Podzimní použití Encery a Agrostimu Tria

03. 12. 2023 Zdeněk Žák, AgroProtec s.r.o. Stimulace Zobrazeno 490x

Po úspěšném založení nových porostů ozimých plodin a jejich odplevelení, jsme začátkem podzimu postaveni před otázku, jakým způsobem přistoupíme k přípravě na přečkání zimy. Jde především o morforegulaci, ale také o zajištění přiměřené, avšak dostatečné úrovně, dusíkaté výživy mladých rostlin. Je třeba aby v případě dlouhého podzimu rostliny nestrádaly a především na jaře při časném obnovení vegetace, kdy ještě nemůžeme vyjet na pole s prvním regeneračním přihnojením, měly dostatek dusíku pro svůj vývoj.

Encera - přelomová technologie pro systémové poutání vzdušného dusíku

V oblasti výživy rostlin dusíkem zavedla letos společnost AgroProtec novou přelomovou technologii pro systémové poutání vzdušného dusíku do polních plodin pod obchodní značkou Encera. Obsahuje bakterii Gluconacetobacter diazotrophicus (Gd), která po aplikaci kolonizuje buňky nadzemních i podzemních orgánů rostlin a vytváří trvalý symbiotický vztah, který umožňuje jednotlivým plodinám doplňovat výživu dusíkem z půdy prostřednictvím fixace atmosférického dusíku. Jakmile symbiotická bakterie pronikne do rostliny, rozmnožuje se a proniká do celé rostliny, kde kolonizuje jednotlivé buňky, ve kterých zakládá vezikuly (váčky), kde dochází k přeměně vzdušného dusíku na amoniak, využitelný pro metabolizmus rostliny. Po aplikaci je tak po celou dobu vegetace rostlině nepřetržitě dodáván dusík nezávisle na podmínkách prostředí.

Z hlediska registrace v jednotlivých plodinách je možno Enceru aplikovat na list již od fáze 2 plně vyvinutých listů, v dávce 235 ml/ha (150–400 l vody/ha). Jak ukazují zahraniční zkušenosti, ale i výsledky přesných maloparcelkových pokusů v ČR, lze u ozimých plodin provést aplikaci Encery již na podzim. Tuto aplikaci je ovšem potřeba stihnout do příchodu prvních mrazíků (tab. 1).

Především u ozimé řepky se tento aplikační termín ukazuje jako velmi vhodný a vysoce účinný. Protože řepka již na podzim vytváří poměrně značné množství biomasy a k tomu potřebuje i dostatečný přísun dusíku. Na druhou stranu musíme dávat pozor, abychom to s dusíkem na podzim nepřehnali a nezvýšili citlivost rostlin na nízké teploty. Tato starost nám v případě použití přípravku Encera do značné míry odpadá, protože rostlina si od bakterií využije jen tolik dusíku co nezbytně potřebuje. Výsledkem je velmi dobrá a vyvážená výživa porostu dusíkem.

To se v konečném důsledku v pokusném porostu projevilo zajímavým zvýšením výnosu. Varianty s použitím Encery i se snížením úrovně dusíkatého hnojení o 40 % (107 kg N/ha) překonaly variantu se 100% hnojením dusíkem (179 kg N/ha) bez použití bakterie (graf 1).

Velkou výhodou této technologie je její kompatibilita s běžně používanými přípravky na ochranu rostlin a listovými hnojivy (kromě hnojiv obsahujících těžké kovy jako měď, zinek, stříbro atd). Nedoporučujeme ani míchat Enceru přímo s koncentráty přípravků na ochranu rostlin nebo hnojivy. Při mísení s jinými přípravky nebo hnojivy se nejdříve připraví postřikový aplikační roztok v dostatečném množství vody a jako poslední se do směsi přidává Encera. Důležité je také, že použití je bez legislativních omezení z hlediska nitrátové směrnice nebo pásem ochrany vodních zdrojů. Aplikace je možná i v ekologické produkci.

Z důvodu náročnosti výroby, specifického skladování a dopravy tohoto biostimulantu je nutné pro zajištění dostatečného množství pro Českou republiku přípravek včas objednat a kontaktovat včas příslušného obchodního zástupce společnosti AgroProtec s.r.o.

Tab. 1: Doporučené dávkování a použití přípravku Encera

Graf 1: Vliv poutání vzdušného dusíku za pomoci přípravku Encera na výnos semen a ekonomiku pěstování ozimé řepky (ZS Kluky, 2022–23)

Agrostim Tria - praxí ověřené zesílení kořene pro lepší přezimování řepky

Dalším důležitým zásahem při pěstování ozimů je podzimní morforegulace. Především u řepky musíme k regulaci přistupovat velmi zodpovědně a zvolit ji tak, aby ošetření co nejvíce zabránilo prodlužování vegetačního vrcholu, vytvořila silný kořenový krček a mohutnou kořenovou soustavu. Takto připravené, zdravé a vyváženě vyživované rostliny zajistí bezproblémové přezimování. Společnost AgroProtec se problematice podzimní morforegulace věnuje již řadu let a může pěstitelům nabídnout moderní rostlinný stimulátor Agrostim Tria na bázi účinné látky 1-triacontanol.

Agrostim Tria je povolen pro podzimní ošetření ozimé řepky ve fázi 4–6 listů, kdy dávka 0,1 l/ha významným způsobem podporuje zakořeňování, tvorbu kořenů a zesílení buněčných stěn. Tím se rovněž zvyšuje jejich odolnost proti napadení chorobami a škůdci.

V rámci zkoušení technologie použití morforegulátorů v ozimé řepce byl v pokusech SPZO použit v kombinaci s přípravky Caryx a Agrovital (tab. 2). Pokusy byly provedeny na 6 lokalitách v průběhu posledních 7 pokusných sezón, kdy na variantách ošetřených touto kombinací přípravků bylo dosaženo nejlepších výsledků zejména u parametrů jako je výška vegetačního vrcholu, která byla snížena o 15,8 % oproti neošetřené kontrole, ale i o cca 3,8 % oproti průměru ostatních konkurenčních variant. Podobných výsledků bylo dosaženo u hmotnosti kořenů, kdy tank-mix Agrostim Tria + Agrovital + Caryx zvýšila hmotnost kořenů o 18,3 % oproti neošetřené kontrole a zároveň překonala průměr ostatních variant. Na této variantě byl také zjištěn největší průměr kořenového krčku.

Zatímco Agrostim Tria významně podporuje přirozenou imunitu rostliny a lepší zakořeňování (zvýšení obsahu kyseliny abscisové a jasmonové), tak Agrovital ve směsi chrání účinné látky proti negativnímu vlivu prostředí a výsledkem je výrazné navýšení účinnosti směsi. Agrostim Tria přináší pěstitelům řepky novou možnost, jak podpořit tvorbu kořenů řepky, pokud se používá společně s regulátorem rostlin. Při aplikaci, pokud se očekává déšť do 3 hodin, či za suchého počasí s vysokými teplotami, kdy hrozí zasychání aplikační kapaliny na povrchu rostlin, doporučujeme do postřiku přidat multifunkční pomocnou látku Agrovital v koncentraci 0,07 %.

Tab. 2: Vliv Agrostimu Tria na zvýšení hmotnosti kořenů ozimé řepky (SPZO 2016–23, průměr 6 lokalit)