Chemap Agro s.r.o.

Řepka ozimá - složitost pěstování aneb „Řepka za politiky nemůže“

22. 08. 2020 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Technologie pěstování Zobrazeno 744x

V poslední době jsme svědky útoku laické veřejnosti - spíše by bylo vhodnější označení neinformované veřejnosti - proti řepce ozimé a jejím pěstitelům. Je to škoda, protože je zdokumentováno, že tato hospodářská plodina se pěstuje v Českých zemích významněji od roku 1820.

Agromanuál - personální

Ale pěstování a používání brukve rodu Brassica ve světě je mnohem starší. Řada zdrojů uvádí, že v Indii byl používán řepkový olej na svícení i na vaření již někdy mezi 2000 až 1500 lety před Kristem. A nejstarší pěstování řepky olejky (Brassica napus) bylo doloženo v Číně a dále v jihozápadní Evropě od roku cca 1200 našeho letopočtu.

Kromě hospodářského užitku, kterými jsou hlavně olej (jak pro potravinářské, tak i technické účely) a pokrutiny, biomasa (hnojení i zelené hnojení), je i medonosnou rostlinou.

Dále se tato plodina jako málokterá jiná dokáže přizpůsobit velmi nepříznivým podmínkám a přežít je. Řada agronomů si jistě vzpomene, že stála nad řídkým porostem řepky a zvažovala její zaorání (obr. 1–3). Pokud bylo alespoň 10–15 rostlin na 1 m² (i u liniových odrůd) rovnoměrně rozložených, vyplatilo se porost ponechat. Rostliny se rozvětvují tak, že připomínají spíše keře a nahradí tak výpadky v počtu jedinců. Stejně tak při poškození vzrůstového terminálu se aktivují boční pupeny, z kterých vyrůstají nové větve. I když síla postranních větví nenahradí hlavní stonek zcela, nevyplatí se porost zaorávat, protože je často ještě úroda velmi dobrá (obr. 4).

Dovolím si vyvrátit i mýtus - možná spíše záměrně šířenou dezinformaci - že řepka olejka je „zhoršující předplodinou“. Naopak, řepka je velmi dobrou předplodinou. Proč? Z praktických důvodů - přeruší sled pěstovaných obilnin, je včas sklizena, tj. umožňuje komfortní dobu na přípravu půdy a zasetí následné plodiny. Ale tyto přínosy laika asi neuspokojí. Proto argumentujme dále tím, že k řepce je většinou organicky hnojeno, tudíž se doplní do půdy živiny a humus. Sama řepka dodá do půdy větší množství organické hmoty. Dále tím, jak její kořeny hlouběji prorůstají půdou, tvoří drobtovitou strukturu, mikrobiálně oživuje půdu a působí antifytopatogenně. Navíc se seje ozimá řepka převážně v srpnu a sklízí většinou v červenci, takže tvoří rostlinný kryt 10 až 11 měsíců a zamezuje vypařování vody z půdy. Půdu hlubokým kořenem a bohatým kořenovým vlášením také zpevňuje, čímž omezuje až minimalizuje větrnou a vodní erozi.

Abychom pouze nechválili, pojďme se pokusit vystihnout klady a zápory pěstování řepky olejky (tab. 1). Již při prvním pohledu do tabulky převažují klady nad zápory. A převaha kladů nad zápory byla zřejmě důvodem zvýšení ploch pěstování řepky v České republice. Jak se vyvíjely? V roce 1920 to bylo pouhých 5 920 ha, ke zvýšení došlo na konci 2. světové války (cca 33 tis. ha), ale důležitější skok přišel překonáním hranice 100 tisíc hektarů v roce 1988 jako důsledek vyšlechtění nízkoerukových a bezerukových odrůd řepky (pokrutiny z těchto odrůd již nezpůsobovaly problémy v živočišné výrobě). Nejvyšší plocha byla dosažena v roce 2013, a to 418 808 ha, v minulém sklizňovém roce (2019) to bylo 379 778 ha.

Celkově je tato plodina poměrně náročná na pěstování v tom smyslu, že vyžaduje dobře připravenou půdu, kvalitní osivo, intenzivní hnojení, a také ochranu rostlin na vysoké úrovni.

V Čechách jsou pěstovány liniové i hybridní odrůdy řepky, ale důležitější je vlastní výběr odrůdy, tak aby vlastnosti co nejvíce vyhovovaly pěstitelské oblasti co do zimuvzdornosti, ranosti (vývoje i sklizně), a také splňovaly požadavky na nižší poléhavost nebo pukání šešulí.

Řepka vyžaduje hlubší půdy, v posledních letech se klasické orební zpracování půdy rozšiřuje sice o bezorebné zpracování, ale s hlubším prokypřením bez obracení půdy nebo o půdoochranné technologie, kdy zůstává cca 1/3 půdy pokryta rostlinnými zbytky.

Hnojení organickými hnojivy je pro řepku nesmírně důležité. Problémovým je u pěstitelů, kteří nemají vlastní živočišnou výrobu. Ale i tito pěstitelé mohou doplnit organickou hmotu do půdy zeleným hnojením, zaorávkou meziplodin apod., a tím zlepšit humóznost půdy. Půdy s vyšším obsahem organické hmoty lépe využijí i minerální hnojiva, kterých spotřebuje řepka vysoké množství (na 1 tunu řepkového semene: 50–60 kg N, 10–15 kg P, 50–58 kg K, 4–7 kg Mg a cca 20 kg S).

Z pohledu ochrany rostlin je řepka jednou z nejnáročnějších plodin. Dobře zvládnout veškerá ochranná opatření v řepce ozimé je výzvou pro každého agronoma. Ochrana proti plevelům, chorobám a škůdcům je tím náročnější, čím vyšší procento řepky je zařazeno v osevním postupu (obr. 5–9). S vyšší koncentrací pěstování dochází i k vyšší koncentraci jednotlivých patogenů. Při častějším používání přípravků se stejnými nebo podobnými účinnými látkami se zvyšuje nebezpečí vzniku rezistence. Rezistence je prokázána ne velké části území republiky nejen u blýskáčka řepkového, ale začíná být potvrzována i u stonkových krytonosců a dřepčíků vůči některým insekticidům. K tomu se přidává tíživý fakt výpadku pesticidů z Anexu EU (seznamu povolených účinných látek), tj. praktický zákaz používat řadu dosud běžných herbicidů, fungicidů a insekticidů. Tento proces je však stále v pohybu a nelze u konkrétních účinných látek uvést poslední termín použití.

Ačkoliv je řepka olejka skutečně odolná vůči výkyvům teplot, (uvádí se, že přežívá výkyvy teplot až 20 °C), za velmi nepříznivých zim a předjaří může dojít k vyzimování. Nestává se to často - naposledy byly vyšší zaorávky porostů řepky v roce 2012 - ale stát se to může a pak je potřeba vyřešit i otázku následných plodin, protože ne každou můžeme vyset po podzimním ošetření pozemku herbicidy.

Zcela samostatnou kapitolou pak je sklizeň řepky. Je téměř nejrizikovější plodinou z pohledu vyluštění šešulí. Riziko stoupá s horkým a vlhkým - bouřkovým počasím v červenci. Bouřky bývají před sklizní četné a jsou často doprovázeny kroupami (obr. 10). Ty dokážou způsobit otevření šešulí a polehnutí porostů velmi rychle, stejně tak jako silné srážky a následné rychlé vysušení prudkým sluncem a vysokými teplotami. Ale i když nedojde k poškození porostů, je sklizeň náročnější než u obilnin, protože objem biomasy je výrazně vyšší a může dojít k zahlcování kombajnů. Mnohde je sláma drcena přímo při sklizni, což také zpomaluje průběh seče. Naopak výhodou bývá to, že je řepka ozimá sklízena ve vhodném, časném termínu před ostatními plodinami, a lze tak rozložit sklizňovou špičku. Plynule lze sklízet i vlastní řepku v podnicích, kde je pěstováno více hektarů, a to výběrem ranějších a pozdnějších odrůd.

I když má řepka ozimá vyšší vstupní náklady na pěstování, vychází její ekonomika dlouhodobě ziskově, protože máme v České republice propracovanou technologii pěstování na vysoké úrovni, dosahujeme dobrých výnosů a díky poptávce jsou dostatečné i výkupní ceny. Otázkou zůstává, jak by se vyvíjela rentabilita pěstování bez dotací.

Tab. 1: Charakteristika pěstování řepky ozimé

Klady

Zápory

hospodářská využitelnost

náročná na pěstování

ziskovost pěstování

hodně vstupů do porostu

dobrá předplodina

vyselektování odolných plevelů, chorob a škůdců

zlepšení fyzikálních a mikrobiologických vlastností půdy

utužení půdy v kolejových řádcích

snížení výparu

 

Závěr

Každé dítě, které jsme museli více „piplat“, bývá milované. Pro rostlinolékaře i pro pěstitele bývá řepka plodinou, která si vyžaduje mnoho času, péče a starostí. Pokud se vše podaří, odmění se nám vysokým výnosem, dobrým ziskem a navíc pocitem, že jsme vše dobře zvládli, snad i sami trochu povyrostli. V každém případě máme větší zkušenosti. Proto byl napsán tento článek na obranu řepky olejky, která za politiky skutečně nemůže.

Obr. 1: Poškození řepky mrazem
Obr. 1: Poškození řepky mrazem

Obr. 2: Detail rostliny poškozené po zimě
Obr. 2: Detail rostliny poškozené po zimě

Obr. 3: Poškození pletiv v srdéčkách rostlin
Obr. 3: Poškození pletiv v srdéčkách rostlin

Obr. 4: Kvetoucí porost řepky, která byla na jaře poškozena mrazem
Obr. 4: Kvetoucí porost řepky, která byla na jaře poškozena mrazem

Obr. 5: Poškození listů fomovou hnilobou
Obr. 5: Poškození listů fomovou hnilobou

Obr. 6: Detail napadení řepky bílou hnilobou - hlízenkou
Obr. 6: Detail napadení řepky bílou hnilobou - hlízenkou

Obr. 7: Poškození řepky dřepčíky
Obr. 7: Poškození řepky dřepčíky

Obr. 8: Napadení šešulí řepky mšicí zelnou
Obr. 8: Napadení šešulí řepky mšicí zelnou

Obr. 9: Řepka poškozená hrabošem polním
Obr. 9: Řepka poškozená hrabošem polním

Obr. 10: Šešule řepky poškozené kroupami
Obr. 10: Šešule řepky poškozené kroupami

Související články

Vliv agrotechnických faktorů na stav půdního humusu

14. 10. 2020 Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 441x

Úroda máku bude vyšší než loni

26. 09. 2020 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 485x

Pomocné plodiny podporují půdní mikrobiom

25. 09. 2020 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně foto: M. Podrábský Technologie pěstování Zobrazeno 795x

Polní dny Sója 2020

23. 09. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Agromanuál, Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 685x

Technologické možnosti omezování vodní eroze

21. 09. 2020 Ing. Pavel Kovaříček, CSc., Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Marcela Vlášková; Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 603x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail