Přehled povětrnostních podmínek pro pěstování brambor v roce 2023

25. 04. 2024 RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 228x

„Počasí naruby“ - tak by se dal označit průběh povětrnostních podmínek při pěstování brambor ve většině bramborářských oblastí našeho státu. V obdobích, kdy by byl vhodnější nižší úhrn srážek a suchá půda, tak pršelo, naopak v měsících, kdy by byly srážky žádoucí, jich bylo méně. To vše se následně odrazilo na průběhu polních prací a růstu plodin.

Průběh teplot

Přestože se stále předpokládá, že rok 2023 bude v rámci planety nejteplejší v historii měření, v našich podmínkách tomu tak zcela není, zejména pak ne ve vegetačním období brambor. Celoroční průměrná teplota 10,0 °C vzduchu v H. Brodě byla od roku 1961 druhá nejvyšší, prvenství s jednou až dvěma desetinami rozdílu patří roku 2018. Ačkoliv je stále patrný trend k oteplování, loňská vegetační sezona se z hlediska teplot nezařadí k těm nejteplejším, jaké jsme v minulosti mohli zažít.

Lze to dokumentovat na grafu 1, kde je porovnání průměrných teplot od roku 2015 pro vybrané lokality vybavené automatickými meteorologickými stanicemi. Je vidět, že období od dubna do srpna, tj. rozhodující měsíce pro růst brambor, jak v ranobramborářské, tak i v tradiční bramborářské oblasti, se většinou zařadilo z devíti zpracovaných let až na sedmé místo. Je to dáno především tím, že abnormálně nadprůměrné teploty vzduchu v loňském roce byly zaznamenány především v zimním období na začátku roku a v podzimním období, tj. mimo rozhodující dobu pro vegetaci brambor.

Dokumentuje to graf 2 se znázorněnými průměrnými měsíčními teplotami pro Havlíčkův Brod, avšak podobný ráz odchylek se vyskytl na celém našem území. Zimní měsíce byly již tradičně teplé, tedy v období, kdy by měla být zima a docházet k promrznutí půdy, se vyskytovaly většinou kladné teploty, naopak jarní měsíce byly již tradičně chladné. Byl to především duben a částečně i květen. Z nějakých doposud neprobádaných příčin, zřejmě souvisejících se změnami klimatu, se však v posledních letech stává některý z jarních měsíců pravidelně chladnější než obvykle. Pravidelní čtenáři tohoto časopisu si již určitě všimli, že v roce 2022 to byl rovněž duben, v roce 2021 duben a květen, v letech 2019 a 2020 květen. Doposud je však časová řada posledních let poměrně krátká na to, aby se dalo nalézt nějaké zevšeobecňující vysvětlení pro tento jev a stanovit jeho příčinu. Duben tak byl jediný teplotně podnormální měsíc v loňském roce. Za povšimnutí však stojí vysoká kladná odchylka v září pohybující se kolem 4 °C a teplota v tomto měsíci dosahuje přibližně stejných hodnot, jako je dlouhodobý průměr pro letní měsíc srpen a jen o něco nižší než pro červenec. A to je teprve El Niňo v prvním roce svého působení společně s několika dalšími znepokojujícími jevy v klimatickém systému.

Nižší teploty v jarních měsících byly i v ranobramborářských oblastech. Teploty půdy vhodné pro výsadbu předklíčených brambor, tj. 6–8 °C, se zde vyskytovaly až v poslední dekádě března, pak však došlo přibližně k jejich dvoutýdennímu poklesu a nad uvedené hranice se teplota půdy dostala opět v polovině dubna. Nižší květnové teploty vzduchu byly příznivé pro růst brambor, jejichž teplotní optimum se nachází mezi 16–21 °C, a umožnily tak jejich rychlejší rozvoj před příchodem teplejších červnových dnů s maximy nad 30 °C ve druhé polovině tohoto měsíce. Paradoxně tak stagnoval v nižších polohách růst vysázených teplomilných plodin paprik a rajčat, avšak o to více prospívaly brambory. Především pak tam, kde měly k dispozici doplňkovou závlahu, nahrazující nedostatek přirozených srážek.

Od druhé poloviny června se začaly na celém území vyskytovat častěji dny s teplotami přesahujícími 30 °C, tj. hranici tropického dne. V Havlíčkově Brodě takových dnů bylo letos 32, ve Vilémovicích 34, v Žabčicích jižně od Brna 40. Tyto teploty, pokud se k nim přidá i nedostatek srážek, nevytvářejí ideální podmínky pro růst brambor. Vyhovují jim spíše mírnější teploty s pravidelnou dodávku vody, čemuž ještě v nedávné minulosti odpovídaly i klimatické podmínky našich vrchovinných a podhorských oblastí. Při nižší dostupnosti vody může zvýšení teploty během nárůstu hlíz ovlivnit jejich velikost a kvalitu v důsledku snížené rychlosti transpirace (snížení průduchové vodivosti), rychlosti fotosyntézy na jednotku plochy listu a transportu asimilátů do hlíz.

Vývoj počtu tropických a letních dnů v posledních desetiletích od roku 1961 v Havlíčkově Brodě můžeme sledovat na grafu 3. Prakticky až do počátku devadesátých let byl jejich počet přibližně konstantní a v čase se příliš neměnil, od tohoto období se však jejich počet postupně zvyšoval. Nejvyšší počet zaznamenaných tropických dnů, a to 34, se vyskytl v roce 2015, avšak u letních dnů to bylo 87 v roce 2018. Loňský rok se v obou těchto kategoriích zařadil na druhé místo.

Graf 1: Průměrné teploty vzduchu za období IV.–VIII. měsíců v jednotlivých letech

Graf 2: Průměrné měsíční teploty v roce 2023 a jejich srovnání s dlouhodobým průměrem - Havlíčkův Brod

Graf 3: Vývoj počtu letních a tropických dnů v Havlíčkově Brodě za období 1961–2023 (s využitím údajů ČHMÚ)

Průběh srážek

Obráceně, než by bylo pro růst brambor ideální, se vyvíjely v loňském roce i vláhové poměry. Pro oblast Vysočiny si lze tuto skutečnost názorně zobrazit na grafu 4. Začátek roku byl srážkově méně vydatný a křivka aktuálního kumulovaného úhrnu pro rok 2023 se od února pohybovala pod křivkou dlouhodobého normálu z let 1961–2020. Deštivější období nastalo v polovině dubna, kdy větší úhrny srážek dorovnaly chybějící vláhu od počátku roku. V polovině dubna rovněž teplota půdy přesáhla hranici 8 °C vhodnou pro zahájení výsadby brambor. Z důvodů vyšších vlhkostí půdy, rovněž znázorněných na grafu 1, muselo být na většině území posunuto sázení do vhodnějších termínů. Počátkem května došlo ke krátkodobému přerušení srážkové činnosti a půdní vlhkost začala klesat, v polovině května se však půda opět nasytila na polní kapacitu. Na dlouhou dobu to byly poslední vydatnější srážky a od tohoto termínu se vyskytovaly již jenom sporadicky a vlhkost půdy začala poměrně rychle klesat. Pod bod snížené dostupnosti se dostala v době, kdy by vysázené porosty měly zakládat hlízy a růst. Nedostatek srážek a s tím spojená nízká vlhkost půdy trvaly až do začátku srpna, kdy se vyskytla několikadenní výraznější srážková perioda, při níž došlo k nasycení půdy. Další srážky však přišly až ke konci tohoto měsíce, mezitím vlhkost půdy opět poklesla.

Na mapě je znázorněn deficit zásoby vláhy v půdě ke dni 23. 7. 2023, tedy přibližně k termínu, kdy byla v Havlíčkově Brodě zaznamenána nejnižší vlhkost půdy. Ukazuje se, že deficit zásoby vláhy se tehdy vyskytoval ve středních a vyšších oblastech, kde v minulosti bývaly zásoby vláhy na dostatečné úrovni. Kromě Vysočiny to je rovněž Podbeskydí, Podkrkonoší, vrchoviny a pahorkatiny Nízkého Jeseníku apod., tedy oblasti s historicky tradičním pěstováním brambor.

Nepříznivé podmínky pro růst brambor dokládají také grafy 5 a 6 s vykreslenými charakteristickými dny na meteostanicích Valečov a Vilémovice. Chladné a vlhké dny se vyskytovaly na počátku vegetace v květnu a ještě i začátkem června, pak ale nastal náhlý přechod do suchých dnů s nedostatečnou zásobou půdní vláhy a častějším výskytem teplých dnů. Toto období, které bývá obvykle rozhodující pro tvorbu výnosů, trvalo až do počátku srpna, kdy došlo k úpravě vlhkostních poměrů. Teplé dny se však i vyskytovaly i nadále.

O něco příznivější poměry byly na ranobramborářském jihovýchodě u Břeclavi (Moravský Žižkov, graf 7). V důsledku rovnoměrnějšího rozdělení srážek v jarních měsících a v červnu nedocházelo k výraznějšímu nedostatku půdní vláhy. Po vlhkých dnech trvajících do konce května následovaly normálně vlhké dny v červnu. Nedostatek srážek se začal projevovat až v červenci společně s nepříznivými vysokými teplotami.

Na konci roku 2023 se zásoba vláhy v půdě na celém našem území po vydatnějších deštích a výskytu sněhové pokrývky začátkem prosince doplnila a byly tak vytvořeny vhodné podmínky pro start do nové vegetační sezony. Jak však ukazují zkušenosti nejen z minulého roku, dostatečná zásoba vláhy na počátku sezony není ještě rozhodující pro výsledek sklizně. Suché periody se stále častěji vyskytují i ve středních polohách, kde se v minulosti objevovaly zřídka.

S touto skutečností je třeba počítat i v budoucnosti a připravovat vhodná adaptační opatření. Proto Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě již několik let řešil možnosti využití kapkové závlahy u této plodiny i na Vysočině. Kapkovou závlahou lze zajistit stabilitu výnosů v jednotlivých ročnících a ve srážkově chudších vegetačních obdobích získat konkurenční výhodu oproti jiným pěstitelům.

Mapa: Deficit zásoby vody ke dni 23. 7. 2023 (podle Intersucho.cz)

Graf 4: Kumulativní úhrny srážek v Havlíčkově Brodě v roce 2023 a jejich porovnání s dlouhodobým průměrem

Graf 5: Charakteristika jednotlivých dnů v roce 2023 - Valečov

Graf 6: Charakteristika jednotlivých dnů v roce 2023 - Vilémovice

Graf 7: Charakteristika jednotlivých dnů v roce 2023 - Moravský Žižko

Výskyt plísně bramboru

S výše uvedeným průběhem povětrnosti je úzce spojen i výskyt plísně bramboru. V loňském roce jsme mohli prakticky na většině našeho území zaznamenat jenom několik infekčních period s vhodnými podmínkami pro šíření plísně (graf 8).

První se vyskytla na začátku června a trvala jenom krátce. Navíc v tu dobu většinou teprve docházelo ke vzcházení porostů, případně nebyly zcela zapojeny, takže k žádnému výraznějšímu šíření plísně nedošlo a ani z terénu nebyly hlášeny její výskyty.

Druhá, výraznější infekční perioda, se vyskytla na přelomu července a srpna a během ní již došlo na některých místech k infekci porostů a následně byly zaznamenány první výskyty plísně.

Po třetí infekční periodě na přelomu srpna a září již došlo v neošetřovaných porostech k rozsáhlejšímu šíření této choroby. Obdobné to bylo např. i ve Spišské Belé na Slovensku (graf 9), kde rovněž až příhodné povětrnostní podmínky začátkem srpna vedly k rozvoji plísně. Do té doby se vyskytovala ojediněle pouze na některých lokalitách, kde byl porost zavlažován postřikem, čímž se uměle vytvořily podmínky pro vznik infekce.

Graf 8: Pětidenní úhrny indexu pro signalizaci závažnosti podmínek pro výskyt plísně bramboru v roce 2023 - Valečov

Graf 9: Pětidenní úhrny indexu pro signalizaci závažnosti podmínek pro výskyt plísně bramboru v roce 2023 - Spišská Belá

Souhrn

Z pohledu nejrůznějších extrémních projevů počasí, které se udály doposud v loňském roce na nejrůznějších místech naší planety, kdy se střídaly požáry rozsáhlých území s přívalovými dešti a záplavami, se může zdát, že průběh povětrnosti v našich podmínkách byl k nám ještě docela příznivý. Nelze než souhlasit s některými našimi klimatology, kteří tvrdí, že s přibývajícími extrémy v nedaleké budoucnosti budeme „tento způsob léta“ považovat ještě za docela normální. Protože lze v celoplanetárním měřítku zřejmě i přes nejrůznější aktivity očekávat jen velmi malé omezení produkce skleníkových plynů, a tím i projevů extrémního počasí, zřejmě bude nutné zcela vážně uvažovat o adaptačních a zmírňujících opatřeních, aby zůstala zachována stabilita výnosů nejen u brambor, ale i u dalších plodin.

RNDr. Tomáš Litschmann, Ph.D.¹, Ing. Ervín Hausvater, CSc.², Ing. Petr Doležal, Ph.D.^2
1AMET, Velké Bílovice; ²Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.