BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Předpoklad produkce olejnin a zejména sóji v roce 2023

03. 11. 2023 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Management Zobrazeno 1307x

Současná situace s výkupem většiny základních polních plodin je v ČR (obdobně jako ve zbytku EU) momentálně velmi špatná. Hlavním problémem jsou „pašované“ komodity z Ukrajiny, které doslova likvidují naše zemědělství, neboť jejich extrémně nízkým cenám nelze konkurovat.

Proseeds

Realizace produkce komodit

Současná situace s výkupem většiny základních polních plodin je v ČR (obdobně jako ve zbytku EU) momentálně velmi špatná. Hlavním problémem jsou „pašované“ komodity z Ukrajiny, které doslova likvidují naše zemědělství, neboť jejich extrémně nízkým cenám nelze konkurovat. Základní plodiny jsou pěstovány s výrazně nižšími vstupy bez přísných regulí EU, často ošetřované pesticidy, které jsou u nás již dávno zakázané. Kvalita těchto komodit je často neznámá a někdy i značně pochybná. Současně se mnohdy jedná o komodity, které nejsou řádně kontrolovány, evidovány a daněny, čímž ani Ukrajina z jejich vývozu (pašování) nic nezískává.

Tato situace, kterou toleruje a v jisté míře i podporuje nekompetentnost a laxní přístup nejen naší vlády, ale i vedení EU, ohrožuje potravinovou bezpečnost a autarkii (pozn. red. - soběstačnost) jak ČR, tak i celé EU pro následující roky. O nutnosti určité soběstačnosti jsme se všichni přesvědčili v nedávné době, během pandemie covidu 19.

Problém s realizací základních zemědělských komodit je v jiných částech planety značně odlišná. Například Indie s okamžitou platností zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, čímž se snaží zabránit prudkému růstu místních cen (produkci poškodily silné deště způsobené meteorologickým jevem El Niňo). Indie je nejvýznamnějším exportérem rýže na světě se 40 % podílu na trhu. Uvedený problém se týká asi jedné čtvrtiny vývozu rýže z Indie, která směřuje především do zemí Asie a Afriky. Někteří odborníci varují, že uvedený krok Indické vlády by mohl zvýšit světové ceny potravin podobně, jako tomu bylo v případě pšenice kvůli válce na Ukrajině.

Prognóza sklizně olejnin v hospodářském roce 2023/24

Podle posledních odhadů USDA by celosvětová produkce olejnatých semen v hospodářském roce 2023/24 mohla atakovat 667 milionů tun, což je o cca 4 mil. tun méně než byl odhad v předchozích měsících (tab. 1, 2). Největší propad produkce v posledním měsíci byl odhadován u sóji v důsledku nepříznivého vývoje počasí na řadě míst v USA. Přesto se s největší pravděpodobností bude jednat o historicky rekordní produkci těchto semen. Kromě řepky a bavlníkového semene, u kterých se odhaduje mírný pokles (do 1%, což je nižší hodnota než je chyba odhadu), je u ostatních olejnatých semen odhadován nárůst produkce. Nejvyšší meziroční nárůst o cca 10 % je předpokládán u produkce sóji, a to díky Brazílii a zejména Argentině a Paraguayi, kde se v letošním roce předpokládá průměrný výnos. V marketingovém roce 2022/23 Argentina čelila extrémně suchému průběhu počasí, které snížilo výnos o značných cca 40 %.

Mírný nárůst produkce se současně predikuje u nejvýznamnější olejniny, kterou je 19 let v řadě palma olejná. Její produkce by mohla být o cca 2 % vyšší než v roce 2022. Odhad celosvětové produkce palmového oleje stoupá na základě zvyšující se plochy a návratu k průměrným výnosům v Indonésii a Malajsii (dvou nejvýznamnějších pěstitelů). I přes vyšší produkci palmového oleje se v Indonésii předpokládá stagnace vývozu, neboť bude tento olej využíván ve větší míře v domácím potravinářském průmyslu, a také na výrobu biopaliv. V případě Malajsie se očekává vyšší vývoz z důvodu vyšší odhadované produkce.

Pro zajímavost uvádíme, že Thajsko v této době zaznamenává výrazný nárůst v exportu palmového oleje, což souvisí s problémy v obchodu s tímto olejem v Malajsii a Indonésii v marketingovém roce 2021/22. I přesto, že se jedná o malého obchodníka s palmovým olejem (2% celosvětového obchodu), je obdivuhodné, že získal na Indickém trhu 10% podíl oproti 1 % v předchozí sezoně. Poměrně velkým snížením dovozu palmového oleje se vyznačuje EU, neboť jsou pro ni dostupnější jiné oleje, které nemají problém s inovovanou směrnicí o obnovitelných zdrojích. Tato směrnice postupně vyřazuje palmový olej jako výchozí surovinu pro výrobu biopaliv do roku 2030.

Již několik let sledujeme a upozorňujeme, že řada významných producentů a exportérů olejnin stále více využívá uvedené komodity na svém vlastním (domácím) trhu, případně je zpracovává a s přidanou hodnotou je následně exportuje.

Tab. 1: Světová produkce olejnatých semen v posledních letech a prognóza v letošním roce
Tab. 1: Světová produkce olejnatých semen v posledních letech a prognóza v letošním roce

Tab. 2: Světová produkce sóji v posledních letech
Tab. 2: Světová produkce sóji v posledních letech

Předpokládaný pokračující pokles zahraničního obchodu se sójou v USA

V poslední zprávě NASS vydané 30. 6. 2023 se mimo jiné uvádí, že již v minulém marketingovém roce byla silná domácí (USA) poptávka po sóji. Tento trend se bude opakovat i v tomto roce a důvodem je vyšší domácí spotřeba na výrobu biopaliv, které jsou státem preferovány a podporovány. Uvedená skutečnost zvyšuje ceny místních sójových bobů, čímž se brazilská sója stává levnější a konkurenceschopnější. Nejvýraznější rozdíl mezi USA a Brazílií je patrný právě v ceně sójového oleje, který je v USA v této době o 30 % dražší. Nižší předpokládaná produkce sóji u amerických farmářů v důsledku extrémnějšího průběhu počasí a silná poptávka domácího průmyslu, podle USDA, zřejmě způsobí snížení zahraničního obchodu s touto komoditou.

Argentina zvyšuje dovoz sóji

Vzhledem k silnému suchu v Argentině (v marketingovém roce 2022/23) nebyla zdaleka naplněna zpracovatelská kapacita místních průmyslových podniků, a proto je sója ve větší míře dovážena zejména z okolních zemí jako Paraguay a Brazílie. Kromě uvedených zemí Argentina zvyšuje dovoz sóji i od méně významného exportéra sóji, jakým je např. Bolívie. Uruguay, která je menším, avšak tradičním dodavatelem sóji do Argentiny, se také potýkala s extrémním suchem a není schopna naplnit domluvené kontrakty. Vzhledem k rekordním dodávkám sóji z Brazílie, nebude zřejmě Argentina nucena přistoupit k jejímu dovozu z USA, jak tomu bylo v marketingovém roce 2018/19.

Sója ve světě

Celosvětová produkce sóji se v marketingovém roce 2023/24 odhaduje na rekordních 405 mil. tun, což je o cca 10 % více než v roce 2022/23.

Současně s nejvyšší odhadovanou produkcí olejnin v marketingovém roce 2023/24 se předpokládá i rekordní produkce oleje, a to 223 mil. tun. Sója (s produkcí cca 62 mil. tun oleje) je po palmě olejné (s produkcí cca 79 mil. tun oleje) druhou nejvýznamnější olejninou světa. U nás nejpěstovanější řepka olejná, je z celosvětového pohledu (s odhadovanou produkcí 33 mil. tun oleje), až třetí nejvýznamnější olejninou.

Z grafu 1 je patrné, že by celosvětová plocha sóji mohla v tomto hospodářském roce přesáhnout 138 mil. ha. Nejvýznamnějším importérem sóji je stále s výrazným předstihem Čína (semeno - 99 mil. tun), následovaná EU s dlouhodobě stabilním, avšak velmi mírně klesajícím odběrem (extrahované šroty - 16 mil. tun a semeno - 14 mil. tun).

V loňském roce byl u sóji zaznamenán nejnižší celosvětový průměrný výnos za posledních sedm let (tab. 3), který byl způsoben nižší úrodou na jihoamerickém kontinentě (zejména v nejvíce postižené Argentině a Uruguayi) vlivem velmi nepříznivých povětrnostních podmínek (extrémního sucha).

Tab. 3: Výnosy sóji ve světě v marketingových letech 2012/13 až 2022/23

Ročník

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

2016/17

2017/18

2018/19

2019/20

2020/21

2021/22

2022/23*

Výnos (t/ha)

2,44

2,50

2,70

2,62

2,92

2,76

2,89

2,77

2,85

2,75

2,72

Zdroj: USDA červenec 2023

Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji
Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji

Sója v ČR a SR

V tomto roce došlo v ČR k mírnému meziročnímu poklesu výměry sóji, a to o 7 % oproti roku 2022. Na Slovensku ještě nejsou k dispozici relevantní údaje ze ŠÚ SR, avšak vzhledem k nízkému výnosu v loňském roce odhadujeme stagnaci či pravděpodobněji pokles jejích ploch. V letošním roce se sója v ČR pěstuje na 26,5 tis. ha (graf 2, tab. 4), což podle statistiky řadí tuto výměru jako druhou nejvyšší v naší historii. Výnosy sóji v rámci celé ČR byly v roce 2022 průměrné s výnosem 2,3 t/ha. Na Slovensku, kde v roce 2022 dosáhla sója nejvyšší výměry (bezmála 68 tis. ha) byl výnos značně podprůměrný, a to 1,48 t/ha (graf 3, tab. 5).

Tab. 4: Výnosy sóji v ČR v letech 2008–2022

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Výnos (t/ha)

2,17

2,26

1,71

2,36

2,29

2,07

2,28

1,64

2,64

2,41

1,66

2,27

2,33

2,61

2,30

Zdroj: ČSÚ 2023

Tab. 5: Výnosy sóji v SR v letech 2008–2022

Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Výnos (t/ha)

2,10

1,66

1,72

1,88

1,91

1,36

2,53

1,43

2,65

2,33

2,31

2,46

2,53

2,52

1,45

Zdroj: ŠÚ SR 2023

Graf 2: Vývoj osevních ploch sóji v ČR
Graf 2: Vývoj osevních ploch sóji v ČR

Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SR
Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SR

Závěr

Odhadnout letošní průběh dozrávání, následnou sklizeň a výnos sóji je v době přípravy tohoto článku, kdy sója na našem území ještě kvete, velmi obtížné.

V Severní Americe jsou na mnoha místech porosty postiženy extrémními meteorologickými jevy a prognóza jejich výnosu se spíše snižuje. O budoucnosti sóji na jižní polokouli (zejména Americe, kde se produkuje většina její produkce) se dá v tuto chvíli pouze spekulovat, neboť porosty ještě nebyly vysety, avšak lze předpokládat, že se v Argentině a Uruguayi nebude opakovat extrémně nepříznivý průběh minulého hospodářského roku. Podle posledních meteorologických zpráv z Argentiny přišla dlouho očekávaná zimní vláha. Jakým způsobem ještě situaci ovlivní silně se projevující meteorologický jev ENSO (El Niňo), ještě uvidíme.

V době psaní toho článku, po anticyklóně Kerberos, která postihla značnou část Evropy úmornými vedry, meteorologové varují před další a údajně ještě horší anticyklónou Cháron.

Stav porostů sóji v první polovině července v ČR zatím nedává předpoklad nadprůměrných a v některých případech i průměrných výnosů (níže rozebíráme, jak jsme k uvedenému závěru dospěli).

Vzhledem k opožděnému příchodu jara (nižším teplotám a vysokým srážkám) se zakládání porostů sóji, ale i dalších jařin značně zpozdilo. V řadě případů se sója sela až začátkem května. O něco horší situace byla na Moravě, kde byla půda na řadě lokalit silně nasycena vodou. Předseťová příprava půdy a vlastní setí, a to nejenom u sóji, probíhalo v nepříliš vhodných podmínkách. Často docházelo k velmi silnému zhutnění půdy, které mělo negativní vliv na vzcházení a následný růst rostlin. Často jsme se setkávali s vytěsněním půdního vzduchu, silným utužení půdy (společně s nevhodnou agrotechnikou), deficiencí nebo vzájemném vyblokovaní živin, špatnou nodulací, vyšší fytotoxicitou preemergentních herbicidů nebo naopak slabou účinností v nevhodnou dobu aplikovaných postemergentních herbicidů. Rostliny mimo jiné následkem uvedeného zhutnění často vytvářely mělčí a povrchový kořenový systém, který není ideální, zejména při následujícím období sucha, které se na řadě lokalit již projevuje.

V současné době, v polovině července, je počasí velmi teplé a suché. Většina ozimů dozrává předčasně a nouzově. Mimořádně vysoké teploty (vzduchu i půdy), nižší a nerovnoměrně rozdělené srážky a intenzivní sluneční svit spolu s výsušným větrem výrazně zvyšují evapotranspiraci a dále tak prohlubují deficit vody v půdě, který má velmi neblahý vliv na produkční stav většiny porostů polních plodin včetně sóji.

Dalším negativním faktorem, který může s vysokou pravděpodobností v tomto roce výrazně ovlivnit výnos sóji je extrémně silný tlak svilušky chmelové. Uvádíme, že v loňském roce byl zaznamenán zatím nejsilnější výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae) v sóje na našem území. Upozorňujeme, že silně napadené porosty sóji nemusí být vůbec sklizeny. Dále připomínáme, že svilušky nejprve napadají starší, resp. sušší listy a postupně zachvacují celou rostlinu. Při silném tlaku lze svilušku pozorovat nejen na spodní, ale i na vrchní straně listů. Sviluška však škodí sáním i na luscích, v případě časného napadení nemusí dojít ani k nalévání lusků, při pozdnějším napadení může nastat nežádoucí zvýšení vylušťování semen.

Proto nejen sucho, ale i silný výskyt svilušky chmelové může v letošním roce podstatně snížit výnosy sóji v ČR. Nesmíme však zapomínat, že i některé houbové choroby, například hlízenka (Sclerotinia sclerotiorum), se vyskytuje i při sušším průběhu počasí.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.1, Daniel Štranc1, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.2
1
ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
2Česká zemědělská univerzita v Praze

Související články

Společnost Soufflet oslavila 20 let na českém trhu

18. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 655x

Pohled Enrique Salmona ze společnosti Adama

08. 03. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 988x

Protesty zemědělců donutily EU přehodnotit omezování ochrany a daly naději

08. 02. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 1240x

Třetí ročník konference o regenerativním zemědělství Živá krajina

03. 01. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Management Zobrazeno 593x

Podívej se do pole

27. 12. 2023 Darina Zemanová; CropLife Czech Republic Management Zobrazeno 888x

Další články v kategorii Management

detail