Užitečné organizmy (15): Lumkovití - Campopleginae a Cremastinae

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 604x

Zástupci obou podčeledí jsou si navzájem podobní. Mají štíhlé tělo, průduchy prvního článku zadečku jsou za polovinou, zadeček je zploštělý z boku často s nápadným kladélkem. Vyvíjejí se jako koinobionti uvnitř hostitele, nejčastěji parazitují housenky různých motýlů.

Campopleginae

Druhově početná podčeleď (v ČR 35 rodů a 287 druhů, v Evropě 43 rodů a 745 druhů), parazitující housenky motýlů. V závislosti na velikosti lumka parazitují v malých i velkých druzích motýlů, malá část druhů i u brouků a dalších čeledí hmyzu. Podobně jako u velkých druhů z podčeledi Ichneumoninae došlo k úbytku velkých druhů Campopleginae (např. z rodu Dusona), v závislosti na úbytku jejich hostitelů - velkých motýlů.

Zbarvení je variabilní, nejčastější je kombinace černé s dalšími barvami. Areola v předním křídle většinou trojúhelníková, klypeus neoddělen od čela rýhou. Kokony některých druhů jsou nápadně zbarvené (tmavé skvrny nebo pásy na světlém podkladu).

Diadegma semiclausum - parazituje housenky zápředníčka polního. Larva si spřádá kokon uvnitř kokonu hostitele na listu hostitelské rostliny. Druh velice hojný i na intenzivně ošetřovaných polích se zeleninou, parazitace nezřídka dosahuje i 100 %. Výrazně napomáhá k redukci populace zápředníčka, hubí i rezistentní jedince vůči insekticidům. Přes vysokou parazitaci nedokáže udržet škůdce ve velkých monokulturách pod prahem škodlivosti a je nutné provádět ochranu selektivními přípravky.

Lemophagus curtus - hlava a tělo černé, zadeček a nohy červeně zbarvené. Parazituje v kohoutcích škodících na obilí. Hostitele lokalizuje podle výkalů na povrchu těla larev.

Eriborus terebrans - černý druh s červenýma nohama. Parazituje u drobných druhů motýlů. Kokony lumka je možné na jaře nasbírat ve zbytcích kukuřice, kde hubí přezimující housenky zavíječe kukuřičného. Míra parazitace je velmi nízká a na regulaci zavíječe nemá podstatný vliv.

Cremastinae

Podčeleď zahrnuje spíše teplomilnější druhy (druhová diverzita se směrem k jihu zvyšuje), pestřejšího zbarvení. U nás se s nimi setkáme nejčastěji na výhřevných xerotermních stanovištích. V ČR se vyskytuje 30 druhů ve 4 rodech (Evropa 10 rodů a 85 druhů). Taxonomickou revizi podčeledi prováděl Šedivý počátkem sedmdesátých let, při které popsal prvně pro vědu nové druhy i z našeho území, např. Temelucha mohelnensis Šedivý, 1971 z Mohelenské hadcové stepi u Dukovan. Někteří jsou lákáni v noci ke světlu.

Kromě rodu Dimophora není v předním křídle vyvinuta areola a klypeus je od čela oddělen rýhou. Cremastinae parazitují nejčastěji drobné druhy motýlů, vzácně i mandelinkovité brouky (Chrysomelidae). Konec kladélka je někdy zvlněný, což umožňuje lepší průnik k hostiteli skrz nerovnou chodbu.

Pristomerus vulnerator - pozná se podle zubu na spodní straně stehen (rodový znak). Přezimuje v kuklách hostitelů, líhne se na jaře. Hojný od nížin do vyšších poloh. Parazituje u drobných motýlů, nejčastěji u obalečů (např. obaleč jablečný, obaleč zimolezový, obaleč východní).

Temelucha - druhově početný rod (u nás 14 druhů). Dospělci většinou nápadně zbarvení s dlouhým kladélkem. Některé druhy parazitují u drobných motýlů škodících na stromech a keřích v parcích a lesích.

Šedý kokon D. semiclausum v průhledném kokonu zápředníčka

Kokon E. terebrans uvnitř stonku kukuřice

Velké druhy podč. Campopleginae jsou dnes vzácné

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.