Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Význam agrotechnických faktorů při pěstování ozimé pšenice v systému bez živočišné výroby

11. 06. 2018 Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., Ing. Petr Vrtílek, Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D., Ing. Lubomír Neudert, Ph.D., Prof. Ing. Jan Křen, CSc.; Mendelova univerzita v Brně Technologie pěstování Zobrazeno 915x

Ozimá pšenice (Triticum aestivum L.) je dlouhodobě nejpěstovanější obilninou na orné půdě v České republice. Její osevní plochy se pohybují na úrovni 780 tis. ha (2015–2017), z čehož vyplývá, že jde o jednu z nejvýznamnější tržních komodit, která významně ovlivňuje ekonomiku zemědělských podniků, především těch, které hospodaří bez živočišné výroby.

Agronutrition

V kukuřičné výrobní oblasti, kam patří i jižní Morava, se v posledních letech stále častěji setkáváme s vyšší pravděpodobností výskytu suchých period v průběhu vegetace a následným dopadem do nižší úrovně výnosu případně i horší kvality zrna. Tyto aspekty se obvykle negativně projevují do celkové ekonomiky pěstování této plodiny.

Tvorbu výnosu a kvalitu zrna ozimé pšenice lze do určité míry ovlivnit správně zvolenou pěstební technologií tvořenou různými agrotechnickými zásahy (předplodina, zpracování půdy) a dalšími vstupy (hnojení, ošetření fungicidy, použití regulátorů růstu apod.), které je zapotřebí optimalizovat ve vztahu k průběhu počasí. Tímto přístupem lze do jisté míry eliminovat míru negativních projevů sucha a s efektivním vynaložením vstupů docílit přijatelné rentability pěstování ozimé pšenice.

Charakteristika lokality a polního pokusu

V příspěvku jsou zpracovány výsledky vlivu tří agrotechnických faktorů: předplodiny, technologie zpracování půdy a aplikace fungicidů na výnos a kvalitu zrna ozimé pšenice. Kromě toho byly vypočteny vybrané ekonomické ukazatele.

Výsledky vycházejí z dlouhodobého polního pokusu z let 2015–2017. Tento dlouhodobý polní pokus je založen od roku 2003 na Polní pokusné stanici v Žabčicích. Tato stanice se nachází v kukuřičné výrobní oblasti, v nadmořské výšce 179 m. Průměrná roční teplota vzduchu zde dosahuje 9,2 °C a třicetiletý průměr ročních úhrnů srážek zde činí 480 mm. Z tohoto hlediska patří tato lokalita k nejteplejším a zároveň nejsušším oblastem v České republice. Zejména v posledních letech se na této lokalitě setkáváme i s častějším výskytem delšího období sucha během vegetačního období. Tyto negativní projevy jsou však částečně kompenzovány zrnitostně těžší půdou (jílovitohlinitou) fluvizemního typu.

V tab. 1 jsou porovnány hodnoty měsíčních průměrných teplot vzduchu a úhrnů srážek ve vegetačním období ozimé pšenice (X–VI) ročníků 2014/15, 2015/16, 2016/17 ve srovnání s dlouhodobým teplotním a srážkovým normálem (1961–1990).

Dlouhodobý polní pokus je navržen jako model rostlinné produkce se zaměřením na hospodaření na půdě bez živočišné výroby, s 80% koncentrací obilnin, kdy veškerá sláma u všech plodin byla ošetřena dusíkatým hnojivem DAM 390, poté rozdrcena a zapravena do půdy. Předplodinou ozimé pšenice v tomto polním pokusu je hrách setý a ozimá pšenice. Půda je zpracovávána dvěma technologiemi: konvenční (orba na hloubku 0,24 m) a minimalizační (mělké kypření do hloubky 0,15 m). V případě fungicidně ošetřené varianty byly 2× v průběhu vegetace aplikovány fungicidy na listové a klasové choroby a tato varianta byla porovnána s variantou neošetřenou.

Ve všech třech ročnících byla použita stejná pěstební technologie. Ozimá pšenice (odrůda Rumor) byla vyseta v agrotechnickém termínu (do 15. 10.), do hloubky 3 cm při výsevku 4 milionů klíčivých semen na hektar (4 MKS/ha). Celková dávka dusíku byla 180 kg N/ha. Dále byly aplikovány P a K minerální hnojiva (90 kg P2O5/ha a 120 kg K2O/ha), 1× herbicid, 1× insekticid a regulátory růstu. Sklizeň byla provedena mezi 10. až 20. 7. maloparcelní sklízecí mlátičkou SAMPO Rosenlew SR 2010. Dosažené výnosy ze sklizňových ploch o velikosti 22,5 m2 (ve 4 opakováních) byly přepočteny na hektar při vlhkosti zrna 14 %. U odebraných vzorků byl následně stanoven obsah N-látek.

Pro ekonomické vyhodnocení pěstování ozimé pšenice u jednotlivých pěstebních technologiích (variant) byly použity tři ekonomické ukazatele, a to variabilní náklady, tržby a příspěvek na úhradu. Variabilní náklady byly vypočteny na základě nákladů na osivo, minerální hnojiva, pesticidy a mechanizační polní práce. K výpočtu nákladů na materiální vstupy (osiva, hnojiva a pesticidy) byly využity ceníky distributorů v regionu jižní Moravy platné v jednotlivých letech. Náklady na mechanizační polní práce byly vypočteny na základě „Normativů pro zemědělskou a potravinářskou výrobu“, které jsou dostupné na internetových stránkách www.agronormativy.cz. Tržby byly vypočítány na základě vynásobení dosažených výnosů z jednotlivých pěstebních technologií (variant) a výkupní ceny za 1 t zrna. Parametr obsahu N-látek byl použit jako kritérium pro stanovení výše výkupní ceny (tab. 2). Kategorii potravinářské pšenice s obsahem N-látek 11,5–12,4 % (dle normy ČSN 46 1200-2) byla přiřazena základní cena 4 500 Kč/t, která byla použita ve všech třech letech. U pšenice s vyšším obsahem N-látek byl připočítáván bonusový příplatek, kdy za každé procento obsahu N-látek nad tento limit se cena navýšila o 200 Kč/t. Naopak pokud byly N-látky v zrnu nižší než 11,5 % (10,5–11,4 %) byla cena snížena na úroveň 4 000 Kč/t pro kategorii nesplňující kritéria pro potravinářskou pšenici (lze hovořit o krmné pšenici). Příspěvek na úhradu (PÚ) byl vypočítán rozdílem mezi dosaženými tržbami a variabilními náklady. Příspěvek na úhradu je v praxi používán jako ekonomický ukazatel efektivnosti hospodaření a vyjadřuje souhrn prostředků, které je možno použít na úhradu fixních nákladů a případný přebytek představuje zisk.

Obr. 1: Ozimá pšenice je nejpěstovanější obilninou na orné půdě v České republice.
Obr. 1: Ozimá pšenice je nejpěstovanější obilninou na orné půdě v České republice.

Obr. 2: Porost ozimé pšenice ve fenologické fázi BBCH 69 po předplodině hrachu setém na dlouhodobém polním pokusu s hospodařením na půdě bez živočišné výroby.
Obr. 2: Porost ozimé pšenice ve fenologické fázi BBCH 69 po předplodině hrachu setém na dlouhodobém polním pokusu s hospodařením na půdě bez živočišné výroby.

Obr. 3: Pohled na dlouhodobý polní pokus se zaměřením na hospodaření na půdě bez živočišné výroby na Polní pokusné stanici v Žabčicích.
Obr. 3: Pohled na dlouhodobý polní pokus se zaměřením na hospodaření na půdě bez živočišné výroby na Polní pokusné stanici v Žabčicích.

Obr. 4: Odlišné technologie zpracování půdy: konvenční technologie (orba) - vlevo; minimalizační technologie (mělké kypření) - vpravo
Obr. 4: Odlišné technologie zpracování půdy: konvenční technologie (orba) - vlevo; minimalizační technologie (mělké kypření) - vpravo

Obr. 5: Sklizeň pokusů s ozimou pšenicí na Polní pokusné stanici v Žabčicích
Obr. 5: Sklizeň pokusů s ozimou pšenicí na Polní pokusné stanici v Žabčicích

Výsledky vlivu agrotechnických faktorů na výnos, kvalitu a ekonomiku pěstování ozimé pšenice

V tab. 3 jsou vyhodnoceny dosažené výnosy a obsah N-látek u ozimé pšenice s následnou výší příspěvku na úhradu u jednotlivých pěstebních technologií (variant), z jednotlivých let 2015–2017.

Nejnižší výnos zrna ozimé pšenice byl dosažen v roce 2017 po předplodině ozimé pšenici při zpracování půdy mělkým kypřením bez aplikace fungicidů (7,35 t/ha). Rozdíl oproti stejné variantě, avšak po předplodině hrachu setém, u které byl výnos naopak nejvyšší v roce 2017, činil 1,66 t/ha. Naopak nejvyšší výnos byl dosažen v roce 2015 po předplodině hrachu setém při zpracování půdy mělkým kypřením s aplikací fungicidů (11,82 t/ha). Z výnosových výsledků lze také zjistit, že výnosy v roce 2017 byly nejnižší oproti roku 2015 a 2016. Důvodem bylo, že větší část vegetačního období (duben až červen) byla charakterizována nižším úhrnem srážek, což se projevilo následně negativně na výši výnosu v roce 2017.

Z hlediska obsahu N-látek nebyl dosažen limit potravinářské pšenice (nad 11,5 %), dle požadované ČSN 46 1200-2, po předplodině ozimé pšenice u varianty se zpracováním půdy mělkým kypřením s aplikací fungicidů v roce 2015 (11,4 %). Nejvyšší obsah N-látek byl dosažen po předplodině hrachu setém v roce 2017 po zpracování půdy orbou s aplikací fungicidů, tak i po mělkém kypření bez aplikace fungicidů (v obou případech 15,1 %). Rozdíl mezi variantou zpracování půdy orbou a mělkým kypřením (v obou případech s aplikací fungicidů) byl zanedbatelných 0,1 %. Avšak u varianty s orbou bez aplikace fungicidů a mělkého kypření bez aplikace fungicidů činil rozdíl již 0,8 %. Zároveň bylo zjištěno, že nižší obsah N-látek v jednotlivých letech 2015–2017 byl po předplodině ozimé pšenici než po hrachu setém.

Výše příspěvku na úhradu se v jednotlivých letech 2015–2017 výrazně lišila. Nejvyšší příspěvek na úhradu byl dosažen v roce 2015 po předplodině hrachu setém při zpracováním půdy mělkým kypřením s aplikací fungicidů (32 949 Kč/ha). Rozdíl oproti předplodině ozimé pšenici se stejnou variantou byl 15 003 Kč/ha. Naopak nejnižší příspěvek na úhradu byl zjištěn v roce 2017 po předplodině ozimé pšenici při zpracování půdy orbou s aplikací fungicidů (12 015 Kč/ha).

Vliv agrotechnických faktorů (předplodiny, technologie zpracování půdy, aplikace fungicidů) na výnos zrna obsah N-látek v zrnu ozimé pšenice za období let 2015–2017 je zobrazen v grafu 1. Z grafu 1 je jasně patrné, že nejvyšší výnos zrna ozimé pšenice byl dosažen po předplodině ozimé pšenici při zpracování půdy orbou s aplikací fungicidů (10,17 t/ha). Druhý nejvyšší výnos však byl po předplodině hrachu také s aplikací fungicidů, avšak po zpracování půdy mělkým kypřením (10,13 t/ha). Za tříleté období byl nejnižší obsah N-látek zjištěn po předplodině ozimé pšenici po zpracování půdy mělkým kypřením s aplikací fungicidů (12,2 %). Naopak nejvyšší obsah N-látek byl zjištěn po předplodině hrachu při zpracování půdy orbou s aplikací fungicidů (14,2 %). Výsledky potvrdily význam předplodiny z pohledu obsahu N-látek v zrnu, konkrétně pozitivní vliv hrachu, po němž byl zjištěn vyšší obsah N-látek.

Z grafu 2 vyplývá, že nejvyšší příspěvek na úhradu u ozimé pšenice byl dosažen po předplodině hrachu setém při zpracování půdy mělkým kypřením a bez aplikace fungicidů (25 615 Kč/ha). Nejnižší příspěvek na úhradu byl pak po předplodině ozimé pšenici s variantou zpracování půdy mělkým kypřením a s aplikací fungicidů (18 870 Kč/ha). Rozdíl mezi těmito technologiemi činí 6745 Kč/ha. Z celkových výsledků příspěvku na úhradu vyplynulo, že vyšší příspěvek na úhradu byl dosažen spíše u fungicidně neošetřené varianty, a to u obou předplodin a technologií zpracování půdy. Tento výsledek znamená, že aplikace dvou fungicidů není ekonomicky efektivní.

Graf 1: Vliv agrotechnických faktorů na výnos zrna a obsah N-látek u ozimé pšenice v letech 2015–2017
Graf 1: Vliv agrotechnických faktorů na výnos zrna a obsah N-látek u ozimé pšenice v letech 2015–2017

Graf 2: Vliv různých agrotechnických faktorů na příspěvek na úhradu u ozimé pšenice (průměr za roky 2015–2017)
Graf 2: Vliv různých agrotechnických faktorů na příspěvek na úhradu u ozimé pšenice (průměr za roky 2015–2017)

Závěr

Snahou tohoto příspěvku bylo zjistit vliv různých agrotechnických faktorů (předplodiny, technologie zpracování půdy a aplikace fungicidů) nejen na následnou produkci (výnos) a kvalitu zrna ozimé pšenice, ale také dopad na ekonomickou stránku pěstování ozimé pšenice v hospodaření na půdě bez vazby na živočišnou výrobu v suché oblasti.

Dosažené tříleté výsledky z let 2015–2017 potvrdily pozitivní vliv hrachu jako zlepšující předplodiny ozimé pšenice, a to nejen z hlediska výnosu a obsahu N-látek v zrnu, ale také vyššího ekonomického zhodnocení (příspěvku na úhradu).

Dále bylo zjištěno, že při volbě zpracování půdy musí být zohledněna předplodina, neboť po hrachu bylo lepších výsledků dosaženo u minimalizační technologie (mělké kypření), ale naopak tomu bylo po pšenici, kdy bylo lepších výsledků dosaženo po konvenční technologii (orba). Svou roli v tomto případě může hrát strukturní stav půdy po odlišných předplodinách. Zvláště po hrachu se projevuje pozitivní vliv mělkého kypření, v podobě lepšího hospodařením s vodou v sušších a teplejších podmínkách, které se v posledních letech objevují na jižní Moravě.

Použití fungicidů je třeba v podmínkách suché oblasti zvažovat velmi obezřetně, poněvadž paušální aplikace dvou fungicidů se v řadě případů ukázala jako nerentabilní. Při rozhodování o aplikaci fungicidů je třeba brát v úvahu předplodinu, resp. způsob zapravení posklizňových zbytků, ale také průběh počasí ve vztahu k rozvoji houbových chorob. V řadě případů může být pak dostatečná jedna aplikace, přičemž ve výjimečných případech může být úspěšné pěstování i bez aplikace fungicidů, nicméně s určitou mírou rizika.

Příspěvek vznikl za finanční podpory projektu NAZV QJ1610547 s názvem Agrotechnika polních plodin v suchých oblastech a projektu NAZV QJ1530373 s názvem Integrovaná ochrana obilnin proti patogenům, plevelům a škůdcům pro udržitelné produkce potravin, krmiv a surovin.

Foto: 1–4 - P. Vertílek, 5 - V Smutný

Související články

Pěstování a využití čiroku v Severní Americe

09. 11. 2018 RNDr. Klára Kosová, Ph.D., Ing. Jiří Hermuth; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 433x

Nové možnosti optimalizace počtu odnoží a výnosu u pšenice ozimé

19. 10. 2018 Ing. Radoslav Koprna, Ph.D.; Univerzita Palackého v Olomouci Ing. Jiří Petrásek, Ing. Jan Šamalík; Chemap Agro s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 580x

Nové poznatky, které jsou odrazem změny klimatu - vliv sucha na rostlinnou produkci

18. 10. 2018 Doc. Dr. Mgr. Vera Potopová; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 511x

Další články v kategorii Technologie pěstování

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Slunečnice - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
24%
6%
5%
16%
5%
44%
detail