Ovlivnil průběh ročníku 2020 výskyt zavíječe kukuřičného?

12. 08. 2021 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Škůdci Zobrazeno 1772x

Průběh ročníku 2020 jako takový byl pro zdárný růst a vývoj porostů kukuřice v porovnání s roky sucha takřka ideální. Dostatek srážek se pozitivně promítl ve výnosech, které byly za poslední 4 roky nejvyšší, a to jak u kukuřic na zrno, tak na siláž. U zrnové kukuřice byl zaznamenán meziroční nárůst ve výnosech okolo 12 %, u silážní kukuřice byl rozdíl menší a činil 9,2 %. Srážkově hojná sezona však stěžovala sklizeň v průběhu celého léta a podzimu.

Na některých lokalitách stála kukuřice až do ledna. Co se týče zdravotního stavu, jedná se o ročník poměrně různorodý a jistou měrou přispěly i příznivé vlhkostní poměry, které podnítily rozvoj houbových chorob, včetně růžovění palic kukuřice (Fusarium sp.). Výskyty hmyzích škůdců, zavíječe, ale především bázlivce kukuřičného byly průběhem počasí taktéž ovlivněny. Především na jihu Moravy, kde srážky a následné dlouhodobé podmáčení způsobily na řadě lokalit přirozenou redukci dospělců, takže se poškození bázlivcem projevovalo o poznání méně, než roky předchozí. Jak se jeví rok 2020 pro zavíječe kukuřičného? Především se jedná o první rok, kdy byla na jižním cípu Moravy potvrzena léta nesměle očekávaná druhá generace tohoto významného škůdce kukuřice.

Nahlédnutí do bionomie zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis)

Housenky zavíječe přezimují ve spodních částech stébel a na jaře se od května do června kuklí. První motýli se líhnou na konci měsíce května a v průběhu měsíce června. Hromadný let nastává koncem měsíce června do začátku srpna. V průběhu této dekády můžeme pozorovat dva vrcholy náletu. První je v prvním týdnu a druhý nálet ve druhé polovině měsíce července. Samičky kladou vajíčka do kupek přilepených na spodní stranu listu, které těsně před vlastním vylíhnutím housenek zčernají. Vylíhlé housenky se rozlézají po povrchu rostlin kukuřice a ve velmi krátké době dochází k zavrtání do rostlin kukuřice. Uvnitř rostliny pak dokončují svůj vývoj. Housenky vyžírají v rostlině rozsáhlé chodby a svým žírem se dostávají i do vřetene palice a zrna, kde způsobují nejvýznamnější škody. Na konci svého vývoje migrují do spodních částí kukuřice, kde v diapauze přečkají zimní období.

V podmínkách České republiky má tento hmyzí škůdce jednu generaci do roka. Od minulého roku se budou muset opravit tyto obecně známé informace, protože bylo v nejteplejších katastrech Moravy oficiálně zaznamenáno poškození housenkami 2. generace.

Dvougenerační populace zavíječe kukuřičného na jihu Moravy

Od roku 2014, ale patrněji až od roku 2016, byl ve světelných lapačích na jihu Moravy zaznamenán posun letu motýlů, a to od třetí dekády června a končil v první dekádě srpna. Jak uvádí Hluchý, po roce 2000 se začátek pravidelného letu zavíječe začal posunovat na jihu a jihovýchodě Moravy do první dekády června, což znamenalo o deset až patnáct dnů dříve. Stále častěji se jednotliví čerstvě vylíhlí motýli tohoto druhu začali objevovat i v druhé polovině srpna. Opakovala se tak situace ze sedmdesátých let 20. století na jihu Slovenska, kde se v případě jednotlivých motýlů ve druhé polovině srpna uvažovalo jako o případných kusech druhé generace tohoto druhu. Kolem roku 2000 se stala druhá generace zavíječe na jihu Slovenska stejně jako v Maďarsku a Rakousku podstatně hojnější než generace první.

Postupný nárůst výskytu motýlů druhé generace zavíječe kukuřičného v Oblekovicích v průběhu druhé dekády 21. století dokumentují grafy.

Hluchý dále uvádí, že zatímco ještě v roce 2014 byl zdokumentován v srpnu výskyt jediného motýla, v roce 2016 už je možno hovořit o pravidelném letu tohoto druhu v průběhu celého srpna. Až do roku 2019 byl výskyt motýlů druhé generace ve srovnání s generací první méně početný. Obrat nastal v roce 2020, kdy ačkoli tento rok byl o něco chladnější než roky předchozí, výskyt motýlů druhé generace zachycených ve světelném lapači byl mnohonásobně vyšší než výskyt motýlů generace první. Koncem září byly v katastru Damnice cca 24 km od světelného lapače v Oblekovicích nalezeny v klasech kukuřice housenky druhého až třetího instaru tohoto škůdce (index napadení - do 10 %), což odpovídá potomstvu motýlů druhé generace. Více informací se lze dočíst v časopise Rostlinolékař 5/2020.

Graf: Nálety imag zavíječe kukuřičného do světelného lapače v Oblekovicích v letech 2014–2020 (zdroj ÚKZÚZ)

Výsledky monitoringu zavíječe kukuřičného v roce 2020

Monitoring zavíječe kukuřičného prováděný inspektory ÚKZÚZ v roce 2020 byl veden ve 104 porostech kukuřice nejčastěji ve fázi 71–99 BBCH (mapa), při čemž pozitivní výskyt larev zavíječe byl potvrzen celkem v 64 případech (62 %). Silný výskyt byl ve 4 případech (3× na jižní Moravě a 1× na Nymbursku), střední výskyt se objevil ve 2 případech a slabý výskyt převažoval (celkem v 58 případech).

Nejčastější předplodinou pro kukuřici byla pšenice (56 %), druhou v pořadí byla kukuřice (jednalo se o monokulturu kukuřice), ta se pěstovala v 18 případech (17 %). Pěstování monokultur kukuřice se nevymezuje pouze na určitá území ČR, z plošného monitoringu je patrné, že se monokultury vyskytují téměř ve všech hospodářky aktivních krajích. Z fytosanitárního pohledu však monokultura kukuřice představuje nejvyšší stupeň rizika (nejen v souvislosti s výskytem zavíječe kukuřičného, ale i bázlivce kukuřičného). Silný výskyt se v roce 2020 objevil v monokultuře kukuřice v Jihomoravském kraji v okrese Znojmo.

Pro monitoring a případnou signalizaci ošetření je možné využít výstupů světelných lapačů ÚKZÚZ, které jsou instalovány na celkem 21 místech republiky a sledují nálety cca 8 druhů hospodářsky významných druhů můr, včetně zavíječe kukuřičného. Z intenzity a gradace náletu dospělců lze pak zhruba usuzovat, kdy se začnou objevovat v porostu první snůšky vajíček. Průběh počasí však může silně ovlivnit délku vývoje nakladených vajíček.

V roce 2020 byl let zavíječe dosti rozvleklý v závislosti na nadmořské výšce a byly detekovány spíše slabší letové vlny v průběhu 10–20 dní od konce června do poloviny července. Ve vyšší nadmořské výšce končila vlna náletu koncem srpna. Rok 2020 byl srážkově nadprůměrný a díky tomu byly nálety dospělců do světelných lapačů rozvleklé. Z tohoto důvodu bylo těžké postihnout i vhodný termín pro aplikaci Trichogrammy. Biologická ochrana tak z tohoto důvodu nedosáhla očekávaných výsledků na řadě lokalit.

Jako další podpůrný nástroj pro prognózu výskytu je možnost využít model SET (sumy efektivních teplot), který kombinuje znalost o bionomii škůdce spolu s reálnými meteoúdaji. Výsledkem je pak křivka zobrazující stoupající denní teploty ve vztahu k důležitým prahům vývoje. Uživatel je pak jasně informován o dosažení kritických fází vývoje, které mu pak napomáhají při reálném rozhodování.

Co se týče ošetření porostů insekticidními přípravky proti zavíječi, potvrdilo se, že ve většině případů se proti zavíječi neošetřuje, ani s ohledem na vysoké riziko při pěstování monokultur. V celkovém podílu bylo ošetřeno pouze 15 porostů (14 %). Neošetřeno bylo 87 porostů (84 %). U zbylých 2 porostů (2 %) nebylo zjištěno, zda bylo provedeno insekticidní ošetření.

Z dlouhodobého sledování výskytu zavíječe kukuřičného dále vyplývá, že se jeho škodlivost posouvá do vyšších poloh - Vysočina. Tento fenomén podporuje nejen obecně diskutované oteplování, ale též vysoké zastoupení kukuřice na polích Vysočiny. Za navýšením ploch této plodiny stojí především výstavba bioplynových stanic na podnicích, které navíc provozují živočišnou produkci.

Společně s výskytem poškození zavíječe kukuřičného byl na rostlinách kukuřice sledován výskyt původce bělorůžové hniloby obilek kukuřice (Fusarium sp.). Ze 104 porostů kukuřice byl původce detekován ve 71 případech (68 %). Intenzita poškození se pohybovala ve většině případů na slabé úrovni. Střední výskyt byl detekován ve 14 případech a silný výskyt byl detekován na 5 lokalitách v Jihomoravském (2×), Středočeském (2×) a Karlovarském kraji (1×).

Výskyt fuzariózy kukuřice je spojován s výskyty poškození zavíječem kukuřičným, případně jinými abiotickými původci poškození rostlin/palic kukuřice. Poškození se pak stává vstupní branou pro infekci. Ve 20 případech byl výskyt fuzarióz u rostlin, které nejevily známky napadení zavíječem. Zde se však vyskytovaly rizikové předplodiny (kukuřice, pšenice), které jsou ideálními hostiteli pro rod Fusarium sp. V 51 případech byly rostliny napadeny jak zavíječem, tak fuzariózou. Obecně je rok 2020 považován za rok s výjimečně vhodnými podmínkami pro rozvoj fuzarióz palic, především z pohledu srážkově nadnormální sezony, která začala v květnu a pokračovala až do podzimu. Nutné je též zmínit, že akumulace DON nemusí být v přímé úměře s poškozením a stejně tak na pohled zdravá palice neznamená palice s nulovým obsahem DON.

Mapa: Zobrazení intenzity výskytu zavíječe kukuřičného v jednotlivých okresech ČR v roce 2020 (slabý výskyt = méně než 20 % poškození, škodlivý výskyt = více než 20 % poškození), pozorovací bod = lokalita, na které se provádí pravidelný monitoring výskytu škodlivého organizmu v aktuální plodině, náhodný průzkum = záznam výskytu škodlivého organizmu kdekoli mimo pozorovací bod podle momentální situace (zdroj rostlinolékařský portál)

Jak chránit porosty kukuřice proti napadení zavíječem kukuřičným?

Ochrana proti zavíječi kukuřičnému a úzce vázanému původci onemocnění růžovění klasů spadá do oblasti ochrany, kterou nelze efektivně řešit systémem přímých opatření (aplikací přípravků). Boj proti nejvýznamnějším škodlivým organizmům kukuřice tak představuje komplex opatření, ke kterým lze řadit především střídání plodin, tedy řazení plodin, které nejsou hostiteli hub rodu Fusarium a potlačují populace zavíječe. Určitě se vyvarovat monokulturnímu pěstování kukuřice a nezařazovat ani citlivé odrůdy pšenice, které zanechávají v půdě zdroj původce onemocnění.

Z přímých opatření je jedinou možností aplikovat insekticidy v době kladení vajíček zavíječem kukuřičným. Obecným doporučením je, se řídit reálným výskytem zavíječů v porostu, ideálně na základě odchytů z lapače umístěného v poli kukuřice, případně nejbližšího světelného lapače sítě ÚKZÚZ. Optimálně 7–10 dnů po vrcholu náletu aplikovat insekticid ze seznamu povolených přípravků, případně využít semaforu přípravků na stránkách rostlinolékařského portálu. Nejpoužívanějšími jsou pravděpodobně přípravky s kontaktním účinkem ze skupiny pyretroidů.

V případě kukuřice se však úspěšně etabluje i nechemický způsob ochrany, a tím je aplikace parazitické vosičky Trichogramma. Systém ochrany postavený na plošné aplikaci vosiček, které aktivně vyhledávají své hostitele, zaznamenává meziroční růst v počtu ošetřených ploch. Jestliže v roce 2016 bylo letecky ošetřeno okolo 13 tisíc ha a kolem 750 ha pomocí kapslí, v roce 2020 se plochy zvýšily na 23 453 ha a pomocí kapslí bylo ošetřeno 565 ha (ústní sdělení, Biocont Laboratory). Účinnost takovéto ochrany se pohybuje na úrovni 80 %.

Důležité při volbě biologické ochrany v porostech kukuřice je načasování ochrany, tj. synchronizovat aplikaci vosiček s dobou kladení dospělců zavíječe. Jedná se totiž o vaječného parazita, který je svou bionomií vázán právě na krátký moment vývoje zavíječe, proto je nutná přesná signalizace výskytu prvních dospělců zavíječe v porostu a pak do 7 až 10 dnů opakovat aplikaci. Vzhledem k rozvleklosti kladení zavíječe se nedoporučuje snižovat počet aplikací Trichogrammy, ani suchý průběh počasí v době kladení totiž nemusí znamenat, že vajíčka zaschnou a tlak zavíječe v daném roce nebude silný. I vlhkost udržující se v porostu a ranní rosy mohou zajistit dostatečný prostor pro úspěšný vývoj housenek, což platí i pro chemickou ochranu. Přesah účinnosti je potvrzen i na další druhy můr škodících v kukuřici (černopáska bavlníková, osenice). Škodlivost zavíječe v posledních letech graduje a je velmi ovlivněna ročníkem.

Rok 2020 byl mimořádný co do úhrnu srážek, což se negativně projevilo především napadením původcem bělorůžové hniloby. V rámci pravidelně zveřejňovaných informací na rostlinolékařském portále lze sledovat aktuální výskyt škůdců kukuřice a řešit ochranu v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin. V případě škodlivých organizmů kukuřice je nutno uplatňovat agrotechnická opatření více než kdekoliv jinde, neboť tlak hmyzích škůdců je těsně vázán na zastoupení kukuřice v osevním postupu, zvláště je-li její podíl vyšší než 25 %.