BASF
BASF
BASF

AGRA

Užitečné organizmy (15): Lumkovití - Campopleginae a Cremastinae

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 604x

Zástupci obou podčeledí jsou si navzájem podobní. Mají štíhlé tělo, průduchy prvního článku zadečku jsou za polovinou, zadeček je zploštělý z boku často s nápadným kladélkem. Vyvíjejí se jako koinobionti uvnitř hostitele, nejčastěji parazitují housenky různých motýlů.

Limagrain

Campopleginae

Druhově početná podčeleď (v ČR 35 rodů a 287 druhů, v Evropě 43 rodů a 745 druhů), parazitující housenky motýlů. V závislosti na velikosti lumka parazitují v malých i velkých druzích motýlů, malá část druhů i u brouků a dalších čeledí hmyzu. Podobně jako u velkých druhů z podčeledi Ichneumoninae došlo k úbytku velkých druhů Campopleginae (např. z rodu Dusona), v závislosti na úbytku jejich hostitelů - velkých motýlů.

Zbarvení je variabilní, nejčastější je kombinace černé s dalšími barvami. Areola v předním křídle většinou trojúhelníková, klypeus neoddělen od čela rýhou. Kokony některých druhů jsou nápadně zbarvené (tmavé skvrny nebo pásy na světlém podkladu).

Diadegma semiclausum - parazituje housenky zápředníčka polního. Larva si spřádá kokon uvnitř kokonu hostitele na listu hostitelské rostliny. Druh velice hojný i na intenzivně ošetřovaných polích se zeleninou, parazitace nezřídka dosahuje i 100 %. Výrazně napomáhá k redukci populace zápředníčka, hubí i rezistentní jedince vůči insekticidům. Přes vysokou parazitaci nedokáže udržet škůdce ve velkých monokulturách pod prahem škodlivosti a je nutné provádět ochranu selektivními přípravky.

Lemophagus curtus - hlava a tělo černé, zadeček a nohy červeně zbarvené. Parazituje v kohoutcích škodících na obilí. Hostitele lokalizuje podle výkalů na povrchu těla larev.

Eriborus terebrans - černý druh s červenýma nohama. Parazituje u drobných druhů motýlů. Kokony lumka je možné na jaře nasbírat ve zbytcích kukuřice, kde hubí přezimující housenky zavíječe kukuřičného. Míra parazitace je velmi nízká a na regulaci zavíječe nemá podstatný vliv.

Cremastinae

Podčeleď zahrnuje spíše teplomilnější druhy (druhová diverzita se směrem k jihu zvyšuje), pestřejšího zbarvení. U nás se s nimi setkáme nejčastěji na výhřevných xerotermních stanovištích. V ČR se vyskytuje 30 druhů ve 4 rodech (Evropa 10 rodů a 85 druhů). Taxonomickou revizi podčeledi prováděl Šedivý počátkem sedmdesátých let, při které popsal prvně pro vědu nové druhy i z našeho území, např. Temelucha mohelnensis Šedivý, 1971 z Mohelenské hadcové stepi u Dukovan. Někteří jsou lákáni v noci ke světlu.

Kromě rodu Dimophora není v předním křídle vyvinuta areola a klypeus je od čela oddělen rýhou. Cremastinae parazitují nejčastěji drobné druhy motýlů, vzácně i mandelinkovité brouky (Chrysomelidae). Konec kladélka je někdy zvlněný, což umožňuje lepší průnik k hostiteli skrz nerovnou chodbu.

Pristomerus vulnerator - pozná se podle zubu na spodní straně stehen (rodový znak). Přezimuje v kuklách hostitelů, líhne se na jaře. Hojný od nížin do vyšších poloh. Parazituje u drobných motýlů, nejčastěji u obalečů (např. obaleč jablečný, obaleč zimolezový, obaleč východní).

Temelucha - druhově početný rod (u nás 14 druhů). Dospělci většinou nápadně zbarvení s dlouhým kladélkem. Některé druhy parazitují u drobných motýlů škodících na stromech a keřích v parcích a lesích.

Šedý kokon D. semiclausum v průhledném kokonu zápředníčka
Šedý kokon D. semiclausum v průhledném kokonu zápředníčka

Kokon E. terebrans uvnitř stonku kukuřice
Kokon E. terebrans uvnitř stonku kukuřice

Velké druhy podč. Campopleginae jsou dnes vzácné
Velké druhy podč. Campopleginae jsou dnes vzácné

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.

Související články

Prognóza výskytu mšic na jaře 2024

02. 05. 2024 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 41x

Citlivost k insekticidům u škůdců poškozujících řepku v jarním období

01. 05. 2024 Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 120x

Sivanto® Energy - získejte zpět jistotu

30. 04. 2024 Mgr. Zdeněk Vošlajer; Bayer s.r.o. Škůdci Zobrazeno 490x

Žlabatka kaštanovníková

28. 04. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 124x

Stonkoví krytonosci - ponaučení z ročníku 2022/23

24. 04. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 705x

Další články v kategorii Škůdci

detail