lumiposa + Lumidapt Kelta (4,99) a Lumiposa (5,11). V tomto termínu hodnocení docházelo k velmi silné migraci jedinců do ošetřených variant a s tím spojené vyšší početnosti zaznamenaných výkusů. Ošetřené varianty velmi dobře chránily rostliny v prvotních fázích vývoje, kdy zabránily fatálnímu poškození v podobě jejich úhynu. V zemědělské praxi by krátce po druhém hodnocení přišlo ošetření v podobě foliární aplikace a s tím spojené snížení populace dřepčíka na dané lokalitě pod práh hospodářské škodlivosti.

Dřepčík olejkový - hodnocení biologické účinnosti jednotlivých variant na výskyt napadených rostlin (graf 3). Nejvíce napadených rostlin bylo v prvním termínu dne 16. 9. zjištěno na neošetřené kontrolní variantě (54,9 %), nejméně pak u varianty s přípravkem Lumiposa (16,3 %). V dalším termínu hodnocení dne 21. 9. bylo nejvíce napadených rostlin žírem dospělců dřepčíků zjištěno na variantě s přípravkem Lumiposa - 62,22 % napadení, nejméně pak u kontrolní neošetřené varianty 1 (43,28 %). V tomto termínu hodnocení se dospělci dřepčíků přesouvali tzv. za potravou, tj. z kontrolních parcel (velmi silně poškozené, minimální počet rostlin) do variant ošetřených. Při hodnocení dne 30. 9. vzrostlo napadení rostlin na všech variantách s tím, že mezi jednotlivými variantami nebyl zjištěn průkazný rozdíl. Procento napadených rostlin se pohybovalo od 66 % (varianta Lumiposa + Lumidapt Kelta) do 72,9 % (varianta Lumiposa a neošetřená kontrola).

Dřepčík olejkový - v případě hodnocení počtu rostlin v termínu 16. 9. byl zjištěn nejvyšší počet rostlin (na 2 m řádku) u varianty Lumiposa + Lumidapt Kelta (4,06), nejméně pak u neošetřené kontroly (1,5). V dalším termínu hodnocení byl sledován pokles v početnosti rostlin na všech sledovaných variantách pohybující se od 1,31 (neošetřená kontrola) do 2,81 (varianta Lumiposa). V posledním termínu hodnocení bylo zjištěno v průměru 1,3 rostliny na 2 m řádku u neošetřené kontroly, u ošetřených variant pak od 2,5 (Lumiposa + Lumidapt Kelta) do 3,3 (Lumiposa). Početnosti jsou velmi nízké ve všech termínech sledování z důvodů odumírání napadených rostlin způsobené žírem dřepčíků. U ošetřených variant byla početnost v porovnání s neošetřenou kontrolou několikanásobně vyšší.

K hodnocení početnosti larev dřepčíka olejkového v rostlinách byla použita metoda destruktivního hodnocení v termínu před nástupem vegetačního klidu a v jarním období, kdy byl zahájen růst rostlin (graf 4). Při podzimním hodnocení byl zjištěn velmi průměrný počet larev na jednu rostlinu u všech sledovaných variant pohybující se od 0,17 (Lumiposa + Lumidapt Kelta) do 0,8 (neošetřená kontrola). Biologická účinnost zjištěna u ošetřených variant na velmi vysoké úrovni (75 až 78,12 %).

Při hodnocení procentického poškození povrchu kořene rostlin larvami květilky zelné byl v roce 2021 zjištěn nulový výskyt z důvodu hodnocení velmi slabých rostlin u všech variant. Dle našich zjištění květilky preferují ke kladení dobře vyvinuté a silné rostliny, což na naší lokalitě z důvodu značného napadení rostlin dřepčíky nebylo možné takovéto rostliny odebrat a následně i vyhodnotit.

Při hodnocení vitality rostlin (kontrola měla hodnotu vždy 5) byla u ošetřených variant v porovnání s kontrolou ve všech termínech sledování zjištěna nepatrně lepší kondice, a to především z důvodu hodnoceného nižšího napadení rostlin a s tím spojené nižší ztráty listové plochy.

Graf 2: Průměrný počet výkusů na jednu rostlinu způsobené žírem dřepčíka olejkového - Troubsko, 2021

Graf 3: Biologická účinnost jednotlivých variant ve vztahu k žíru dřepčíka olejkového - Troubsko, 2021

Graf 4: Průměrný počet larev dřepčíka olejkového na jednu rostlinu - Troubsko, 2021

Závěr

Ochrana vzcházejících porostů řepky ozimé proti hmyzím škůdcům je zcela zásadní pro její optimální vývoj v dalším období. Monitoring náletu pomocí žlutých misek byl poprvé na naší lokalitě méně účinný v porovnání s předchozími lety sledování.

Dřepčík olejkový se na podzim roku 2021 vyskytoval na pokusné lokalitě již v období setí řepky. Vlivem výskytu drobných hrudek na parcelách tak jedinci způsobovali intenzivní žír již před a na počátku vzcházení, kdy docházelo k poškození hypokotylu a nejmladších částí rostlin. Tyto pak byly poškozeny natolik, že byly v porostu patrné výpadky rostlin ve velmi vysoké míře.

Celková početnost rostlin byla ale na ošetřených variantách přípravkem Lumiposa (cyantraniliprole) + Lumidapt Kelta (biostimulátor) vyšší v porovnání s neošetřenou kontrolou. Moření osiva tak zaručilo počáteční ochranu rostlin, pro další optimální vývoj je pak nutno zvolit foliární aplikaci insekticidů pro minimalizaci populací dřepčíků na dané lokalitě.

Výsledek byl získán za podpory MZe ČR, institucionální podpora MZE-RO1719 a při řešení výzkumného projektu QK21010332 „Mechanizmus rezistence řepkových škůdců proti insekticidům, jejich výchozí citlivost k novým insekticidům a dopad insekticidních aplikací na vývoj larev škůdců a jejich přirozených nepřátel“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.

Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko
Ing. Michaela Hospodková; Corteva Agriscience Czech s.r.o.