Vliv agrotechnických faktorů na výnos a kvalitu sladovnického ječmene v sušších podmínkách jižní Moravy

29. 04. 2020 Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 4008x

V posledních letech se opakovaně setkáváme s výkyvy počasí v průběhu vegetace, které ovlivňují výnos i kvalitu produkce řady pěstovaných plodin. Výsledkem jsou dopady do ekonomiky pěstování, které mohou vyústit v rozhodnutí, že se taková plodina přestane pěstovat. Jedním z takových témat je pěstování sladovnického ječmene v sušších podmínkách jižní Moravy.

V textu jsou zpracovány tříleté výsledky (2017–2019) vlivu různých agrotechnických faktorů u jarního ječmene, a to ze tří polních pokusů, které byly založeny na Polní pokusné stanici v Žabčicích.

Polní pokusná stanice v Žabčicích je vzdálená přibližně 25 km jižně od jihomoravské metropole, města Brna a je výzkumným zařízením v oblasti rostlinné produkce Mendelovy univerzity v Brně. Tato stanice se nachází v kukuřičné výrobní oblasti, v nadmořské výšce 179 m. Z hlediska srážkových poměrů patří lokalita k suchým oblastem, kdy třicetiletý průměr ročních úhrnů srážek činí 480 mm. S průměrnou roční teplotou vzduchu 9,2 °C se lokalita řadí zároveň k nejteplejším v ČR. Zvláště v posledních letech se na této lokalitě setkáváme s častějším výskytem delších období sucha. Jeho negativní projevy jsou částečně kompenzovány zrnitostně těžší půdou fluvizemního typu s dostupnou hladinou podzemní vody kolísající v hloubce 0,8–2,5 m pod povrchem půdy. Tyto půdní podmínky dávají předpoklad pro vysoký výnosový potenciál plodin, zvláště ozimého charakteru. Jde o podmínky zcela odlišné od stanovišť s lehkými písčitými půdami ve stejné oblasti, kde limitní srážky a vysoké teploty spojené s velkou evapotranspirací vytvářejí extrémní stresové situace pro rostliny.

Jarní ječmen (sladovnická odrůda Bojos) byl pěstován po třech různých předplodinách. Předplodinami byla kukuřice na zrno (v modelovém pětihonném osevním postupu při hospodaření bez živočišné výroby), cukrovka (v sedmihonném osevním postupu s živočišnou výrobou) a jarní ječmen (v dlouhodobé monokultuře, rok založení 1970).

Kromě vlivu ročníku a předplodiny byl sledován vliv dvou technologií zpracování půdy- orba na 24 cm a kypření do hloubky 15 cm.

Porosty jarního ječmene byly zakládány v agrotechnickém termínu odpovídajícímu dané lokalitě (začátkem března) při výsevku 4 MKS, před setím bylo vždy hnojeno dusíkem v dávce 60 kg/ha. Během vegetace byl aplikován herbicid a bylo provedeno jedno fungicidní ošetření proti listovým chorobám. V případě výskytu kohoutků byl použit insekticid. Sklizeň porostů byla provedena v plné zralosti (zpravidla v polovině července) maloparcelní sklízecí mlátičkou SAMPO 2010. Při sklizni byla stanovena vlhkost zrna a obsah dusíkatých látek pomocí přístroje Granolyser (na principu NIR, firma Pfeuffer). Dalším sledovaným parametrem byl podíl předního zrna nad sítem 2,5 mm. Výsledky byly vyhodnoceny ve statistickém programu Statistica 12.0 pomocí analýzy rozptylu s následným testováním rozdílů středních hodnot metodou Tukeyovým testem při 95% pravděpodobnosti.

Výnos zrna

Výnos zrna byl ovlivněn ročníkem a předplodinou. Nejnižší výnos byl v roce 2018 (4,39 t/ha) oproti roku 2019 (6,74 t/ha) a 2017 (6,62 t/ha). Nejnižší výnos zrna byl po kukuřici na zrno (5,40 t/ha), naopak vyšší výnosy byly po cukrovce a jarním ječmeni (6,07 resp. 6,28 t/ha). Po cukrovce byl výnos zrna srovnatelný jak u orby, tak i u kypření, po kukuřici na zrno byl vyšší výnos u kypření, ale po jarním ječmeni tomu bylo naopak (u orby vyšší výnos o 0,52 t/ha než u kypření; graf 1).

Graf 1: Výnos zrna jarního ječmene (t/ha) po různých předplodinách (průměr 2017–2019)

Obsah dusíkatých látek v zrnu (NL)

U tohoto kvalitativního parametru se projevil ročník, předplodina i zpracování půdy. Nejnižší obsah NL byl v roce 2019 (11,5 %), vyšší v roce 2017 (12,4 %) a nejvyšší v roce 2018 (13,5 %). Po jarním ječmeni byl obsah NL nejnižší (12,0 %) oproti předplodině kukuřici na zrno (12,5 %) a po cukrovce (12,9 %). Po orbě byl obsah NL vyšší než po kypření (12,9 oproti 12,5 %). Z grafu 2 je patrné, že vyšší obsah NL byl u orby především po kukuřici na zrno.

Graf 2: Obsah dusíkatých látek v zrnu (NL, %) po různých předplodinách a při různém zpracování půdy

Podíl předního zrna (nad 2,5 mm)

Nejvyšší podíl předního zrna byl v roce 2017 (81 %), nižší v roce 2018 (79 %) a nejnižší v roce 2019 (pouze 60 %). U obou zpracování půdy byl nejvyšší podíl předního zrna po jarním ječmeni (nad 80 %; graf 3).

Graf 3: Podíl předního zrna po různých předplodinách a odlišném způsobu zpracování půdy

Celkové zhodnocení výsledků a závěr

Výše uvedené výnosové výsledky u jarního ječmene jsou v relaci s průběhem počasí ve vegetačním období. Příčinou nižších výnosů je především častější výskyt vyšších teplot vzduchu (vyšších než je dlouhodobý průměr). K výraznému poklesu výnosu pak dochází v případě, že jsou vyšší teploty spojeny s nižším úhrnem srážek. Za takových okolností dochází ke stresovým podmínkám, kdy rostliny vytvářejí nižší počet odnoží, redukují počet klasů, případně je zrno malé (podle toho, v jaké růstové fázi dojde ke stresovým podmínkám). K takovým podmínkám došlo v roce 2018 (tab. 1 a 2), což dokumentuje výnos na úrovni 4 t/ha. Z těchto, ale i dalších výsledků z lokality Žabčice můžeme konstatovat, že jarní ječmen je k výkyvům počasí citlivější než ozimá pšenice.

Kromě vlivu ročníku, který nemáme možnost ovlivnit, stojí za povšimnutí vliv předplodiny na výnos. Nejvyšší výnos byl při pěstování ječmene po sobě v dlouhodobé monokultuře, naopak k poklesu výnosu došlo po kukuřici na zrno. Po této předplodině pravděpodobně dochází ke zhoršení vláhové bilance jednak vzhledem k vysokému výnosu zrna kukuřice, ale i velkému množství rostlinných zbytků, na jejichž rozklad je zapotřebí také voda. Za této situace, zvláště ve vláhově nepříznivém roce (případně i vláhově normálním, ale s vysokými teplotami vzduchu, a tedy velké evapotranspiraci), pak dochází ke zhoršeným podmínkám pro tvorbu výnosu u jarního ječmene. Také během zim, které jsou v nižších polohách bez sněhové pokrývky, většinou nedochází k doplnění vláhy odčerpané vysokým výnosem kukuřice a cukrovky. Nižší výnosy jsou v posledních letech dosahovány i po cukrovce, právě z důvodu odčerpání vody sklizní, což dokumentuje řada výsledků z provozních podmínek.

Kromě výnosové nejistoty se musíme také zamyslet nad výsledky kvality zrna. Ve všech letech byl dosažen vyšší obsah dusíkatých látek (NL). Je patrný vliv ročníku, kdy v sušších letech je obsah dusíkatých látek vyšší (dochází k zaschnutí zrna) při nižším výnosu. Vysoký obsah NL (nevyhovující limitů pro sladovnickou jakost) byl zjištěn po cukrovce i kukuřici na zrno. V obou případech mohou být důvodem opět rostlinné zbytky (řepný chrást a kukuřičná sláma), které se pomaleji rozkládají v sušších podmínkách a uvolněný dusík je dispozici v době dozrávání. Vyšší obsah NL po orbě lze dát do souvislosti s vyšší pórovitostí a provzdušněním půdy u tohoto způsobu zpracování půdy, což podporuje mineralizaci a uvolňování dusíku do půdy. Nízký podíl předního zrna po cukrovce a kukuřici na zrno je pravděpodobně důsledkem zhoršené vláhové bilance po těchto předplodinách resp. souvislost s jejich rostlinnými zbytky, jak již bylo výše diskutováno u výnosu a obsahu NL.

Z výše uvedených výsledků vyplývá, že pěstování jarního ječmene pro sladovnické využití je v sušších podmínkách rizikové. V posledních letech jsou horší výsledky (výnos i kvalita) dosahovány po cukrovce či kukuřici na zrno, tedy po předplodinách, které byly dříve považovány za vhodné předplodiny. Důsledkem výše uvedeného je pokles ploch jarního ječmene, které jsou nahrazovány ozimým ječmenem či jinými plodinami s vyšší rentabilitou pěstování.

Tab. 1: Průměrné měsíční teploty vzduchu (°C)

Tab. 2: Měsíční úhrny srážek (mm)

Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D., Ing. Lubomír Neudert, Ph.D., Ing. Michal Rábek; Mendelova univerzita v Brně