BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 529x

Dnešním dílem zakončíme povídání o mšicomarech, kterých není mnoho, ale v porovnání s ostatními lumčíky je o jejich biologii a ekologii dostatek informací. Posledním tribem jsou Praini, v Evropě zastoupeni čtyřmi rody a 36 druhy, u nás s 20 druhy. Při regulaci zemědělsky významných mšic se uplatňuje pouze rod Praon, ostatní rody parazitují mšice na stromech.

Proseeds

Dospělci tribu Praini se od většiny druhů z tribu Aphidiini odliší podle uzavřené mediální buňky v zadním křídle a od tribu Ephedrini redukovanější žilnatinou předního křídla (nemají 2 uzavřená vřetenní pole). Biologie je podobná ostatním tribům mšicomarů, pouze se liší místem kuklení. Larva posledního instaru nezůstává uvnitř mumie, ale spřádá si nápadný kokon pod tělem mšice, která je pevně spojena s podkladem. Tvar a zbarvení kokonu může být druhově specifické. Dospělec se prokouše skrz stěnu kokonu, mšice nad ním zůstává nepoškozena. Předpokládá se, že vytváření kokonu pod tělem mšice je obranou před hyperparazitoidy. Většina druhů se kuklí v kokonu mimo tělo hostitele, ale u Areopraon lepelleyi a Pseudopraon mindariphagum se část jedinců kuklí i uvnitř těla mšice, jako mšicomaři z ostatních tribů. U nich je nutné k rozlišení tribu použít žilnatinu křídel.

Praon - druhově nejpočetnější rod, u nás s 16 druhy (Evropa 28). Zemědělsky nejvýznamnější je P. volucre, který se používá jako bioagens a v rámci rodu patří k druhům s nejširším okruhem známých hostitelů. V závislosti na druhu parazitují mšice na jednoděložných, bylinách i dřevinách, ze zemědělských plodin např. na obilninách, zelenině, jetelovinách i ovocných stromech. Oproti mšicomarům z dalších tribů je parazitace nižší.

Areopraon - málopočetný rod u nás s dvěma a v Evropě s 5 druhy. Parazituje často mšice pokryté voskovými výpotky nebo tvořící hálky na stromech. V brvnatkách rodu Periphyllus sajících na javorech, parazituje A. silvestre, ve vlnatkách rodu Eriosoma mšicomar A. lepelleyi. Areopraon lepelleyi je jediným mšicomarem parazitujícím vlnatky. Kuklí se vně i uvnitř mšice. Nejčastěji uváděným hostitelem je vlnatka jilmová na jilmech, ale může parazitovat i u dalších druhů včetně vlnatky krvavé. Zda se podílí na regulaci vlnatky krvavé i v našich sadech není známo, pokud ano, bude v porovnání s parazitací mšicovníkem vlnatkovým z nadčeledi chalcidky nevýznamný.

Dyscritulus planiceps - u nás pouze tento druh parazitující mšice na javorech. Vytváří charakteristicky široký a plochý kokon (cca 3 mm v průměru), podle kterého se odliší od jiných druhů. Občas se může objevit i v plodinách a na dalších nehostitelských rostlinách (byl pozorován např. na listu chmeluzelí). Tam se dostane v těle parazitované mšice, která při přeletu mezi hostiteli usedne k odpočinku krátce před zahubením larvou mšicomara. Na rozdíl od jiných mšicomarů převažuje parazitace okřídlených jedinců mšic.

Pseudopraon mindariphagum - je jediným evropským zástupcem rodu. Parazituje mšicovku jedlovou (Mindarus abietinus), která sáním deformuje jehlice mladých výhonů, dochází k ohýbání a vytváření různě tvarovaných shluků. Kokon mšicomara pod mšicovkou má bílé zbarvení. Část jedinců vytváří kokon i uvnitř těla mšice.

Nepůvodní a invazní druhy mšicomarů

Všechny nepůvodní druhy v Evropě patří do tribu Aphidiini. Do roku 2010 byly do Evropy záměrně dovezeny 4 druhy mšicomarů k biologické ochraně rostlin. Z nich se za invazní považuje pouze jihoamerický mšicomar Lysiphlebus testaceipes, který byl vysazen ve Francii v roce 1973 k regulaci mšic na citrusech. Postupně se samovolně rozšířil do států okolo Středozemního moře a pozvolna se posouvá k severu. V Evropě byl zjištěn u více než 20 druhů mšic, u kterých nahrazuje původní druhy mšicomarů. Od roku 1970 byl několikrát pokusně vysazen i v Čechách. Za nepůvodní evropský druh se považuje i teplomilný Aphidius colemani, vysazovaný ve sklenících.

Pouze tři druhy mšicomarů se řadí do kategorie neúmyslně zavlečených. Na rostlinách bambusu ve Španělsku byla zjištěna parazitace mšic rodu Takecallis mšicomarem Trioxys liui. Hostitel i parazitoid pocházejí z východní Asie. Dalším druhem je Lysiphlebus orientalis popsaný v Číně roku 2010. Ve stejném roce byl zjištěn i v Srbsku, kde byl zaměňován za druh L. fabarum (revizí muzejních sbírek byli první jedinci v Srbsku prokázáni již v roce 1995). K zavlečení došlo nejspíše spolu se zbožím dopravovaným z Číny. Druh se rozmnožuje partenogeneticky (bez oplození samci). Dosud známými hostiteli jsou mšice rodu Aphis. Uvažuje se o něm jako o potenciálním regulátoru mšic škodících na sóje v Americe, ale v Evropě se považuje za potenciálně invazní druh, který může konkurovat domácím druhům mšicomarů. Posledním nepůvodním druhem je Aphidius ericaphidis ze severní Ameriky, dovezený do Evropy spolu se mšicí Ericaphis scammelli na kanadských borůvkách, který u nás zatím uniká pozornosti. Zdrojem je sadba s parazitovanými mšicemi.

S ohledem na stále rychlejší zavlékání nepůvodních druhů do Evropy lze očekávat i nález nových druhů mšicomarů. Na rozdíl od invazních škůdců nemá zavlečení nepůvodních mšicomarů negativní dopad na pěstování plodin, naopak mohou přispět ke snížení spotřeby pesticidů.

Široký a plochý kokon je charakteristický pro mšicomara D. planiceps
Široký a plochý kokon je charakteristický pro mšicomara D. planiceps

Mšice broskvoňové na řepce parazitované rodem Praon
Mšice broskvoňové na řepce parazitované rodem Praon

Dospělec rodu Praon
Dospělec rodu Praon

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.

Související články

Sledování výskytu stonkových krytonosců v roce 2023 a možnosti ochrany

18. 04. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 219x

Háďátko Meloidogyne graminicola - riziko nejen pro pěstování obilnin

17. 04. 2024 Dr. Ing. Zdeněk Chromý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Škůdci Zobrazeno 238x

Užitečné organizmy (51): Microgastrinae (I)

10. 04. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 213x

Zásady ošetření řepky proti stonkovým krytonoscům

09. 04. 2024 Ing. Bohumil Štěrba; Corteva Agriscience Škůdci Zobrazeno 308x

Řepka - jarní insekticidní ochrana s vysokou účinností

06. 04. 2024 Ing. Vladimír Čech; AG NOVACHEM s.r.o. Škůdci Zobrazeno 256x

Další články v kategorii Škůdci

detail