Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Pěstování lničky seté

31. 08. 2022 Ing. Hana Smejkalová, Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 363x

Rod Camelina obsahuje 11 druhů lničky. Jako kulturní plodina se pěstuje pouze lnička setá (Camelina sativa L. Crantz). V současné době je v České republice k pěstování registrována pouze jedna odrůda - Zuzana (registrována v roce 2013, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o.).

Proseeds

Lnička setá

Lnička setá je jednoletá olejnina z čeledi brukvovitých, která pochází z jihovýchodní Evropy, přední Asie a severní Afriky. První nálezy lničky na našem území pochází z archeologických vykopávek keltských hradišť. Zatímco dnes lze o lničce mluvit jako o minoritní olejnině, v minulosti bylo její pěstování mnohem rozšířenější, zvláště pak po 2. světové válce, kdy sloužila jako náhražka za řepku. Po 2. světové válce dosahovaly osevní plochy 7 000 ha. V současnosti osevní plochy dosahují pouze stovek ha (např. v roce 2021 bylo přihlášených 134,56 ha množitelských ploch lničky).

Kromě množitelských ploch se lnička pěstuje převážně za účelem zisku lničkového oleje. Odpadní slámu lze využít k výrobě buničiny. Je dobrou meziplodinou vhodnou k zelenému hnojení. Je vhodná pro EFA (greening) - je na seznamu plodin vhodných pro medonosný úhor pěstovaný v ekologickém zájmu, ochranné pásy a plochy s meziplodinami. Kvetoucí rostliny jsou výborným zdrojem potravy pro opylovače. Usušené stonky s šešulemi lze využít do suchých vazeb.

Lnička je jednoletá až dvouletá (ozimá) bylina. Na počátku vegetace vytváří listové růžice, ze kterých později vyrůstají bohatě větvené lodyhy s přisedlými kopinatými listy s objímavou šípovitou bází a oušky. Výška rostliny se pohybuje v rozmezí od 30 do 100 cm. Kořen má kůlovitý s postranními kořínky. Na vzpřímených lodyhách se vytváří až 35 cm dlouhá květenství (řídký hrozen) s 20 až 40 drobnými žlutými kvítky. Semena jsou uložená v nepukavých nafouklých šešulích. Jsou drobná, dlouhá 1,5–2 mm, elipsoidního tvaru a oranžově žluté barvy. Hmotnost tisíce semen bývá kolem 1,3 g.

Lničkový olej

Obsah oleje v semenech se pohybuje okolo 30–40 %. Složením se podobá oleji lněnému. Obsahuje esenciální mastné kyseliny α-linolenovou (35 %) a linolovou (38 %). Jako další složky jsou ve lničkovém oleji zastoupeny vitamin E, ale také kyselina eruková (do 3 %). Používá se olej rafinovaný. Surový olej je cítit po ředkvičkách, kdežto rafinovaný je téměř bez zápachu s jemnou oříškovou chutí. V potravinářství ho lze kromě fritování použít k jakékoliv úpravě potravin. Snižuje hladinu cholesterolu. Kromě využití v potravinářství je využíván také k výrobě mýdel nebo jako součást barev, laků nebo bionafty.

Nároky na pěstování

Lnička je vhodná spíše do sušších podmínek, ale je možné ji pěstovat ve všech výrobních oblastech. Kromě přísušků v období vzcházení snáší sucho velmi dobře. Lničku umisťujeme na pozemky nezamokřené s lehkými hlinitými nebo hlinitopísčitými půdami. Nevadí jí půdy chudší na živiny, naopak na půdách bohatých na živiny u ní může docházet k poléhání. Nevhodná jsou pro pěstování lničky zamokřená stanoviště s těžkými kyselými půdami, je velmi citlivá na přemokření.

Na předplodinu je nenáročná. Daří se jí téměř po všech předplodinách s výjimkou brukvovitých, proto při zařazování do osevního postupu dbáme na to, aby nebyla vyseta po jiné brukvovité rostlině (řepka, hořčice). Nejvhodnějšími předplodinami jsou luskoviny, luskovinoobilní směsky, mák, cukrovka nebo kukuřice na siláž. U předplodin je nezbytné zohlednit použité herbicidy, protože lnička je na rezidua herbicidů v půdě velmi citlivá. Časový odstup při pěstování po sobě na jednom pozemku by měl být minimálně 4 roky.

Zakládání porostů

Semenné porosty zakládáme koncem března až začátkem dubna. Mladé rostlinky velmi dobře snáší nízké teploty. Výsevek volíme 8–12 kg/ha. V řidších porostech je podpořeno větvení rostlin již při ranných vývojových fázích, zatímco u porostů hustších dochází k větvení rostlin až ve 2/3 výšky hlavního stonku. Počet rostlin na 1 m2 by neměl být vyšší než 400. Lnička má drobná semena, proto je pro optimální vzcházení nutno set do jemně připravené půdy bez větších hrud. Hloubku setí volíme 10–15 mm a vzdálenost řádků 12,5 cm. Po zasetí lničky je vhodné pozemek uválet. Kromě jemné předseťové přípravy není lnička náročná na agrotechnická opatření.

Ve světe se pěstují také ozimé formy lničky. Na podzim se lnička vysévá v září. U dřívějších výsevů může za vyšších teplot dojít k iniciaci prodlužovacího růstu a snížení mrazuvzdornosti. U přerostlých porostů lničky je vyšší riziko vymrznutí.

Hnojení

Lnička patří i vzhledem ke krátké vegetační době k plodinám méně náročným na hnojení. Na půdách dobře zásobených živinami se obejde i bez hnojení, naopak vysoké dávky živin u ní podporují poléhání. Na chudších půdách je možné přihnojení dusíkem v dávce 20–60 kg/ha před setím. Hnojení draslíkem a fosforem se provádí na podzim nebo už k předplodině v dávkách 30–40 kg P2O5/ha a 40–60 kg K2O/ha.

Sklizeň

Vegetační doba lničky je velmi krátká, od vysetí do sklizně pouze 3–3,5 měsíce. Podle termínu výsevu se obvykle sklízí v červenci nebo na začátku srpna. Výnos semen se v našich podmínkách pohybuje od 1 do 2 t/ha. Nepukavé šešule umožňují počkat se sklizní, až dojde k dozrání všech semen na rostlině, ale ve vlhčím počasí je dozrálý porost citlivý na podrůstání plevelů. Díky odolnosti semen lze sklízet porost běžnými sklízecími mlátičkami na obilí, využívá se sklizeň přímá, optimálně při vlhkosti osiva 8 %. Při této vlhkosti není potřeba osivo dosoušet.

Dozrávání porostů je rovnoměrné a obvykle není potřeba porost před samotnou sklizní desikovat. Problematická může být sklizeň zaplevelených porostů, kdy dochází ke zvýšení vlhkosti sklizené hmoty a osivo je nutné po sklizni přečistit a dosušit. Dalším problémem spojeným se sklizní mohou být vodní srážky před samotnou sklizní vzhledem ke schopnosti lničkového semene vytvářet kolem sebe za mokra sliz.

Dozrávající porost lničky
Dozrávající porost lničky

Osivo lničky
Osivo lničky

Sušená lnička do suchých vazeb
Sušená lnička do suchých vazeb

Vzcházející rostliny lničky
Vzcházející rostliny lničky

Možnosti chemického ošetření semenných porostů

Ochrana proti houbovým chorobám

Lnička je poměrně odolnou plodinou, ale mohou se u ní vyskytnout některé choroby brukvovitých, jako je hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum), alternáriová skvrnitost anebo fomová hniloba brukvovitých (Phoma lingam). U dozrávajících porostů se můžeme setkat také s napadením plísní šedou (Botrytis cinerea) nebo padlím (Erysiphe cruciferarum).

K ošetření proti houbovým chorobám je do lničky registrována celá řada přípravků (viz tab. 1).

Tab. 1: Přípravky registrované k ošetření lničky proti houbovým chorobám

Přípravek

Účinná látka

Spektrum účinku

Aplikační dávka

Aplikační dávka vody

Růstová fáze lničky

Amistar Gold

azoxystrobin
difenoconazole

hlízenka obecná

1,0 l/ha

200–400 l/ha

viditelné korunní plátky až konec květu

Evito T

fluoxastrobin
tebuconazole

hlízenka obecná

0,8 l/ha

200–400 l/ha

doba kvetení

Kenja

Kryor

isofetamid

hlízenka obecná

0,8 l/ha

300 l/ha

doba kvetení

Pictor Acive

boscalid
pyraclostrobin

hlízenka obecná, alternáriová skvrnitost, fomová hniloba brukvovitých

0,6–1,0 l/ha

100–400 l/ha

od viditelného květenství

Toprex

difenoconazole
paclobutrazol

fomová hniloba brukvovitých, plíseň šedá, cylindrosporióza, alternáriová skvrnitost brukvovitých

0,35 l/ha

100–400 l/ha

prodlužovací růst

Ochrana proti hmyzím škůdcům

V porostech lničky škodí klasičtí škůdci vyskytující se na brukvovitých rostlinách. Na začátku pěstební sezony to jsou především krytonosci a osenice polní (Scotia segetum). Vůči dřepčíkům je lnička poměrně odolná. Na vegetativních orgánech pak škodí blýskáček řepkový (Meligethes aeneus), krytonosec lničkový (Ceutorrhynchus syrites) a bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae).

Z insekticidů lze do lničky použít přípravky Decis Forte a Decis Protech (deltamethrin), které jsou určeny k ošetření semenných porostů proti dřepčíkům. Při zvýšeném výskytu lze přípravek aplikovat v dávce 75 ml/ha (Forte) nebo 0,3–0,5 l (Protech) při 200–400 l vody/ha v růstové fázi lničky od rozvinutých děložních listů do objevení 9. pravého listu nebo dle signalizace při zjištění výskytu škodlivého organizmu.

Ochrana proti slimákům a plzákům

Po celou dobu vegetace máme možnost ošetřit porost přípravkem proti slimákům a plzákům. Přípravek Ironmax Pro (fosforečnan železitý) aplikujeme v dávce 7,0 kg/ha buď ručním rozhozem na malých plochách, případně pomocí rozmetadla na plochách větších. Aplikaci provádíme za suchého počasí, aby se granule moluskocidu nelepily na listy rostlin.

Ochrana proti plevelům

Lnička se vyznačuje vysokou konkurenční schopností vůči plevelům. Pokud zvolíme pro výsev lničky slabě zaplevelený pozemek, lze se obejít zcela bez herbicidní ochrany. Kromě chemické regulace plevelů máme u lničky možnost využití vláčení pozemku. To lze uplatnit u nezapojených porostů ve vývojové fázi lničky do 4 párů pravých listů. Regenerace lničky po mechanické regulaci plevelů je rychlé.

K herbicidnímu ošetření lničky je v České republice registrováno 5 přípravků: Agil 100 EC, Butisan Max, Butisan Star, Clap a Targa Super 5 EC.

K ošetření proti jednoděložným plevelům jsou určeny přípravky Agil 100 EC a Targa Super 5 EC. Dávky přípravku volíme podle konkrétního spektra jednoděložných plevelů na pozemku. Pro výdrol obilnin použijeme dávku nejnižší, naopak při výskytu vytrvalých jednoděložných plevelů dávku maximální. Agil 100 EC aplikujeme postemergentně ve fázi lničky od 3. pravého listu do počátku prodlužovacího růstu (BBCH 13–29). Lze provést i dělenou aplikaci, ale nesmí být překročena maximální dávka přípravku 1,5 l/ha. U přípravku Targa super 5 EC je možná aplikace už ve fázi 1. pravého listu (BBCH 11) až do počátku prodlužovacího růstu (BBCH 29).

Butisan Max je přípravek určený k preemergentnímu ošetření lničky, tj. ještě před vzejitím, případně při nepřízni počasí během setí lze přípravek použít k časné postemergentní aplikaci, maximálně však do 2 pravých listů lničky (BBCH 10–12). Zabírá na široké spektrum plevelů ať už jednoděložných, tak dvouděložných. Aplikaci provádíme jednorázově, dobrý účinek přípravku je zajištěn, pokud je aplikován na vlhkou půdu. Citlivými plevely na Butisan Max jsou heřmánky, svízel přítula, merlík bílý, ptačinec žabinec, hluchavka nachová, rozrazily, zemědým lékařský nebo máky. Mezi méně citlivé pak patří penízek rolní, kokoška pastuší tobolka nebo laskavec ohnutý. Při postemergentní aplikaci klesá účinnost na merlík bílý a ptačinec žabinec. Přípravek není určen do porostů se sklizní pro výživu lidí a zvířat.

Butisan Star je, stejně jako Butisan Max, určen k preemergentnímu, případně časně postemergentnímu ošetření lničky proti jednoděložným i dvouděložným plevelům. K plevelům citlivým k Butisanu Star patří psárka polní, lipnice roční, rosička krvavá, ježatka kuří noha, chundelka metlice, laskavce, šťovíky, kopřiva žahavka, rozrazily, pěťoury, mléče, pryskyřníky, kokoška pastuší tobolka, heřmánkovec přímořský, heřmánky, rdesno červivec, lebedy, máky, lilek černý, kolenec rolní, hluchavky, pomněnka rolní, ptačinec žabinec, merlík bílý, čistec roční nebo svízel přítula. Méně citlivé plevele jsou oves hluchý, violka trojbarevná, ředkev ohnice, hořčice rolní, rdesno ptačí, penízek rolní, výdrol obilnin, bažanka ročníopletka obecná. Stejně jako u Butisanu Max je pro dobrý účinek na plevele požadována dostatečná půdní vlhkost k aktivaci herbicidu. Na půdách písčitých s obsahem humusu pod 1 % může dojít k poškození plodiny.

Postemergentně lze proti dvouděložným plevelům použít přípravek Clap, který je možné aplikovat v růstové fázi lničky od 2 do 4 pravých listů (BBCH 12–14). Nejúčinnější je na časné vývojové fáze plevelů. Dobře působí na pcháč oset, merlík bílý, laskavec ohnutý, opletku obecnou, heřmánkovité plevele, lilek černý, ibišek trojdílný, rozrazil perský, řepeň, mléč zelinný, rdesno ptačí, ptačinec žabinec, starček rolní, zemědým lékařský, penízek rolní, hluchavku objímavou, kokošku pastuší tobolku, durman obecný a chrpu modrák. Na rdesno blešníksvlačec rolní má sníženou účinnost. Po ošetření tímto přípravkem je doporučováno rostlinný materiál nepoužívat k mulčování ani kompostování, naopak je doporučeno zaorání rostlinných zbytků k lepšímu rozložení zbytků herbicidu v rostlinách.

Dávky herbicidů pro použití ve lničce jsou uvedeny v tabulce 2.

Tab. 2: Přípravky registrované k ošetření lničky proti plevelům

Přípravek

Účinná látka

Spektrum účinku

Aplikační dávka

Aplikační dávka vody

Agil 100 EC

propaquizafop

lipnicovité jednoleté + výdrol obilnin

0,4–0,8 l/ha

100–400 l/ha

lipnicovité vytrvalé + pýr plazivý

1,2–1,5 l/ha

100–400 l/ha

Butisan Max

dimethenamid-P, quinmerac, metazachlor

jednoděložné + dvouděložné jednoleté

2,0–2,5 l/ha

200–400 l/ha

Butisan Star

quinmerac, metazachlor

jednoděložné + dvouděložné jednoleté

1,5–2 l/ha

200–400 l/ha

Clap

clopyralid

dvouděložné

0,4 l/ha

200–400 l/ha

Targa Super 5 EC

quizalofop-P-ethyl

výdrol obilnin

0,7–1,0 l/ha

200–400 l/ha

jednoděložné jednoleté

1,0–1,5 l/ha

200–400 l/ha

jednoděložné vytrvalé

2,0–2,5 l/ha

200–400 l/ha

Herbicidní pokusy s přípravky na ochranu rostlin

Za účelem sledování fytotoxicity vybraných přípravků byly založeny polní maloparcelkové pokusy. Pro ošetření lničky byly zvoleny čtyři přípravky registrované pro ošetření řepky: Belkar (halauxifen-methyl, picloram, dávka 0,25 l/ha, v tank-mixu s přípravkem Agil 100 EC), Brasan (dimethachlor, clomazone, dávka 2,0 l/ha), Galera Podzim (aminopyralid, clopyralid, picloram, dávka 0,35 l/ha) a Stratos Ultra (cycloxydim, dávka 4,0 l/ha).

Fytotoxicita byla hodnocena ve třech termínech, T1 = hodnocení týdnu od postřiku, T2 = hodnocení po 2 týdnech od postřiku, T3 = hodnocení po 4 týdnech od postřiku. Podle způsobeného poškození byly přípravky rozděleny do 4 kategorií: nad 45 % poškození = silná fytotoxicita, 31–45 % poškození = zvýšená fytotoxicita, 21–30 % poškození = uspokojivá selektivita a 0–20 % poškození = dobrá selektivita.

Přípravek Belkar měl v tank-mixu s Agilem 100 EC ke lničce silnou fytotoxicitu (75 %). Silnou fytotoxicitu měl i přípravek Brasan (53,3 %) a Stratos Ultra (65 % v termínu T3). Naopak dobrou selektivitu ke lničce vykazoval přípravek Galera Podzim. Navzdory poměrně malému poškození mladých rostlin došlo u lničky ošetřené Galerou Podzim k opoždění dozrávání a ke značnému poklesu výnosu oproti neošetřené kontrole.

Graf 1: Fytotoxicita herbicidních přípravků ke lničce
Graf 1: Fytotoxicita herbicidních přípravků ke lničce

Závěr

Lnička setá je vhodná k pěstování v České republice. Lépe jí vyhovují sušší podmínky. Mezi její přednosti patří vysoká konkurenční schopnost vůči plevelům, kdy při umístění na slabě zaplevelený pozemek se lze obejít bez herbicidní ochrany. Je značně citlivá k herbicidním přípravkům.

Ze zkoušených přípravků určených pro aplikaci v řepce pouze přípravek Galera Podzim měl dobrou selektivitu, ale přesto došlo k opoždění dozrávání a snížení výnosu.

Z hlediska napadení chorobami a škůdci je lnička relativně odolnou plodinou, především vůči napadení dřepčíky.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Výsledek byl získán za podpory MZe ČR, institucionální podpora MZE-RO1718.

Související články

Zpracování půdy k řepce a hnojení dusíkem

11. 11. 2022 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 623x

Pěstování pšenice seté ve směsné kultuře s leguminózou

31. 10. 2022 Prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc., Ing. Petr Dvořák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 338x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail