Strip-till - co se děje v pásech (2)

05. 08. 2022 Ing. Josef Šebela; Jedovnice Mechanizace Zobrazeno 1469x

V předchozím článku jsem se zabýval zhutněním půd a na to navazujícími souvislostmi s růstem zdravých kořenů do hlubších vrstev půdního profilu, dále vlivu vyšší teploty rychlejším prohříváním podrytých pásů a také důležitostí dostupné vody v oblasti kořenů zaručující optimální vývoj pěstované plodiny. To vše se dá shrnout do motta, které opakovaně používám, a to: „Vzduch - voda - výživa“. A výživou se budu zabývat v následujících pasážích tohoto článku.

Optimální výživa - nejde jen o dusík

Hnojení v strip-till technologii není jen o dusíku, který podporuje růst nadzemní biomasy a kořenů, ale i o dalších živinách potřebných pro vyvážený růst kořenů a rostlin. Velký význam má fosfor, který podporuje tvorbu pevných pletiv, nasazení květů a urychluje zrání, samozřejmě nepostradatelný je draslík podporující vyzrávání pletiv a současně víme, jak důležitý je také vápník, který stabilizuje buněčné stěny a podporuje tvorbu a růst kořenového vlášení. A v neposlední řadě to je také hořčík, jenž je potřebný pro proces fotosyntézy (obr. 1). Tak to jsou makroprvky, o kterých všichni víte, ale víte také, jak důležité a potřebné pro život rostlin jsou mikroprvky jako např. bór, který odstraňuje fyziologické anomálie a podporuje kvetení nebo železo, jenž odstraňuje chlorózy, anebo síra, která má klíčovou roli ve fotosyntéze a pohybu bílkovin v rostlině, kdy nedostatek síry snižuje obsah aminokyselin a tvorbu bílkovin? Mezi další mikroprvky, které rostliny potřebují a spotřebují během růstu, patří mangan, měď, zinek a mohl bych jmenovat další stopové prvky, kterými se málokdo ve výživě zabývá.

Makroprvky dokážeme řešit základním hnojením pod kořeny a vhodným druhem hnojiva s obsahem alespoň P, K a S, ale máme mnoho hektarů půd, které nemají přirozenou zásobu mikroprvků, a proto vám doporučuji se jim věnovat a mikroživiny rostlinám dodávat, byť jen foliární výživou, i když u nich jde jen o pověstnou třešničku na dortu. Vždy je lepší prevence a ještě před objevením se příznaků nedostatku živin je celkem snadné do postřiků přidat tekuté mikroprvky, které se přes listovou plochu rychle dostanou do oběhového systému rostlin, než stát na poli a dívat se na poškozené rostliny a přemýšlet, jak napravit listové anomálie způsobené nedostatkem živin.

Nově přirůstající kořeny potřebují mít pohotovou zásobu všech živin a vody k tomu, aby zásobovaly nadzemní část rostlin, ale také aby mohly nahradit odumírající kořeny, které se stávají potravou pro půdní makro- a mikroorganizmy. Ano, dusík je nepochybně potřebným hnacím motorem podporující růst kořenů, ale nesmí být v nadbytečném množství, aby nedošlo ke spálení nových přirůstajících kořínků, a je nutné dusík dodávat rostlinám postupně ve vyvážených dávkách a kombinovat jej s ostatními prvky, z kterých má velký význam zejména síra.

Pryč jsou doby s dostatkem síry dodávaným spadem z ovzduší, a proto většina půd trpí nedostatkem této živiny, kterou je nutno zajistit rostlinám hnojením, protože síra má velmi důležité funkce v celém růstovém cyklu jednotlivých plodin a je potřebná od začátku růstu až do tvorby škrobu v plodech (klasech a obilkách). Proto je nutná její včasná aplikace podporující růst zelených listů, ale i pozdní aplikace podporující tvorbu zrna a konečného výnosu. Aplikujte jednu dávku síry do půdy a jednu na list. Síra a dusík, ač zdánlivě odlišné prvky ve výživě rostlin, pomáhají jeden druhému, protože síra je součástí mnoha enzymů (proteinů), které regulují fotosyntézu a fixaci dusíku a jeho asimilaci rostlinou. V rostlinách je síra součástí dvou aminokyselin a vyskytuje se v bílkovinách v poměru k dusíku 1:15. Takže čím vyšší je poměr N:S, tak tím více rostliny trpí nedostatkem síry.

