BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Technologie strip-till je pro pěstování kukuřice velmi důležitá!

04. 04. 2023 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 1216x

Možnosti vyžití půdoochranné strip-till technologie při pěstování kukuřice byly tématem 22. ročníku konference Kukuřice v praxi 2023, kterou pořádala společnost KWS OSIVA s.r.o. ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Během ledna proběhla tato akce na pěti místech ČR - Hradec Králové, Hluboká nad Vltavou, Plzeň, Tetčice a Palačov.

Limagrain

Podrobnému výčtu kladů a záporů technologie strip-till se věnoval Ing. Jan Pazdera z KWS OSIVA s.r.o. Mezi její přednosti podle něj patří hlavně zvýšení teploty ve zpracovaném řádku, zachování vodního režimu, uložení hnojiva na dno zpracované půdy, ponechání posklizňových zbytků na povrchu půdy a úspora nákladů i času při jejím zpracování. K negativum lze řadit potíže, které mohou nastat v souvislosti s páskovým zpracováním půdy a zapravením tekutých statkových hnojiv při vlhkém průběhu jara. Problémy lze očekávat i při suchém průběhu jara. Pokud při pěstování počítáme s využitím silážního žita, mohou vzniknout citelné potíže s nedostatkem vláhy pro vzejití a zdárný růst kukuřice.

Technologie strip-till se velmi dobře uplatňuje hlavně na erozně ohrožených pozemcích. Je to ideální možnost, jak umístit kukuřici na svažitých polích bez obavy o ztrátu povrchové vrstvy půdy např. vlivem přívalových dešťů. Důležitou roli zde hraje i meziplodina, jako např. svazenka vratičolistá. Pokud se vyseje ve správném termínu a následně se použije graminicidní ošetření (bezdotační varianta), dokáže tato meziplodina výrazně potlačit běžně rostoucí plevele vyskytující se během jejího růstu. Pěstování kukuřice za pomoci technologie strip-till je podle Ing. Marcela Herouta, Ph.D., agronoma ZOD Olešník a odborného poradce KWS, jedním z nejúčinnějších opatření v boji proti erozi a svůj bezesporu dnes již velký význam znásobí po roce 2024. To vejde v platnost nařízení EU upravující erozní ohroženost. V návaznosti na tyto předpisy se bude muset měnit struktura pěstovaných plodin a s ní i rozhodovací procesy mnoha zemědělských subjektů.

Pěstování kukuřice se neobejde bez kvalitního hnojení. To zdůraznil ve svém příspěvku Ing. Jiří Dostál, CSc., z AGROEKO Žamberk s.r.o., který se podrobně zabýval obohacováním statkových a organických hnojiv minerálními hnojivy a vápenatými hmotami včetně techniky jejich zapravení. Výrazný nárůst cen minerálních hnojiv v poslední době volá po snížení ztrát živin z hnojiv a po zvýšení jejich účinnosti. Ambiciózní strategie Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli) předpokládá do roku 2030 snížení ztráty živin z půdy minimálně o 50 % a omezení používání minerálních hnojiv o 20 %. Abychom toho dosáhli, je nutné přijmout fakt, že tekutá organická statková hnojiva jsou pro kukuřici významným zdrojem živin. Další příležitostí pro zlepšení stavu půdy jsou včasně založené meziplodiny, které jsou zapraveny do půdy. Částečnou imobilizaci dusíku v půdě přes zimu zajistí zaorání slámy obilnin (významný donátor organických látek). Při pásovém zpracování pro kukuřici je vhodné aplikovaná organická hnojiva obohatit o dusík z minerálních hnojiv a inhibitory nitrifikace pro pozvolnější uvolňování dusíku, což se pozitivně projeví na zvýšení výnosu a kvalitě sklizené hmoty. Přidáním vápence do tekutých statkových hnojiv se dosáhne vyšší využitelnosti živin a produkční schopnosti silážních porostů. Při tradičních technologiích celoplošného zpracování půdy se osvědčilo použití alternativních zdrojů dusíku podporujících nesymbiotickou fixaci vzdušného dusíku (N2) a snížení výživy minerálními hnojivy.

Často probíraným tématem mezi odbornou veřejností je uhlík v půdě. Diskuzi o něm je nyní nutné zasadit do aktuálního kontextu ochrany životního prostředí EU v souvislosti s klimatickými změnami a snahou o snížení emisí skleníkových plynů. Současná podoba Green Dealu schválená v balíčku Fit For 55 navrhuje konkrétní nástroje pro řešení tohoto tématu. Celkem se jedná o 14 evropských směrnic a nařízení, jež mají do roku 2030 zajistit snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 min. o 55 % a v roce 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Problematika ukládání uhlíku do půdy je, a stále bude, v Evropě horké téma, a to v rovině vědecké, environmentální i podnikatelské. Co se týče samotného zemědělství, tady Green Deal počítá s redukcí spotřeby pesticidů o 50 %, s redukcí prodeje antimikrobiálních prostředků pro chov hospodářských zvířat a akvakultury o 50 %, se snížením ztrát živin z půdy minimálně o 50 % a s omezením používání minerálních hnojiv o 20 %. Plocha půdy obhospodařovaná v režimu ekologického zemědělství se má navýšit na 25 %. Jak by se k těmto návrhům měl postavit zemědělec, shrnul prof. Tomáš Lošák z Mendelovy univerzity v Brně. Zdůraznil, že by měl jednat především jako svobodný člověk, který se v dané problematice orientuje a řídí se vlastními zkušenostmi ze svých polí. K danému tématu je třeba přistupovat se zdravým selským rozumem a zodpovědným přístupem k výživě rostlin. Pravidelné organo-minerální hnojení se ukazuje jako jediná možnost pro udržení půdní úrodnosti. Ta pomůže zajistit dostatečnou produkci potravin pro narůstající lidskou populaci a krmiv pro hospodářská zvířata.

Prezentace Ing. Miroslava Stropnického, MBA z pořádající společnosti KWS OSIVA s.r.o. se zaměřila na představení jejich nejpěstovanějších silážních hybridů kukuřice a situaci ve šlechtění této plodiny. Představení se dočkal také dvouliniový hybrid kukuřice KWS Granturismo. Ten je určen pro krmení mléčného skotu, a i v chladných oblastech pěstování je výnosově stabilní. Charakteristické jsou pro něj bohatě olistěné rostliny s velkou palicí, poskytuje velmi vysoké výnosy, má široké sklizňové okno a perfektní zdravotní stav. Zaznělo i doporučení pro pěstování kukuřice na zrno jako plodiny s dobrou ekonomikou, kterou lze ještě vylepšit vlastní sušárenskou kapacitou a skladovacími prostory. Závěrem přednášející vyzdvihl nadstandardní možnosti poradenství pro zootechniky, o které se stará dvoučlenný tým KWS.

Odlehčením odborných témat byla slova Ing. Petra Růžičky, Ph.D., ředitele KWS OSIVA s.r.o., který se krátce zamyslel nad současnou situací v zemědělství z hlediska konce koronavirová epidemie a války na Ukrajině. Zdálo by se, že v době krize bude soběstačnost ve výrobě potravin nejdůležitějším tématem, avšak zejména díky dotační politice tomu tak není. Je tedy nejvyšší čas se zamyslet nad tím, jak udržet zemědělskou výrobu na přijatelné úrovni, jinak se staneme při uzavření hranic z jakýchkoliv důvodů snadno zranitelní.

Související články

Regenerativní zemědělství - novinky a zkušenosti

31. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 547x

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 777x

Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 579x

Optimalizace pozemkových bloků s ohledem na půdní charakteristiku a provozní parametry strojů

31. 01. 2024 Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Doc. Ing. Petr Šařec, Ph.D., Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 766x

Pěstování minoritních olejnin: Pupalka dvouletá

26. 01. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 788x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail