BASF
BASF
BASF

AGRA

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 777x

Osevní plochy ozimé řepky v ČR meziročně klesly o 35,6 tis. ha na předpokládaných 344 tis. ha. Pokles zaznamenaly také ozimé obilniny, u kterých se plocha snížila o 35,0 tis. ha na 939 tis. ha. O 39,4 tis. ha klesla ozimá pšenice a o 3,3 tis. ha se snížila výměra ozimého ječmene. Naopak mírně narostly plochy žita (o 4,4 tis. ha) a tritikale (o 3,3 tis. ha). Pokles ploch ozimé řepky hlásí i největší její pěstitel v Evropě - Německo o 4,7 % (tj. na 1,11 mil. ha). I zde se snížila výměra ozimé pšenice o 7,3 % (tj. na 2,60 mil. ha). Je to přímá reakce na nízké výkupní ceny těchto klíčových komodit. Zemědělci budou mít tak více ploch pro osev jarních plodin.

Limagrain

Založení porostů na podzim

Založení porostů řepky v roce 2023 někde komplikovaly opožděné žně a srážky v druhé polovině srpna. Ne příliš optimistické cenové výhledy této komodity v kombinaci s počasím vedly k tomu, že se řepky zaselo méně. K tomu se přidaly i nepříznivé faktory, jako dřepčíci, paradoxně někdy i slimáčci, a hlavně zářijové sucho. Včas zaseté porosty, které dostaly v srpnu vodu, vzešly bez problémů. Později seté řepky se potýkaly s problematickým a nevyrovnaným vzcházením. Opakoval se tedy stejný scénář jako na podzim 2022, ale s tou výjimkou, že září nebylo tak studené. V říjnu se situace zlepšila, zapršelo a pokračovalo teplé počasí.

Průběh povětrnostních podmínek umožnil větší výskyt příležitostných škůdců, jako jsou zápředníček (předivka), pilatkamšice. Mšice někde způsobily velké úbytky listové plochy (obr. 1). Jejich škodlivost se stupňovala i z důvodu velmi omezených možností chemické ochrany.

Teplý průběh podzimu přerušil, stejně jako v roce 2022, mrazivý začátek prosince. Teploty klesaly až k -15 °C, porosty však byly chráněné sněhovou pokrývkou. Krátké ochlazení vystřídalo asi po týdnu, opět oteplení, které se protáhlo až do začátku ledna. Snad už tradiční vánoční oteplení doprovázely teploty nad 10 °C, které často lámaly rekordy. Vánoce vlivem vydatných dešťů byly doprovázeny záplavami. Řada polí, především v povodí Labe, se ocitla pod vodou. Zima udeřila podruhé od 5. 1. 2024, ale to již s větší razancí, a hlavně bez sněhu. Více než týden trvající holomrazy způsobily úbytek listové plochy nejen u řepky (obr. 2a), ale někde i u pšenice (obr. 2b).

Obr. 1: V teplejších oblastech se na podzim ve velkém rozšířily mšice
Obr. 1: V teplejších oblastech se na podzim ve velkém rozšířily mšice

Obr. 2: Holomráz v 1. dekádě ledna popálil nejen listy řepky (a), ale i některé pšenice (b)
Obr. 2: Holomráz v 1. dekádě ledna popálil nejen listy řepky (a), ale i některé pšenice (b)

Nadějné řepky z podzimu

Celkově lze hodnotit stav řepek před zimou za optimální. Slabé porosty během teplého konce podzimu a počátku zimy vše dohnaly. Jak je patrné z mapy a grafu 1, za poslední tři roky jsme dosáhli za průměr deseti pokusných míst (maloparcelky a devět poloprovozů) nejlepších výsledků při podzimní inventarizaci porostů. Na žádné z pokusných lokalit nebyly porosty slabé nebo mezerovité. Ve tříletém srovnání měly řepky na podzim o 19 % více listů, o 15 % delší kořeny a o 16 % vyšší hmotnost čerstvých kořenů. Suché září podpořilo růst kořenů, jejichž stav je nadprůměrný.

Hodnoty Nmin (tab. 1) dosahovaly na začátku října sice středních hodnot, ale s postupujícím vegetací a větším odběrem dusíku rostlinami, jsme se koncem října dostali na nízké až velmi nízké hodnoty Nmin. To se projevilo barevnými změnami na porostech. Nutnost podzimního hnojení dusíkem se tedy opět potvrdila.

Tab. 1: Hodnoty Nmin na podzim u ozimé řepky, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd

Datum odběru

Obsah N-anorg. (mg/kg)

Hodnocení

Průběh podzimu/stav řepky

2. 11. 2017

7,5

nízký

optimální/ideální

24. 10. 2018

32,2

velmi vysoký

sucho/slabé řepky

24. 10. 2019

5,5

velmi nízký

optimální/silné řepky

3. 11. 2020

3,8

velmi nízký

optimální/silné a přerůstající řepky

18. 10. 2021

36,4

velmi nízký

sucho/slabší řepky

26. 10. 2022

6,1

nízký

sucho a chladno, pak optimální/optimální řepky

9. 10. 2023

11,8

střední

sucho, pak optimální/optimální řepky

Na jaře s insekticidem do řepky včas

Škodlivost stonkových krytonosců se za poslední roky zvyšuje. Jednak je to způsobeno omezenými možnostmi insekticidní ochrany, ale také průběhem povětrnostních podmínek v předjaří a na jaře. Na podzim 2022 byly historicky poprvé zaznamenány nálety stonkových krytonosců v toto pro ně jinak netypické období. Střídavé periody oteplení a ochlazení způsobují, že k náletům mnohdy dojde ještě dříve, než do porostů instalujeme žluté misky. Krytonosci, kteří jsou v porostech a mají úživný žír, do misek již nenaletí. To byl častý případ předchozích let. Kdy řada zemědělců v domnění, že brouci ještě nenalétli, neprovedla včas insekticidní zásah. Proto základem signalizace a následné ochrany proti stonkovým krytonoscům, by měly být včas do porostu umístěné žluté misky. Také bychom měli zohlednit expozici pozemku, vzdálenost od loňských ploch s řepkou, terénní překážky apod. A také platí, že čím více misek máme na poli, tím přesnější informaci o náletech získáme (jedna miska = žádná miska).

I na obyčejné žluté Mörickeho misce je ale co vylepšovat. Společnost Bayer nabízí žluté misky (pasti) s kamerou napájenou fotovoltaickým článkem (obr. 3a). Tato miska po spárování s chytrým mobilem posílá dvakrát denně foto obsahu pasti. Pomocí softwaru dokáže hlavní škůdce identifikovat a spočítat (obr. 3b). Past disponuje i větším zásobníkem vody, tedy se eliminuje riziko vyschnutí. Určitě je to užitečný pomocník, který ušetří čas a potěší příznivce moderních technologií. Z osobních zkušeností tato past velmi dobře funguje na signalizaci náletu dřepčíků, stonkových krytonosců a blýskáčků.

Další potěšující zprávou je registrace přípravku Sivanto Energy, kde kromě pyretroidu deltametrin je i v řepce nová účinná látka flupyradifuron ze skupiny butenolidů se systémovým účinkem. Sivanto Energy má registraci na stonkové krytonosce, bejlomorku a krytonosce šešulového. Měli jsme možnost tento nový insekticid v rámci našich pokusů vyzkoušet (tab. 2). Z výsledků je zřejmé, že četnost i délka požerků a výnos závisí na počtu insekticidních zásahů. Jeden nebo dva insekticidy na jaře rozhodně nestačí, a výnos zvýší jen o jednotky procent. Ekonomicky efektivní a výnosově prokazatelné jsou 3 insekticidní zásahy, které kombinují různé účinné látky. Při použití insekticidu Sivanto Energy v prvním a třetím termínu bylo dosaženo nejvyššího procenta zdravých stonků bez požerku (40 %), a současně v případě napadených stonků byla délka požerku nejkratší (8 cm).

Ponaučení z posledních let je takové, že bychom s aplikací prvních insekticidů neměli rozhodně otálet. Jakmile je dosaženo prahových hodnot a počasí to dovolí, je třeba hned stříkat. V předjaří se počasí rychle mění a je potřeba využít každé příležitosti. Pro první postřiky vsadit na levnější pyretroidy. Při aplikaci na „jistotu“, využít acetamiprid nebo flupyradifuron. V předchozích letech jsme se často s prvními postřiky opozdili. Stonky pak byly napíchané a následně vyžrané od larev krytonosců. Tato poškození se stala vstupní branou pro houbové choroby.

Tab. 2: Vliv jarní strategie insekticidní ochrany na požerky ve stonku a výnos semen

Var.

1. aplikace

23. 3. 2023

2. aplikace

13. 4. 2023

3. aplikace

2. 5. 2023

Délka požerku ve stonku (cm)

Zdravé stonky bez požerku (%)

Výnos semen

t/ha

%

1

kontrola



55

0

6,40

100

2

acetamiprid



49

0

6,44

101

3

Sivanto Energy



30

5

6,44

101

4

Sivanto Energy

acetamiprid


24

5

6,60

103

5

deltamethrin

acetamiprid


22

8

6,70

105

6

Sivanto Energy

acetamiprid

Sivanto Energy

8

40

7,09

111

7

deltamethrin

acetamiprid

Sivanto Energy

19

10

7,04

110

Pozn.: Maloparcelkové pokusy Výzkumná stanice Červený Újezd

Graf 1: Meziroční porovnání stavu porostů řepky ozimé před nástupem zimy na odrůdových pokusech (podzim 2021 až 2023), průměr poloprovozních pokusů a maloparcelkového pokusu
Graf 1: Meziroční porovnání stavu porostů řepky ozimé před nástupem zimy na odrůdových pokusech (podzim 2021 až 2023), průměr poloprovozních pokusů a maloparcelkového pokusu

Obr. 3: Vylepšená žlutá miska s kamerou usnadní agronomům práci (a) a software dokáže brouky i spočítat (b)
Obr. 3: Vylepšená žlutá miska s kamerou usnadní agronomům práci (a) a software dokáže brouky i spočítat (b)

Je čas snížit jarní dávku dusíku?

Bez dusíkatého hnojení nemůžeme u řepky očekávat adekvátní výnosy. Podle některých autorů, řepka odebere při výnosu semen 4,5 t/ha až 300–350 kg N/ha. To je dokonce více než odběrový normativ (na 1 tunu semen 50–60 kg N/ha). Část dusíku se v průběhu vegetace uvolní rozkladem organické hmoty procesem mineralizace. Důležitou podmínkou mineralizace je kromě vlhkosti, obsahu organické hmoty a půdního druhu především teplota. Ta zásadním způsobem ovlivňuje rychlost mineralizace a tím i množství uvolněného dusíku. Optimální teploty jsou mezi 25–30 °C a při poklesu k 0 °C se mineralizace zastavuje. Dle půdních podmínek a průběhu počasí, lze očekávat množství uvolněného dusíku pro rostliny během vegetace v rozmezí 50–100 kg N/ha. To i na těch nejlepších půdách pokryje jen asi 1/3 potřebného dusíku pro řepku. Zbytek musíme dodat v podobě dusíkatých hnojiv.

Jak ale výsledky některých pokusů na úrodných půdách ukazují, množství uvolněného dusíku procesem mineralizace může být i ve vazbě na oteplování podstatně vyšší. V rámci maloparcelkových pokusů v Červeném Újezdu dosahujeme i na nehnojených variantách výnosu 4,88 tun/ha (graf 2). Je však třeba konstatovat, že se jedná o přesné, čtyřikrát opakované parcely o velikosti 15 m2, čistá plocha bez souvratí, podmáčených, utužených či jinak znehodnocených ploch. Mnohem zajímavější je pak skutečnost, že mezi dávkou dusíku 140 a 200 kg N/ha nejsou až tak velké rozdíly ve výnosu semen (0,12 t/ha). U výnosu slámy dokonce lépe vychází o 1,79 t/ha varianta se 140 kg N/ha než 200 kg N/ha.

Z výsledků je také patrný vliv stupňovaných dávek dusíku na výskyt houbových chorob (graf 3). Varianta dusíkem nehnojená (0 kg N/ha) je jednoznačně s nejnižším výskytem houbových chorob. Čím se jarní dávka dusíku zvyšuje, tím narůstá také podíl stonků napadených komplexem houbových chorob. Dusíkem méně hnojené porosty nebudou vyžadovat tak kvalitní fungicidní ochranu. Ušetříme tak nejen na dusíku, ale mnohdy i na fungicidu a vlastně i na regulátoru.

Sledovali jsme i vliv vybraných sedmi odrůd na stupňované dávky dusíku na jaře. Na variantě s 0 kg N/ha nejvyššího výnosu dosáhly odrůdy: LG Ambasador, PT302 a KWS Sanchos. Zatímco u varianty se 140 kg N/ha zvítězil LG Arnold, LG Ambasador a SY Glorietta. Na dávku 200 kg N/ha nejlépe reagoval LG Arnold, KWS Sanchos a LG Ambasador. Z výsledů je patrné, že některé odrůdy dosahují špičkových výnosu na různých úrovních dusíkatého hnojení a je pak otázkou, zda tyto odrůdy dusíkem zbytečně nepřehnojujeme. Tyto výsledky je však nutné ověřit v zemědělské praxi.

Graf 2: Výnos semen a slámy na variantách s různou jarní dávkou dusíku (2022/23)
Graf 2: Výnos semen a slámy na variantách s různou jarní dávkou dusíku (2022/23)

Graf 3: Vliv různých dávek dusíku na výskyt houbových chorob před a po sklizni (2022/23)
Graf 3: Vliv různých dávek dusíku na výskyt houbových chorob před a po sklizni (2022/23)

Závěr

S ohledem na delší dobu mineralizace a i odrůdy, které jsou schopné poskytnout vysoké výnosy i při nižších dávkách dusíku, je k zamyšlení, zda dávku dusíku u řepky nesnížit. Pro hrají i další argumenty, jako jsou nízké výkupní ceny komodit a kolísavé ceny dusíku. Pokud se k tomuto kroku rozhodnete, pak určitě ne celopodnikově, ale nejprve je nutné si to vyzkoušet na vybraných polích. K jistému poklesu ve výnosu může docházet. Rozhodující bude bonita půd a průběh počasí. Na půdách úrodných se pokles dusíkatého hnojení odrazí na výnosech v menší míře než na půdách s nižší úrodností. O redukci dusíkatého hnojení můžeme uvažovat také u slabších, řidších (do 20 rostlin/m2) nebo naopak hustších porostů (nad 60 rostlin/m2). Tam stačí hnojit v úsporném režimu 130–150 kg N/ha.

Rozhodně bychom však neměli snižovat první dávku dusíku, která má z pohledu výnosů největší vliv. A to i s ohledem na skutečnost, že v důsledku dlouhé podzimní vegetace budu na jaře hodnoty Nmin určitě nízké. Je nutné začít počítat, kolik kilogramů řepky nám přinese 1 kg aplikovaného dusíku.

Související články

Regenerativní zemědělství - novinky a zkušenosti

31. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 548x

Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 580x

Optimalizace pozemkových bloků s ohledem na půdní charakteristiku a provozní parametry strojů

31. 01. 2024 Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Doc. Ing. Petr Šařec, Ph.D., Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 768x

Pěstování minoritních olejnin: Pupalka dvouletá

26. 01. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 788x

Agrolesnictví v dějinách - máme na co navázat

09. 01. 2024 Mgr. Péter Szabó, Ph.D.; Botanický ústav AV ČR, Brno; Masarykova univerzita, Brno Technologie pěstování Zobrazeno 642x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail