Chemap Agro s.r.o.

Integrovaná ochrana máku - Zakládání porostu, regulace plevelů a škůdců

14. 06. 2019 Ing. Jiří Havel, CSc.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Opava Ochrana obecně Zobrazeno 420x

Integrovaná ochrana rostlin je způsob, který využívá všech ekonomických, ekologických a toxikologicky přijatelných metod k udržení škodlivých činitelů pod hladinou škodlivosti, přičemž se záměrně upřednostňuje využití přirozených regulačních faktorů.

Agronutrition

Integrovaná ochrana nespočívá v šablonovitém nahrazení chemie biologickými přípravky, to ve většině případů ani nejde. Principem integrované ochrany je využít všech možností, které jsou k dispozici, k potlačení škodlivých organizmů nechemickou cestou, tedy správné agrotechniky a chemické přípravky použit jen tam, kde je to nutné. Nahrazovat nedostatky v agrotechnice zvýšeným množstvím chemie je proti principům integrované ochrany.

Zakládání porostu máku

Rok 2018 byl jedním z nejhorších roků pro pěstování máku hlavně kvůli nedostatku srážek a vysokým teplotám. Jeden z nejkritičtějších měsíců pro mák na Opavsku byl duben, kdy spadlo jen 11 % srážek (4,9 mm) a průměrná teplota byla vyšší o 5,4 °C. Nedostatek srážek v celé republice byl příčinou špatného vzcházení a velké mezerovitosti ploch máku. Rozmarům počasí je potřeba přizpůsobit pěstitelskou technologii. Nepříznivé vlivy počasí nelze odstranit, ale jejich vliv lze použitím správné technologie omezit.

Mák jako drobnosemenná plodina je velmi citlivý na nedostatek půdní vláhy, je proto potřeba vytvořit takové podmínky, aby nedostatkem vody pokud možno netrpěl. Léty prověřené opatření je hrubé urovnání povrchu půdy na podzim po orbě. Osevní plocha máku v jednotlivých podnicích zpravidla není nějak přehnaně velká, není proto neřešitelné najít si na toto opatření čas. Význam tohoto opatření se zdůraznil vloni, kdy počasí přešlo ze zimy rovnou do léta. Povrch půdy velmi rychle vyschl a pokud se příprava půdy u neurovnané orby jen trochu opozdila, došlo k nahrnutí přeschlé svrchní vrstvy půdy do nerovností po orbě. Tím na pozemku vznikla lokálně přesušená místa, ve kterých mák podstatně hůře vzcházel a porost byl více mezerovitý.

U máku nelze spoléhat na pomoc různých opatření pro zvýšení vzcházivosti a počátečního vývoje porostu, jako jsou kalibrace osiva, obalování, moření stimulačními látkami, speciální hnojiva nebo hygroskopické gely. V horších podmínkách mohou tato opatření pomoci, v lepších podmínkách je jejich vliv většinou problematický. V případě agrotechnické chyby se vliv jakýchkoliv ošetření osiva neprojeví, protože dopad této chyby je podstatně větší než účinek ošetření.

Ochrana proti plevelům

Zkušení pěstitelé máku vědí, že některé plevele nelze v máku herbicidy potlačit. Velmi problematický může být pcháč. Přípravky s clopyralidem nejsou do máku registrovány a přestože se v praxi tu a tam načerno používají, nejsou pro mák vhodné, protože mohou mák silně poškodit. Toto poškození může být dost zákeřné, protože se nejedná o popálení, ale o růstovou retardaci a výnosové deprese. Za vhodných podmínek to může být spouštěcím faktorem pro vznik bezsemennosti. Vhodné řešení je vyhubit pcháč v předplodině. Většinou to bývá obilnina, kde je pcháč poměrně dobře řešitelný. Důležitá je také správně provedená podmítka někdy v kombinaci s totálními herbicidy.

Nebezpečné také mohou být kakosty, pohanka opletka a jedovaté rostliny - blín černý, lilek černý, u nich je ochrana herbicidy problematická.

Velmi problematický plevel je vlčí mák. Klíčí už při nízkých teplotách, má velkou konkurenční schopnost a dovede kulturní plodiny výrazně potlačit. Poli s vyšším výskytem vlčího máku je nejlepší se vyhnout, protože ani důkladná příprava půdy nezaručí, že všechny vzešlé rostliny jsou zničeny a že z půdní zásoby nevzejdou další. Vzhledem k příbuznosti s kulturním mákem na něj herbicidy do máku nepůsobí, snadno proto se na poli může stát dominantní.

Velmi problematický může být taky výdrol řepky. Je potřeba si uvědomit, že sklizňové ztráty řepky okolo 5 % jsou běžné. Dost semen vypadne už před sklizní, při deštivém počasí je vidět na povrchu půdy plno vzcházejících rostlin řepky a porost přitom vypadá relativně nepoškozeně. K tomu se přičtou ještě sklizňové ztráty, po sklizni jsou proto na povrchu půdy rozsypány desítky kilogramů semen řepky na hektar. Je potřeba počkat, až semena na povrchu půdy vzejdou a pak teprve strniště podmítnout. Podmítat ihned po sklizni by bylo možné jedině tehdy, pokud by podmítka byla do hloubky 3 cm. Nesmí přesáhnout 5 cm, jinak se část semen zaklopí příliš hluboko, odkud už nevzejdou. Semena si v půdě uchovávají životaschopnost desítky let, obohacení půdní zásoby proto přinese dlouhodobé problémy. Z herbicidů do máku je na řepku nejlépe účinný tembotrione, ale není stoprocentní. Ostatní herbicidy jsou na řepku účinné většinou nedostatečně nebo vůbec ne.

Ochrana porostu proti plevelům je v pěstitelské technologii nejdůležitějším opatřením. Mák má omezenou konkurenční schopnost, chyby v ochraně proti plevelům mohou proto úspěch pěstování zásadně ohrozit. V tabulce jsou uvedeny účinné látky a příklady registrovaných herbicidů. Nejsou tam však všechny přípravky s danou účinnou látkou, protože u některých jsou i desítky povolených přípravků. Konkrétní aktuální informace o povolených přípravcích je proto potřeba najít v platné verzi Registru povolených přípravků na ochranu rostlin (www.ukzuz.cz).

Preemergentní aplikace mají v pěstitelské technologii velký význam. Za příznivých okolností se může stát, že preemergentní aplikace porost tak dobře ochrání, že postemergentní aplikace už není potřeba. Vynechat premergentní aplikaci je možné, je to ale dost riskantní, protože vše záleží na tom, jaké je počasí v květnu. Je-li počasí deštivé, může být s aplikací problém, plevele odrostou a účinnost nemusí být dostatečná. Extrémní situace byla např. v roce 2010, kdy v květnu se kvůli přebytku deště nedalo do porostů vůbec vjet. Některá místa dostatečně vyschla až na konci června, kdy už bylo na jakékoliv ošetření pozdě. Vloni zase nezbylo, než se na postemergentní aplikaci zcela spolehnout, protože kvůli suchu byly na mnoha místech preemergentní aplikace naprosto neúčinné. Volba preemergentního ošetření je často ovlivněna zkušenostmi pěstitelů v dané oblasti. Někde mají dobré zkušenosti s isoxaflutole a nepoužívají chlortoluron, protože jeho účinnost je nedostatečná. Jinde na chlortoluron nedají dopustit a nemohou použít isoxaflutole kvůli fytotoxicitě. Obdobné zkušenosti jsou i s clomazonem, někde ho používají v kombinaci s dalšími přípravky bez problémů a jinde ho raději nedávají. Obecně platí, že při aplikaci je potřeba dodržovat pokyny uvedené na etiketě hlavně ohledně vhodnosti přípravku pro konkrétní půdní podmínky.

Volba konkrétního postemergentního přípravku závisí na plevelném spektru v porostu. Důležité je dodržet předepsanou vývojovou fázi máku, při předčasné aplikaci může dojít k výraznému poškození máku a při opoždění zase hrozí špatný účinek na plevele. Některé přípravky lze aplikovat děleně, sníží se tím nebezpečí fytotoxicity a přípravek je možno do porostu aplikovat v nižší růstové fázi. Zvlášť velký význam to má u přípravku Callisto 100, který je sice registrovaný, ale je pro mák silně fytotoxický. V některých případech může dojít k těžkému poškození porostu. Registrovanou dávku 1,0 l/ha je potřeba rozdělit a druhou polovinu aplikovat nejméně s týdenním odstupem. Daleko lepší je ale použít formulaci Callisto 480 SC (bez Atplusu), jejíž aplikace je pro mák relativně bezpečná. Další podmínkou pro bezpečnou aplikaci je tloušťka voskové vrstvy na listech. Je-li vrstva nedostatečná, mohou herbicidy mák poškodit. Pokud je vrstva hodně silná, pak mák nemusí poškodit ani aplikace něčeho fytotoxičtějšího, ale nedoporučuje se to zkoušet, vznik fytotoxicity je značně nevypočitatelný.

Otázkou je, jak správně určit sílu voskové vrstvy, protože na etiketě je většinou uvedeno dostatečná síla voskové vrstvy bez bližšího vysvětlení. Orientačně lze říci, že na dostatečné zesílení voskové vrstvy jsou potřeba 3 dny bez deště. Pokud spadne v té době pár kapek jen na omočení listů, tak to moc nevadí, ale více deště už voskovou vrstvu naruší a s ošetřením je lepší počkat. Pokud prší každý den, je potřeba počkat na vhodnější počasí, doufat, že preemergentní aplikace plevele zabrzdí a pak přednostně použít mesotrione nebo tembotrione, které účinkují i na poněkud odrostlejší plevele. Pokud jsou plevele už příliš odrostlé, ošetření spálí jen nadzemní část a plevele pak znovu obrazí

Fytotoxicita je u máku velmi nevypočitatelná, protože na jejím vzniku se podílí více faktorů. Asi není třeba zdůrazňovat, že ledabyle vymytý postřikovač od herbicidu do obilnin anebo dokonce zbytek herbicidu na dně nádrže je pro mák zničující naprosto spolehlivě. Stejně neblahé důsledky můžou mít i divoké tank-mixy, které mají někteří pěstitelé v oblibě. Snaha o co nejlepší mák s co nejnižšími náklady může dopadnout velmi špatně, protože u máku těžko projde to, co si můžeme dovolit u jiných plodin.

Každé použití směsi přípravků je na vlastní riziko pěstitele, žádné směsi přípravků registrovány nejsou. Celkem osvědčená je směs mesotrione nebo tembotrione s poloviční dávkou fluroxypyru, jakékoliv jiné směsi např. fungicid s hnojivy, regulátory růstu a možná ještě něčím dalším velmi pravděpodobně nedopadnou dobře. Kromě přímé fytotoxicity je tady ještě riziko vzniku bezsemennosti, což je asi nejhorší poškození máku, protože může snížit výnos semen třeba i na čtvrtinu. Zde je opravdu potřeba neriskovat a raději přípravky aplikovat odděleně v časovém odstupu, protože tím se vyhneme nějakému hodně nepříjemnému překvapení. Ploch máku v podniku většinou není tolik, aby se úspora nákladů nějak významněji projevila a za to riziko to opravdu nestojí. Kromě toho snaha rutinně máku přilepšovat listovými hnojivy a stimulátory nemusí být na místě. U horších porostů jsou tyto aplikace většinou pozitivní, u lepších porostů je jejich efekt rozpačitý a někdy za dosud neobjasněných okolností mohou u nadprůměrných porostů působit i mírné snížení výnosu.

Asi není žádným překvapením, že použití neregistrovaných přípravků do máku nemusí dopadnout dobře. Také sledy registrovaných herbicidů mohou mák těžce poškodit. Může to vzniknout tak, že první aplikace postemergentních herbicidů neúčinkovala dostatečně a porost byl proto ošetřen něčím dalším na dočištění. Zdá se, že toto nebezpečí nastává při nadbytku vody v půdě, nelze to ale říci s jistotou, protože se to nepodařilo ověřit. Také jsou známy ojedinělé případy zničení porostu po aplikaci registrované dávky graminicidu. V tomto případě to nejspíše působí velký rozdíl teplot mezi dnem a nocí spojený s nízkou teplotou v noci. Opět je to jen hypotéza, ověřit by se to mohlo podařit až při vhodném průběhu počasí, nasimulovat to by asi šlo jen těžko. Při extrémním průběhu počasí je proto lepší s aplikací herbicidů počkat, až se povětrnostní poměry trochu uklidní.

Tab. 1: Příklady povolených herbicidů do máku

Účinná látka

Příklad přípravku

Použití

clomazone

Command 360 CS

preemergentně

mesotrione

Callisto 480 SC

pre- i postemergentně

isoxaflutole

Merlin

preemergentně

chlortoluron

Lentipur 500FW

pre- i postemergentně

tembotrione

Laudis

postemergentně, dvouděložné

pyridate

Lentagran

postemergentně, dvouděložné

fluroxypyr

Tomahawk

postemergentně, dvouděložné

fluazifop-P-butyl

Fusilade Forte

postemergentně, jednoděložné

chizafop-P-tefuryl

Pantera QT

postemergentně, jednoděložné

clethodim

Gramiguard

postemergentně, jednoděložné

Tab. 2: Přehled povolených insekticidů do máku

Účinná látka

Přípravek

Použití dle registrace

beta cyfluthrin, clothianidin

Elado FS 480

moření osiva

fludioxonyl, metalaxyl, thiamethoxam

Cruiser OSR

moření osiva

pirimicarb

Pirimor

mšice

deltamethrin + thiacloprid

Proteus

krytonosec makovicový

zeta-cypermethrin

Fury 10 EW

mšice

deltamethrin

Decis Mega

krytonosec makovicový

chlorpyrifos

Dursban Delta

mšice, krytonosec kořenový

thiacloprid

Biscaya

bejlomorka maková

acetamiprid

Mospilan

bejlomorka maková

gamma-cyhalotrin

Nexide

bejlomorka maková, mšice, krytonosec makovicový

chlorpyrifos + cypermethrin

Nurelle D

krytonosec kořenový

deltamethrin + thiacloprid

Proteus

krytonosec makovicový

cypermethrin

Cyperkill

krytonosec makovicový, krytonosec kořenový

Ochrana proti škůdcům

Zatímco v předchozích létech se ochrana porostů proti škůdcům i přes výpadek insekticidních mořidel celkem dařila, v roce 2018 to nestačilo. V teplých oblastech byl místy infekční tlak krytonosce kořenového tak velký, že i přes insekticidní ochranu dokázal mák zcela zničit. V kombinaci s vlivem sucha bylo brzy po zasetí zlikvidováno asi 20 % ploch (6 000 ha) a na zbytku plochy byl výnos semen značně nižší. Odhad celostátního průměru je okolo 0,45 t/ha, není proto divu, že cena máku šplhá do neobvyklé výše.

U máku jsou hlavními škůdci krytonosec kořenový, krytonosec makovicový a bejlomorka maková. Lokální význam mohou mít také mšice maková a žlabatka stonková Na rozdíl od chorob se škůdci nevyskytují ve všech oblastech stejně. Velmi rozšíření jsou v nejteplejších oblastech Moravy a Čech, v ostatních oblastech se vyskytují méně nebo vůbec ne a podle toho se také řídí ochrana proti nim.

Krytonosec kořenový

Krytonosec kořenový patří mezi nosatcovité brouky. Dospělec je velký asi 3–3,5 mm. Typická je pro něj tmavá skvrna za štítkem a bělavá skvrna na konci krovek. Dospělci přezimují v půdě a po příchodu vyšších teplot zpravidla na konci dubna nalétávají do porostů máku. Dospělci rostliny silně poškozují žírem, proto pokud je v době náletu mák v raných vývojových fázích, jsou schopni porost zcela zničit. Po úživném žíru samičky kladou vajíčka do pletiv spodních listů nebo do půdy v okolí kořenového krčku. Larvy žírem poškozují kořeny, ten ale není už tak nebezpečný, jako žír dospělců. Kuklí se v půdě a vylíhlí dospělci pak po období žíru migrují do zimních úkrytů. Krytonosec kořenový má jen jednu generaci ročně.

Práh škodlivosti jsou 3 dospělí brouci na 1 m řádku, v současnosti je práh škodlivosti upřesňován. Stanovit potřebu ochrany podle počtu brouků je ale dost obtížné, vhodnější je proto při oteplení na konci dubna a začátku května sledovat výskyt požerků na listech a mizení rostlin.

Vzhledem k velkému výskytu krytonosců a masívnímu poškození máku v roce 2018 byla na 120 dnů povolena výjimka pro použití insekticidních mořidel. V roce 2019 je proto možná ochrana máku kombinací moření semen a postřikem insekticidy, což by na krytonosce mělo být účinné, rezistence u něj zatím není známa.

Krytonosec makovicový

Krytonosec makovicový je 3 mm velký nosatcovitý brouk s výraznou bělavou skvrnou ve švu krovek. Brouci přezimují v půdě a vylétávají v květnu. Po úživném žíru samičky kladou vajíčka do nejmladších makovic těsně po odkvětu květu (2–3 dny starých). Larvy se vyvíjí v tobolce, po dokončení vývoje si prokoušou otvor v tobolce a kuklí se v zemi. Průzkumem výskytu bylo zjištěno, že tento škůdce je teplomilný a pravidelně se vyskytuje v teplých oblastech kukuřičného výrobního typu, kde je ošetření proti němu téměř standardní součástí technologie. Krytonosec makovicový se postupně rozšiřuje i do chladnějších oblastí.

Práh škodlivosti zatím není stanoven, pracovní odhad by mohl být 1 brouk na 10 rostlin máku na okraji porostu. Jedinou možností stanovení potřeby ošetření je vizuální prohlídka porostů před květem a na začátku květu. Dospělci krytonosců jsou celkem dobře viditelní a na rozdíl od jiných druhů krytonosců při vyrušení nepadají na zem.

V oblastech se slabým výskytem je hrubou chybou ošetřovat proti krytonosci paušálně. V otevřených květech bývá často velké množství blýskáčků, kteří máku nijak neškodí a jsou zasaženi jako necílový organizmus. To zvyšuje riziko rozvoje rezistence blýskáčků i vůči přípravkům, které jsou zatím proti nim účinné. Pro případ snahy využít nespotřebovaný zbytek insekticidu z řepky do máku je nutno upozornit, že indoxacarb (Avaunt) na krytonosce prakticky neúčinkuje a není ani proti těmto škůdcům registrován.

Bejlomorka maková

Bejlomorka maková je drobný komárek (2–3 mm). Přezimuje jako kukla v půdě. Drobné rohlíčkovité červenožluté larvy vysávají vnitřní stěny v tobolce, v tobolce se i kuklí. V nejteplejších oblastech je poměrně pravidelně nacházena, někdy je její výskyt poměrně silný. V chladnějších oblastech její výskyt zatím nebyl zaznamenán.

Ochrana proti krytonosci makovicovému je současně účinná i proti bejlomorce, což je výhodou, protože pro monitoring náletu dospělců a signalizaci potřeby ošetření není k dispozici žádná vhodná metoda. Přípravky registrované proti kterémukoliv makovicovému škůdci jsou účinné na krytonosce i bejlomorku, rezistence zatím není známa.

Mšice maková

Mšice maková je tmavě zbarvená, bezkřídlí jedinci mají na zadečku příčné bílé skvrny. Přezimuje jako vajíčko na brslenech, odtamtud se na jaře rozletuje na hostitelské rostliny. Z polních plodin napadá mák, bob, cukrovku a slunečnici, vyskytuje se i na různých druzích okrasných rostlin. Kolonie mšic sají na spodní straně listů od fáze listové růžice až do fáze zelených tobolek. V letech 2000 až 2005 byl zaznamenán poměrně nízký výskyt mšic, v posledních letech se ale četnost jejich nálezů v některých oblastech zvyšuje.

Ochrana se provádí, je-li napadeno více než 5 % rostlin.

Žlabatka stonková

Žlabatka stonková je drobný hmyz připomínající malou vosičku. Do porostů nalétává v červnu v období prodlužovacího růstu a klade vajíčka do stonků. Její larvy pak stonek vyžírají.

Vhodný termín ošetření je na začátku druhé poloviny prodlužovacího růstu okolo poloviny června, ochrana je ale problematická, protože není k dispozici žádná vhodná metoda na monitoring jejího výskytu.

Většinou ani ošetření není potřeba, protože žlabatka se sice vyskytuje ve všech oblastech pěstování máku, ale napadení je většinou nízké a výnos neovlivní. Poměrně zřídka dochází k přemnožení, v postiženém porostu se pak vyskytují ohniska předčasně dozrávajících rostlin. Předčasné dozrávání může být kromě žlabatky způsobeno bakteriální a houbovou infekcí báze stonku (černání bází stonků) anebo vlivem sucha na více výsušném místě. Je potřeba zjistit, jak vypadá stonek po rozříznutí, u silného napadení žlabatkou je vnitřek stonku larvami zcela prožraný. V tomto případě je potřeba v příštím roce pokud možno nepěstovat mák v sousedství postižené plochy. Žlabatka má omezený dolet asi půl kilometru, vzdálenější plochy proto neohrozí. Kromě toho je potřeba dodržovat střídání plodin, to má příznivý vliv i na černání bází stonků, protože ošetření fungicidy na tuto chorobu neúčinkuje

Práce vznikla v rámci projektu QJ1510014 financovaného Mze ČR a projektu rozvoje organizace RO1818.

Vlčí mák dokáže kulturnímu máku nebezpečně konkurovat
Vlčí mák dokáže kulturnímu máku nebezpečně konkurovat

Poškození máku krytonoscem makovicovým na Opavsku
Poškození máku krytonoscem makovicovým na Opavsku

Oves hluchý podezřelý z výskytu rezistence vůči graminicidu
Oves hluchý podezřelý z výskytu rezistence vůči graminicidu

Mák v opravdu extrémních podmínkách s výskytem lnice květel a ovsa hluchého
Mák v opravdu extrémních podmínkách s výskytem lnice květel a ovsa hluchého

Související články

Testování účinnosti vybraných přípravků na ochranu rostlin v maloparcelkových pokusech

03. 09. 2019 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., Ing. Martin Dolének; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ochrana obecně Zobrazeno 208x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - srpen a září 2019

16. 08. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 449x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2019

15. 08. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 435x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červenec a srpen 2019

17. 07. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 816x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2019

15. 07. 2019 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 485x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail