Chemap Agro s.r.o.

FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ - koncept integrace agrikultury

15. 02. 2020 Prof. Ing. Fritz J. Häni, DrSc., Peter Fischer Technologie pěstování Zobrazeno 208x

V roce 2020 oslaví Centrum Paula Klee / Zentrum Paul Klee (ZPK) v Bernu patnáctileté výročí vzniku. Paul Klee považoval proces růstu a vývoje v přírodě za vzor pro umění. V přírodě ho rovněž fascinovalo napětí vztahu mezi jeho zákonitostmi a nepravidelností, iregularitou.

Od začátku jeho budování, koncepci tvorby okolí ZPK a ekologickém zemědělském hospodaření na přilehlých 2,5 ha informoval čtenáře Rostlinolékaře a Agromanuálu v několika příspěvcích Zdeněk Lokaj (Rostlinolékař č. 4, 2003, str. 20–21, Rostlinolékař č. 3, 2005, str. 38, Rostlinolékař č. 1, 2008, str. 30–32, Agromanuál č. 7, 2014, str. 58–60). Zde v jeho překladu předkládáme článek dvou švýcarských autorů a tvůrců konceptu FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ, jeho cíle, metody, zkušenosti a poznatky, které provoz zemědělského využití s minimálním, výjimečným, používáním chemických přípravků prokázal.

Zemědělství v Centru Paula Klee? Pro to jsou dobré důvody. Kromě spojujícího pojmu „kultura“ sdílí umění a zemědělství (agri-kultura) četné další zájmy, respektive účast a požadavky. Zodpovědnost vůči společnosti a životnímu prostředí patří v obou případech k ústředním požadavkům. FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ je projekt, který započal v roce 2015 jako nový, zaměřený na integraci a participaci agrikultury, jež zapojuje a spojuje činnost vědy, umění, praxe a společnosti.

Paul Klee

„Domácí umělec“ Centra Paula Klee považoval proces růstu a vývoje v přírodě za vzor pro umění. V přírodě ho rovněž fascinovalo napětí vztahu mezi jeho zákonitostmi a nepravidelností, iregularitou.

Chráněné označení Centra Paula Klee - FRUCHTLAND je převzato z názvu díla Paula Klee „Monument im Fruchtland“ (Památník v úrodné zemi), 1929, 41 (N1), které je také uvedeno na oficiální adrese Centra Paula Klee.

Renzo Piano

Není tedy náhoda, že architekt Renzo Piano při budování Centra Paula Klee, které bylo otevřeno v roce 2005, se nechal podobnými otázkami a těmito myšlenkami inspirovat při plánování okolí stavby Centra, aby bylo jiné, než obvyklý park u muzeí, nýbrž okolní půda byla využita k zemědělskému hospodaření. Přirozeně ho v rozhodnutí posilovala i skutečnost, že stavební pozemek ležel v místě, kde město a jeho okolí formuje polní zemědělská produkce.

Obr. 1: Obdělávané pole je součástí Pianovy architektury; pestrá, kvetoucí louka lemuje pozemek ovsa, který je pěstovaný pro vysoce kvalitní, zdravé ovesné vločky
Obr. 1: Obdělávané pole je součástí Pianovy architektury; pestrá, kvetoucí louka lemuje pozemek ovsa, který je pěstovaný pro vysoce kvalitní, zdravé ovesné vločky

FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ

V konceptu Renza Piana „krajina jako plastika“, do kterého kromě budov patří i 2,5 ha obdělávané půdy, stojí v popředí i estetické úvahy: orné brázdy připomínají linie Paula Klee a v uměleckém smyslu působí rovněž i barevně měnící se porost pozemku.

V novém konceptu, od roku 2015, ústřední motiv „FRUCHTLAND - příroda kultura agrikultura“, jsou v něm použité termíny míněny na stejné úrovni jako analogie mezi přírodou, kulturou a agrikulturou, kdy umění a polní hospodářství spojuje „kultura“, a tak péče a hodnoty jak hmotné, tak nehmotné a starost o ně, vystupují do popředí (Fischer 2015). Cílem je vytvořit integrující a participující agrikulturu, na které se podílí stejnou měrou věda, umění, praxe a společnost, přičemž se kriticky a stejnou váhou posuzují všechny jejich potenciální příspěvky.

Jedná se o odpovědnost za přírodu a společnost, kde je také při obdělávání půdy s ní vnitřně umění spjato. Centrum Paula Klee jako majitel úrodné orné půdy chce tuto odpovědnost přebrat a vzorně, to znamená trvale udržitelně, ji obhospodařovat. Navíc lze dodat, že chce jak jen je možné, zamezit vzniku případných konfliktů.

FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ a jeho partneři

Centrum Paula Klee se společně dohodli se svými partnery na vytyčeném cíli, že jsou na nekonvenčním úhlu pohledu zájmu zainteresováni a - jak to také v umění funguje - jsou otevřeni celostním, integrujícím a globálním perspektivám. Ze strany zemědělství je to Vysoká škola zemědělská, lesnická a potravinářská v Bernu (Hochschule für Agrar-, Forst- und Lebensmittelwissenschaften - BFH-HAFL). Jejich bývalí profesoři Fritz Häni a Harald Menzi již od začátku výstavby Centra Paula Klee byli začleněni jako poradci Renza Piana. Od roku 2014 vytvořili společně Peter Fischer (ředitel Centra Paula Klee v letech 2011–2016) a Fritz Häni koncept FRUCHTLAND, který podpořili Claudia Dähler a Dominik Imhof (Centrum Paula Klee) stejně tak i Christoph Studer (BFH-HAFL). Od roku 2016 navíc spolupracuje s projektem FRUCHTLAND Nina Zimmer, nová ředitelka Centra Paula Klee a Uměleckého muzea v Bernu. Již od začátku konceptu je jejím partnerem nadace Biovision: tato podporuje v Africe vhodné pěstitelské metody a ve Švýcarsku zvyšuje u veřejnost vnímavost na následky konzumního chování. K důležitým partnerům patří rovněž Integrovaná produkce Švýcarska (IP-Suisse), mellifera.ch, restaurace Schöngrün (v areálu Centra Paula Klee), Hortiplus a Stadtgrün Bern.

Další důležití spolupracovníci: Dominik Imhof (vedoucí prezentace umění ZPK), Urs Rietmann (vedoucí sekce Creaviva ZPK), Ruedi a Käthi Krähenbühl (zemědělci, pachtýři), Karin Ruchti, Gilbert Delley, Christoph Studer (BFH-HAFL); Andreas Schriber, Sabine Lerch, Hans R. Herren (Biovision); Fritz Rothen, Sandro Rechsteiner (IP-Suisse); Padruot M. Fried, Stefan Wyss (mellifera.ch); Jonas Steiner (restaurace Schöngrün); Robert Zollinger (Hortiplus); Rosmarie Kiener (Stadtgrün Bern), Urs Schaffner (CABI/ ni NE), Hans-Peter Wymann (Přírodohistorické muzeum Bern).

Způsob hospodaření, modelové a demonstrační pokusy

K Centru Paula Klee přináleží 2,5 ha okolních pozemků, které jsou využívány pro zemědělský provoz. Obdělávání půdy je pokud možno co nejšetrnější, trvale udržitelné, tzn. s důrazem na ekologickou a sociální odpovědnost, rovněž však na produktivitu a hospodárnost (Häni et al. 1998, 2018). Jako vzor slouží biologické zemědělství, a také určité metody integrované produkce a jiné trvale udržitelné produkční systémy, jako např. permakultura. Přírodní zákonitosti se musí šikovně a odpovědně využívat: maximalizace funkční biodiverzity (za ekosystémového vedení), ochrana a péče o půdu, optimalizace výživy, zdravé střídání plodin, odolné odrůdy a směsi, podsevy, mezikultury, minimalizace přímé ochrany (pokud možno vyloučení syntetických účinných látek, ale také uvážlivé používání „přírodních látek“ jen při přiměřeném riziku). Jednostranné závislosti jsou vyloučeny (ne např. pro „ochranu půdy“ světově rozšířenou účinnou látkou totálního herbicidu - Schönberger a Vollmer 2019 - nýbrž trvalá udržitelnost a podpora biodiverzity).

Zemědělská produkce ze sklizně u Centra Paula Klee je certifikována Integrovanou produkcí Švýcarska (IP-Suisse). Vyhledávají se a praktikují také nové, kreativní podněty k jejich alternativnímu upotřebení (tab. 1). Demonstrační parcely slouží k ověřování změn a pro názorné ukázky ročních tematických cílů. Na takových parcelách, vedle hybridní kukuřice určené pro krmné účely na hlavní ploše, byly v roce 2015 založeny ověřovací zkoušky starých švýcarských krajových odrůd a různobarevných indiánských sort kukuřice pro výživu lidí. Na další modelové parcele se pěstovala kukuřice Push-Pull, metodou pro biologickou ochranu proti stonkovým či lodyhovým škůdcům a k regulaci plevelů rodu Striga v Africe (obr. 2). Na příkladu Pull-Push (slunečnice po okraji pozemku kukuřice) se viditelně prokázalo, jak v místních podmínkách mohou být podporovány užitečné organizmy, tzn. přirození nepřátelé škůdců rostlin.

Obr. 2: Metoda Push-Pull pro Afriku: Desmodium v meziřadí odpuzuje škůdce stébel (Push), potlačuje plevele a váže dusík, Brachiaria na okrajích k sobě škůdce láká (Pull)
Obr. 2: Metoda Push-Pull pro Afriku: Desmodium v meziřadí odpuzuje škůdce stébel (Push), potlačuje plevele a váže dusík, Brachiaria na okrajích k sobě škůdce láká (Pull)

Ekologická zlepšení areálu Centra Paula Klee

Pestrost okolí Centra Paula Klee zvyšuje výsev domácích divoce rostoucích druhů, které zajišťují zvýšený počet užitečných organizmů; obdělávaný pozemek ohraničují ekologické plochy (podpůrné biokoridory) jako např. pásy četných různorodých kvetoucích rostlin a extenzivní luční pruhy (srov. Boller et al. 2004). Takto je cíleně podporováno zemědělské hospodaření na hlavní ploše. Usiluje se rovněž o pestrou strukturu dřevin - vysokých stromů a nízkých keřů. Pro dvojici vran černých (Corvus corone) tato různost vytrvalých rostlin je obzvlášť příznivá, ochraňují svůj revír kolem Centra Paula Klee před potenciálními vetřelci jako jsou holubi nebo hejna mladých vran a zabraňují tak větším škodám na zemědělských plodinách (obr. 3).

Obr. 3: Tento pár vran chrání areál Centra Paula Klee proti hejnům mladých vran a jiným ptačím vetřelcům
Obr. 3: Tento pár vran chrání areál Centra Paula Klee proti hejnům mladých vran a jiným ptačím vetřelcům

Nepůvodní keře a stromy ekologicky minimálně významné, a které se nacházely ve špatném stavu, byly v roce 2015 odstraněny a nahradily je původní, lokálně se vyskytující dřeviny (obr. 4). Na ploše, na které dříve byly monokultury jednoho druhu keřů, a které spíš špatně než dobře soužily, bylo vysazeno 32 domácích různých druhů (obr. 5). Nahromaděné větve a kameny, stejně tak ponechaná neposečená tráva, velmi zvyšují početnost užitečných organizmů. Z toho profitují zejména drobní členovci jako např. hmyz a mnoho dalších přirozených nepřátel. Jedenáct původních různých keřovitých růží nejsou atraktivní pouze pro hmyz – nabízejí svým návštěvníkům vzácné, odlišné, nuancované květní království. Mšice, které se na keřích vyskytují zjara, jsou důležitou potravou tvořících se populací užitečných organizmů jako např. slunéček a pestřenek.

Obr. 4: Výsadby domácích druhů stromů, které inicioval a naplánoval Renzo Piano prováděné s umělci výstavy „About Trees“ v roce 2015; vlevo: Bernard Plattner, vedoucí projektu výstavby Centra Paula Klee, hlavní partner Renza Piana a jeho zástupce při výsadbě
Obr. 4: Výsadby domácích druhů stromů, které inicioval a naplánoval Renzo Piano prováděné s umělci výstavy „About Trees“ v roce 2015; vlevo: Bernard Plattner, vedoucí projektu výstavby Centra Paula Klee, hlavní partner Renza Piana a jeho zástupce při výsadbě

Od roku 2016 byly zakládány speciální biotopy pro hmyz se zvláštními nároky (kamenné kostky a jemný písek nebo písek a hlína k podpoře druhů žijících v půdě např. divokých včel). Posloužil např. i bouří Burglind vyvrácený starý ovocný strom, který byl upravený jako užitečný biotop.

Často bývají opatření k ekologickému zvýšení jednoduchá: můžeme sledovat nálevkovitou past mravkolva, který si v pískovišti chráněném před srážkami vyhrabal svůj kráter a číhá u něj případně i měsíce na svoji kořist. Postarat se o tento cenný biotop je snadné. Stačí odstranit povrchový štěrk a místo označit (oplotit), aby nedošlo z nepozornosti k jejímu rozšlapání.

Opakované analýzy na různých stanovištích v průběhu vegetace ukázaly, že mezi lety 2015 a 2019 došlo ke zřetelnému zvýšení počtu druhů. Je to potěšitelné zejména proto, že všechny zemědělsky obhospodařované plochy kvůli budování stavby muzea před rokem 2005 musely být rekultivovány. V rámci projektu „Sounding Soil“ - „Zvučící půda“ - Marcus Maeder, umělec a přírodovědec, zachycoval vyskytující se zvuky v půdě Centra Paula Klee. Světová premiéra s první prezentací zvuků půdy a uměleckou instalací se konala v Centru Paula Klee 20. 10. 2018 (Maeder et al. 2019, se zobrazením a zvukovým dokumentem). Na plochách Centra Paula Klee vykazovala půda na stanovištích s různorodou vegetací velkou a velmi širokou škálu zvuků, což prokázalo zvýšenou aktivitu mezo- a makrofauny (o velikostech cca 0,2–20 mm).

Tab. 1: Střídání plodin, maloparcelkové pokusy, zemědělská produkce Centra Paula Klee

Rok

Střídání plodin na hlavním pozemku (2,5 ha)

Maloparcelky určené k ukázkám

Pro prodej v CPK, restauraci Schönbrun a k externímu použití

2015

hybridní kukuřice na zrno a slunečnice: Pull-Push pro užitečné organizmy

liniové odrůdy konzumní kukuřice, Pull-Push proti škůdcům (pro Afriku)

med, různobarevná indiánská kukuřice, konzumní a krmná kukuřice

2016

beta-glukanový ječmen, odrůda Waxyma („Healt Claim“ ke snížení LDL cholesterolu)

obilniny a  pseudoobilní druhy (z jiných čeledí než lipnicovité), (1 rok) luskoviny

med, beta-glukanové vločky z ječmene, čočka, ovocné pálenky

2017

oves k potravinovému konzumu lidí (místo ke krmnému účelu), odrůda Canyon

oves jako „zdraví prospěšná plodina“, směsné kultury, biodiverzita

med, ovesné vločky pro Birchermüesli, bonus Integrovaná produkce Švýcarska (IP-Suisse)

2018

řepka, hybridní a liniové odrůdy, brukev řepák (Brassica rapa) na okraji, podsev

olejniny od konopí po mák, staré švýcarské odrůdy máku

med, řepkový olej lisovaný za studena, mák k pečení

2019

špalda, odrůda Ostro; rostliny podporující výskyt motýlů

řada druhů zeleniny ke konzumaci „Field to Fork“ - „Příroda na vidličku“, NUS: opomíjená kořenová zelenina, pěstitelský (středoamerický) systém Milpa

mouka ze špaldy, osivo z NUS - „Neclected Underutilized Species“ - z „opomíjených a neužívaných druhů“

Tab. 2: Denní motýli vyskytující se v okolí Centra Paula Klee; kromě rostlin vhodných pro žír housenek (poslední sloupec) je důležitá, pokud možno široká, i nabídka nektaru pro dospělce

Druh motýlů

Čeleď motýlů

Živné rostliny housenek

V areálu Centra Paula Klee byly pozorovány tyto druhy denních motýlů, 2016 - 2019

Otakárek fenyklový

Papilio machaon

Papilionidae

Apiaceae (miříkovité)

Bělásek zelný

Pieris brassicae

Pieridae

Brassicaceae (brukvovité)

Bělásek řepový

Pieris rapae

Pieridae

Brassicaceae (brukvovité)

Bělásek řepkový

Pieris napi

Pieridae

Brassicaceae (brukvovité)

Žluťásek čilimníkový

Colias crocea

Pieridae

Fabaceae (bobovité)

Žluťásek čičorečkový

Colias hyale*

Pieridae

Fabaceae (bobovité)

Babočka paví oko

Inachis io

Nymphalidae

kopřivy (Urtica spp.)

Babočka bodláková

Cynthia cardui, syn. Vanessa cardui*

Nymphalidae

různé druhy, především pcháče, kopřivy

Babočka kopřivová

Aglais urticae

Nymphalidae

kopřivy

Perleťovec malý

Issoria lathonia

Satyridae

Viola spp. (violky, především V. arvense)

Okáč bojínkový

Melanargia galathea

Satyridae

Poaceae (lipnicovité)

Okáč luční

Maniola jurtina

Satyridae

Poaceae (lipnicovité)

Okáč poháňkový

Coenonympha pamphilus

Satyridae

Poaceae (lipnicovité)

Okáč zední

Lasiommata megera

Lycaenidae

Poaceae (lipnicovité)

Modrásek jehlicový

Polyommatus icarus + +

Lycaenidae

Fabaceae, (především štírovník růžkatý)

Modrásek lesní

Cyaniris semiargus +

Lycaenidae

Trifolium spp. (jetele)

Modrásek štírovníkový

Cupido argiades

Lycaenidae

Fabaceae (bobovité)

Modrásek nejmenší

Cupido minimus

Hesperidae

Fabaceae (bobovité)

Soumračník metlicový

Thymelicus sylvestris

 

Poaceae (lipnicovité)

Další druhy, které se mohou v aglomeraci města Bern vyskytovat**

Bělásek jižní

Pieris mannii

Pieridae

různé druhy, především nahoprutka (Teesdalia sp.)

Bělásek řeřichový

Anthocharis cardamines

Pieridae

Brassicaceae (brukvovité)

Babočka admirál

Vanessa atalanta*

Nymphalidae

kopřivy

Babočka bílé C

Polygonia c-album

Nymphalidae

kopřivy, jilmy

Okáč prosíčkový

Aphantopus hyperantus

Nymphalidae

Poaceae (lipnicovité)

Modrásek čičorkový

Cupido alcetas

Lycaenidae

Fabaceae (bobovité)

