Chemap Agro s.r.o.

Základy zpracování půdy (3): Mělké zpracování půdy

04. 05. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 172x

Jedná se o zpracování horní vrstvy půdy až do hloubky 0,2 m, které na rozdíl od podmítky, zajišťuje vytvoření optimálních půdních vlastností pro následný vývoj kulturních rostlin. V zemědělské praxi se však mělké kypření provádí spíše do hloubky 0,1 m.

Mělké zpracování půdy

Jedná se o zpracování horní vrstvy půdy až do hloubky 0,2 m, které na rozdíl od podmítky, zajišťuje vytvoření optimálních půdních vlastností pro následný vývoj kulturních rostlin. V zemědělské praxi se však mělké kypření provádí spíše do hloubky 0,1 m. Tato skutečnost je dána primárním vývojem technologie, kdy se obecně vycházelo z dodržení mělkého zpracování půdy za účelem hospodaření s vodou, k omezení spotřeby pohonných hmot a ponechání rostlinných zbytků na povrchu půdy. V posledních letech se z důvodu rovnoměrnějšího zapravení hnojiv, podpoře kořenového systému, ale i na základě rizika vzniku zhutnění půdy na přechodu mezi zpracovanou a nezpracovanou vrstvou ornice, přechází ke zvýšení pracovní hloubky, tedy až do zmiňované hloubky 0,2 m.

Cílem mělkého zpracování je nakypření horní vrstvy půdy, urovnání povrchu pozemku, větší či menší zapravení posklizňových zbytků (dle požadavků dané technologie zpracování půdy) a potlačení vzešlých plevelných druhů, případně zapravení minerálních hnojiv a zeleného hnojení. Mělké zpracování půdy se provádí po všech plodinách, a to jak pro ozimé plodiny, tak plodiny vysévané na jaře.

Po provedení mělkého zpracování půdy následuje předseťová příprava a setí nebo jsou tyto pracovní operace slučovány. V konečné fázi procesu omezování počtu prováděných pracovních operací při pěstování kulturních plodin lze provést mělké zpracování půdy, předseťovou přípravu a setí v rámci jedné pracovní operace.

Intenzita zpracování půdy, hloubka zpracování, míra zaklopení posklizňových zbytků a jejich promísení s půdou, kvalita urovnání povrchu pozemku atd. (obr. 1) jsou určeny především konstrukcí a principem práce použitých mechanizačních prostředků. Od těchto faktorů se odvíjí zároveň požadavky kladené na mechanizační prostředky určené pro předseťovou přípravu a setí. Ve srovnání s orbou se mělké zpracování půdy vyznačuje vyšší přítomností rostlinných zbytků na povrchu půdy (tab. 1).

Nejdůležitějším faktorem stanovujícím požadavky na kvalitu mělkého zpracování půdy by však měly být požadavky následné plodiny na půdní prostředí. Mělké zpracování půdy umožňuje včasné založení ozimých plodin v požadovaném agrotechnickém termínu.

Tab. 1: Pokryvnost půdy rostlinnými zbytky a plevely dne 5. 4. a 22. 8. 2011 (průměr čtyř opakování, lokalita Červený Újezd)

Varianta

Pokryvnost v %

5. 4. 2011

22. 8. 2011

Mělké kypření

10,0

b

16,6

b

Orba

1,6

a

1,5

a

Pozn.: Rozdílné indexy mezi průměry dokumentují statisticky průkazný rozdíl na hladině významnosti α = 0,05 v rámci sloupců.

Obr. 1: Množství posklizňových zbytků na povrchu půdy po provedení mělkého kypření je závislý na použití pracovních nástrojů na kypřiči, na výšce strniště, na produkci slámy apod.
Obr. 1: Množství posklizňových zbytků na povrchu půdy po provedení mělkého kypření je závislý na použití pracovních nástrojů na kypřiči, na výšce strniště, na produkci slámy apod.

Důvody vedoucí k provádění mělkého zpracování půdy:

  • Urychlení provedení základního zpracování půdy zajišťující včasné založení porostů ozimých plodin. Po plodinách, které neuvolňují pole včas, jako např. po okopaninách (pozdní brambory, cukrovka), ale i po silážní kukuřici (Škoda a Cholenský, 1993), ve výjimečných případech i po kukuřici na zrno, lze zakládat porosty ozimých obilnin. Při opožděné sklizni obilnin je možné rovněž pomocí mělkého zpracování půdy zajistit založení porostů ozimé řepky a ozimých obilnin.
  • Z hlediska omezení negativního vlivu na půdu a životní prostředí a ve vztahu k jeho využití v rámci půdoochranných technologií zpracování půdy přispívá mělké zpracování půdy k omezování rizika působení větrné a vodní eroze, zvýšení retence vody do půdy, zlepšení životních podmínek pro půdní faunu, snížení rizika zhutnění spodních vrstev půdy v důsledku vynechání orby, zvýšení retence vody do půdy atd. (Leps, 1993).
  • Mělké zpracování půdy je používáno jako základní zpracování v podnicích, které vůbec neořou (konzervační systémy zpracování půdy) nebo v podnicích využívajících konvenčního zpracování půdy (orební technologie) pro založení některých plodin bez pravidelného provedení orby. Mělké zpracování snižuje ekonomickou náročnost základního zpracování půdy ve srovnání se systémy využívajícími orbu.
  • V neposlední řadě je mělké zpracování půdy vhodné pro zpracování půdy v sušších oblastech. Při jeho využití nedochází k přesušení půdy ve srovnání s orbou a rostliny jsou zejména v letním období kvalitněji zásobeny vodou (graf 1). Mělké zpracování půdy však zpomaluje ohřev půdy, především na začátku vegetace z důvodu vyššího utužení půdy (graf 2).

Důsledky mělkého zpracování půdy:

  • Při použití technologií mělkého zpracování lze počítat s větším rozvojem plevelů oproti konvenčním technologiím zpracování půdy. Dlouhodobé uplatňování mělkého zpracování půdy přispívá ke zvýšenému výskytu jednoletých, ale především vytrvalých druhů plevelů na jednotku plochy oproti oraným plochám a k nárůstu celkové produkce nadzemní biomasy plevelů (Dieraurer, 1994 a Kahnt, 1986).
  • Vliv mělkého zpracování půdy na rozvoj chorob je všeobecně ovlivněn změnou půdních vlastností, neboť mělké zpracování půdy může vést ke snížení teploty půdy a zvýšení její vlhkosti, ale také přispívá k vyššímu výskytu posklizňových zbytků na povrchu půdy (Douglas a kol., 2002). Köller a Linke (2001) uvádějí, že větší množství rostlinných zbytků a slámy na povrchu půdy a v její horní vrstvě zvyšuje potravní nabídku, což vede ke zvýšení mikrobiální aktivity půdy a rozvoji antagonistických organizmů, které omezují rozvoj škodlivých organizmů v důsledku vzájemné konkurence.
  • Rozvoj živočišných škůdců je rovněž závislý na změně biotických a biotických činitelů na stanovišti v důsledku provedení mělkého zpracování půdy. Všeobecně mohou tyto technologie přispívat ke zvýšenému výskytu slimáků. Velmi mělké zpracování půdy spojené s horším zapravením posklizňových zbytků a slámy poskytuje vhodné podmínky pro přemnožení hraboše polního.

Graf 1: Mělké zpracování půdy snižuje ve srovnání s orbou riziko nedostatku vody na počátku vegetace - hodnoty vodního potenciálu půdy (SWP, MPa) v porostech kukuřice seté založené na jaře po podzimním provedení mělkého kypření a orby v rozdílných hloubkách půdy (V. Brant)
Graf 1: Mělké zpracování půdy snižuje ve srovnání s orbou riziko nedostatku vody na počátku vegetace - hodnoty vodního potenciálu půdy (SWP, MPa) v porostech kukuřice seté založené na jaře po podzimním provedení mělkého kypření a orby v rozdílných hloubkách půdy (V. Brant)

Graf 2: Mělké zpracování půdy vede k pomalejšímu ohřevu půdy ve srovnání s orbou v důsledku nižšího nakypření půdy, vyšší vlhkosti a z důvodu přítomnosti rostlinných zbytků na povrchu půdy - hodnoty teploty půdy (°C) v porostech kukuřice seté založené na jaře po podzimním provedení mělkého kypření a orby v rozdílných hloubkách půdy (V. Brant)
Graf 2: Mělké zpracování půdy vede k pomalejšímu ohřevu půdy ve srovnání s orbou v důsledku nižšího nakypření půdy, vyšší vlhkosti a z důvodu přítomnosti rostlinných zbytků na povrchu půdy - hodnoty teploty půdy (°C) v porostech kukuřice seté založené na jaře po podzimním provedení mělkého kypření a orby v rozdílných hloubkách půdy (V. Brant)

Použitá literatura je k dispozici u autora.

Literatura:
Leps H. (1999): Internationale Erfahrungen des Unternemens Monsanto zur konservierenden Bodenbearbeitung. ZALF-Bericht, 39, Münchenberg, 5–8
Škoda V., Cholenský J. (1993): Konvenční a perspektivní způsoby zpracování a kultivace půdy. Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, Praha
Dierauer H.-U. (1994): Unkrautregulierung ohne Chemie. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart.
Douglas J., McMullen M. P., Sweets L. E., Kaufman H. E. (2002): Disease Management. In Reeder R. (editor), Conservation Tillage Systems and Management, MWPS, Iowa
Kahnt G. (1984): Biologischer Pflanzenbau. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart
Köller K., Linke Ch. (2001): Erfolgreicher Ackerbau ohne Pflug. DLG-Verlags-GmbH, Frankfurt am Main

Související články

Pohled nejen na jaro 2021 na našich polích

22. 04. 2021 Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; Agrotechnik spol. s r. o. Technologie pěstování Zobrazeno 230x

Současné intenzivní odrůdy obilnin nelze pěstovat bez regulátorů růstu

20. 04. 2021 Ing. Petr Portych; Corteva AgriScience Technologie pěstování Zobrazeno 169x

Cílené výsevy meziplodin do meziřadí chmelnice (1)

12. 04. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 325x

Zakládání porostů jarního máku

31. 03. 2021 Ing. Matěj Satranský, Ing. Pavel Cihlář Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 708x

Vertikální zemědělství

21. 03. 2021 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 612x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail