Pomocné plodiny - proč je používat a jak na to

26. 04. 2024 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 392x

Pomocné plodiny jsou inovačním prvkem moderních osevních postupů, přičemž tento pojem označuje meziplodiny seté společně s hlavní plodinou. Meziplodiny mají celou řadu nesporných předností a jejich spojení s precizními postupy hospodaření odkrývají další.

Jedním z důvodů, proč průkopníci inovací začali ověřovat využití pomocných plodin, bylo zpestření osevních postupů o zlepšující plodiny a možnost uplatnit meziplodiny i tam, kde jinak není dostatek času nebo vhodné podmínky pro jejich pěstování. Jakmile se ukázalo, že je to správná cesta, začalo se více přemýšlet nad hledisky, jak díky pomocným plodinám redukovat plošné zpracování půdy, snížit riziko eroze, biologicky omezovat plevele, škůdce a podporovat kondici rostlin. Technologický pokrok využívá zkušeností starých hospodářů, čímž lze udržovat požadovanou intenzitu produkce a současně redukovat spotřebu chemických vstupů.

Pojem pomocné plodiny našel své místo i v legislativě a VÚMOP podporuje jejich využití v půdoochranných technologiích. O efektu pomocných plodin se lze přesvědčit přímo na poli, avšak díky zájmu doc. Branta, který ve spolupráci s členy SIUZ navrhuje, ověřuje a posuzuje různé pěstitelské postupy, máme k dispozici i dlouhodobější výsledky a ekonomická vyhodnocení.

Pšenice ozimá s pomocnou plodinou

Technologie pěstování pšenice s pomocnou plodinou na Statku Bureš v Bučině je spojena se zvýšením rozteče řádků (25–30 cm) a snížením výsevku (80–110 kg/ha). Do meziřádku, tedy ob botku, je vyseta pomocná plodina. Ověřená je ozimá peluška (výsevek cca 30 kg/ha) a velmi dobře se uplatní také hořčice (5 kg/ha) nebo jetel inkarnát (5 kg/ha). Samozřejmostí je výběr kompenzačních odrůd pšenice.

Základem dobrého rozvoje porostů je zajištění odnožování na podzim a rychlého startu porostů na jaře. Z tohoto důvodu je při zakládání porostů vhodné provést cílené hnojení k obilnině přímo při setí. U pšenice vysévané do širších řádků je přihnojení pod patu určitě efektivní, snižuje totiž spotřebu hnojiv a zvyšuje jejich účinnost za sucha. Vytvořené depo s hnojivem se jeví pro následné využití jako efektivnější než rozptýlené hnojivo zapravené celoplošně do půdy při předseťové přípravě, či základním zpracování půdy.

Při setí je do výsevní rýhy spolu s osivem aplikováno hnojivo s obsahem N, P a S v dávce 50 kg/ha. Pokud technologie umožní uložit hnojivo pod dno výsevní rýhy, neměla by dávka překročit 100 kg/ha a rozdíl v hloubce osiva a hnojivo by měl být max. 10 cm. Při pěstování s pomocnou plodinou je cílené zonální hnojení k obilnině důležité i z důvodu omezení hnojení pomocné plodiny, vyseté do středu meziřádku. Opět je nutné připomenout, že zonální hnojení k obilnině má zajistit nejen podporu tvorby odnoží, ale i výživu rostlin od podzimu do jara při teplejším průběhu zimy. Toto hnojení nedělá výnos, vytváří pouze základ pro jeho tvorbu.

Zajímavostí je, že u pelušky jako doprovodné plodiny je vhodnější forma ozimá, která odolává mrazu a dokáže hlouběji prokořenit. Svůj přínos plní až do začátku sloupkování pšenice, kdy je spolu s ostatními plevely odstraněna aplikací herbicidů.

Druhou variantou je nechat pelušku růst dále a sklidit až společně se pšenicí. Tuto variantu preferuje Rostislav Mátl, průkopník regenerativního zemědělství v DVP Agro. Peluška díky symbiotické fixaci N podporuje růst a výživu pšenice a má pozitivní vliv i na kvalitativní vlastnosti jejího zrna. Peluška jako leguminóza patří ke zlepšujícím plodinám, podporuje rozvoj půdní mykorhizy, a jako doprovodná plodina se hodí k obohacení úzkých osevních postupů. Na pozemcích po kukuřici, kde je riziko poškození černou zvěří, se osvědčilo nahradit pelušku hořčicí nebo ředkví. Hořčice vysetá na podzim společně s pšenicí dorůstá do výšky 15–20 cm.

Z hodnocení doc. Branta vychází závěr, že kořeny hořčice, rostoucí dolů do hloubky, neohrozí rozvoj pšenice. Porost pšenice navíc není etiolizovaný, rostliny se při daném rozmístění netáhnou za světlem.

Širší rozteč řádků pšenice podporuje odnožování kompenzačních odrůd, které dosahují sedmi plodných stébel. Pšenice má již od podzimu odlišný habitus. Zvýšená tvorba odnoží a dostatečný prostor kolem podporují hlubší zakořenění. Zároveň nedochází ke konkurenci a rostliny při nižším výsevku profitují z optimální dostupnosti vody a živin. Stébla pšenice jsou navíc silnější a odolnější poléhání. Přesto je s ohledem na intenzitu pěstování a dostupnost živin na místě optimalizovaná dávka regulátoru růstu. Vzdušnější porost a vitálnější rostliny jsou mnohem více odolné napadení houbovými chorobami. Celková technologie, pokud je celkově dodržena, nesnižuje výnos pšenice, umožňuje redukovat vstupy a dosáhnout lepších kvalitativních parametrů zrna.

Pšenice vysetá do řádků širokých 25 cm s doprovodnou plodinou peluškou ozimou, vysetou ob řádek spolu se pšenicí

Pohled na monitor sklízecí mlátičky při sklizni pšenice seté s doprovodnou plodinou

Mák s pomocnou plodinou

ZD Dolní Újezd je velkým pěstitelem máku. Vzhledem k tomu, že zde hospodaří v členitém terénu, agronom Josef Čejka si uvědomuje, že i u této plodiny se vyplatí hledat řešení, jak předcházet erozi. A to i přesto, že se nejedná o plodinu zařazenou mezi erozně ohrožené. Na pozemcích, často i mírně svažitých, se mu osvědčilo zakládat mák ob řádek s pomocnou plodinou, kterou je oves.

Na podzim se pole zorá nebo hloubkově prokypří, a ještě před zimou srovná tak, aby bylo na jaro nachystáno. Setí pak probíhá přímo secím strojem s diskovou přípravou. Tento postup je výhodný v suchých letech, popř. tehdy, trvá-li setí delší dobu. V půdě se udrží vláha a seje se do ideální struktury.

Agronom Josef Čejka kombinuje výsevek 40 kg/ha klasického ovsa a 1 kg/ha máku. Setí se provádí secím strojem Horsch Pronto, který je přestavěný na setí ob botku. Při rozteči botek 15 cm je rozteč řádků máku 30 cm. Během setí se na část výměry aplikuje spolu s osivem také mikrogranulát, mající význam hlavně v suchých letech.

Oves plní hned několik funkcí. Má rychlý růst, je schopný rozrušit půdní škraloup a malé rostlinky máku chrání před větrem. Za poměrně krátkou dobu, po kterou oves společně s mákem roste (následně je odstraněn graminicidem), půdu dobře prokoření a voda, která spadne třeba i v podobě přívalových srážek, se vsakuje do profilu a neodtéká z pole pryč.

Preemergentní herbicidní ošetření se v tomto případě neprovádí, porosty se odplevelují až postemergentně osvědčenou kombinací Laudis + Tomahawk (1,7 + 0,3 l/ha). V minulém roce byl na dočištění aplikován navíc ještě Lentipur Flo 500 SC v dávce 1,9 l/ha. Ten udržel porost máku bez plevelů až do sklizně, která díky tomu proběhla bez problémů. Graminicid byl aplikován ve fázi první poloviny odnožování ovsa. U této technologie je výnos máku vysoký, pohybuje se přes 1,0 t/ha.

Společně s doc. Brantem porovnávali v roce 2019 v Dolním Újezdu také výnos klasicky založeného máku (secí stroj Lemken Solitair 12, meziřádková rozteč 12,5 cm, výsevek 1,5 kg/ha) a máku s pomocnou plodinou, pěstovaného výše popsanou agrotechnikou. Výnos obou variant se během hodnocení v roce 2019 výrazně nelišil a byl na úrovni 1,7 t/ha.

Vzcházející porost máku s doprovodnou plodinou ovsem setým při výsevku 1 kg máku a 40 kg ovsa/ha; blíží se termín aplikace graminicidu, který porost doprovodné plodiny umrtví

Řepka s pomocnou plodinou

Kombinace řepky s pomocnou plodinou je technologie, o kterou je hned z několika důvodů největší zájem. Tím hlavním je ochrana řepky proti dřepčíku olejkovému a dalším podzimním škůdcům řepky, u nichž selhává insekticidní ochrana daná nedostatkem povolených účinných látek. Pomocná plodina řepku maskuje, čímž snižuje její atraktivitu pro škůdce. Navíc podporuje rozvoj užitečných organizmů, které přirozeně omezují podzimní populace mšic.

Pomocné plodiny mají ale i další přednosti, kterými podle způsobu založení porostu můžeme redukovat výši vstupů. Patří k nim např. náklady na herbicidy, regulátory růstu, již zmíněné insekticidy nebo dodávané živiny v podobě hnojiv. A při využití plastických liniových odrůd, které se v této technologii s ohledem na nutnost časného setí bez rizika přerůstání porostu využívají, lze zmínit i úspory na osivu. Pomocné plodiny plní rovněž půdoochrannou funkci.

Několik členů SIUZ ověřovalo, a pozitivně hodnotí, setí řepky po páskové kultivaci půdy na rozteč řádků 75 cm s využitím pomocné plodiny v nezpracovaném pásu půdy. Tato myšlenka byla poprvé prezentovaná na demofarmě v Bučině Jindřichem Šmögerem a následně ověřovaná okolními podniky, např. ALA Řepníky, a.s. Setí řepky a pomocné plodiny je provedeno jedním přejezdem secího stroje se dvěma zásobníky osiv. Do zpracovaného pásu půdy jsou vysety dva řádky řepky a v nezpracovaném meziřádku tři řádky pomocné plodiny, která má kromě vyjmenovaných i další úkol, a to biologickou kultivaci půdy. Směs může být v tomto případě pestrá, na Statku Bureš sejí ověřenou vymrzající směs s 10 komponenty. Herbicidní ošetření řepky je pak provedeno jen páskově nad vysetou řepkou, pás s pomocnou plodinou je ponechán bez aplikace.

Další možností je setí řepky do řádků s roztečí 45–50 cm. Pomocná plodina je vyseta do stejného řádku jako řepka jedním secím strojem, popř. dvěma přejezdy secího stroje. Podle zvolené technologie se volí i druhová skladba pomocných plodin, např. do stejného řádku s řepkou lze vysévat drobnosemenný bob. Seje se pod patu, což nahrazuje podpatové hnojení fosforem. Výhodou je i kompatibilita pro herbicidní ošetření účinnou látkou clomazone. Pro plošný výsev se osvědčují rychle rostoucí odrůdy jetele alexandrijského ve směsi s pohankou a mastňákem.

Pomocné plodiny v řepce lze označit jako intenzifikační prvek agrotechniky. Pokud jsou směs a hlavně výsevek správně zvoleny, podporují udržení výnosové hladiny řepky a redukují úroveň dalších vstupů. Leguminózy mají příznivý vliv na rozvoj půdního života. Řepka, která není sama schopna navázat symbiózu s půdní mykorhizou, tak může díky nim čerpat dostupnější živiny z půdy.

Řepka vysetá přesným secím strojem na rozteč řádků 45 cm s doprovodnou plodinou bez použití herbicidů proti dvouděložným plevelům, doprovodná plodina velmi dobře potlačila růst plevelů

Jarní stav řepky zaseté do páskově zpracované půdy s roztečí řádků 75 cm a využitím vymrzající doprovodné plodiny

Řepka ozimá vysetá do páskově zpracované půdy na rozteč řádků 75 cm s pestrou směsí doprovodné plodiny (Statek Bureš s.r.o.)

Ukázka rozdílné výšky řepky (řádky 45 cm) a pomocné plodiny; přes intenzivní růst doprovodné plodiny a překrývání řepky, nejsou patrné známky jejího vytahování za světlem a dobře profituje z přístupných živin

Porost řepky v březnu s vymrzlou doprovodnou plodinou bobem drobnosemenným, který byl vysetý společně s řepkou (řádky 50 cm) ze zásobníku na podpatové přihnojení

Porost řepky vysetý přesným secím strojem na rozteč řádků 45 cm v březnu s již vymrzlou doprovodnou plodinou; řepka až do kvetení profituje ze živin zachycených biomasou doprovodné plodiny

Kontrolní pás řepky bez doprovodné plodiny; během podzimu je jinak těžko rozpoznatelné, co na poli vlastně roste

Řepka vysetá s drobnosemenným bobem jako doprovodnou plodinou pod patu (řádky 50 cm),výskyt dřepčíka olejkového byl oproti kontrole výrazně redukován

Demonstrační den na Statku Bureš v Bučině - ukázka porostu řepky vyseté po strip-tillu na 75 cm s doprovodnou směsí 10 druhů

Slunečnice s pomocnou plodinou

Zajímavé spojení dvou plodin se podařilo najít Jiřímu Čtvrtečkovi z Labris, s.r.o. Podnik hospodaří v podhůří Orlických hor, kde pro založení běžné strniskové meziplodiny není dostatek času. Proto hledá cesty, jak půdu ozelenit a vytvořit nejlépe její celoroční pokryv. Založil tedy porost jetele lučního jako podsev do slunečnice. Herbicidní ošetření u vybraných odrůd slunečnice lze provádět pomocí přípravků s účinnou látkou imazamox. Po sklizni slunečnice již měla půda vytvořený zelený kryt, v dalším roce byl jetel sklizen na semínko. Takto by šlo ale založit i meziplodinu, do které by se mohla vyset přímo ozimá pšenice nebo jařina. A to může být zajímavá inspirace právě pro ty, kteří také hospodaří ve vyšších oblastech.

Sklizeň slunečnice založené s podsevem množitelského porostu jetele lučního - dobrý způsob, jak dosáhnout trvalého pokryvu půdy a založit meziplodinu i po sklizni slunečnice

Pomoc spolku ostatním farmářům

Členové SIUZ v průběhu roku organizují exkurze a dny otevřených dveří na farmách, kde můžete popsané technologie nejen vidět, ale zároveň získat i další potřebné informace. Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství nově nabízí i dotované poradenství v oblasti precizního zemědělství, důležité informace je možné čerpat také na www.siuz.cz.