BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Ochrana sóji v roce 2022 se zaměřením na plevele

23. 05. 2023 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.1 a kol. Plevele Zobrazeno 1037x

Výměra sóji se v ČR i SR neustále zvyšuje. Za meziročním vzestupem jejích ploch stojí mimo jiné extrémní meziroční růst cen průmyslových hnojiv (zejména pak dusíkatých), kdy s ohledem na snížení nákladů došlo k upřednostnění pěstování sóji před kukuřicí. Dalším aspektem byla i mírně vyšší realizační cena sóji než kukuřice z důvodu slabší úrody sóji na jihoamerickém kontinentu.

Proseeds

V roce 2022 došlo v ČR ke skokovému meziročnímu nárůstu výměry sóji, a to o 45 % oproti předchozímu roku. Na Slovensku se taktéž výměra sóji zvýšila, a to o 6 % oproti roku 2021. Podle statistiky se jedná o historicky nejvyšší výměru sóji v obou zemích (graf 1). Výnosy sóji v ČR i SR byly v roce 2021 nadprůměrné, a to v SR 2,53 t/ha a v ČR dokonce 2,61 t/ha, což byl v posledně jmenovaném případě druhý nejvyšší výnos v historii ČR. Při tomto rozvoji sóji na našem území je třeba počítat se zvyšujícím se tlakem škodlivých činitelů, kteří se v sóji vyskytují nebo mohou vyskytovat.

Graf 1: Vývoj osevních ploch sóji v ČR a SR
Graf 1: Vývoj osevních ploch sóji v ČR a SR

Škůdci sóji v roce 2022

Vzhledem k velmi teplému, slunnému a místy i suchému průběhu počasí v létě loňského roku byl tlak svilušky chmelové (Tetranychus urticae) v porostech sóji velmi silný, dalo by se říci, že nejsilnější v novodobé historii jejího pěstování (obr. 1). Všeobecně se sviluška vyskytuje hlavně za suchého a teplého počasí, zvláště v řidších porostech. Nejčastěji škodí v povrchových patrech porostů (lepší osvětlení, větší teplota, nižší vlhkost). Postupně svilušky zachvacují celou rostlinu. Při silném tlaku lze svilušku pozorovat nejen na spodní, ale i na vrchní straně listů. Sviluška však může škodit i sáním na luscích, v případě časného napadení nemusí dojít ani k nalévání lusků, při pozdnějším napadení podporuje vlivem extrémního vysušení chlopní vylušťování semen. V roce 2022 ukončila vegetaci některých odrůd sóji i o cca 1 měsíc, což považujeme za alarmující (obr. 2). V řadě případů se sviluška negativně projevila i na sklizni sóji (pokles výnosu byl i v řádu desítek procent). Uvedený pokles se projevoval zejména nižší HTS (než je u daných odrůd běžná). Nesmíme opomenout i skutečnost, že sviluškou silně postižené osivářské porosty se s velmi vysokou pravděpodobností projeví horší biologickou hodnotou semen a následně i klíčivostí (vzcházivostí), což může vést až k zamítnutí zmíněného osiva.

Pokud by proběhla mírnější zima, po které by následoval teplý a slunný konec jara a počátek léta 2023, mohlo by dojít ještě k masivnějšímu rozvoji svilušek, než tomu bylo v roce 2022. Z tohoto důvodu zopakujeme některé možnosti ochrany proti ní.

Jako preventivní opatření se uvádí likvidace plevelů a posklizňových zbytků. Bohužel biopásy, remízky a další hojně užívané a podporované krajinné prvky jsou pro svilušku vhodnými rezervoáry pro přezimování. Z hlediska ochrany jsou přirozenými nepřáteli svilušky především draví roztoči z čeledi Phytoseiidae, kteří se s úspěchem využívají jako bioagens např. ve skleníkových hospodářstvích (pro polní podmínky velmi drahé). V boji proti sviluškám je třeba míti na paměti, že za méně vhodné prostředí pro jejich rozvoj lze považovat hustější porosty s vlhčím mikroklimatem, neboť tento škůdce se nepohybuje a nemnoží při vlhkosti nad 80–85%.

Také lze na ochranu proti sviluškám použít sirnaté přípravky (Sulka, Flosul, Sulikol, Kumulus, Thiovit apod.), u kterých je třeba počítat se slabším efektem, proto jejich aplikace musí být včasně provedená. Dále je možné využít řadu olejových přípravků, které svilušku zadusí. Použití většiny olejových přípravků je však problematické při vysokých teplotách, zejména při intenzivním slunečním svitu, neboť se zvyšuje riziko popálení rostlin.

Z hlediska možnosti použití syntetických akaricidů proti svilušce chmelové je třeba říci, že do sóji v ČR je registrován pouze jediný přípravek, a to Movento 100 SC s účinnou látkou spirotetramat. Dále byly v minulosti na výjimku povoleny přípraveky Ortus 5 SC a Masai. Účinné avšak nepovolené přípravky proti svilušce jsou výborné akaricidy Kanemite 15 SC a Acramite 480 SC, ale i další přípravky jako Nissoun 10 WP, Vertimec 1,8 EC, Milbeknock, Sanmite 10 SC a další. Od použití syntetických akaricidů však pěstitele sóji často odrazuje jejich vysoká pořizovací cena. Při včasném zjištění výskytu lze uvažovat místo celoplošného postřiku o tzv. rámování porostů, neboť u svilušky je patrný silný „okrajový efekt“. Vhodné je využití většího množství vody min. 300 (400) l/ha (podpora vzduchu u postřikovače je výhodou).

Výskyt babočky bodlákové (Vanessa cardui) byl jen velmi ojedinělý.

V roce 2022 jsme opět pozorovali slabší výskyt listopase čárkovaného (Sitona lineatus), který způsoboval většinou jen typické poškození listů okrajovým žírem (bez vedlejších závažnějších škod).

Také jsme zaznamenali na několika lokalitách předsklizňový přesun hraboše polního (Microtus arvalis) ze zaklápěných obilních strnišť do porostů sóji.

Obr. 1: Listy sóji napadené sviluškou chmelovou a ohnisko výskytu
Obr. 1: Listy sóji napadené sviluškou chmelovou a ohnisko výskytu

Obr. 2: Sója poškozená diaportovou stonkovou nekrózou
Obr. 2: Sója poškozená diaportovou stonkovou nekrózou

Choroby sóji v roce 2022

V roce 2022 jsme na řadě lokalit zaznamenali diaportovou stonkovou nekrózu sóji (Diaporthe phaseolorum var. caulivora). Napadení se velmi nápadně podobalo hlízence, avšak bez sklerocií. Původně hnědé nekrózy se postupně rozšiřují na celou rostlinu, která následně zasychá (obr. 3). Na lokalitách napadených diaportovou stonkovou nekrózou sóji jsme pozorovali úhyn zhruba jedné rostliny na 3 až 7 m2.

Dále jsme v loňském roce místy pozorovali slabší výskyt peronospory (Peronospora manshurica) a hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum).

Proti uvedeným chorobám testujeme i vybrané fungicidy, které by bylo možné v ČR registrovat. Pozitivní zprávou je, že například přípravek Amistar Gold, který řeší dokonce všechny tři zmíněné houbové choroby je již v ČR do sóje nově zaregistrován. Mimo přípravku Amistar Gold jsme v roce 2022 testovali i fungicid Belanty a je třeba říci, že rostliny jimi ošetřené působily zdravějším dojmem a lépe odolávaly primárnímu i sekundárnímu napadení houbovými chorobami (podrobněji v následujícím čísle časopisu Agromanuál).

Abiotikózy sóji v roce 2022

Mezi častější abiotikózy v roce 2022 patřilo větší či menší poškození porostů sóji krupobitím v závislosti na lokalitě. Také sprchávání květů na určitých internodiích, stagnace růstu až nekrotické projevy na listech, a to následkem jak déletrvajících přísušků (v určitých regionech), tak i zvýšeným obsahem přízemního ozónu atd. Naopak jsme se v loňském roce příliš nesetkávali s chladovou žloutenkou. Příliš časté nebyly ani abiotikózy spojené s nadbytkem vody v půdě a vytěsněním plynné fáze.

Ochrana sóji proti plevelům - polní pokusy

Hlavním pesticidním ošetřením porostů sóji v našich agroekologických podmínkách, které u nás nejčastěji realizujeme (pokud sóju nepěstujeme ekologicky), je ošetření proti plevelům. Volba herbicidů závisí na plevelném spektru daného stanoviště a riziku možné fytotoxicity použitých přípravků na rostliny sóji. Je také třeba uvést, že řada vhodných a účinných přípravků a jejich kombinací není v ČR do sóji registrována, a to jak z důvodu jejich složitých a drahých registrací, tak i vzhledem k poměrně malé výměře sóji. Z výše uvedených důvodů v pokusech testujeme nejen herbicidy registrované, ale i ty, které by bylo možné a vhodné v budoucnu registrovat.

Základní ošetření proti plevelům u konvenčně i integrovaně pěstované sóji v ČR spočívá v aplikaci preemergentních herbicidů. Do pokusů jsme zařadili následující preemergentní herbicidy: Plateen 41,5 WG, Successor 600, Sumimax, Koban TOP, Proman, Campus, Chanon, Triviza, Arcade 880 EC, Defi Evo, Toutatis DamTec, Quantum, Command 36 CS a Gardoprim Plus Gold 500 SC.

Postemergentní aplikace herbicidů, která má spíše opravný charakter, je vhodná jen na určité spektrum plevelů. V našich pokusech jsme testovali následující postemergentní herbicidy: Refine 50 SX, Pulsar 40, Kabuki, Basagran a graminicid Zetrola.

Pesticidní pokusy jsme založili na velmi rané odrůdě sóji Amiata. Pokusy probíhaly v rámci programu „Sója 2022“ na třech agroekologicky odlišných lokalitách (Skalička, Straškov a Sloveč). Přehled jednotlivých variant uvádíme v tabulce 1.

Pesticidní pokusy jsme bonitovali ve dvou termínech, a to ve fázi 3. trojlístku a ve fázi konce nalévání lusků (tab. 1).

Tab. 1: Testování herbicidů do sóji v roce 2022
Tab. 1: Testování herbicidů do sóji v roce 2022

Hodnocení fytotoxicity herbicidů

Vesměs pozitivním jevem letošního roku na většině ploch byla slabší fytotoxicita preemergentních herbicidů, což je patrné i z výsledků pokusů.

Nejsilnější retardaci porostu sóji způsobovalo silné zaplevelení, které bylo patrné zejména na kontrolní variantě bez herbicidního ošetření (obdobně se chovaly porosty u variant před použitím postemergentních herbicidů).

V porovnání s ostatními variantami jsme největší fytotoxicitu na porostu sóji pozorovali po preemergentním použití přípravku Triviza, a to z důvodu vyššího obsahu účinné látky pendimethaline. Dále poměrně vyšší fytotoxicitou z preemergentních přípravků se vyznačoval herbicid Gardoprim Plus Gold 500 SC s graminicidem Zetrola. Výše uvedené herbicidy však vyšší fytotoxicitu vůči sóje kompenzovaly dobrou herbicidní účinností na plevele. Vyšší fytotoxicitu jsme pozorovali i u postemergentních ošetření, kde však určitý vliv mělo i předchozí zaplevelení. Příjemným překvapením byla i poměrně „nízká“ (oproti předchozím letům) fytotoxicita přípravku Kabuki a jeho (s ohledem na postemergentní aplikaci) velmi dobrá plevelohubná účinnost. Nejslabší a nejřidší porost sóji byl pozorován na kontrolní - herbicidně neošetřené variantě. U ostatních preemergentních ošetřeních jsme výraznější retardaci porostu nepozorovali. Je třeba zmínit, že použití parafínového oleje (adjuvantu) Backrow mělo pozitivní vliv na vyšší účinnost použité herbicidní kombinace, přičemž současně snižovalo celkovou fytotoxicitu k rostlinám sóji.

Hodnocení účinnosti herbicidů

Přestože účinnost postemergentních herbicidů byla v roce 2022 poměrně dobrá, je podle našeho názoru potřeba k tomuto ošetření přistupovat jako k opravnému (nikoli základnímu). Jak jsme již zmínili, velmi dobře hodnotíme v loňském roce ošetření přípravkem Kabuki (jiné roky značná fytotoxicita k sóji). Hojně užívaný a do sóje určený přípravek Pulsar 40 není třeba představovat, avšak kombinace Basagran + Pulsar 40 v podstatě nahrazuje přípravek Corum, který zřejmě v letošní sezoně již nebude dostupný. Dobrý účinek vykazuje i přípravek Refine 50 SX (vždy se smáčedlem Trend 90), který však v celkové kombinaci s Quantumem a Commanden 36 CS nelze samostatně zhodnotit. Zetrola jako klasický a do sóji povolený graminicid vykazuje výborný efekt na většinu jednoděložných plevelů.

Z důvodu odlišných agroekologických podmínek a rozdílného spektra plevelů je obtížné vyhodnotit nejefektivněji působící herbicid, příp. herbicidní kombinaci, neboť všechny herbicidy vykázaly pozitivní plevelohubný efekt. Nejlepší účinností se v loňském roce vyznačovaly poměrně fytotoxické herbicidy Gardoprim Plus Gold 500 SCTriviza. Výborně působila i komplexní varianta ochrany Quantum + Command 36 CS + Refine 50 SX. Dále poměrně dobrou účinností se vyznačovaly i Koban Top, Successor 600 + Sumimax, Plateen 41,5 WG, Arcade 880 EC. Dobře, avšak značně nevyrovnaně (v závislosti na lokalitě) se projevovaly přípravky a kombinace Toutatis DamTec, Proman + Campus, Proman + Chanon. Podrobnější výsledky z ověřování jednotlivých herbicidních kombinací jsou uvedeny v tabulce 1.

Volba konkrétního herbicidu, resp. herbicidní kombinace se vždy odvíjí od plevelného spektra a agroekologických podmínek dané lokality a v neposlední řadě i od rizika možné fytotoxicity k rostlinám sóji. O použití herbicidní kombinace velmi výrazně rozhoduje i její cena (tab. 1).

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagro a.s., Zemědělská společnost Sloveč, a.s. a ASTUR Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.1, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.2, Daniel Štranc1
1
ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
2Česká zemědělská univerzita v Praze

Související články

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 473x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 538x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 329x

Podzimní ochrana ozimé pšenice s herbicidy od společnosti INNVIGO

28. 11. 2023 Ing. Jaromír Šuk; INNVIGO Agrar CZ s.r.o. Plevele Zobrazeno 388x

Dlouhodobé sledování reziduí pesticidů v půdách

27. 11. 2023 Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Plevele Zobrazeno 619x

Další články v kategorii Plevele

detail