Základy zpracování půdy (6): Orba (II.)

06. 09. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 13918x

Hloubka orby je určena zejména požadavky následné plodiny ve vztahu k termínu provedení orby, půdním podmínkám a potřebám zapravení organických či minerálních hnojiv do půdy.

Hloubka orby

Hloubka orby je určena zejména požadavky následné plodiny ve vztahu k termínu provedení orby, půdním podmínkám a potřebám zapravení organických či minerálních hnojiv do půdy.

Z hlediska hloubky rozlišujeme orbu na:

• mělkou do 18 cm,
• střední 18 až 25 cm,
• hlubokou 25 až 30 cm,
• velmi hlubokou nad 30 cm.

Mělká orba se z důvodu půdních podmínek provádí na mělkých nebo kamenitých půdách, které jsou většinou typické pro vyšší oblasti. Zcela dostačující je pro založení letních meziplodin.

Střední orba zajistí optimální půdní vlastnosti pro pěstování plodin kořenících především v orniční vrstvě a nevyžadujících hluší nakypření orničního profilu. Praktickým příkladem střední orby je seťová orba pro ozimé plodiny a podzimní orba na plochách, kde budou založeny porosty jarních obilnin, luskovin, hořčice, máku atd. Orba na střední hloubku se provádí při seťové orbě pro ozimé plodiny (ozimé obilniny a ozimá řepka) a při podzimní orbě na těch plochách, kde budou založeny porosty jarních obilnin, luskovin, hořčice, máku atd. Orbou jsou do půdy zapravována organická hnojiva. Proto je využívána při zpracování půdy pod brambory se současnou zaorávkou chlévského hnoje.

Hluboká orba umožňuje prokypření a provzdušnění většinou celého orničního profilu. Zároveň vytváří podmínky pro optimální rozvoj kořenového systému. Omezuje rozvoj víceletých a vytrvalých plevelů. Provádí se k okopaninám s kůlovým kořenem (cukrová řepa, mrkev, petržel, pastinák aj.). Případně k bobu a kukuřici.

Velmi hluboká orba je využívána k prohlubování ornice na hlubokých půdách. Na humózních půdách může být využita k cukrovce, kde pozitivně ovlivňuje výnos a cukernatost.

Při provádění hluboké a velmi hluboké orby je potřebné respektovat hloubku ornice, aby při jejich provádění nedošlo k vynesení biologicky neaktivní půdy „mrtviny“ z podorničí a zvýšení skeletovitosti ornice (obr. 1). Všeobecně platí zásada, že s hloubkou orby roste její ekonomická náročnost.

Při zakládání vytrvalých kultur, jako jsou chmelnice, intenzivní sady či vinice, se provádí orba rigolovací. V závislosti na půdním profilu a hloubce ornice se pohybuje v rozmezí od 0,4 do 0,7 m. Rigolovaní půdy má upravit půdní vlastnosti pro následné několikaleté pěstování vytrvalých plodin.

Obr. 1: Nerespektování hloubky ornice vede k vynesení mrtviny z podorničí (vlevo) a zvýšení skeletovitosti (vpravo)

Způsoby provedení orby

Rozdílná konstrukce radličných pluhů vyžaduje odlišné způsoby provedení orby a pohyb orebních souprav po pozemku. Při využití jednostranných radličných pluhů, které obracejí půdu pouze doprava, se provádí záhonová orba. Pozemek rozdělí na záhony, na kterých se směr obracení půdy střídá. Na jednotlivých záhonech se střídavě provádí orba do skladu a do rozoru. Důsledkem tohoto způsobu orby je vznik skladů a rozorů v místě styku záhonů (obr. 2). Zejména rozory, kde jsou skývy uloženy na opačnou stranu a vzniká tak otevřená brázda, se problematicky urovnávají při předseťové přípravě (obr. 3).

Při orbě do skladu se začíná uprostřed záhonu a pokračuje se k jeho okrajům. Nejdříve se ve středu pozemku provede pomocí dvou opačných jízd rozorávka, kdy dojde k odorání půdy na levou a pravou stranu záhonu. Následně je ve středu pomocí dvou následných opačných jízd půda složena a vznikne sklad. Dále se pokračuje v orbě směrem k okrajům záhonu.

Při orbě do rozoru se začíná orat na stranách záhonu, skýva se obrací směrem ven ze záhonu, a postupuje se tak do jeho středu.

Souvratě jsou zaorány nakonec (buď do skladu, nebo do rozoru). Na souvratích dochází v důsledku otáčení se orebních souprav ke značnému utužení půdy. Obdobný způsob provedení orby platí pro rotační talířové pluhy.

Orba do roviny se provádí pomocí oboustranných radličných pluhů nebo oboustranných výkyvných pluhů. Při tomto způsobu orby se nevytvářejí sklady ani rozory. Orat se začíná na jedné straně. Orební souprava se na souvrati pouze otáčí a nedochází tak k jejímu přejíždění jako u orby záhonové. Povrch pozemku zůstává po provedení orby rovný (obr. 4). To přispívá ke zkvalitnění předseťové přípravy půdy.

Zvláštním případem je orba svažitých pozemků. Svažité pozemky se začínají orat od vrchního okraje pozemku po vrstevnici. Pomocí oboustranných pluhů jsou skývy obraceny proti svahu. Tím je zajištěno ukládání půdy v opačném směru, než je ornice splavována srážkovou vodou. V zimním období hřebeny brázd postavené kolmo na sklon pozemku snižují nebezpečí vzniku vodní eroze.

Problematická je orba nepravidelných pozemků nebo jejich částí, zejména klínovitého tvaru. Zcela nevhodné jsou pro orbu těchto ploch jednostranné pluhy. Při jejich použití se nevyhneme nepracovním jízdám po pozemku a špatné kvalitě práce s pojené s malou výkonností soupravy. Nejvhodnější pro orbu klínovitých pozemků jsou oboustranné otočné pluhy s plynule měnitelným záběrem pluhu (obr. 5). Plynulá změna záběru pluhu během jízdy umožní na širší straně pozemku orat s pluhem nastaveným na plný záběr a ten postupně zmenšovat směrem k ostrému úhlu pozemku. Tyto pluhy umožní rovněž bezproblémové oborávání překážek nacházejících se na pozemku.

Orební poměr

Maximální hloubka orby pluhu je limitována záběrem orebního tělesa. Vztah mezi šířkou záběru orebního tělesa a hloubkou orby je dán orebním poměrem, který lze vypočítat ze vztahu:

Pro kvalitní obracení skývy je potřebné, aby hodnota orebního poměru činila minimálně 1,27. Lepší drobení půdy a kvalitnější zapravení organické hmoty je dosaženo při menším záběru orebního tělesa. Použití širších orebních těles při hlubší orbě zvyšuje hřebenitost pozemku. Hřebenitost lze rovněž ovlivnit rychlostí orby (obr. 6). Vyšší rychlosti orby v kombinaci s užším záběrem orebních těles se využívá zejména při seťové orbě.

Obr. 2: Záhonová orba má vliv na rovinu povrchu pozemku (V. Brant)

Obr. 3: Rozory se problematicky urovnávají při předseťové přípravě (V. Brant)

Obr. 4: Povrch pozemku při orbě do roviny (V. Brant)

Obr. 5: Díky speciální konstrukci pluhů (tzv. variopluhy) lze během jízdy plynule měnit záběr pluhu, stupnice na rámu pluhu umožňuje traktoristovi nastavit požadovaný záběr (detail)

Obr. 6: Vliv rychlosti orby na hřebenitost při použití kulturní odhrnovačky (upraveno podle Ester, 1996)

Základní požadavky na kvalitu orby

Z hlediska vytvoření optimálních půdních podmínek pro následnou plodinu na pozemku je dodržení hloubky orby. Stanovení hloubky orby je vždy kompromisem vycházejícím z agrotechnických požadavků, aktuálního stavu půdy a vynaloženými náklady. Pro zajištění rovnoměrné hloubky orby ve vztahu k ekonomice orby je využití silové či smíšené regulace výšky ramen zvedacího ústrojí tříbodového závěsu traktoru. Při využití traktorů bez těchto regulačních systémů hydrauliky dochází k vyšší spotřebě nafty při orbě oproti traktorům vybavených regulačními systémy. Dodržením nastavené hloubky orby se snižuje rovněž nebezpečí vyorání mrtviny.

Hodnocení hřebenitosti se odvíjí od agrotechnických požadavků vycházejících z termínu založení porostů, druhu následné operace a použitých mechanizačních prostředků a zajištění potřeby zachycovat srážkovou vodu. Nižší hřebenitost je žádoucí při seťové, případně při jarní orbě, naopak podzimní a zimní orba splní svoji funkci při vytvoření dostatečné hřebenitosti.

Orba je jednou z operací zajišťující urovnání povrchu pozemku. Na zoraném pozemku by neměly být patrné jednotlivé záběry pluhu a výška hřebenů by měla být na celém pozemku shodná (obr. 7). To lze zajistit především správným seřízením pluhu. Důležité je příčné a podélné seřízení pluhu.

Jedním z důležitých úkolů orby je dokonalé zapravení organické hmoty do půdy (obr. 8). Ke splnění tohoto požadavku významně přispívá předchozí provedení podmítky. Zejména v případech, kdy jsou pro předseťovou přípravu využívány mechanizační prostředky s pasivně poháněnými orgány nebo stroje s aktivně pracujícími orgány s malým ventilačním efektem a následuje výsev pomocí secího stroje s radličkovými botkami, je kvalitní zapravení organické hmoty bezpodmínečně nutné. Při orbě dobře seřízeným pluhem zůstává na povrchu půdy méně než 10 % posklizňových zbytků či organických hnojiv (Hůla a kol., 1997).

Kvalitní orba zajistí dokonalé podříznutí a zaklopení plevelů, čímž se omezí rozvoj zejména víceletých a vytrvalých plevelných druhů.

Podmínkou pro zajištění kvalitní orby a minimalizace její ekonomické náročnosti je její provedení za optimálních půdních podmínek (obr. 9). Orba vlhké půdy vede k vytvoření kompaktních skýv, které jsou obtížně zpracovatelné. Vzniku celistvých skýv je potřebné se vyvarovat zejména při seťové a jarní orbě. Orba příliš suché půdy je spojena se vznikem velkých a tvrdých hrud. Takové hroudy snižují kvalitu předseťové přípravy po orbě seťové a zvyšují ekonomickou a časovou náročnost předseťové přípravy.

Obr. 7: Při špatném seřízení pluhu jsou patrné jednotlivé záběry orební soupravy

Obr. 8: Nekvalitní zapravení slámy při orbě v důsledku špatného sběru slámy (vlevo) a nepodmítnutého vysokého strniště (vpravo)

Obr. 9: Podmínkou kvalitní orby a minimalizace její ekonomické náročnosti je její provedení za optimálních půdních podmínek

Použitá literatura je k dispozici u autora.