BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Pěstování minoritních olejnin: Lnička setá

29. 04. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Mgr. Helena Hutyrová; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 991x

Lnička setá (Camelina sativa L. Crantz) je stará kulturní plodina známá už od doby bronzové. Přestože byla dříve poměrně rozšířená, tak se postupně stala okrajovou plodinou pěstovanou pouze na malých plochách. V posledních letech se zájem o ni obnovuje, zejména kvůli vysokému obsahu kyseliny linoleové v oleji.

Proseeds

Popis a využití

Lnička je jednoletá až dvouletá (ozimá) bylina z čeledi brukvovitých. Na začátku vegetace tvoří listovou růžici a později vytváří bohatě větvené lodyhy. Dorůstá výšky od 30 do 100 cm. Listy v listové růžici jsou dlouze řapíkaté, lodyžní listy jsou přisedlé kopinaté s objímavou šípovitou bází a oušky. Kořen je kůlovitý s postranními kořínky. Květenství je řídký hrozen až 35 cm dlouhý s 20–40 drobnými žlutými kvítky. Plody jsou nepukavé nafouklé šešule. Semena jsou drobná, oválná, dlouhá 1,5–2,0 mm a mají oranžově žlutou barvu. Hmotnost tisíce semen je okolo 1,3 g.

Obsah oleje v semenech se pohybuje okolo 30–40 % a obsahuje mastné kyseliny a to: kyselinu -linolenovou (35 %) a linolovou (38 %), kyselinu erukovou (do 3 %) a je zdrojem vitaminu E. Olej lze využít v potravinářství, k výrobě mýdel, barev, laků a bionafty. Lničku je také možné využívat jako meziplodinu, kdy se nejlépe osvědčuje ve směsích kupříkladu s ředkví olejnou nebo svazenkou. Jako brukvovitá plodina není nejvhodnější meziplodinou při intenzivním pěstování řepky a brukvovitých zelenin. Kvetoucí rostliny jsou zdrojem potravy pro opylovače a usušené stonky lze využít do suchých vazeb. Osevní plochy jsou v současnosti poměrně nízké a dosahují stovek hektarů. V současné době je v České republice k pěstování registrována pouze jedna odrůda - Zuzana (registrována v roce 2013, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o.).

Nároky na pěstování

Je to nenáročná plodina vhodná i pro extenzivní pěstování. Vyhovují jí nezamokřené chudší lehké půdy a je možné ji pěstovat i v podhůří na kamenitých půdách. Je odolná proti suchu i mrazu a má krátkou vegetační dobu. Jako předplodina nejsou vhodné brukvovité plodiny, u kterých by měl být při pěstování odstup minimálně 4 roky. Vyžaduje méně vstupů než jiné olejniny. Nepotřebuje vysoké dávky hnojení a na úrodnějších půdách nemusí být hnojena vůbec. Proto je vhodná pro systémy pěstování s minimálními vstupy tzv. low imput systémy. Na chudších půdách je možné přihnojení dusíkem v dávce 20–60 kg/ha před setím a také přihnojení draslíkem a fosforem v dávkách 30–40 kg P2O5/ha a 40–60 kg K2O/ha na podzim nebo už k předplodině. Pěstuje se nejčastěji v úzkých řádcích. Osiva se vysévá 8–12 kg/ha. Hloubka setí je 1,0–1,5 cm. Důležitá je kvalitní předseťová příprava a zaválení. Vzcházení lničky mohou ovlivnit také použité herbicidy, na které je velmi citlivá.

Obr. 1: Herbicidní pokusy se lničkou setou
Obr. 1: Herbicidní pokusy se lničkou setou

Obr. 2: Poškození lničky po ošetření Onyx (pyridate)
Obr. 2: Poškození lničky po ošetření Onyx (pyridate)

Škodliví činitelé a možnosti ochrany porostů

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Lnička je k chorobám odolnější než jiné brukvovité plodiny, ale přesto se u ní mohou vyskytnout choroby brukvovitých jako je hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum), alternáriová skvrnitost anebo fomová hniloba brukvovitých (Phoma lingam (anam.)). U dozrávajících porostů se můžeme také setkat s napadením plísní šedou (Botritis cinerea Pers.) nebo padlím (Erysiphe cruciferatum).

V porostech lničky škodí škůdci brukvovitých, v období vzcházení především krytonosciosenice polní (Scotia segetum Den. et Schiff.), případně slimáci. K dřepčíkům je poměrně odolná. Na generativních orgánech pak škodí krytonosec lničkový (Meligethes aeneus Fabr.) a bejlomorka kapustová (Meligethes aeneus Fabr.) a také se můžeme setkat s blýskáčkem řepkovým (Meligethes aeneus Fabr.).

Velký význam má v ochraně proti chorobám a škůdcům dodržování zásad střídání plodin a dodržení minimálního čtyřletého odstupu od lničky i dalších brukvovitých plodin. K omezení výskytu některých škůdců přispívá také hluboká orba. Ošetření proti chorobám obvykle není nutné, ale proti houbovým chorobám je do lničky registrováno několik přípravků (tab. 1). Proti škůdcům je registrován jeden insekticidní přípravek, Decis Protech s účinnou látkou deltametrin proti dřepčíkům z rodu Phyllotreta. Doporučená dávka je 0,3–0,5 l/ha do 200–400 l vody/ha. Proti slimákům a plzákům je registrován moluskocid Ironmax Pro s účinnou látkou fosforečnan železitý, který se aplikuje v dávce 7,0 kg/ha. Aplikaci provádíme za sucha, aby se granule moluskocidu nelepily na listy rostlin.

Tab. 1: Přípravky registrované k ošetření lničky proti houbovým chorobám (stav k 14. 12. 2023)

Přípravek

Účinná látka

Ukončení používání

Spektrum účinku

Dávka

Růstová fáze lničky

Amistar Gold

azoxystrobin, difenoconazole

31.12.2023

hlízenka obecná

1,0 l/ha, 200–400 l/ha vody

viditelné korunní plátky–konec kvetení

Evito T

fluoxastrobin, tebuconazole

31.08.2024

hlízenka obecná

0,8 l/ha, 200–400 l/ha vody

kvetení

Kenja, Zenby, Kryor

isofetamid

15.09.2027

hlízenka obecná

0,8 l/ha, 300 l/ha vody

kvetení

Pictor Active

boscalid, pyraclostrobin

31.01.2025

hlízenka obecná, alternáriová skvrnitost, fomová hniloba brukvovitých

0,6–1,0 l/ha, 100–400 l/ha vody

od viditelného květenství

Toprex

difenoconazole, paclobutrazol

31.12.2023

fomová hniloba brukvovitých, plíseň šedá, cylindrosporióza, alternáriová skvrnitost brukvovitých

0,35 l/ha, 100–400 l/ha vody

Lnička setá ozimá BBCH 14–16, lnička setá jarní BBCH 31–55

Treso

fludioxonil

31.10.2024

hlízenka obecná, plíseň šedá, alternáriová skvrnitost, plíseň bělostná

0,5–0,75 kg/ha; 250–400 l vody/ha

61–69 BBCH

Architect

mepiquat chloride, prohexadione-Ca, pyraclostrobin

31.01.2024

fomové černání stonků řepky, cylindrosporióza, alternáriová skvrnitost brukvovitých, plíseň zelná, regulace růstu, zvýšení odolnosti proti poléhání

1,0–2,0 l/ha; 100–400 l vody/ha

21–59 BBCH

Ochrana proti plevelům

Lnička se vyznačuje vysokou konkurenční schopností vůči plevelům. Na slabě zaplevelených pozemcích se lze obejít zcela bez herbicidní ochrany. Velký význam hraje také kvalitní zpracování půdy a předseťová příprava. U nezapojených porostů ve vývojové fázi lničky do 8 pravých listů (BBCH 18) lze plevele regulovat vláčením, kdy lnička po mechanické regulaci plevelů rychle regeneruje.

K herbicidnímu ošetření lničky je registrováno 6 přípravků, Agil 100 EC, Targa Super 5 EC, Butisan Max, Butisan Star, ClapVextaDim 240 EC. Přípravky Agil 100 EC, Targa super 5 EC a VextaDim 240 EC jsou určeny proti jednoděložným plevelům. Přípravky Butisan Max a Butisan Star jsou určen k preemergentnímu ošetření lničky, tj. ještě před vzejitím, případně při nepřízni počasí během setí lze přípravky použít k časné postemergentní aplikaci, maximálně do fáze děložních listů (BBCH 10). Pro dobrý účinek na plevele je požadována dostatečná půdní vlhkost k aktivaci herbicidu. Na půdách písčitých s obsahem humusu pod 1 % může dojít k poškození plodiny. Postemergentně (BBCH 12–14) lze proti dvouděložným plevelům použít přípravek Clap, který je nejúčinnější na časné vývojové fáze plevelů. Přípravky pro použití u lničky jsou uvedeny tabulce 2.

Tab. 2: Přípravky registrované k ošetření lničky proti plevelům (stav k 14. 12. 2023)

Přípravek

Účinná látka

Ukončení používání

Spektrum účinku

Dávka

Růstová fáze lničky

Agil 100 EC

propaquizafop

30.11.2024

lipnicovité jednoleté, výdrol obilnin

0,4–0,8 l/ha, 100–400 l/ha

BBCH 13–29

lipnicovité vytrvalé, pýr plazivý

1,2–1,5 l/ha, 100–400 l/ha

Targa Super 5 EC

quizalofop-P-ethyl

30.11.2024

výdrol obilnin

0,7–1,0 l/ha, 200–400 l/ha

BBCH 11–29, nejúčinnější na časné vývojové fáze plevelů

jednoděložné jednoleté

1,0–1,5 l/ha, 200–400 l/ha

jednoděložné vytrvalé

2,0–2,5 l/ha, 200–400 l/ha

VextaDim 240 EC

clethodim

31.05.2024

plevele jednoděložné jednoleté

0,5 l/ha, 200–400 l/ha

BBCH 10–30, plevele 12–29 BBCH

Butisan Max

dimethenamid-P, quinmerak, metazachlor

31.07.2024

jednoděložné a dvouděložné jednoleté

2,0–2,5 l/ha, 200–400 l/ha

do BBCH 10

Butisan Star

quinmerak, metazachlor

31.07.2024

jednoděložné a dvouděložné jednoleté

1,5–2,0 l/ha, 200–400 l/ha

do BBCH 10

Clap

clopyralid

30.04.2025

dvouděložné

0,4 l/ha, 200–400 l/ha

BBCH 12–14

Herbicidní pokusy s přípravky na ochranu rostlin

Za účelem sledování fytotoxicity vybraných přípravků byly založeny polní maloparcelkové pokusy. Bylo testováno 5 přípravků: Goltix top (metamitron 700 g/l, dávka 1,0 l/ha), Stomp Aqua (pendimethalin 455 g/l, dávka 3,5 l/ha), Onyx (pyridate 600 g/l, dávka 1,5 l/ha), Galera (clopyralid 267 g/l, picloram 67 g/l, dávka 0,3 l) a Butisan 400 (metazachlor 400 g/l, dávka 2,0 l/ha). Fytotoxicita byla hodnocena ve třech termínech, T0 = hodnocení před postřikem, T7=hodnocení týden od postřiku, T14 = hodnocení po dvou týdnech od postřiku, T28 = hodnocení po čtyřech týdnech od postřiku. Podle způsobeného poškození lze přípravky rozdělit do 4 kategorií: nad 45 % poškození = silná fytotoxicita, 31–45 % poškození = zvýšená fytotoxicita, 21–30 % poškození = uspokojivá selektivita a 0–20 % poškození = dobrá selektivita. Po sklizni byl hodnocen výnos a klíčivost.

Silná fytotoxicita ke lničce byla zjištěna u přípravku Onyx (pyridate 600 g/l) v dávce 1,5 l/ha, kde bylo průměrné poškození rostlin po 14 dnech od ošetření skoro 90 %. U této varianty také došlo k významnému snížení výnosu semen, který dosahoval pouze 36 kg/ha a oproti neošetřené kontrole se snížil o 93 %. U ostatních přípravků byla zjištěna dobrá selektivita nebo uspokojivá fytotoxicita (graf 1) a výnosy se pohybovaly od 398 kg/ha do 600 kg/ha. Poměrně nízké hodnoty byly zjištěny u varianty ošetřené přípravkem Stomp Aqua (pendimethalin 455 g/l), kde byla po 7 dnech od postřiku fytotoxicita 22 %. Výnos se u této varianty oproti neošetřené kontrole snížil o 24 %. U ostatních variant, kde byla zjištěna dobrá selektivita s průměrným poškozením rostlin do 15 %, byla odchylka výnosu oproti neošetřené kontrole okolo 10 %. Výnos na neošetřené kontrole byl 528 kg/ha (graf 2). Klíčivost se pohybovala v rozmezí 96–98 % a mezi variantami nebyly rozdíly.

Graf 1: Fytotoxicita přípravků ke lničce seté
Graf 1: Fytotoxicita přípravků ke lničce seté

Graf 2: Vliv herbicidního ošetření na výnos semen lničky seté
Graf 2: Vliv herbicidního ošetření na výnos semen lničky seté

Závěr

Lnička je minoritní olejnina, která se pěstuje na semeno a jako meziplodina. U nás je registrována odrůda: Zuzana. Na půdu je nenáročná a vyhovují jí stanoviště na lehčích nezamokřených půdách. K chorobám a škůdcům je odolnější než jiné brukvovité plodiny, ale mohou se u ní vyskytovat choroby a škůdci brukvovitých. K ochraně proti chorobám je registrována řada fungicidních přípravků a k ochraně proti škůdcům je registrován jeden insekticid a jeden moluskocid. Lnička má dobrou konkurenceschopnost, ale je velmi citlivá k herbicidům a herbicidní ošetření u ní může způsobit poškození a následně snížení výnosu. Negativně se mohou projevit také herbicidy použité v předplodině. Je do ní registrováno šest herbicidních přípravků, z toho tři k postemergentnímu ošetření proti jednoděložným plevelům, dva k preemergentnímu a časně postemergentnímu ošetření proti dvouděložným plevelům a jeden k postemergentnímu ošetření proti dvouděložným plevelům. V polních pokusech byly testovány další herbicidy a vysoká fytotoxicita byla zjištěna u účinné látky pyridate, kde došlo ke snížení výnosu semen o 94 % oproti neošetřené kontrole.

Související články

Velká konference o regenerativním zemědělství

15. 07. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 65x

Úskalí práce se zonalitou půdního bloku (1)

05. 07. 2024 Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 429x

Čím zlepšit konkurenční schopnost jarního ječmene?

28. 06. 2024 Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Technologie pěstování Zobrazeno 508x

Neprodukční plochy v kolejových stopách

21. 06. 2024 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 369x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail