Monitoring rezistence hlodavců vůči antikoagulantním rodenticidům v ČR

18. 07. 2023 RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Škůdci Zobrazeno 1019x

Rodenticidy patří mezi dominantně používané nástrahy proti synantropním hlodavcům (myš domácí, potkan obecný, krysa obecná) v zemědělských a potravinářských provozech i v komunální sféře. V současné době je pro použití v rodenticidech schváleno osm různých antikoagulantních účinných látek (ú. l.), které mají stejný mechanizmus účinku, ale liší se mírou své toxicity. Všechny tyto nástrahy založené na antikoagulantech mají opožděný (chronický) účinek - snižují srážlivost krve v důsledku nedostupnosti vitaminu K. Hlodavec uhyne v důsledku vnitřního krvácení za 3–12 dnů po konzumaci rodenticidní nástrahy.

Antikoagulanty a rezistence

Historie používání antikoagulantních nástrah spadá do 50. let minulého století, kdy byly na trh uvedeny první přípravky s ú. l. warfarin. Právě díky opožděnému účinku brzy v podstatě nahradily dosud používané akutní (rychle působící) rodenticidy. Opožděný účinek totiž zabraňuje hlodavcům spojit si příznaky toxicity se zkonzumovanou nástrahou a zabraňuje tak vzniku neofobického (vyhýbavého) chování hlodavců vůči nástraze.

Poměrně brzy se však objevily první populace hlodavců s rezistencí vůči warfarinu, což vedlo k vývoji dalších typů či tzv. „generací“ antikoagulantních účinných látek. Patří sem antikoagulanty I. generace (mají nižší toxicitu, používají se ve vyšších koncentracích a k pozření letální dávky je potřeba opakovaná konzumace nástrahy hlodavcem) a antikoagulanty II. generace (mají vyšší toxicitu, dále se dělí na méně potentní a více potentní).

Rodenticidy

Zatímco přítomnost rezistence je známa již po mnoho dekád, její molekulární podstata byla objevena až v roce 2004. Jedná se o mutaci v DNA, v genu podílejícím se na dostupnosti vitamínu K, který je nezbytný v procesu srážení krve (gen VKORC1). V praxi je rezistence dokumentována u pěti z osmi aktuálně schválených a používaných ú. l.: warfarin, chlorofacinon, kumatetralyl (antikoagulanty I. generace) a bromadiolon, difenakum (méně potentní antikoagulanty II. generace). Ke zbývajícím třem ú. l. ze skupiny více potentních antikoagulantů II. generace (brodifakum, difethialon, flokumafen) nebyla rezistence dosud detekována. Stále tedy existují přípravky, které lze proti rezistentním hlodavcům efektivně použít.

Z praktického hlediska je důležité upozornit na to, že u hlodavců s rezistencí nevyvolá konzumace toxické nástrahy potřebný účinek, tj. hlodavec neuhyne. Rezistentní jedinci se dále rozmnožují a přenášejí geneticky podmíněnou rezistenci na své potomky, což vede k dalšímu šíření rezistence v populaci. Při podezření na rezistenci je nejprve potřeba vyloučit jiné příčiny absence účinku rodenticidu, např. vysoký stupeň migrace (do prostor migrují stále noví hlodavci z okolí), aplikace nedostatečného množství přípravku nebo že hlodavci nástrahu vůbec nekonzumují.

Monitoring rezistence

Výskyt geneticky podmíněné rezistence vůči antikoagulantům je dnes dokumentován celosvětově (Evropa, Asie, USA, Afrika) a je považován za velmi významný problém při regulaci populací synantropních hlodavců v praxi. Rezistence se vyskytuje u všech tří druhů hlodavců (myš, potkan, krysa), nejvíce je rozšířena v oblastech/regionech, kde byly v minulosti rodenticidní přípravky hojně a dlouhodobě (a často i nesprávně) používány. Praktické problémy s účinnou regulací populací hlodavců v těchto zemích vedly k zavedení programů monitoringu rezistence a zavedení adekvátních opatření proti dalšímu šíření.

Monitoring se dnes provádí molekulárně genetickými metodami (sekvenováním), a to hledáním mutací v genu VKORC1. Intenzivně probíhá např. ve Velké Británii, Německu, Francii a Belgii. V jiných státech se začíná rozbíhat; např. Itálie a Srbsko. Stále však existuje množství států, o kterých nejsou dostupné žádné informace. Data o výskytu a rozšíření rezistence hlodavců jsou sdíleny prostřednictvím webu mezinárodní komise (Rodenticide Resistance Action Committee), která se managementu rezistence věnuje.

Efektivní používání rodenticidních přípravků patří mezi priority Evropské unie, neboť právě antikoagulanty patří mezi látky, které se z organizmu pomalu odbourávají, hromadí se v játrech hlodavců a mohou být snadno přenášeny v potravním řetězci. Z důvodu opožděného úhynu mohou být intoxikovaní hlodavci snadno uloveni predátory z řad chráněných dravců, sov nebo šelem a antikoagulant se tak dostane i do jejich těla. Používání neúčinných přípravků u rezistentních populací hlodavců vede nejen ke zvýšené spotřebě rodenticidů a dalšímu šíření rezistence v populaci hlodavců, ale také ke zvýšení rizik pro necílové druhy (predátory hlodavců).

Myš domácí

Rezistence v ČR

Jak bylo uvedeno výše, výskyt rezistence vůči antikoagulantům je monitorován v řadě zemí. Česká republika byla až donedávna jedním z „bílých míst“ na mapě rozšíření rezistence. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy jsme nedávno iniciovali zavedení metody stanovení rezistence vůči antikoagulantům u myši domácí.

Na základě prvních výsledků byl výskyt rezistence nejen potvrzen, ale vzniklo i odůvodněné podezření, že rezistence může být v ČR poměrně rozšířená. Pro potvrzení tohoto podezření je však nezbytné provést rozsáhlejší monitoring populací v rámci různých oblastí ČR. Tato data umožní získat detailnější informace o rozšíření rezistence a následně nastavit efektivní opatření pro používání antikoagulantních rodenticidů v praxi. Vhodná opatření přispějí k omezení/zabránění šíření rezistence v populacích hlodavců (tzv. antirezistentní strategie).

Monitoring populací škodlivých organizmů rezistentních vůči účinným látkám v přípravcích a potřebu zavedení vhodné antirezistentní strategie uvádí i strategický dokument Ministerstva zemědělství (MZe) „Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v ČR“ (tzv. NAP). Je důležité, že na základě tohoto dokumentu se v letošním roce MZe rozhodlo cíleně finančně podpořit výzkum zaměřený na mapování rezistence hlodavců. Cílem je získat informace o výskytu a rozšíření rezistence na základě rozsáhlejšího monitoringu populací myší domácích v zemědělských a potravinářských provozech.

Na základě podpořené aktivity budeme provádět odchyt těchto hlodavců na farmách a ve skladech zemědělských surovin po celé ČR a následně v laboratoři analyzovat jejich DNA. Výsledky budou veřejně dostupné v podobě mapy výskytu rezistence a umožní omezení používání neúčinných přípravků u rezistentních populací.

Zapojte se do výzkumu

Pokud máte na své farmě, skladu či jiném typu zemědělského provozu problém s drobnými myšovitými hlodavci nebo s jejich likvidací pomocí rodenticidních přípravků, a zajímá vás, zda se i u vás vyskytují rezistentní myši, budeme rádi, když se nám ozvete (email: frankova@vurv.cz). Po domluvě sami zajistíme odchyt hlodavců a odběr vzorků. Tato výzva se týká skladů zemědělských komodit a provozů rostlinné i živočišné výroby, a ne např. domácností či jiného typu komunální sféry.

Tato publikace byla připravena za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0423.