Dostupnost síry rostlinám z půdy závisí na teplotě a vlhkosti půdy. Optimální rozmezí teploty půdy je od 23 do 29 °C, což je v našich podmínkách v hloubce kořenů 20 cm obvykle od poloviny června. Tyto teploty aktivují činnost půdních bakterií, které přeměňují síru na sulfát (SO₄) přímo rostlinou využitelný. Při nižších teplotách půdy je síra z půdy hůře dostupná. Uvědomte si, že již v počátečních fázích růstu rostlin je potřeba síry vysoká (např. u kukuřice v prvních 40 dnech růstu vyžadují rostliny až 60 % z celkové potřeby), a proto není-li síra přístupná přes půdu, je nutné ji rostlinám dodat ve foliární výživě v průběhu růstu rostlin tak, aby došlo ke zvýšení výnosového potenciálu.

Obr. 1: Minerální výživa rostlin

Draslík, fosfor a ostatní živiny

Draslík a fosfor nejsou snadno dostupné pro kořenový systém rostlin, ale mnoho plodin, které pěstujeme (obilniny, kukuřice, řepka a cukrovka), jsou na tyto živiny náročné a snaží se je získat, protože jsou potřebné a nepostradatelné pro jejich růst. Bohužel v omezeném střídání pouze několika plodin v rámci osevního sledu tyto plodiny jednostranně odčerpávají snadno přístupné živiny a brání rozvoji správných druhů mikrobů a bakterií, které jsou schopné draslík a fosfor přeměnit do organické rozpustné formy a uvolňovat je pro kořeny. Je to podobné a srovnatelné s lidským trávícím organizmem, kde střevní mikroflóra podporuje trávení a vstřebávání živin a udržuje náš život v rovnováze. Mějte na paměti, že půda je živá hmota se složitými mechanizmy proměn organických i minerálních živin dostupných pro rostliny a jejich kořenový systém. Jde o složitý a propletený mikrobiální proces, v kterém zjednodušeně řečeno bakterie uvolňují různé typy organických kyselin, a ty rozpouští dusík, fosfor, draslík, síru, železo a zinek vázané na jílových částicích, které jsou potom jako živina k dispozici kořenovému vlášení, jehož epidermis je schopný tyto živiny absorbovat a přesunout do cytoplazmy a využít pro fotosyntézu a růst rostlin.

Položme si opět otázku: Jakou toto má souvislost se strip-till technologií? Odpověď a vysvětlení bude zdánlivě jednoduché. Umístíme-li hnojiva v pásu do kořenové zóny v dostatečné hloubce půdního profilu, tedy v místech, kde je vlhko a teplo, tak budou za nás pracovat půdní organizmy, které zajistí rychlou přeměnu a přístupnost živin ještě než k hnojivu kořeny prorostou, takže jen prosté umístění živin v půdním profilu pod kořeny hraje v příjmu živin velkou roli. Dále uložením živin jen v úzkém pásu půdy nedochází k jejich plýtvání (naopak šetříme) a nekrmíme plevele, jejichž zásoba v půdě je zřejmě nevyčerpatelná. Uložení živin v půdním profilu donutí růst kořeny rychleji směrem dolů, kde na ně živiny čekají, jsou pro kořeny snadno dostupné a nedochází k jejich putování půdním komplexem nebo k jejich vyplavení, jak se často stává (obr. 2).

Draslík (K - Kalium) je stříbřitě bílý kov, který je dostatečně měkký a vyskytuje se v krystalické formě nebo jako sraženina. Draslík reguluje příjem CO₂, spouští aktivaci enzymů a je zdrojem energie pro chemické procesy ve fotosyntéze rostliny. Draslík ovlivňuje osmotickou regulaci příjmu vody přes kořeny rostlin a reguluje ztrátu vody odpařováním. Draslík jako živina ovlivňuje otevírání a zavírání buněk po celý život rostliny. Je také známo, že zlepšuje odolnost proti suchu a každá syntéza bílkovin a škrobu v rostlinách vyžaduje draslík. Je to katalyzátor chemických reakcí enzymů spojených s růstem rostlin. Draselná hnojiva snižují výskyt hnilobných onemocnění a snižují napadení hmyzem a dala by se nazvat velkou sestrou dusíku (kterému usnadňují vstup do pletiv rostlin) u všech běžně pěstovaných plodin.

Fosfor (P - Phosphorus) je druhou nejdůležitější živinou pro většinu plodin a jeho nedostatek se projeví ve snížení výnosu až o 30 %. Jde o drahou živinu a peněz nemá nikdo nazbyt, a tak se spíše dodává do půdy v omezeném množství, což však může vyřešit strip-till technologie a aplikace fosforečných a draselných hnojiv do pásu v profilu půdy pod kořeny se sníženou dávkou běžně až o 40 % bez toho, že by došlo k omezení množství živin potřebného pro rostlinu. Fosfor rostlina potřebuje v omezeném množství již v prvních dnech po zahájení svého růstu, ale pozor na nově rostoucí kořínky, protože jejich tkáň je hodně citlivá na poškození podobně jako kůže dítěte. Proto má velký význam umístění hnojiv pod kořeny a ne ke kořenům.

Po začátku růstu kořeny potřebují spíše vzduch a optimální teplotu půdního roztoku v oblasti seťového lůžka a teprve po 20–25 dnech růstu se stanou odolnějšími a schopnějšími reagovat na vyšší koncentrace hnojiv nebo zahřátí půdy v závislosti na pH půdy, kdy fosfor je nejvíce dostupný při pH 6–7. Příjem fosforu rostlinou se zvyšuje tak, jak rostlina roste. Fosfor je tedy nezbytný pro celkové zdraví a mohutnost všech rostlin, ale má i specifické růstové vlastnosti, kdy stimuluje vývoj kořenů, zvyšuje pevnost stonku a zlepšuje tvorbu květů a produkci semen. Pozitivně ovlivňuje odolnost rostlin proti chorobám a podporuje optimální růst a vývoj po celou dobu života rostlin. Kořeny rostlin jak rostou v půdě působením gravitace dolů do hloubky, tak musí narazit na živiny ať už tekuté nebo suché, a aby k nim získaly přístup, tak k tomu jim pomáhají bakterie a houby žijící v symbióze na kořenech. Tyto bakterie a houby rozkládají živiny a umožní jejich vstřebávání. Proto je velmi důležité umístění hnojiv u kořenového systému tak, že budou efektivně dodávat živiny rychle rostoucí nadzemní části rostliny.

Neefektivní je hnojení N, P a K na povrch půdy a jde přímo o plýtvání penězi. Musíte se rozhodnout v tom, zdali chcete dělat hnojení snadné pro vás nebo jestli chcete hnojit rostliny a tomu přizpůsobit techniku hnojení spojenou s efektivností vložených peněz do hnojiv. S využitím vědeckých poznatků proto klade strip-till technologie důraz na uložení NPK hnojiv do půdy a ne na povrch půdy (zejména ne do suchých podmínek), protože hnojiva uložená v půdě se zafixují do půdního roztoku, nedojde k jejich vyplavení a budou po určité době přístupná kořenům rostlin.

Volbu poměru NPK živin aplikovaných do půdy přizpůsobte nárokům plodiny, ale i odrůdy na jednotlivé živiny a při hnojení dusíkem na povrch v průběhu vegetace mějte na paměti, že forma NH₄⁺ je přednostně rostlinami přijímána v prvních 25 až 30 dnech růstu a forma NO₃ až do 85 dnů růstu. U jednotlivých vámi pěstovaných plodin to bude ale jiné, protože každý druh má svoje specifické kritické období v požadavcích na živiny v průběhu svého růstu a dozrávání.

Opět uvedu jako příklad kukuřici, u které je první kritické období velmi brzy po naklíčení, kdy sice v nízkých dávkách, ale vyžaduje P, K, Zn, Mn a Fe. Potom po 25 dnech růstu vyžaduje amonný dusík a po dalších 45 dnech požaduje opět P, K, N, Ca, Mg, Zn a malé množství dalších mikroprvků.

Moderní strip-till už umí umístit hnojiva odděleně ve dvou vrstvách půdního profilu v kombinaci formy hnojiv pevná - kapalná nebo kapalná - kapalná, což je pro rostlinu ten nejefektivnější systém umožňující čerpat postupně jednotlivé živiny tak, jak roste. Z celkové potřeby živin je pouze část (20–50 %) získávána z půdního komplexu a organické hmoty půdy a zbytek musíte dodat ve formě hnojiv ať už organických, nebo minerálních přes půdu nebo přes list.

Obr. 2: Podzimní příprava pásů s hnojením do profilu půdy

Dusík

Pamatujte, že není dusík jako dusík, ale je nutné rozlišovat konkrétní formy dusíku, tedy čpavkovou, dusičnanovou a amonnou, a volit vhodnou formu dusíku podle potřeby rostlin v jejích jednotlivých fázích vývoje. Na dusík reagují rostliny po celou dobu svého života, což je od začátku klíčení až po opylení květů a nasazení plodů. Nejlepší pro kořenový systém a rostlinu samotnou je absorbovat aminokyseliny a bílkoviny přímo z půdy, tedy z toho co vytvářejí mikrobiální organizmy žijící v půdě, které produkují nejen dusík, ale i antibiotika, která pomáhají kořenům odolávat proti nemocem a částečně i proti hmyzím predátorům. V půdě jsou důležité zejména dvě bakterie, a to Nitrobacter, která přeměňuje oxidy nitridu v nitráty a Nitrosomonas přeměňující čpavek v nitridy. Tyto bakterie svojí činností pomáhají k tomu, aby kořeny měly neustále dusík k dispozici. Samotné hnojení dusíkem nesmí být pro vás jen pouhým okamžitým rozhodnutím, kdy rozhodíte rozmetadly na pole dusíkaté hnojivo, ale musí jít o promyšlený přístup vycházející jednak z potřeb rostlin, ale také s ohledem na aktuální půdní a klimatické podmínky, v souladu tak, aby využití dusíku bylo co nejúčinnější a nejefektivnější.

V dusíku coby základní živině a v hnojivech jako takových musíte vidět peníze, které se vám zhodnotí. Tak například daleko efektivnější je použití močoviny s kontrolovaným uvolňováním dusíku, i když je dražší v nákupu oproti klasické močovině, ale postupné uvolňování dusíku po dobu až 50 dnů je pro rostliny mnohem přínosnější. Učili jsme se, že NO₃ forma je pro rostliny nejlepší, ale poslední výzkumy ukazují, že tato forma dusíku je nejméně účinná. Z výzkumů vyplývá, že rostliny vydávají značné množství fotosyntetické energie na převod dusičnanů na aminokyseliny a bílkoviny. Současně k převodu dusičnanů a jejich transportu do kořenů je potřebné také více energie, kyslíku a vody, a to až 3× více ve srovnání s amonnou formou.

Vhodnost amonného dusíku, i když je lépe zachycován při nižších teplotách půdy, a pro dosažení vysoké rychlosti růstu kořenů a rostlin, však závisí na teplotě kořenové zóny a dalších faktorech a my už víme, že v pásech je teplota půdy vyšší oproti okolní půdě, a proto i využití dusíku rostlinami rostoucími v pásech bude rychlejší (obr. 3). Z těchto nových poznatků se jeví jako velmi zajímavé použití kapalné formy močoviny, která bude nejrychleji rostlinou přijata a současně tam, kde je mikrobiální život půdy chudý, se vyplatí přidávat stimulátory mikroorganizmů, aby se rychle vstřebaly a pomáhaly v procesu přeměny.

Také provozní polní výzkumy strip-till technologie u řady plodin prokázaly, že je to technologie umožňující skloubení protierozní ochrany se zachováním až 70 % uhlíku v půdě s umístěním pevných i kapalných živin u kořenů rostlin, což umožňuje dosahovat vysoký výnosový potenciál rostlin. Umístění fosforu, draslíku, dusíku a některých mikroprvků pod osivo a kořeny přináší efektivitu, minimalizuje ztráty živin a udržuje živiny v zóně růstu kořenů, protože kořeny nemají oči, aby živiny vyhledávaly, ale musí přijít do kontaktu se sloučeninami živin schopnými rostlinu krmit. Rozházení dusíku na povrch půdy je rychlé a snadné, ale dusík není pro všechny rostliny okamžitě přijatelný, protože podléhá přeměně a ztrátám nebo povrchovému odtoku, a to je problém, který musíte řešit. Proč tedy dusík neumístit do půdy například současně s přípravou pásů a setím, kdy bude po zahájení růstu okamžitě dostupný a rostliny budou od začátku až do poloviny sezony dobře živeny a budou vytvářet mohutnější kořenový systém s mnoha bočními kořeny schopnými přijímat vodu a živiny a tím pro ně bude snadnější překonat suché období, které v našich podmínkách opakovaně přichází na konci dubna a v květnu? Toto vše spojené dohromady, společně s postupným odstraněním zhutnění půd, tvoří výhody strip-till technologie.

Obr. 3: Slunečnice v pásech po kukuřici

Hnůj a organická hmota

Mikrobiální činnost v půdě udržuje živé kořeny aktivní co nejdéle, což zlepšuje zdraví půdy. Chlévská mrva nebo hnůj z živočišné produkce aktivně ovlivňují mikrobiální život v půdě, a to jak mikroby, tak i bakterie a houby. Organický dusík mění strukturu i aktivitu půdní mikrobiální zásoby vedoucí až ke zvýšení dostupnosti půdních živin pro rostliny.

Je důležité, jaký je poměr uhlíku k dusíku (C:N) v použitém organickém materiálu, protože správný poměr C:N (optimálně 25:1) vede k rychlé mineralizaci dusíku, ale při poměru nad 25:1 (sláma obilovin a kukuřice) je organický dusík imobilizovaný a nedostupný. Jakékoliv přidání hnoje či kejdy skotu nebo prasat zvyšuje enzymatickou aktivitu v půdě, která pomáhá při rozkladu organického C i N. Přidáním organických látek do půdy narůstá zejména aktivita hub, jejichž hyfy jsou schopné přemístit živiny (N, P, S a Zn) z půdy zpět do hostitele, tedy do kořenů rostlin. Při zapravení kejdy do půdy pomocí strip-tillu dojde podrytím ke zvýšení teploty a zlepšení objemové hustoty půdy v oblasti kořenů, čímž se vytvoří prostředí urychlující život bakterií i hub a nedochází k jejich likvidaci nebo omezení tak, jako u orby nebo diskování či dlátování.

Je nutné říci, že zabudování organických látek u strip-tillu je sice o něco pomalejší než u pluhu, ale tyto organické látky budou postupně uvolňovat zdroje uhlíku potřebného k udržení života rostliny. Rovnoměrné umístění živin jak organických, tak i minerálních ve správné hloubce pod kořeny je tedy důležitým klíčem úspěchu u strip-till technologie pro zlepšení výnosů, kvality a zdraví půdy.

Je důležité vnímat a pochopit, že aerobní houby jsou velmi důležité pro příjem živin, pro zdraví kořenů a pro příjem vody či sacharidů (cukrů) a jejich celkový tok v rostlinách. Jenom pod elektronovým mikroskopem je vidět, jak funguje symbióza mezi sporami, které infikují hostitele a hyfami žijícími symbioticky s kořeny a pomáhající k opakovanému životu hub. Jde o složitý půdní proces v životě užitečných mikroorganizmů, které pomáhají rostlinám přes kořeny přijímat bílkoviny a cukry nebo rostliny chránit před nemocemi, podporovat převod uhlíku nebo zachycovat dusík a tomuto procesu musíme v půdě vytvořit vhodné podmínky.

Zde je uvedený pouze jeden zahraniční příklad směsného pěstování plodin (obr. 4), ale poznatky a zkušenosti z pěstování dvou plodin v našich podmínkách jsou již také k dispozici a víme, že velmi dobře fungují leguminózy nebo jeteloviny v kukuřici, obilninách či řepce. Doporučuji dále sledovat tato doporučení a vyzkoušet si je ve svých podmínkách, protože tím, že vytvoříme zdravé prostředí v půdě, podpoříme růst rostlin díky zvýšenému příjmu živin, cukrů a vody a tím i konečný výnos.

Zapomeňte na zažité, že pouze použití pluhu a opakované otáčení půdy je způsob, jak připravit lůžko pro semena. Není to tak docela pravda a ani metoda přímého setí není správnou odpovědí na řešení problémů zemědělců způsobených v minulosti, spojených s erozí a odtokem vody nebo s nedostatkem půdního vzduchu a oslabeným dýcháním rostlin, anebo příjmem vody z půdy či ztrátou uhlíkatých materiálů a s tím souvisejícího klesajícího zdraví půdy doprovázenou špatnou (omezenou) reakcí na používání průmyslových hnojiv. Je již naprosto zřejmé, že orba s následnými třemi a více pracovními operacemi spojenými s opakovanými přejezdy na jedné ploše před setím nebo uložením semen do půdy jsou škodlivé pro fyzikální vlastnosti půdy a biologické reakce a život v ní.

Každý ať si zváží, co nejlépe funguje na jeho polích a typech půd, je-li to orba, bezorebné setí nebo strip-till, ale při změně technologie postupujte uvážlivě a postupně v předem promyšlených krocích a pamatujte na to, že o půdu musíte především pečovat a chránit ji, k čemuž strip-till technologie určitě přispívá. Každý z vás přece chce, aby jeho půdy byly co nejúrodnější, což jak se ukazuje, konvenční technologie nezaručují, protože neustálé obracení, drcení a válcování půdních agregátů není cestou jistoty.

Více než 50leté zkušenosti se strip-tillem ukazují, že obdělání pouze pásu půdy může zvýšit biologický život v půdě (kdy například žížaly nejsou zabíjeny přeřezáváním, rozdrcením a vytlačovaním ze svých chodeb), zlepší se provdušnění a zvýší se počet pórů v půdě, což pomůže postupně upravit strukturu rozdrcených, stlačených a slévavých půdních agregátů, zabrání nebo omezí erozi půdy, a to jak půdní, tak i větrnou, zabrání také odplavení a odpařování jílovitých částic z půdy a tím zlepší ekonomiku pěstování plodin (obr. 5). Aby půda plnila správnou funkci, tak musí fungovat jako jeden celek, v kterém půdní agregáty jsou celistvé a pórovité poskytující prostor pro vodu a průnik kořenů, které žijí v symbióze s mikroorganizmy a dodávají živiny z mikrobů a z půdního roztoku rostlinám. Taková půda bude drobtovitá a nebude mít tendenci ke zhutňování.

Zhutnělou půdu poznáte podle stavu kořenů, jakmile půda vyschne. Kořeny v ní jsou blokovány, jsou zakrnělé nebo odumřelé nad místem zhutnění. Vyschlá půda je přehřátá a víme, že teplota a vlhkost půdy jsou základní faktory podporující nebo omezující růst kořenů, takže kořeny omezeně rostou jak v suchých, tak v přemokřených a chladných půdách. V důsledku zhutnění půdy, jak spodní, tak i boční vrstvy na mokrých, uježděných půdách, dochází ke snížení výnosu až o 25 %.

Naštěstí strip-till technologie má přednosti pro optimální vývoj kořenů a také v přesném umístění živin, ve vytvoření kvalitního seťového lůžka i v mokrých podmínkách a dále ve zmírnění zhutnění v místech opakované hloubky orby. Jde o neustálý koloběh, v kterém se organické zbytky ponechané na povrchu půdy v jakýchkoliv podmínkách postupně rozloží a změní v účinné makropóry v horní vrstvě ornice, což podporuje vsakování vody, výměnu kyslíku a výměnu a ukládání uhlíku.

Současně jsou potravou žížal, které dělají tunely (chodbičky) v půdě a požírají jiné organizmy (nematody, houby, bakterie a prvoky, a ne kořínky rostlin, jak je mylně vysvětlováno). Exkrementy žížal jsou bohaté na vápník, který je důležitý pro příjem ostatních živin z kořenů a současně pomáhají upravovat kyselost půdy a tím i strukturu půdních agregátů. Hnojení organickou hmotou a organické zbytky pomáhají ke zvyšování populace žížal, které recyklují hnůj z povrchu do půdního profilu. Pro zajímavost v pásu obdělávaném alespoň 5 roků bylo 100–180 žížal na m², oproti orbě, kde bylo jen 10–90 žížal. Žížaly pomáhají budovat a udržovat strukturu půdy, zvyšovat hydrologii, zlepšovat účinnost dusíku a snižovat škůdce a nemoci. Žížaly většinou žijí v blízkosti živých kořenů (neživí se jimi) a jejich tunely tak podporují celkový vývoj kořenů. Strip-tillem pomáháme žížalám v jejich činnosti v půdě a všechny tyto přednosti se projeví ve vytvoření velkého kořenového systému rostlin nasávající vodu do rostlin kořenovým vlášením, které se neustále obnovuje a tak v porovnání s orebnou technologií, která redukuje až 50 % žížal nebo bezorebnou technologií, vás strip-till nezklame ani v mokrých podmínkách nebo na zavlažovaných pozemcích.

Obr. 4: Smíšené pěstování plodin

Obr. 5: Řepka v pásech po obilnině

Hnojení do profilu půdy

Význam hnojení pod kořeny do půdního profilu poznáte podle mohutnosti a struktury kořenů tehdy, když si kořeny vykopete a porovnáte rostliny hnojené do profilu s rostlinami běžně hnojenými pod povrch půdy.

Jako příklad lze uvést kukuřici, u které kořeny standardně hnojených rostlin mají 80 % objemu kořenů v horní části, tedy do hloubky 25 cm, 15 % kořenů v hloubce 25–40 cm a zbytek v hloubce nad 40 cm, oproti rostlinám s hnojivem uloženým v hloubce 22 cm, kde bylo 65 % kořenů v hloubce 25 cm, ale 25 % kořenů v hloubce do 40 cm a 10 % kořenů v hloubce do 90 cm. Takto uspořádaný kořenový systém nedovolí žádné vyplavení živin a zejména dusíku do spodních vrstev, protože živiny budou postupně kořeny čerpány. Samozřejmě, že bude záležet na typu a struktuře půdy, ale běžně v podrytých pásech jsou schopné kořeny prorůst do této hloubky a čerpat vodu a živiny pro zásobování rostlin, což se projeví na celkovém habitu rostlin, jejich výšce, robustnosti, olistění a zdravotním stavu.

Z toho vyplývá jak důležité je zabývat se výživou a hnojením podle požadavků jednotlivých druhů rostlin v závislosti na struktuře jejich kořenů. A není to jen o základních živinách (N, P, K, S), ale i o mikroprvcích (Zn, Cu, Fe, Mn) a také o výdajích na hnojiva, které jsou efektivně vloženy do půdy pro růstový potenciál a výnos jednotlivých plodin.

Takže stop plošnému rozhazování hnojiv bez efektu jejich využití, které je jen okolo 70 %, při kterém plýtváme jednou třetinou živin i peněz. Je dobré si uvědomit, že kořeny živiny necítí, ani je nevyhledávají, ale musí na ně narazit, a to co nejdříve, aby je byly schopny absorbovat. Proto stále klademe důraz na uložení živin pod patu a do profilu půdy přímo pod semena a pod kořeny (obr. 6), protože jakmile ze semene začne růst kořen, je důležité, aby se setkal se zdroji potravy a vody, které zajistí výživu stonku, růst listů a dalších kořenů.

Pouze strukturní a zdravá půda po stránce chemické, biologické a fyzikální je zárukou úspěšnosti pěstování plodin a věřte, že obděláním pouze pásu půdy strip-tillem nenarušíme fyzikální stav půdy (nepřevrstvuje se, nerozbíjí se půdní agregáty), neničíme mikro- a makroorganizmy a zachováme biologickou aktivitu a současně hnojíme omezeně a cíleně, takže nezměníme chemické vlastnosti půdy.

Pozor však na to, aby při použití nevhodného tvaru podrývacího kopyta nedošlo zejména v těžkých půdách k bočnímu utužení, což by se negativně projevilo v mokrých podmínkách, ale to je věc volby vhodné technologie, kterou se můžeme zabývat příště.

Obr. 6: Příprava pásů pod kukuřici s hnojením do půdního profilu