Užitečné organizmy (18): Lumkovití - Tryphoninae a Ophioninae

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1127x

Dnešním dílem končí představení čeledi lumkovití. Některé podčeledi s menším významem byly vynechány, např. Orthocentrinae, ale zemědělky významné druhy z těchto podčeledí budou uvedeny později u jednotlivých škůdců.

Tryphoninae

Početná podčeleď lumků u nás zastoupena 28 rody a 142 druhy (v Evropě 33 rodů a 328 druhů). Zahrnuje malé i velké druhy různorodého vzhledu, v závislosti na velikosti a způsobu života hostitelů, kterými jsou nejčastěji housenky motýlů a housenice širopasých. Některé rody jsou velice podobné zástupcům z jiných podčeledí (Banchinae, Ctenopelmatinae), zvláště u samců je určování obtížné. Průduchy 1. článku zadečku jsou většinou před polovinou, samice často s viditelným vajíčkem zavěšeným na kladélku. Tvar a povrchová struktura vajíčka slouží k druhové diagnostice. Podle shluku vajíček na kladélku se pozná samice rodu Polyblastus. Kladélko je různé délky a tvaru, ale chybí prohlubeň na vrchní straně.

U Tryphoninae se relativně dost druhů vyvíjí na povrchu těla hostitele. Zvláštností je i kladení vajíček. Samice propíchne pokožku hostitele, kam umístí pouze stopku vajíčka na konci s tzv. kotvou, která je nejčastěji ve tvaru obráceného T. Kotva zajišťuje, aby se stopka nevytáhla ani při svlékání pokožky hostitele. Vlastní vajíčko zůstává na povrchu hostitele.

Netelia - středně velké druhy s noční aktivitou s rezavotmavým zbarvením, přilétají ke světlu. Podobná na druhy z podčeledi Ophioninae, ale areola v předním křídle je vyvinuta, průduchy 1. článku zadečku jsou před polovinou a kladélko u většiny druhů přesahuje konec zadečku. Parazitují různé druhy motýlů. Samice před vykladením vajíčka housenku dočasně ochromí. Larva se vyvíjí na povrchu těla hostitele.

Dyspetes - středně velký druh s tmavým tělem a světlýma nohama. Areola je kosočtverečná, obličej výrazně protažen dolů. Oba naše druhy (D. arrogator a D. luteomarginatus) parazitují housenice různých širopasých. Dospělci hojní na okolících miříkovitých rostlin.

Ophioninae

Většinou velké druhy se zboku smáčknutým zadečkem, průduchy 1. článku zadečku za středem, v předním křídle chybí areola. Kladélko krátké, ale silné, samice některých druhů citelně bodají. Zbarvení většinou rezavé, u některých druhů s příměsí černé. Rezavé zbarvení indikuje noční aktivitu většiny druhů, ale samci mohou létat i za dne. Noční aktivita je uzpůsobena noční aktivitě hostitelů - housenek. Létají na světlo.

U nás 5 rodů a 18 druhů, v Evropě 7 rodů a 68 druhů. Pro svoji bodavost jsou „populární“ u motýlářů, kteří občas nechtěně přimáčknou samici lumka na plátně při lovu nočních motýlů na světlo, a ta si to nenechá líbit. V tropech je bodavých druhů více, jsou větší a o to více to bolí. Všechny evropské druhy se vyvíjejí jako vnitřní koinobionti housenek.

Zemědělsky málo významní, ale pro svoji nápadnost a bodavost patří mezi nejznámější lumky (např. lumek žlutý - Ophion luteus). Druhově nejpočetnější je rod Ophion. Ve dne i v noci jsou aktivní samci Eremotylus marginatus, kteří zaujmou načervenalou barvou a nažloutlými křídly.

Rod Dyspetes navštěvuje květy miříkovitých

Samice rodu Polyblastus má na kladélku shluk vajíček

Eremotylus marginatus

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.