Vliv chorob na výnos obilnin

05. 05. 2023 Ing. Tomáš Fiala; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 862x

Výnosový potenciál rostlin je v praktickém pěstování v polních podmínkách ovlivňován celou řadou faktorů. Základem pro vysoký výnos je, kromě vhodně zvolené odrůdy, dobré zpracování půdy a dodržení agrotechnických lhůt pro setí.

Omezení stresů

Na tento základ je pak možné navázat dalšími zásahy, které pomohou rostlinám překonávat různé stresové faktory, které po celou dobu vegetačního období na porosty působí.

O nutnosti herbicidního zásahu není třeba diskutovat, jelikož půdní zásoba semen plevelných rostlin je na většině pozemků velmi bohatá a eliminace plevelů zajistí pro kulturní plodiny vyšší množství živin a vláhy.

S dalším běžně používaným zásahem v technologii pěstování obilnin, aplikací fungicidů, už to tak jednoznačné být nemusí. S tím, jak se stále mění klimatické podmínky a ve vegetačním období se objevují delší úseky, ve kterých je nedostatek srážek, se častěji setkáváme s názory, že fungicidní ošetření není potřebné a jeho ekonomická návratnost je nízká.

Je neoddiskutovatelné, že klimatická změna probíhá, což je vidět na grafech teplot a srážek při porovnání třicetiletých normálů (graf 1 a 2). Z těchto grafů jasně vyplývá, že průměrná teplota se prakticky ve všech měsících výrazně zvýšila a změnilo se rozložení srážek. Jarní měsíce jsou oproti minulému třicetiletému období sušší a srážky se přesunuly spíše do letních a podzimních měsíců. Přestože se objevují častěji delší sušší periody, neznamená to však, že by se v porostech neobjevovaly choroby.

Například braničnatka pšeničná, která je na většině území ČR nejvýznamnější listovou chorobou pšenice, se kvůli zmiňovanému vlhčímu podzimu a mírným zimám v porostech vyskytuje a rozvíjí prakticky od počátku vegetace. V průběhu sušších období sice může docházet k její stagnaci, infekční materiál je však v porostech nadále přítomný a po tom co nastanou opět vhodnější podmínky pro její rozvoj, dochází k jejímu opětovnému šíření.

Graf 1: Srovnání 30letých normálů průměrných teplot v ČR (zdroj ČHMÚ)

Graf 2: Srovnání 30letých normálů srážek v ČR (zdroj ČHMÚ)

Napadení obilnin chorobami

Rostliny obilnin jsou v průběhu celé vegetace napadány různými patogeny, které vyvolávají choroby na různých částech rostlin a vlivem příznivých či nepříznivých klimatických podmínek způsobují větší či menší škody na výnosech. Každé napadení chorobou je pro rostliny stres. Na míru stresu pak rostliny reagují určitým způsobem. Pokud je míra stresu nízká, mohou rostliny reagovat vyšší aktivací přirozené imunity a výsledkem může být vyšší výnos bez fungicidního zásahu - efekt hormeze. Pokud však míra stresu přesáhne určitou hranici a působení stresových faktorů je delší, dochází naopak k prudkému poklesu vitality rostlin a následně i výnosu.

Z výsledků fungicidních pokusů, které na naší zkušební stanici dlouhodobě zakládáme plyne, že konečné napadení praporcového listu nemusí být vždy určující pro navýšení výnosu po aplikaci fungicidů. To je dobře patrné z grafu 3. V roce 2018 bylo napadení praporcového listu na naší pokusné ploše velmi vysoké a listy byly napadeny nejen braničnatkami, ale rovněž dalšími chorobami (rez pšeničná a DTR). Choroby byly v porostu po celou dobu vegetace (rostliny tím byly silně stresovány) a navýšení výnosu po aplikaci fungicidů dosáhlo v průměru 33 % proti neošetřené kontrole. V roce 2021 bylo napadení praporcového listu rovněž vyšší a dosahovalo téměř 20 %. Jelikož však bylo napadení chorobami v průběhu vegetace slabší (a tudíž míra stresu působící na rostliny nižší) a k silnějšímu napadení došlo až později, nebyla reakce rostlin ve výnosu tak markantní a navýšení výnosu proti neošetřené kontrole dosáhlo „jen“ cca 8 %. Naopak napadení chorobami v roce 2022 bylo na praporcovém listu nižší (6,67 %). Choroby se však v porostu vyskytovaly v průběhu celé vegetace, a tudíž reakce rostlin na ozdravný fungicidní zásah byla zřetelnější a navýšení výnosu dosáhlo v ošetřených variantách proti kontrole v průměru 11,6 %. Tyto výsledky naznačují, že fungicidní ochrana praporcového listu je sice důležitá (horní listy tvoří největší část výnosového potenciálu), ovšem potlačování stresotvorných faktorů v podobě chorob v průběhu vegetace i na ostatních částech rostlin může mít významný vliv na kondici a vitalitu rostlin a následně pak na celkový výnos.

Graf 3: Vztah mezi intenzitou napadení praporcového listu pšenice chorobami a navýšením výnosu zrna

Choroby obilnin

Jak již bylo zmíněno výše, braničnatka pšeničná je v ČR nejběžnější a zároveň nejvýznamnější chorobou. Její šíření v porostech nezřídka začíná již na podzim a s postupující vegetací se šíří na horní listy. Toto šíření nebývá ve většině ročníků extrémně rychlé a pěstitel tak má k jejímu zastavení, či alespoň potlačení poměrně dostatek času bez toho, aby tato choroba způsobila velké škody plynoucí z pozdního zásahu.

Porosty obilnin však napadají i další choroby, u nichž je rychlost a včasnost zásahu extrémně důležitá, protože jejich vývoj a šíření může být při vhodných podmínkách velice rychlé a tyto choroby jsou schopné způsobit za velmi krátkou dobu významné škody. Jednou z takovýchto chorob je rez plevová. Její plošné výskyty byly v České republice zaznamenány v letech 2014–2016. Od té doby se vyskytuje většinou pouze lokálně a na citlivých odrůdách. To, že výskyty jsou pouze lokální a omezené rovněž citlivostí odrůdy, může být paradoxně nebezpečnější než plošné napadení. Výskyt a šíření choroby totiž může snadněji uniknout pozornosti pěstitele a ten ji tak zaznamená až při změně barvy částí, či v horším případě celého pole. Výskyt této choroby je v porostu zpočátku ohniskový, ale rychle se rozšiřuje na další zdravé rostliny. Navíc brzy obsazuje horní dva listy a jejich poškozením výrazně ovlivňuje výnosový potenciál rostlin.

Obr. 1: Napadení porostu pšenice rzí plevovou

Na naší pokusné ploše jsme v roce 2022 rez plevovou zaznamenali na odrůdě LG Orlice, na které jsme měli založenu část fungicidních pokusů. Vzhledem k registračnímu statusu pokusu není možné zveřejnění konkrétních variant, ale i přesto je na grafu 4 velmi dobře patrné, že propad výnosu na kontrolní, fungicidně neošetřené variantě je extrémní a ekonomický přínos včasného a rychlého ošetření by byl v provozních podmínkách velmi vysoký. Stav porostu, respektive napadení (poškození) rostlin rzí plevovou dobře dokumentují obrázky 1 a 2.

Graf 4: Výnos zrna pšenice po napadení porostu rzí plevovou

Termín ošetření - stav porostu

Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že hlavní otázkou není, zda fungicidní ošetření použít, ale spíš jeho načasování. Chorob napadajících porosty obilnin je široká škála a většina z nich je při vhodných klimatických podmínkách schopna způsobit významné škody na výnosu. Nevhodné podmínky pro jeden patogen můžou potenciálně uvolnit prostor pro patogen jiný, který by se za normálních okolností prosazoval hůře.

S tím jak jsou klimatické podmínky méně stálé a méně předvídatelné je čím dál důležitější mít kvalitní informace o současném stavu chorob v porostech a na jejich základě dokázat pružně reagovat na aktuální situaci. To může znamenat nejen okamžitý fungicidní zásah, ale rovněž v některých případech a ročnících plánovaný zásah pozdržet a aplikovat fungicid později, či jej dokonce zcela vynechat.

Vyžaduje to však mít neustálý přehled o stavech porostů a vývoji chorob v nich. To může být pro pěstitele, který má na starosti další agendu (ať už administrativní či provozní), velmi náročné. Výběr fundovaného poradce či monitorovací služby, která pravidelně poskytuje aktuální informace tak může v konečném důsledku ušetřit nemalé finanční prostředky.

Obr. 2: Porost pšenice po šetření fungicidy