Choroby olejnin: Kořenové a krčkové choroby máku

08. 11. 2023 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1077x

Mák setý je v době vzcházení velmi citlivý k podmínkám prostředí. V raných vývojových fázích rostliny může být mák napadán organizmy vyskytujícími se v půdě, které napadají kořínky a kořenový krček a spolu s utužením či přemokřením půdy mohou způsobit padání klíčních rostlin. V pozdějších vývojových fázích rostliny pak patogeny způsobují vadnutí a odumírání rostlin.

Spála máku

Spála máku je komplexní onemocnění způsobené různými patogeny vyskytujícími se v půdě, a také patogeny přenosnými osivem. Již od výsevu je mák napadán půdními patogeny rodu Pythium a houbovými patogeny Rhizoctonia solani, Helminthosporium papaveris či houbami rodu Fusarium, zejména F. solani a F. oxysporum. Intenzita napadení závisí na množství patogenů v půdě, náchylnosti odrůdy a faktorech prostředí, zejména na vlhkosti a teplotě půdy. Škody jsou vyšší v letech s chladným a vlhkým jarem, především na těžkých, utužených a zamokřených půdách.

Příznaky napadení se projevují padáním klíčních rostlin. Patogen infikuje kořenový krček, tvoří se vodnatá skvrna, pletivo posléze hnědne a odumírá, dochází k zaškrcení kořínku a rostlinka padá na povrch půdy. Při slabé infekci může dojít ke zhojení pletiva, ale rostliny mívají v oblasti hypokotylu deformovaný, zaškrcený kořen. U vzešlých rostlin se příznaky napadení kořenů a kořenových krčků projevují nekrózou, listy postupně zasychají a odumřelé visí na stoncích, dochází k zasychání stonků a posléze odumírání rostlin. Při slabší infekci dochází k oslabení rostlin, deformací stonků, tvorba menších nebo deformovaných makovic.

Rod Pythium při nepohlavním rozmnožování se tvoří zoosporangia s dvoubičíkatými zoosporami, které se po uvolnění mohou pomocí bičíků ve vlhkém půdním prostředí pohybovat směrem k osivu či klíčící rostlině a způsobit infekci. Při pohlavním rozmnožování se spojením antheridia a oogonia tvoří trvalé spory - oospory, které zamořují půdu.

Rhizoctonia solani je polyfágní patogen, vytváří mnoho kmenů, které se liší agresivitou a skupinou hostitelských plodin. Houba netvoří spory, přežívá v podobě sklerocií v půdě a mycelia na napadených posklizňových zbytcích. Sklerocia mohou v půdě přežívat mnoho let.

Helminthosporium papaveris přežívá na napadených rostlinných zbytcích a myceliovým vláknem v semeni, takže k primární infekci může dojít již při klíčení a vzcházení. Během vegetace se šíří konidiemi.

Fusarium solani a F. oxysporum přežívá v posklizňových zbytcích a v půdě. Na napadených pletivech můžeme při optimálních podmínkách pozorovat bělavý povlak mycelia. Na nich se tvoří rohlíčkovitě zahnuté konidie. Pro přežití v nepříznivých podmínkách patogen tvoří perzistentní útvary - chlamydospory, které vznikají zahuštěním buněk myceliového vlákna.

Spála máku je spojována se špatnou strukturou půdy. Na utužených, těžkých a zamokřených půdách, kde je nedostatek vzduchu, bývá napadení patogeny vyšší. Hlavní podíl na kořenových a krčkových chorobách má také nepříznivé počasí při setí. Vysoká vlhkost půdy a nízká teplota půdy (10–20 °C) na začátku sezony je optimální pro rozvoj patogenů rodu Pythium, vyšší teplota půdy (25–35 °C) je optimální pro houby rodu Rhizoctonia a Fusarium.

Ochrana proti půdním patogenům spočívá v pěstování odrůd s vyšší hladinou rezistence, dodržování osevních postupů, dosažení optimálního poměru živin v půdě a zlepšování půdní struktury. Je doporučováno nesít mák do těžkých půd. Protože infekci způsobuje i patogen přenosný osivem, je velmi důležité moření osiva.

Napadení máku patogenem Fusarium oxysporum