BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Insekticid Trebon na každé řepkové pole

06. 05. 2024 Ing. Pavel Hasman; Certis Belchim Škůdci Zobrazeno 440x

Ochrana řepky proti škůdcům na jaře je asi jedním z nejdůležitějších úkolů pro zajištění zdravého porostu, a tím později kvalitního výnosu. Bohužel s restrikcí účinných látek nám pro ochranu zůstaly hlavně látky ze skupiny pyrethroidů a jediný zástupce ze skupiny neonikotinoidů - účinná látka acetamiprid. Tyto látky mají však poměrně krátkou dobu reziduálního působení, hlavně v porovnání s dříve nosnou látkou pro insekticidní ochranu řepky chlorpyrifos ze skupiny organofosfátů. Krátká doba reziduálního působení samozřejmě vede ke zvýšení počtu ošetření, a tím i k vytváření rezistence.

Albíit

Zemědělci jsou vyzýváni k antirezistentní strategii, ke střídání přípravků s různým mechanizmem účinku, v tomto případě to ale není skoro možné. Musíme se tedy pečlivě dívat na jednotlivé látky, v čem se liší a jaké mají výhody, protože i ve skupině pyrethroidů najdeme významné rozdíly, které nám pomohou.

Trebon

Insekticid Trebon patří také do skupiny pyrethroidů. Ta se však na základě svého chemického složení dělí na dvě skupiny, esterické a etherické. Esterické pyrethroidy obsahují esterickou vazbu a molekulu alkoholu. Patří do ní např. lamda-cyhalothrin, deltamathrin, gamma-cyhalothrin, esfenvalerat atd., prostě všechny účinné látky na trhu, s výjimkou účinné látky etofenprox obsažené v přípravku Trebon.

Podoba molekuly esterických pyretroidů (označují se také pyrethroidy II. skupiny) je v podstatě stejná i dávkování těchto látek je stejné, cca 5 g úč. l./ha a je tedy mezi nimi i silná křížová rezistence. Naproti tomu Trebon má úplně jinou molekulovou strukturu skládající se jen z uhlíku, kyslíku a vodíku s etherickou vazbou a dosahuje tak vyšší a dlouhodobější účinnosti. I křížová rezistence s ostatními pyrethroidy je nižší. Jako jediný patří mezi etherické pyrethroidy (pyrethroidy I. skupiny). Dávka účinné látky je také zcela jiná - 57,5 g/ha, což odpovídá registrované dávce 0,2 l/ha Trebonu.

Přípravek Trebon je známý pro svoji velmi dobrou účinnost na blýskáčka. Výhodou je však i velmi vysoká účinnost na krytonosce a dřepčíky. Můžeme ho použít tedy nejen na ošetření proti blýskáčkům, tak jak je většina pěstitelů zvyklá, ale i na 1. a hlavně na 2. ošetření proti krytonoscům. Protože v době cíleného zásahu proti blýskáčkům se často v porostu ještě vyskytují krytonosci. Nebo naopak, při pozdějším cíleném ošetření proti krytonoscům, se již v porostu mohou vyskytovat blýskáčci. Tato univerzálnost tedy pomůže vyřešit oba škůdce. To jsou důvody proč by ošetření přípravkem Trebon nemělo chybět na žádném řepkovém poli.

Sumicidin

Také esterické pyrethroidy, kam řadíme pyrethroidy, mají v ochraně řepky své místo. Kvůli vysoké rezistenci je však již nedoporučujeme na ošetření proti blýskáčkům (to je práce pro etherický přípravek Trebon), ale na ošetření proti krytonoscům. V nabídce firmy Certis Belchim najdete přípravek Sumicidin obsahující účinnou látku esfenvalerat. Je to esterický pyrethroid s kontaktním, požerovým i silným repelentním účinkem, který je vysoce odolný proti rozpadu na světle, a tím vykazuje i dlouhodobější působení v porostu. Sumicidin je vhodné použít na ošetření proti krytonoscům v sólo aplikaci v dávce 0,15 l/ha nebo v dávce 0,1 l ha v kombinaci s přípravky s úč. l. acetamiprid.

V loňském roce se nám v praxi osvědčila varianta 1. ošetření proti krytonoscům přípravkem Sumicidin v kombinaci s přípravkem obsahujícím acetamiprid a následně za cca 4–6 dnů sólo aplikace Sumicidinu. V postřikovém sledu se pak pokračuje právě 1–2 ošetřeními přípravkem Trebon proti krytonoscům a blýskáčkům.

Graf 1: Vliv insekticidního ošetření ozimé řepky na výskyt blýskáčků (ZS Nechanice, 2023)
Graf 1: Vliv insekticidního ošetření ozimé řepky na výskyt blýskáčků (ZS Nechanice, 2023)

Související články

Užitečné organizmy (53): Microgastrinae (III)

24. 07. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 172x

Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 375x

Hraboš polní jako stálé riziko pro zemědělskou praxi

03. 07. 2024 Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 467x

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 470x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 347x

Další články v kategorii Škůdci

detail