Modrásek krušinový

Celastrina argiolus

Lycaenidae

různé druhy, ostružiník, vikev, jabloň, krušina olšová

Další možné druhy, tzv. příležitostní hosté**

Bělásek hrachorový

Leptidea sinapis

Pieridae

Fabaceae (bobovité)

Bělásek luční

Leptidea juvernica

Pieridae

Fabaceae (bobovité)

Babočka jilmová

Nymphalis polychloros

Nymphalidae

různé druhy, bříza, jabloň, hrušeň, Salix sp. (vrba)

Batolec duhový

Apatura iris

Nymphalidae

Salix sp. (vrba)

Batolec červený

Apatura ilia

Nymphalidae

Populus tremula (topol osika)

Bělopásek dvouřadý

Limenitis camilla

Nymphalidae

Lonicera spp. (zimolezy)

Perleťovec stříbropásek

Argynnis paphia

Nymphalidae

Viola sp. (violky)

Okáč pýrový

Pararge aegeria

Satyridae

Poaceae (lipnicovité)

Okáč voňavkový

Brintesia circe

Satyridae

Poaceae (lipnicovité)

Ohniváček černokřídlý

Lycaena phlaeas

Lycanidae

Rumex spp. (šťovíky)

Ohniváček černoskvrnný

Lycaena tityrus

Lycanidae

Rumex spp. (šťovíky)

Modrásek cizokrajný

Lampides boeticus

Lycanidae

Fabaceae (bobovité)

Legenda ++: velmi mnoho; + mnoho; * migrující motýli; **doplnil Wymann 2019

FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ - zaměření projektu jako stavitele mostu agri-kultury

FRUCHTLAND má cíl vybudovat most mezi přírodou, uměním a agrikulturou. Pro všechny návštěvníky muzea jsou zdarma k dispozici letáky (Jahres-Flyer - roční letáky) a průvodce FRUCHTLAND (krátký průvodce FRUCHTLAND 2018). FRUCHTLAND motto (např. v roce 2015 „Fibonacci, Klee a včely“) je zaměřeno i při střídání plodin na volbu kultury; zvolí se odpovídající pěstovaná plodina, a zároveň se k tématu připravuje program výstavy umění.

V průběhu vegetace se koná kromě pravidelných prohlídek umění, přírody a agrikultury pětkrát až šestkrát tzv. agri-kulturní-den (Agri-Kultur-Tag - Den agrikultury) s pozvanými hosty a znalci umění, praktikujícími zemědělci, výzkumníky a politiky: tito pak předávají informace k aktuálním tématům ze svých oborů a společně s návštěvníky diskutují. Na základě konkrétních výsledků a poznatků při hospodaření na pozemku Centra Paula Klee je postavena ze zemědělského pohledu zásadní otázka: jak může nové pojetí agrikultury produkovat dostatek zdravých potravin ve zdravém životním prostředí a v různorodé, esteticky působící krajině a jaké mají být odpovídající zemědělské postupy obdělávání, aby zajistily většinu lidí?

U takových důležitých diskusí je obzvlášť zřetelně vidět, jak důležitý je interdisciplinární přístup více oborů, jak vyjádřit vazby od umění po zemědělství. Intuitivně kreativní logika, která je v umění běžná, může doplňovat redukcionistické způsoby a postupy přírodovědců a otevírat nové perspektivy. Středem zájmu projektu FRUCHTLAND je celostní pohled na potravní řetězec zaměřený na úsek mezi polem a talířem („Field to Fork“). Dny agrikultury bývají pravidelně ukončeny v restauraci Schönbrun degustací chutně připravených produktů, které pocházejí ze sklizně z obdělávaného pozemku kolem Centra Paula Klee.

Kromě toho je v okolí Centra Paula Klee ke zhlédnutí mnoho objektů udržitelného zemědělství a k využití v ekologicky orientovaném polním hospodaření. Veřejnost se také může seznámit s vzácně se vyskytujícím a ohroženým druhem tmavých včel (Apis mellifera mellifera). Mohou je pozorovat v průhledných vitrínách v blízkosti velké výstavní haly.

V roce 2019 byla připravena prohlídka motýlů, speciálně denních druhů, společně se svými partnery - obilninami a jejich doprovodnými, živnými rostlinami (obr. 6). Obvyklé je, že v okolí Centra Paula Klee poletuje více druhů (tab. 2) a svým tanečním letem jakoby zároveň oslavovali své bytí a lehkost.

Obr. 5: Situační plán areálu Centra Paula Klee: 1. centrální budova; 2. tmavé a divoké včely; 3. biotopy hmyzu; 4. demonstrační pokusy; 5. modelové pokusy; 6. pozemek polního hospodářství, cca 2,5 ha; 7. FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ - informační tabule; 8. Keře původních druhů (32 druhů); nahromaděné větve a kamení, extenzivní louka; 9. biotop s vyvráceným stromem (bouře Burglind) / společenstvo dřevin (prvek permakultury); 10. FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ ukázka: záhony s vybranými rostlinami k tématu roku
Obr. 5: Situační plán areálu Centra Paula Klee:
1. centrální budova;
2. tmavé a divoké včely;
3. biotopy hmyzu;
4. demonstrační pokusy;
5. modelové pokusy;
6. pozemek polního hospodářství, cca 2,5 ha;
7. FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ - informační tabule;
8. Keře původních druhů (32 druhů); nahromaděné větve a kamení, extenzivní louka;
9. biotop s vyvráceným stromem (bouře Burglind) / společenstvo dřevin (prvek permakultury);
10. FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ ukázka: záhony s vybranými rostlinami k tématu roku

Specifické žírné rostliny mohou případně podpořit ještě chybějící druhy (tab. 2), avšak pro výskyt některých motýlů musí být zlepšeny podmínky i v okolním regionu. Denní motýli mohou být vnímáni jako druh bioindikátoru, podobně jako tmavé a divoké včely. Pokud se jim na stanovišti dobře daří, dokazuje to, že zemědělské hospodaření je na správné ekologické cestě. Masové výskyty některých druhů mohou sice příležitostně způsobit škody, např. babočka bodláková na sóji. K tomu však je třeba dodat, že čistě finančně větší podíl tvoří ty druhy denních motýlů, které přinášejí daleko větší užitek (zejména vysoce specializovanou opylovací schopností dospělců).

Dne 29. června 2019 bylo na Dnech agrikultury věnované tématu "Motýli", bohužel překvapivě jich bylo možno pozorovat jen několik. Teploty kolem 33 °C nebyly příznivé jak pro návštěvníky k procházkám, tak i pro motýly, těm se ve velmi horkém počasí nechtělo létat. K tomuto tématu proč tento prvek k zemědělství v krajině patří, bude znovu použitý některý budoucí Den agrikultury.

Obr. 6: Okáč zední (Lasiommata megera) saje nektar na mátě klasnaté (Mentha spicata); jeho housenky ožírají trávy, ale také obilniny - nejsou však známé škody; housenky u jiných druhů motýlů bývají odkázány na typické průvodce obilnin, violky rolní
Obr. 6: Okáč zední (Lasiommata megera) saje nektar na mátě klasnaté (Mentha spicata); jeho housenky ožírají trávy, ale také obilniny - nejsou však známé škody; housenky u jiných druhů motýlů bývají odkázány na typické průvodce obilnin, violky rolní

Výhled

Snahou je přivést široký okruh veřejnosti k zájmu o základní otázku nalezení způsobu účinného, ale také napínavého řešení současné životní situace a podněcovat jej rozličnými prostředky umění a výzkumu, společně vše brát do úvahy a dosáhnout vlastních, přesvědčivých poznatků. Pro stávající ožehavé problémy - např. ohrožení biosféry, vzrůstající úhyn hmyzu (Halmann 2017), změna klimatu, výživa lidstva - se očekávají přijatelná řešení připravená interdisciplinární spoluprací s rozličnými názory a pochopením všech. Zahrnuje to pokud možno účast všech těch, kteří jsou zainteresovaní a kterých se to dotýká, aby se aktivně postavili k nejrůznějším otázkám. Věříme, že Centrum Paula Klee bude i v budoucnu tvořit důležitou platformu a odrazový prostor pro řešení otázek, které disciplínu překračují, a zůstane i nadále zdatným a čilým partnerem, který nabízí místo, kde se setkává umění, zemědělství a kultura pro integrativní a participativní agrikulturu.

Detailní prezentace konceptu FRUCHTLAND a důležité výsledky z prvních pěti let činnosti - stran umění a zemědělství - je plánováno ke zveřejnění v nové čistě digitální verzi časopisu „Agrarforschung Schweiz“ („Zemědělský výzkum Švýcarska“) v roce 2020.

Literatura a zdroje

Boller E. F., Häni F. & Poehling H. M. 2004. Ecological Infrastructures / Ökologische Infrastrukturen, 213 s., IOBC/Agridea Lindau.

Fischer P., 2015, ZPK goes rural - Neuer Schwerpunkt. Kunsteinsicht Bern (6), 16–17.

FRUCHTLAND - Flyer 2019: https://www.zpk.org/app/kmb/action/counterproxy/zpk_fruchtland_2019_web.pdf?id=569 /; viz také: www.zpk.org/fruchtland.

FRUCHTLAND - Führer 2018: https://www.zpk.org/admin/data/hosts/zpk/files/page_editorial_link/file/193/zpk_fruchtland_d_e_web.pdf?lm=1554972274.

Hallmann C. A. (Ed.), 2017. More than 75% decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas. PL0S ONE 12(10). https://doi.org/10.1371/journal.pone.0185809.

Häni F., Boller E. F., Keller S.,1998. Natural Regulation at the Farm Level. In Pickett C. H. & Bugg R. L. Enhancing Biological Control, 161–210. University of California Press.

Häni F., Popow G., Reinhard H., Schwarz A., Voegeli U., 2018, 9. vydání. Pflanzenschutz im nachhaltigen Ackerbau, 466 s., edition lmz.

Maeder M., Gossner M. M., Keller A., Neukom M., 2019. An Acoustic, Ecological & Artistic Investigation of Soil Life. Soundscape, Acoustic Ecology 18, 5–14. Zobrazení a zvukový dokument ZPK: https://www.youtube.com/watch?v=YcJQN1l_dAo.

Schönberger A. & Vollmer J., 2019. Glyphosat-Zahlen, Daten und Fakten. Die Grüne https://www.diegruene.ch/artikel/glyphosat-die-spurensuche.

Wymann H. P., 2019. Osobní sdělení.

Německá a francouzská verze tohoto článku byla zveřejněna v časopise Agrarforschung Schweiz 10 (11–12), 2019, str. 462–467.
https://www.agrarforschungschweiz.ch/aktuelles_heft_10de.php?id_artikel=2515
https://www.agrarforschungschweiz.ch/aktuelles_heft_10fr.php?id_artikel=25154

Informace: Fritz Häni, e-mail: fritz.haeni@bluewin.ch

Související články

Využití pomocných plodin v ozimé řepce

05. 02. 2020 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 615x

Využívejme více půdoochranné technologie

30. 12. 2019 Ing. Milan Vach, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Technologie pěstování Zobrazeno 1213x

Sója stále perspektivní

16. 12. 2019 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 894x

Pěstování luskovin (7) - Vikve a směsky

18. 11. 2019 Ing. Miroslav Houba, CSc.; Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 992x

Půda - základ efektivní produkce i kvality

25. 10. 2019 Ing. Ivana Šindelková; Zemědělský výzkum spol. s r.o., Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 1253x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail