Význam agrotechnických faktorů při pěstování ozimé pšenice v systému bez živočišné výroby

11. 06. 2018 Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., Ing. Petr Vrtílek, Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D., Ing. Lubomír Neudert, Ph.D., Prof. Ing. Jan Křen, CSc.; Mendelova univerzita v Brně Technologie pěstování Zobrazeno 7572x

Ozimá pšenice (Triticum aestivum L.) je dlouhodobě nejpěstovanější obilninou na orné půdě v České republice. Její osevní plochy se pohybují na úrovni 780 tis. ha (2015–2017), z čehož vyplývá, že jde o jednu z nejvýznamnější tržních komodit, která významně ovlivňuje ekonomiku zemědělských podniků, především těch, které hospodaří bez živočišné výroby.

V kukuřičné výrobní oblasti, kam patří i jižní Morava, se v posledních letech stále častěji setkáváme s vyšší pravděpodobností výskytu suchých period v průběhu vegetace a následným dopadem do nižší úrovně výnosu případně i horší kvality zrna. Tyto aspekty se obvykle negativně projevují do celkové ekonomiky pěstování této plodiny.

Tvorbu výnosu a kvalitu zrna ozimé pšenice lze do určité míry ovlivnit správně zvolenou pěstební technologií tvořenou různými agrotechnickými zásahy (předplodina, zpracování půdy) a dalšími vstupy (hnojení, ošetření fungicidy, použití regulátorů růstu apod.), které je zapotřebí optimalizovat ve vztahu k průběhu počasí. Tímto přístupem lze do jisté míry eliminovat míru negativních projevů sucha a s efektivním vynaložením vstupů docílit přijatelné rentability pěstování ozimé pšenice.

Charakteristika lokality a polního pokusu

V příspěvku jsou zpracovány výsledky vlivu tří agrotechnických faktorů: předplodiny, technologie zpracování půdy a aplikace fungicidů na výnos a kvalitu zrna ozimé pšenice. Kromě toho byly vypočteny vybrané ekonomické ukazatele.

Výsledky vycházejí z dlouhodobého polního pokusu z let 2015–2017. Tento dlouhodobý polní pokus je založen od roku 2003 na Polní pokusné stanici v Žabčicích. Tato stanice se nachází v kukuřičné výrobní oblasti, v nadmořské výšce 179 m. Průměrná roční teplota vzduchu zde dosahuje 9,2 °C a třicetiletý průměr ročních úhrnů srážek zde činí 480 mm. Z tohoto hlediska patří tato lokalita k nejteplejším a zároveň nejsušším oblastem v České republice. Zejména v posledních letech se na této lokalitě setkáváme i s častějším výskytem delšího období sucha během vegetačního období. Tyto negativní projevy jsou však částečně kompenzovány zrnitostně těžší půdou (jílovitohlinitou) fluvizemního typu.

V tab. 1 jsou porovnány hodnoty měsíčních průměrných teplot vzduchu a úhrnů srážek ve vegetačním období ozimé pšenice (X–VI) ročníků 2014/15, 2015/16, 2016/17 ve srovnání s dlouhodobým teplotním a srážkovým normálem (1961–1990).

Dlouhodobý polní pokus je navržen jako model rostlinné produkce se zaměřením na hospodaření na půdě bez živočišné výroby, s 80% koncentrací obilnin, kdy veškerá sláma u všech plodin byla ošetřena dusíkatým hnojivem DAM 390, poté rozdrcena a zapravena do půdy. Předplodinou ozimé pšenice v tomto polním pokusu je hrách setý a ozimá pšenice. Půda je zpracovávána dvěma technologiemi: konvenční (orba na hloubku 0,24 m) a minimalizační (mělké kypření do hloubky 0,15 m). V případě fungicidně ošetřené varianty byly 2× v průběhu vegetace aplikovány fungicidy na listové a klasové choroby a tato varianta byla porovnána s variantou neošetřenou.

Ve všech třech ročnících byla použita stejná pěstební technologie. Ozimá pšenice (odrůda Rumor) byla vyseta v agrotechnickém termínu (do 15. 10.), do hloubky 3 cm při výsevku 4 milionů klíčivých semen na hektar (4 MKS/ha). Celková dávka dusíku byla 180 kg N/ha. Dále byly aplikovány P a K minerální hnojiva (90 kg P₂O₅/ha a 120 kg K₂O/ha), 1× herbicid, 1× insekticid a regulátory růstu. Sklizeň byla provedena mezi 10. až 20. 7. maloparcelní sklízecí mlátičkou SAMPO Rosenlew SR 2010. Dosažené výnosy ze sklizňových ploch o velikosti 22,5 m² (ve 4 opakováních) byly přepočteny na hektar při vlhkosti zrna 14 %. U odebraných vzorků byl následně stanoven obsah N-látek.

Pro ekonomické vyhodnocení pěstování ozimé pšenice u jednotlivých pěstebních technologiích (variant) byly použity tři ekonomické ukazatele, a to variabilní náklady, tržby a příspěvek na úhradu. Variabilní náklady byly vypočteny na základě nákladů na osivo, minerální hnojiva, pesticidy a mechanizační polní práce. K výpočtu nákladů na materiální vstupy (osiva, hnojiva a pesticidy) byly využity ceníky distributorů v regionu jižní Moravy platné v jednotlivých letech. Náklady na mechanizační polní práce byly vypočteny na základě „Normativů pro zemědělskou a potravinářskou výrobu“, které jsou dostupné na internetových stránkách www.agronormativy.cz. Tržby byly vypočítány na základě vynásobení dosažených výnosů z jednotlivých pěstebních technologií (variant) a výkupní ceny za 1 t zrna. Parametr obsahu N-látek byl použit jako kritérium pro stanovení výše výkupní ceny (tab. 2). Kategorii potravinářské pšenice s obsahem N-látek 11,5–12,4 % (dle normy ČSN 46 1200-2) byla přiřazena základní cena 4 500 Kč/t, která byla použita ve všech třech letech. U pšenice s vyšším obsahem N-látek byl připočítáván bonusový příplatek, kdy za každé procento obsahu N-látek nad tento limit se cena navýšila o 200 Kč/t. Naopak pokud byly N-látky v zrnu nižší než 11,5 % (10,5–11,4 %) byla cena snížena na úroveň 4 000 Kč/t pro kategorii nesplňující kritéria pro potravinářskou pšenici (lze hovořit o krmné pšenici). Příspěvek na úhradu (PÚ) byl vypočítán rozdílem mezi dosaženými tržbami a variabilními náklady. Příspěvek na úhradu je v praxi používán jako ekonomický ukazatel efektivnosti hospodaření a vyjadřuje souhrn prostředků, které je možno použít na úhradu fixních nákladů a případný přebytek představuje zisk.

Obr. 1: Ozimá pšenice je nejpěstovanější obilninou na orné půdě v České republice.

Obr. 2: Porost ozimé pšenice ve fenologické fázi BBCH 69 po předplodině hrachu setém na dlouhodobém polním pokusu s hospodařením na půdě bez živočišné výroby.

Obr. 3: Pohled na dlouhodobý polní pokus se zaměřením na hospodaření na půdě bez živočišné výroby na Polní pokusné stanici v Žabčicích.

Obr. 4: Odlišné technologie zpracování půdy: konvenční technologie (orba) - vlevo; minimalizační technologie (mělké kypření) - vpravo

Obr. 5: Sklizeň pokusů s ozimou pšenicí na Polní pokusné stanici v Žabčicích

Výsledky vlivu agrotechnických faktorů na výnos, kvalitu a ekonomiku pěstování ozimé pšenice

V tab. 3 jsou vyhodnoceny dosažené výnosy a obsah N-látek u ozimé pšenice s následnou výší příspěvku na úhradu u jednotlivých pěstebních technologií (variant), z jednotlivých let 2015–2017.

Nejnižší výnos zrna ozimé pšenice byl dosažen v roce 2017 po předplodině ozimé pšenici při zpracování půdy mělkým kypřením bez aplikace fungicidů (7,35 t/ha). Rozdíl oproti stejné variantě, avšak po předplodině hrachu setém, u které byl výnos naopak nejvyšší v roce 2017, činil 1,66 t/ha. Naopak nejvyšší výnos byl dosažen v roce 2015 po předplodině hrachu setém při zpracování půdy mělkým kypřením s aplikací fungicidů (11,82 t/ha). Z výnosových výsledků lze také zjistit, že výnosy v roce 2017 byly nejnižší oproti roku 2015 a 2016. Důvodem bylo, že větší část vegetačního období (duben až červen) byla charakterizována nižším úhrnem srážek, což se projevilo následně negativně na výši výnosu v roce 2017.

Z hlediska obsahu N-látek nebyl dosažen limit potravinářské pšenice (nad 11,5 %), dle požadované ČSN 46 1200-2, po předplodině ozimé pšenice u varianty se zpracováním půdy mělkým kypřením s aplikací fungicidů v roce 2015 (11,4 %). Nejvyšší obsah N-látek byl dosažen po předplodině hrachu setém v roce 2017 po zpracování půdy orbou s aplikací fungicidů, tak i po mělkém kypření bez aplikace fungicidů (v obou případech 15,1 %). Rozdíl mezi variantou zpracování půdy orbou a mělkým kypřením (v obou případech s aplikací fungicidů) byl zanedbatelných 0,1 %. Avšak u varianty s orbou bez aplikace fungicidů a mělkého kypření bez aplikace fungicidů činil rozdíl již 0,8 %. Zároveň bylo zjištěno, že nižší obsah N-látek v jednotlivých letech 2015–2017 byl po předplodině ozimé pšenici než po hrachu setém.

Výše příspěvku na úhradu se v jednotlivých letech 2015–2017 výrazně lišila. Nejvyšší příspěvek na úhradu byl dosažen v roce 2015 po předplodině hrachu setém při zpracováním půdy mělkým kypřením s aplikací fungicidů (32 949 Kč/ha). Rozdíl oproti předplodině ozimé pšenici se stejnou variantou byl 15 003 Kč/ha. Naopak nejnižší příspěvek na úhradu byl zjištěn v roce 2017 po předplodině ozimé pšenici při zpracování půdy orbou s aplikací fungicidů (12 015 Kč/ha).

Vliv agrotechnických faktorů (předplodiny, technologie zpracování půdy, aplikace fungicidů) na výnos zrna obsah N-látek v zrnu ozimé pšenice za období let 2015–2017 je zobrazen v grafu 1. Z grafu 1 je jasně patrné, že nejvyšší výnos zrna ozimé pšenice byl dosažen po předplodině ozimé pšenici při zpracování půdy orbou s aplikací fungicidů (10,17 t/ha). Druhý nejvyšší výnos však byl po předplodině hrachu také s aplikací fungicidů, avšak po zpracování půdy mělkým kypřením (10,13 t/ha). Za tříleté období byl nejnižší obsah N-látek zjištěn po předplodině ozimé pšenici po zpracování půdy mělkým kypřením s aplikací fungicidů (12,2 %). Naopak nejvyšší obsah N-látek byl zjištěn po předplodině hrachu při zpracování půdy orbou s aplikací fungicidů (14,2 %). Výsledky potvrdily význam předplodiny z pohledu obsahu N-látek v zrnu, konkrétně pozitivní vliv hrachu, po němž byl zjištěn vyšší obsah N-látek.

Z grafu 2 vyplývá, že nejvyšší příspěvek na úhradu u ozimé pšenice byl dosažen po předplodině hrachu setém při zpracování půdy mělkým kypřením a bez aplikace fungicidů (25 615 Kč/ha). Nejnižší příspěvek na úhradu byl pak po předplodině ozimé pšenici s variantou zpracování půdy mělkým kypřením a s aplikací fungicidů (18 870 Kč/ha). Rozdíl mezi těmito technologiemi činí 6745 Kč/ha. Z celkových výsledků příspěvku na úhradu vyplynulo, že vyšší příspěvek na úhradu byl dosažen spíše u fungicidně neošetřené varianty, a to u obou předplodin a technologií zpracování půdy. Tento výsledek znamená, že aplikace dvou fungicidů není ekonomicky efektivní.

Graf 1: Vliv agrotechnických faktorů na výnos zrna a obsah N-látek u ozimé pšenice v letech 2015–2017

Graf 2: Vliv různých agrotechnických faktorů na příspěvek na úhradu u ozimé pšenice (průměr za roky 2015–2017)

Závěr

Snahou tohoto příspěvku bylo zjistit vliv různých agrotechnických faktorů (předplodiny, technologie zpracování půdy a aplikace fungicidů) nejen na následnou produkci (výnos) a kvalitu zrna ozimé pšenice, ale také dopad na ekonomickou stránku pěstování ozimé pšenice v hospodaření na půdě bez vazby na živočišnou výrobu v suché oblasti.

Dosažené tříleté výsledky z let 2015–2017 potvrdily pozitivní vliv hrachu jako zlepšující předplodiny ozimé pšenice, a to nejen z hlediska výnosu a obsahu N-látek v zrnu, ale také vyššího ekonomického zhodnocení (příspěvku na úhradu).

Dále bylo zjištěno, že při volbě zpracování půdy musí být zohledněna předplodina, neboť po hrachu bylo lepších výsledků dosaženo u minimalizační technologie (mělké kypření), ale naopak tomu bylo po pšenici, kdy bylo lepších výsledků dosaženo po konvenční technologii (orba). Svou roli v tomto případě může hrát strukturní stav půdy po odlišných předplodinách. Zvláště po hrachu se projevuje pozitivní vliv mělkého kypření, v podobě lepšího hospodařením s vodou v sušších a teplejších podmínkách, které se v posledních letech objevují na jižní Moravě.

Použití fungicidů je třeba v podmínkách suché oblasti zvažovat velmi obezřetně, poněvadž paušální aplikace dvou fungicidů se v řadě případů ukázala jako nerentabilní. Při rozhodování o aplikaci fungicidů je třeba brát v úvahu předplodinu, resp. způsob zapravení posklizňových zbytků, ale také průběh počasí ve vztahu k rozvoji houbových chorob. V řadě případů může být pak dostatečná jedna aplikace, přičemž ve výjimečných případech může být úspěšné pěstování i bez aplikace fungicidů, nicméně s určitou mírou rizika.

Příspěvek vznikl za finanční podpory projektu NAZV QJ1610547 s názvem Agrotechnika polních plodin v suchých oblastech a projektu NAZV QJ1530373 s názvem Integrovaná ochrana obilnin proti patogenům, plevelům a škůdcům pro udržitelné produkce potravin, krmiv a surovin.

Foto: 1–4 - P. Vertílek, 5 - V Smutný