Postupy biologické ochrany proti molicím na plodové zelenině ve skleníku

17. 08. 2023 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 1201x

Mezi obávané savé škůdce plodové zeleniny ve skleníku řadíme molice. V těchto porostech se objevují pravidelně. Pravděpodobnost jejich výskytu během pěstebního cyklu je téměř 100%. Nejčastěji jde o druh molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum), avšak s dovozem sadbového materiálu ze zahraničí se k nám příležitostně dostává také molice bavlníková (Bemisia tabaci), jejíž neevropské populace jsou zařazeny na seznam karanténních organizmů v rámci EU.

Popis a bionomie

Dospělec molice je okřídlený, tělo, a především křídla pokrývá vrstva voskových částic a zejména díky tomu u nich převažuje bílá barva. Odtud pochází také jejich anglické jméno whitefly (bílá muška).

Samice může naklást přibližně 100–200 oválných vajíček na spodní stranu listů do vrcholových partií rostlin. Z vajíčka se líhne pohyblivá nymfa prvního instaru. Následující druhý až čtvrtý instar nymfy žije trvale přisátý na jednom místě. Poslední čtvrtý instar přestává přijímat potravu a mění se v puparium. Postupně se z něj stává dospělce a v závěrečné fázi je pod kutikulou puparia možné pozorovat červeně zbarvené oči. Imago opouští puparium přes hřbetní stranu.

Při teplotě 25 °C trvá vývojový cyklus u druhu molice skleníkové 21 dní. Teplomilnější molice bavlníková (optimum 25–30 °C) stihne celý vývojový cyklus při 30 °C za 18–19 dnů.

Molice skleníková

Molice bavlníková (foto: Biobest Group N.V.)

Vajíčka molice bavlníkové (foto: Biobest Group N.V.)

Nymfa a puparium molice bavlníkové (foto: Biobest Group N.V.)

Nymfy molic na spodní straně listu rajčete

Škodlivost

Jak dospělci, tak nymfy škodí plodinám sáním rostlinných šťáv. Právě nymfy spotřebují pro svůj vývoj těchto šťáv velké množství, neboť z nich získávají především aminokyseliny. Nepotřebné cukry vylučují v podobě lepkavé medovice, která ulpívá na povrchu rostliny, a takto znehodnocuje i plody. Je-li hustota molic v porostu vysoká, dochází ke ztrátám na výnosu. V případě rajčat to může vést navíc ke snížení obsahu cukrů v plodech nebo jejich nevyrovnanému dozrávání.

Další nebezpečí molic spočívá v riziku přenosu celé řady rostlinných virů. Při nedostatečné ochraně mohou jejich populace v porostu rychle exponenciálně gradovat a způsobovat významné ekonomické ztráty.

Škodlivost molic - a) spodní strana listu hustě obsednutá molicemi; b) vrchní strana listu zasažená medovicí původem od molice se sekundárním výskytem černí; c) plody znečištěné medovicí molic; d) plody zasažené medovicí molic
s výskytem sekundárních černí

Monitoring

Proto, aby se výskyt molic zachytil co nejdříve, je třeba provádět pravidelný monitoring. Ten se realizuje pomocí žlutých lepových desek. Na 1 ha porostu se jich doporučuje rozmístit 20–40 kusů, avšak vyšší hustota umožní lépe odhalit ohniska výskytu, na druhou stranu je pak monitoring časově náročnější. Sledování by mělo probíhat vždy v týdenním intervalu. Je potřeba, aby se zachycení jedinci odstranili nebo označili fixem. Tím se zajistí to, že se vždy počítají jen jedinci zachycení v průběhu týdne. Získáváme tak přehled o dynamice vývoje četnosti molic. Na základě toho je možné dobře posoudit účinnost prováděních opatření a plánovat potřebné dávky biologické ochrany.

Žlutá lepová deska sloužící k monitoringu molic

Graf: Záchyt molic na žlutých lepových deskách v roce 2022 - v sezoně s nízkým výskytem

Současně se žlutými deskami je vhodné vizuálně kontrolovat i samotný porost. Zejména se zaměřit na místa, kde se dle záchytu tvoří ohniska. Pomocí mikroskopu nebo kvalitní binokulární lupy je možné kontrovat také kladení a výskyt vajíček na spodní straně listů ve vrcholových částech rostliny.

Biologická ochrana

Především v moderních hydroponických sklenících, ale i v jiných krytých pěstebních prostorách lze populace molic velmi účinně regulovat pomocí biologické ochrany.

Jedná-li se o celoroční cyklus pěstování rajčat, který obvykle trvá 11 měsíců, je tradičním základem dravá ploštice klopuška Macrolophus pygmaeus. Její introdukce se provádí krátce po výsadbě nového porostu v závislosti na teplotách. Nicméně už průměrné teploty od 15 °C aplikaci umožnují. Ta obvykle probíhá formou vypouštění dospělců do vybraných introdukčních řádků, a to zpravidla ve dvou fázích s odstupem 14 dní, kdy se celková kumulativní dávka pohybuje od 1,5 do 2,5 jedince na 1 m². V době introdukce často nebývá v porostu dostatek kořisti, a proto je nutné dravou ploštici M. pygmaeus přikrmovat. K tomu se používají usmrcená vajíčka zavíječe moučného (Ephestia kuehniella) a žábronožek (Artemia spp.). Toto dokrmování se provádí až 12 týdnů. Poté je již populace tato dravá polyfágní ploštice rozptýlená v celém skleníku. Mezi její kořist patří svilušky, housenky ranných instarů škodlivých motýlů, třásněnky, mšice a vajíčka různých druhů hmyzu. Avšak má-li možnost preferuje právě molice. Uvádí se, že jeden dospělec druhu M. pygameus může zkonzumovat 30–40 vajíček, 15–20 nymf nebo 2–5 dospělců molic za den.

Komerční balení klopušky M. pygmaeus

Dospělec Macrolophus pygmaeus

Nymfa klopušky M. pygmaeus

Mezi další bioagens, které se proti molicím ve skleníku používají, patří blanokřídlí parazitoidi. K tomu přistupujeme v době, než se klopuška M. pygmaeus dostatečně namnoží nebo synergicky s ní, kdy je hustota molic ve skleníku vysoká. Při zkrácené pěstební sezoně nemusí dávat introdukce klopušky M. pygmaeus smysl a pak bývají parazitodi obvykle hlavním řešením v systému biologické ochrany.

Jedním ze dvou pravidelně používaných parazitoidů je pukličník druhu Encarsia formosa. Samička vyhledává nymfy molic s preferencí třetího a čtvrtého instaru. Do nich posléze klade vajíčko. Larva se živí tělním obsahem hostitele. Parazitovaná nymfa molice ve stadiu puparia na konci vývoje pukličníka zčerná. Díky tomu lze dobře rozlišit naprazitovaná puparia molic a odhadnout tak úroveň parazitace. Někdy bývá součástí managementu skleníkového provozu pravidelné odstraňování odřezaných listů. V případě, že je parazitace vysoká, je naopak vhodné zvážit, zda tyto listy neponechat ve skleníku a nenechat z parazitovaných puparií vylíhnout další generaci pukličníka E. formosa. Dospělec E. formosa se jednak živí medovicí produkovanou molicemi, ale také hemolymfou, která unikne z poranění po vpichu kladélka do nymfy molice. Při optimálních teplotních podmínkách 20–25 °C naklade samice až 150 vajíček.

Dospělci druhu Encarsia formosa

Puparium molice parazitované pukličníkem E. formosa - foceno přes binokulární lupu

Puparia molic parazitovaná pukličníkem E. formosa

Vyšší teplotní optimum od 25 do 30 °C má druhý parazitoid mšicovník Eretmocerus eremicus. Jako hostitele preferuje druhé a třetí nymfální instary molic. Své vajíčko však neklade přímo do nymfy, ale pod ni. Larva E. eremicus se následně do těla hostitele prokouše. Jelikož je na konci vývoje larva žlutá podobně jako puparium molice, není úplně snadné stanovit míru parazitace a minimálně kvalitní entomologická lupa je k tomu nutná. Samice klade od 50 do 200 vajíček za svůj život. Obdobně jako E. formosa, také E. eremicus se živí uniklou hemolymfou po vpichu kladélkem (tzv. host feeding). U tohoto druhu je tato vlastnost obzvláště významná, protože po vpichu kladélka nymfu molice usmrtí. Denně je nad rámec parazitce takto samice schopna usmrtit ještě 30 nymf molic. Toho se může využít na podzim a v zimně, kdy kvůli nedostatečnému světelnému záření bývá parazitace nízká. Pak lze i díky silnému efektu host feeding dosáhnout významné redukce populace molic.

Dospělec druhu Eretmocerus eremicus

Kromě teplotního optima jsou mezi parazitoidy E. formosa a E. eremicus další rozdíly, které definují vhodnost jejich použití. E. eremicus je méně citlivý na pesticidy a poskytuje lepší výsledky proti molici bavlníkové. Obecně lze říci, že chladnější období podzimu a zimy je vhodnější pro druh E. formosa. Naopak především horké letní měsíce svědčí spíše druhu E. eremicus. Nejsou-li podmínky jednoznačně převažující pro použití pouze jednoho druhu, lze oba druhy aplikovat současně. Pro tuto situaci jsou k dispozici formulované produkty obsahující oba parazitoidy.

Neparazitována puparia molic adjustovaná na kartičce

Introdukční karta zavěšená v porostu

Obvyklou metodou aplikace těchto parazitoidů je vyvěšování kartiček, na nichž jsou nalepená parazitovaná puparia molic. Z nich se následně líhnout dospělci a vyhledávají v porostu své hostitele. Při ohniskovém napadení je možné aplikace parazitických vosiček lokálně posílit rozsypáním substrátu pilin, který obsahuje parazitovaná puparia. K tomu se používají malé kartonové boxy zavěšené na list. V praxi se obvykle jako nejnižší preventivní dávka používá 0,2 ks/m², přestože na etiketě bývá tato preventivní dávka o něco vyšší. Dobrou strategií je začít s pravidelnou preventivní aplikací parazitoidů na týdenní bázi. Dojde-li k dostatečnému namnožení klopušky M. pygmaus, je při celoročním pěstování možné interval dávkování rozvolnit nebo na určitou dobu introdukci parazitoidů zcela vynechat. Naopak je-li na základě monitoringu indikován postupný nárůst populace škodlivých molic, pak je vhodné dávku zvýšit. V případě kurativních dávek může dosahovat aplikace 5–12 ks/m².

Zde je potřeba podoktnout, že jde o obecné doporučení a dávkování biologické ochrany se obvykle stanovuje na základě specifických zkušeností a znalostí pěstitele, případně v součinnosti s poradcem.

Posílení biologické ochrany

Při správném používání výše zmíněných bioagens je jejich účinnost proti populaci škodlivých molic ve skleníku dostatečná a lze tak po většinu pěstebního cyklu předejít ekonomickým škodám. Přesto mohou nastat situace, kdy je žádoucí doplňkově postřikem aplikovat vhodný přípravek pro posílení účinnosti. To nastává v případě, kdy by další navyšování dávek biologické ochrany buď již nepřineslo očekávaný efekt, nebo naopak bylo ekonomicky neopodstatněné.

Volba posilujícího přípravku by měla brát ohled na bioagens, mělo by se tedy jednat o produkty k těmto organizmům šetrné nebo s minimálním negativním efektem.

Zvýšené množství dospělců molic se projevuje často tak, že zatřepeme-li s vrcholovou částí rostliny, můžeme pozorovat velké množství poletujících jedinců. Zároveň k tomu na žlutých lepových deskách zaznamenáváme týdenní záchyty v počtu desítek či stovek dospělců týdně. To je vhodný moment, kdy bychom měli zvážit aplikaci doplňkového ošetření.

Kontrola výskytu molic

Poměrně rychlého efektu lze dosáhnout aplikací přípravku s fyzikálním mechanizmem účinku. Jde o přípravky na bázi přírodních olejů, terpenů případně syntetických šetrných polymerů. Jejich účinek je pouze kontaktní, ale při dobré pokryvnosti postřiku může dojít k výraznému snížení počtu dospělých molic. Dle situace je možné postřik opakovat s odstupem 5 dnů až týdne.

Pro aplikaci ve skleníku je povolen také přípravek na bázi entomopatogenní houby Beauveria bassiana. Ten obsahuje spory houby a pro dobrou účinnost je třeba ho aplikovat spíše večer, a to ideálně tak, aby pak byla ve skleníku i vyšší relativní vlhkost. Tato houba není vůči hmyzu selektivní a může částečně negativně zasáhnout i užitečné bioagens, nicméně praktické zkušenosti potvrzují, že tyto vedlejší účinky nebývají příliš významné. Dopad na populace molic není okamžitě patrný a projeví se až s odstupem několika dní. Celková účinnost ošetření je velmi závislá především na vnitřních podmínkách ve skleníku, vliv intenzivního slunečního záření a nižší vlhkosti ji snižují zásadně.

Na trhu je k dispozici i celá škála biostimulantů a dalších produktů (botanické extrakty). Mnoho z nich může pomoci populace molic synergicky k biologické ochraně snižovat. S ohledem na pestrost jejich nabídky je však na místě opatrnost a vhodné je si tyto přípravky nejprve raději ověřit na menší ploše, popřípadě se poradit s již zkušeným uživatelem.

Jako poslední krok se nabízí snížit populace škodlivých molic prostřednictvím registrovaných chemických přípravků. V tomto případě bychom měli volit přípravky s kratší ochranou lhůtou, jinak hrozí komplikace při sklizni. Zároveň bychom se měli snažit vybírat takové, které mají relativně slabé vedlejší účinky na bioagens. V praxi se takto například osvědčila účinná látka pyriproxifen v ochraně rajčat.