Chemap Agro s.r.o.

Výhled produkce olejnin a zejména sóji v roce 2019

04. 10. 2019 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 313x

Podle odhadů USDA se letošní odhad produkce olejnatých semen neustále snižuje (prognóza v červenci 586 mil. tun), a téměř s jistotou nedosáhne rekordní produkce loňského roku, která činila 602 milionů tun. Největší meziroční snížení produkce se odhaduje u sóji.

Agronutrition

Mírný pokles produkce je predikován u podzemnice olejné, řepky a slunečnice. Produkce palmového jádra zůstane zřejmě obdobná jako v loňském roce. Nárůst produkce se předpokládá pouze u semene bavlníku. Výjimkou je palma olejná, která by v letošním roce měla vyprodukovat rekordních cca 76 mil. tun oleje.

Produkce sóji (tab. 1) se v současné době odhaduje na 347,0 milionů tun, což je o 4,4 % méně než v loňském roce. Největší produkce se předpokládá v Brazílii (123 mil. tun), USA (105 mil. tun) a Argentině (53 mil. tun). Důvodem letošní odhadované vysoké produkce v Brazílii jsou rekordní vývozy této komodity v první polovině tohoto hospodářského roku 2019, což s největší pravděpodobností Brazílii udrží v pozici jejího největšího exportéra i v tomto roce.

Tab. 1: Světová produkce sóji v posledních letech

Země Rok
2014/15 2015/16 2016/17 2017/18 2018/19 2019/20*
Brazílie 97,2 mil. t 96,5 mil. t 114,6 mil. t 122,0 mil. t 117,0 mil. t 123,0 mil. t
USA 106,9mil. t 106,9 mil. t 116,9 mil. t 120,1 mil. t 123,7 mil. t 104,6 mil. t
Argentina 61,5 mil. t 58,8 mil. t 55,0 mil. t 37,8 mil. t 56,0 mil. t 53,0 mil. t
Čína 12,2 mil. t 12,4 mil. t 13,6 mil. t 15,2 mil. t 15,9 mil. t 17,0 mil. t
Indie 8,7 mil. t 6,9 mil. t 11,0 mil. t 8,4 mil. t 11,5 mil. t 10,9 mil. t
Paraguay 8,2 mil. t 9,2 mil. t 10,3 mil. t 10,3 mil. t 9,0 mil. t 10,2 mil. t
Kanada 6,0 mil. t 6,5 mil. t 6,6 mil. t 7,7 mil. t 7,3 mil. t 6,2 mil. t
Ostatní 19,4 mil. t 19,4 mil. t 22,5 mil. t 20,1 mil. t 22,5 mil. t 22,1 mil. t
CELKEM 319,6 mil. t 316,6 mil. t 350,6 mil. t 341,5 mil. t 362,9 mil. t 347,0 mil. t
Zdroj: USDA - červenec 2019, * - odhad

Sója ve světě

Důvodem nižší odhadované produkce sóji v letošním hospodářském roce je stále trvající celní konflikt mezi USA a Čínou, a to i přes velmi nízké ceny sójových bobů dodávaných Spojenými státy americkými. Problém s dovozem sóji, který začal v červenci loňského roku 25% zdaněním dovezené sóji z USA do Číny se na určitou dobu zlepšil v prosinci, kdy mezi oběma zeměmi došlo k dočasnému příměří. Následkem opětovného zhoršení vztahů mezi USA a Čínou bylo v květnu 2019 na sóju opět uvaleno clo. USA se z výše uvedených důvodů snaží kompenzovat nepříznivou situaci zvýšeným vývozem sójových bobů do Mexika, Japonska, Indonésie, Egypta a EU.

Dalším faktorem ovlivňujícím produkci sóji je zpomalující růst poptávky po sójových bobech v Číně a Vietnamu z důvodu epidemie afrického moru prasat. Předběžné odhady uvádějí, že bude nutné v Číně zlikvidovat až 200 mil. prasat. Zmíněná epidemie může výrazně ovlivnit plánované osevní plochy sóji na jihoamerickém kontinentě.

Nemalý vliv na produkci sóji v letošním roce bude mít velmi deštivé a vlhké počasí ve významných pěstitelských oblastech USA, kdy tato území postihly jedny z nejvlhčích jarních měsíců (zejména duben a květen) v historii jejich sledování. Extrémně vlhké jarní počasí velmi limitovalo včasné zakládání jařin (hlavně kukuřice a sóji). Při velmi pozvolném zakládání těchto porostů se tak naplno projevovalo: silné zhutnění půdy (umocňované používanou těžkou technikou), nedostatek vzduchu v půdě, zhoršená nodulace atd. Například k 19. květnu 2019 bylo zasetoo pouze 19 % ploch sóji v USA, což je k tomuto termínu nejméně od roku 1996. Do 2. června 2019 setí sóji pokračovalo jen velmi pomalu a dosáhlo pouhých 39 % celkových ploch. V současné době podle USDA panují obavy, že pokud nastane chladné a vlhké léto, může sója v souvislosti s pozdním výsevem významně snížit výnos v důsledku zkrácení vegetačního období (zvýšené riziko, že sója nedosáhne plné zralosti před prvním podzimním mrazem).

USDA uvádí, že předpokládaná nižší produkce sóji na Ukrajině a v Kanadě bude kompenzována vyšší produkcí v Uruguayi.

Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji
Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji

Tab. 2: Výnosy sóji ve světě v marketingových letech 2010/11 až 2019/20

Parametr Ročník
2010
/11
2011
/12
2012
/13
2013
/14
2014
/15
2015
/16
2016
/17
2017
/18
2018
/19
2019
/20*
Výnos (t/ha) 2,55 2,33 2,44 2,51 2,7 2,62 2,92 2,74 2,89 2,78

Zdroj: USDA - červenec 2019, * - velmi hrubý odhad

Tab. 3: Výnosy sóji v ČR v letech 2003 až 2018

Parametr Rok
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Výnos (t/ha) 1,55 1,43 2,04 1,85 1,75 2,17 2,26 1,71 2,36 2,29 2,07 2,28 1,64 2,64 2,41 1,66

Zdroj: ČSÚ 2019

Tab. 4: Výnosy sóji v SR v letech 2003 až 2018

Parametr Rok
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Výnos (t/ha) 1,11 1,59 1,74 1,71 1,41 2,1 1,66 1,72 1,88 1,91 1,36 2,53 1,43 2,65 2,33 2,31

Zdroj: ŠÚ SR 2019

Navzdory nižší odhadované produkci semenných olejnin v roce 2019 se předpokládá rekordní produkce oleje, a to 208 mil. tun. Sója (s produkcí cca 58 mil. tun oleje) je po palmě olejné (s produkcí cca 76 mil. tun oleje) druhou nejvýznamnější olejninou světa. I přes odhadovanou mírně nižší produkci řepky a slunečnice se předpokládá jejich větší využití v tukovém průmyslu (s produkcí cca 28 resp. 20 mil. tun oleje).

Přes určitý pokles zůstává jednoznačně nejvýznamnější importér sóji Čína (semeno - 87 mil. tun), následovaná EU (extrahované šroty - 19 mil. tun a semeno - 15 mil. tun).

Sója v ČR a SR

V ČR došlo v letošním roce k meziročnímu poklesu výměry sóji cca o 20 %. Naproti tomu na Slovensku bylo letos sójou oseto o necelých 5 % více ploch než v loňském roce. V roce 2019 se sója v ČR pěstuje na 12,2 tis. ha a na Slovensku na 47,9 tis. ha (podrobněji graf 2 a 3). Letošní pokles osevních ploch v ČR ovlivnilo zejména extrémně suché počasí předchozího roku, jehož výsledkem bylo výrazné snížení výnosů. Meziroční pokles výnosu sóji v loňském roce činil v ČR 0,75 t/ha, kdežto na Slovensku nebyl téměř žádný (tab. 3 a 4).

Graf 2: Vývoj osevních ploch sóji v ČR
Graf 2: Vývoj osevních ploch sóji v ČR

Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SR
Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SR

Závěr

Odhadnout letošní průběh dozrávání, následnou sklizeň a výnos sóji je v době přípravy tohoto článku, kdy sója na našem území ještě kvete, velmi obtížné. V Severní Americe jsou porosty velmi často značně zpožděné a nelze očekávat nadprůměrné výnosy. O budoucnosti sóji na jižní polokouli (zejména Americe) se dá v tuto chvíli pouze spekulovat, neboť porosty ještě nebyly vysety, a právě tento osev může reagovat na stále probíhající epidemii afrického moru prasat v Asii (zejména Číně).

Stav porostů sóji v první polovině července v ČR zatím nedává předpoklad nadprůměrných výnosů (níže rozebíráme, jak jsme k uvedenému závěru dospěli).

Zakládání porostů sóji ve většině případů probíhalo v agrotechnické lhůtě, i když vzhledem povětrnostním podmínkám mohlo ve většině oblastí proběhnout již na počátku dubna, neboť tento měsíc byl teplotně příznivý - nadnormální (1,5 °C nad N). Jednalo se o osmý nejteplejší duben od roku 1961. Srážkově lze však duben hodnotit jako suchý - podnormální (v průměru 24 mm tj. 57 % N). Nejvíce srážek spadlo v Moravskoslezském kraji, kde byl průměrný měsíční úhrn 40 mm (76 % N). Z výše uvedených důvodů ve většině případů sója vzcházela velmi pomalu a v některých případech čekala na vláhu potřebnou pro bobtnání a následné vzcházení.

Květen byl přesně podle pranostiky „studený máj ve stodole ráj“. Celkově velmi chladný květen s dostatkem srážek prodloužil vegetativní fázi zejména ozimých obilnin a ozimé řepky, respektive zpomalil jejich vývoj, čímž došlo k posílení výnosových prvků (dá se říci, že letošní květen zachránil úrodu ozimů). Jednalo se teplotně o silně podnormální měsíc (2,3 °C pod N - nejchladnější za posledních 28 let). Výrazně studený květen však růstově brzdil řadu plodin, zejména teplomilných včetně sóji. Srážkově byl květen nadnormální (130 % N), s jejich výskytem zejména v poslední dekádě měsíce. Nedostatek srážek až do poslední dekády května a celkově pomalý růst sóji způsobil na řadě lokalit špatný efekt preemergentních herbicidů a bylo nutné přistoupit k postemergentním aplikacím.

Červen byl teplotně mimořádně nadnormální (4,9 °C nad N) a srážkově podnormální (v průměru úhrn 53 mm tj. 67 % N). Jednalo se o jeden z nejteplejší červnů v historii měření na území ČR. Zpočátku vysoké teploty obnovily rychlý růst sóji, která v předchozím měsíci (chladem) stagnovala v růstu. V dalším průběhu června, zejména v nižších polohách, došlo k deficitu srážek a velkému výskytu letních a tropických dnů. Srážky byly malé a značně rozdrobené, spojené převážně s bouřkovou činností. Porosty proto byly značně nevyrovnané a na některých lokalitách začaly poměrně značně trpět nedostatkem vláhy. Již od počátku druhé dekády června se objevil na řadě lokalit poměrně silný výskyt babočky bodlákové, kterou bylo třeba insekticidně řešit.

V současné době - na počátku července se opět výrazně ochladilo a letos již po několikáté dochází k výraznému střídání teplotně podnormálního měsíce s teplotně nadnormálním. Srážky přišly až ve druhé dekádě července (opět velmi nevyrovnané). Na některých lokalitách se ještě více prohloubil srážkový deficit z předchozího měsíce a sója začíná shazovat květy a listy.

Vzhledem k průběhu počasí se dá očekávat obdobně jako v loňském roce vyšší výskyt svilušky chmelové. Doufejme jen, že se letos nezopakuje pro sóju výnosově velmi špatný rok 2018.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Daniel Štranc; ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
Ing. Pavel Procházka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze

Související články

Pěstování luskovin (6): Bob - Faba

11. 10. 2019 Ing. Miroslav Houba, CSc.; Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 181x

Ozimá pšenice v letech s deficitem srážek

09. 10. 2019 Ing. Marie Váňová, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 357x

Pastviny vyprahlé po suchém roce a možnosti jejich regenerace

23. 09. 2019 Ing. Ivan Houdek; DLF Seeds, s.r.o. Hladké Životice Technologie pěstování Zobrazeno 418x

Nejpoužívanější regulátor s fungicidní účinností

01. 09. 2019 Ing. Marek Šmika, BASF spol. s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 455x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail