Chemap Agro s.r.o.

Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2018/19 v Čechách a výhled do jara 2020

22. 01. 2020 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 801x

Uvedená fakta o výskytu chorob a škůdců v roce 2018/19 jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 85 místech v Čechách (viz mapa) v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.

Mapa pozorovacích bodů MSDfyto v Čechách, 2019
Mapa pozorovacích bodů MSDfyto v Čechách, 2019

Počasí a jeho vliv na porosty

Hospodářský ročník 2018/19 byl v Čechách, tak jako několik posledních let, teplotně výrazně nadnormální (průměr ČR +2,1 °C, zdroj ČHMÚ) a srážkově podnormální (průměrný deficit ČR -35,4 mm, zdroj ČHMÚ).

Všechny měsíce v průměru roku byly teplotně nad normálem s výjimkou chladnějšího května (celorepublikově -1,6 °C). Výrazně teplejší, než je obvyklé, byly měsíce březen a červen, a to o 3 až 5 °C. Pokud se týká srážek, byly průměrné až mírně nadprůměrné měsíce září, prosinec, leden, březen a květen. Naopak výrazně suchý byl duben a červen, kdy na většině území dosáhly srážky pouze polovinu normálu. Z výše uvedeného vyplývá, že v tomto hospodářském roce nemůžeme mluvit o dlouhodobé periodě bez deště. Co je však důležitější, jak byly srážky rozloženy a jak byly intenzivní. Na řadě míst se jednalo o přívalové deště, které se nevsákly a nebyly zadrženy v krajině, naopak docházelo k lokálním záplavám, případně vodní erozi. Často diskutované půdní sucho se tak prohlubovalo.

Průběh počasí významně ovlivnil i stav porostů. Řepka vzcházela v loňském podzimu pomaleji, byla mezerovitá a nevyrovnaná. Nevyrovnanost byla způsobená dvojí až trojí vlnou vzcházení řepky, a to i v rámci jednoho pozemku. Pouze koncem září došlo ke krátkodobému snížení teplot a ke srážkám, které byly na území Čech velmi rozdílné. Ale právě tyto srážky zlepšily zapojení porostů řepky, a dále pomohly dobrému vzejití porostů zasetých do konce září, tj. ozimého ječmene a časnější ozimé pšenice. Ostatní později seté obilniny vzcházely velmi pomalu a nevyrovnaně. Díky prosincovým srážkám a mírné zimě však přezimovaly ozimy velmi dobře a dohnaly vegetační zpoždění.

Jařiny byly zasety včas, využily březnové vláhy a dobře prospívaly až do konce května (díky květnovému chladnu a vlhku). Největší problém přinesl horký a suchý červen, který nejvíce poškodil pozdější, řidší a méně vyživené porosty na lehčích půdách. Horko a sucho v červnu a červenci způsobovalo nejen zasychání jařin, ale i ozimých obilnin a snižovalo hmotnost zrn. Po sklizni tak byla větší část zrn zadinovitých, než v běžných letech, což způsobovalo problémy při přípravě osiv, prodlení při jejich distribuci a následně i pozdnější setí ozimých obilnin pro rok 2020.

Ochrana v hlavních plodinách, řepce ozimé a obilninách

Řepka ozimá

Zdravotní stav porostů řepky na podzim 2018 byl komplikován vyšším výskytem škůdců, zejména dřepčíků. Sušší a teplé září způsobilo jednak pomalý vývoj rostlin řepky - většina pouze 2–4 drobné listy (což je nesrovnatelné s letošní narostlou listovou plochou) a dále vyšší atak dřepčíka olejkového, lokálně i mšic. Téměř nikde nestačilo jedno insekticidní ošetření a aplikace insekticidů musela být provedena 2–3×.

Výskyt chorob byl v loňském podzimu slabší. Fomová hniloba byla monitorována ve většině porostů řepek pouze v nízké intenzitě napadení až koncem října a v listopadu a plíseň zelná byla zaznamenána na starších listech pouze ojediněle.

Při jarní inventarizaci provedené na pozorovacích stanovištích koncem března se potvrdil teoretický předpoklad, že přezimování proběhlo dobře a bez poškození rostlin (pomrzlé bylo pouze malé procento listové plochy). Navíc došlo k velmi časnému nastartování porostů, protože teploty od druhé poloviny února stoupaly v pěstitelských oblastech nad 10°C. To umožnilo včasné přihnojení a obrůstání řepky.

Jarní škůdci řepky

Na jaře 2018 byl po 5 letech opět zaznamenán vyšší výskyt stonkových krytonosců. Otázka, zda bude vyšší napadení také v tomto roce (na jaře 2019), byla zodpovězena velmi záhy. První krytonosci řepkoví a čtyřzubí byli v porostech zaznamenáni 16.–17. února (až 45 brouků za 5 hodin). Hlavní výlet krytonosců nastal 26.–28. 2. V těchto dnech byl na absolutní většině pozorovacích stanovišť zjištěn nejen výskyt těchto škůdců, ale na většině bylo překročeno (mnohde mnohonásobně) kritické číslo. Signalizace k ošetření proti těmto škůdcům byla vydána rekordně časně, v polovině března. Včasné a téměř plošné ošetření proti stonkovým krytonoscům zabránilo poškození stonků larvami, a tím i přímým a nepřímým ztrátám na výnosech. Toto časné a vysoké napadení řepky stonkovými krytonosci je důkazem celkového oteplování, které má za následek časnější a intenzivnější napadení porostů škůdci.

Blýskáček řepkový byl zjišťován v porostech koncem března a lokálně kulminoval již 10. dubna. Poté přišlo několikadenní období nočních nízkých až mrazových teplot, které způsobily redukci výskytu tohoto škůdce a zpomalení vývoje řepky. Při následném oteplení koncem dubna bylo monitorováno splnění kritického čísla blýskáčka řepkového na cca polovině ploch a byla vydána signalizace k ošetření. Insekticidní ošetření koncem dubna mohlo již také zasáhnout šešulové škůdce.

Šešuloví škůdci - krytonosec šešulovýbejlomorka kapustová byli monitorováni v porostech koncem dubna. Z důvodu chladného, deštivého a větrného průběhu května však docházelo k redukci těchto škůdců, zásah proti nim nebyl nutný a jejich hospodářská škodlivost v tomto roce byla nízká.

Choroby řepky

Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) byla na jaře 2019 nejškodlivější chorobou v řepce ozimé (obr. 1). Důvodem bylo květnové rozložení srážek, kterými byly pravidelně a četně ovlhčovány porosty a dále chladno, které zpomalilo dlouživý růst řepky, a naopak pomohlo k rozvětvení a zahuštění porostů. V zapojených porostech řepky se tak ovlhčení drželo dlouhou dobu a napomáhalo prorůstání patogena do rostlin. Po oteplení začátkem června bylo několik dnů (vlhko a teplo) optimální pro šíření hlízenky obecné (viz mapa 1). Analýzou dat bylo zjištěno, že na výši napadení hlízenkou obecnou neměl významný vliv ani datum setí, ani předplodina ani zpracování půdy. Naopak vysoký vliv mělo množství srážek, které spadlo v konkrétních lokalitách při kvetení porostů a dále termín ošetření (případně zvolený fungicid). Potřeba fungicidního ošetření byla signalizována již začátkem května, na aplikaci byl široký 2–3týdenní prostor, a kdo aplikaci provedl, měl z ní dobrou ekonomickou návratnost.

Fomová hniloba (Phoma lingham) byla v porostech monitorována od podzimu až do sklizně, ale z důvodu sucha v rozhodujících podzimních měsících a v dubnu, byla intenzita jejím napadení i škodlivost (také z důvodů regulační aplikace fungicidů) nižší.

Celkově byl výskyt houbových chorob v řepce ozimé střední až silnější (zjišťováno i cca 10% napadení verticiliovým vadnutím) a choroby spolu se stonkovými krytonosci dokázaly způsobit hospodářské škody, pokud proti nim nebylo včas zasáhnuto.

Mapa 1: Výskyt hlízenky obecné na pozorovacích bodech v červenci 2019
Mapa 1: Výskyt hlízenky obecné na pozorovacích bodech v červenci 2019

Obr. 1: Hlízenka obecná na řepce, červenec 2019
Obr. 1: Hlízenka obecná na řepce, červenec 2019

Výhled pro rok 2020

Hůře vzcházely porosty ozimé řepky seté časně v srpnu (2019) z důvodu vysokých teplot a sucha. Řepka setá v polovině a koncem srpna vzešla dobře. Po zářijových srážkách se zapojily téměř všechny plochy a celkově jsou řepky v lepším zápoji a vyrovnanosti než na podzim loňského roku. Při záříjové inventarizaci byla hodnocena kondice řepek z cca 7,5 % výborná, z 80 % dobrá až průměrná a z 7,5 % špatná až slabá.

Zdravotní stav porostů řepky ozimé byl od září hodnocen jako velmi dobrý, pouze se slabým napadením chorobami. Napadení listové plochy dřepčíky bylo velmi četné (v průměru 30% rostlin) ale v nízké intenzitě poškození listové plochy (do 5 %). Nejdůležitější bude nyní zabránit přerůstání rostlin řepky, protože růstové fáze 26 BBCH (listová růžice podzim) dosáhla velká část řepky již na přelomu září a října. Byly provedeny 1–2 morforegulační zásahy, přesto je růst rostlin intenzivní a v hustších místech dochází k protahování kořenového krčku. Pokud by v zimě přišly holomrazy nebo naopak ležela delší dobu sněhová pokrývka, mohly by být rostliny s vytaženým kořenovým krčkem ohroženy.

Pšenice ozimá

Podobně jako řepka i obilniny nastartovaly jarní vegetaci velmi brzy. Již koncem března byla u některých porostů ozimé pšenice zaznamenána fáze začátku sloupkování! Většina ploch však byla plně odnožená, ve velmi dobré kondici i ve výborném zdravotním stavu.

Začátkem jara bylo napadení listovými chorobami slabší, a tak byla pozornost věnována hlavně chorobám pat stébel. Rozbory cca 150 vzorků odebraných z pozorovacích stanovišť na zjištění napadení těmito chorobami, byly prováděny v průběhu dubna. U pšenice převažovalo napadení fuzárii (Fusarium spp.), četnost napadení byla vysoká až 98 %, ale v průměrné intenzitě napadení pouze 7 %, pravý stéblolam (Ocullimacula yaelundae) byl potvrzen ve 14 % vzorků. Nejvyšší napadení byla jednoznačně zjištěna u časně seté pšenice a u ploch zasetých po kukuřici.

Pokud se týká napadení pšenice listovými chorobami, v průběhu jara byly monitorovány dvě hlavní choroby: braničnatka pšeničná (tečkovitá listová skvrnitost pšenice; Mycosphaerella graminicola) a padlí travní (Blumeria graminis). Tyto choroby se plynule šířily ze spodních pater k horním, nově přirůstajícím listům, ale z důvodu již výše zmiňovaného chladného počasí v průběhu května, byl tento postup velmi pomalý. Intenzita napadení oběma chorobami se pohybovala většinou do 5 %, u padlí travního byla vyšší intenzita (obr. 2), ale nižší četnost napadení (v závislosti na odrůdách). V červnu po zvýšení teplot začala jak braničnatka pšeničná, tak padlí travní stagnovat.

Začátkem května vstoupila do porostů DTR (helmintosporiová skvrnitost; Drechslera tritici repentis) ale protože potřebuje vyšší teplotu pro svůj vývoj, klesla intenzita jejím napadením téměř na nulu.

V polovině května byla monitorována na pozorovacích stanovištích žlutá rzivost pšenice (rez plevová; Puccinia sttriformis). Ale její atak byl krátký a až na malé výjimky na většině lokalit i slabý a v průběhu června již nebyla zjišťována. Stejně tak i hnědá rzivost pšenice (rez pšeničná; Puccinia tritici) byla zjišťována ve slabém výskytu až v červnu a byla málo hospodářsky škodlivá.

Klasové choroby (obr. 3) se vyskytovaly lokálně středně tam, kde spadly na začátku kvetení pšenice (převážně v první polovině června) srážky vyšší než cca 10 mm. Z dat lokálních srážkoměrů se jednalo o plochu cca 2/3 porostů pšenice.

Obr. 2: Padlí travní na pšenici
Obr. 2: Padlí travní na pšenici

Obr. 3: Fusarium v klasu pšenice ozimé
Obr. 3: Fusarium v klasu pšenice ozimé

Ječmen ozimý

Celkový stav ozimých ječmenů byl při jarní inventarizaci dobrý až velmi dobrý a jejich kondice byla výrazně lepší než na jaře předchozího roku.

Při dubnových rozborech vzorků na napadení chorobami pat stébel bylo potvrzeno v ozimém ječmeni podle očekávání vyšší napadení pravým stéblolamem než u pšenice. Pravý stéblolam byl potvrzen (v nižší intenzitě) u 1/3 vzorků, fuzária u 90 % ozimých ječmenů. Patogen Microdochium nivale způsobující plíseň sněžnou byl zjištěn letos velmi slabě. Vyšší napadení chorobami pat stébel bylo prokázáno zejména u časně zasetých ječmenů.

Z listových chorob byla od časného jara monitorována hnědá skvrnitost (Pyrenophora terres) a padlí travní (Blumeria graminis). Výskyt obou těchto chorob mírně stoupal do poloviny dubna, kdy došlo k ochlazení a jejich stagnaci. Zároveň došlo ke zhoršení kondice porostů mezi polovinou až koncem dubna. Na rostlinách se objevovaly četné nespecifické skvrny (obr. 4), které mohly být zaměňovány s infekcí listových chorob. K zásadnímu obratu došlo v průběhu května, kdy byly setřeny stresové příznaky (skvrny na listech), došlo k posílení a dalšímu zahuštění porostů, ale také k novému nástupu padlí travního, hnědé skvrnitosti a v jihozápadních Čechách i rynchosporiové skvrnitosti. Díky chladnějšímu průběhu května však nedokázaly listové choroby v ozimém ječmeni vystoupit na nejvyšší listová patra a způsobit tak ztrátu nejcennější listové plochy pro tvorbu výnosu.

Naopak patogeny způsobující klasové choroby měly letos na začátku kvetení ozimého ječmene dobré podmínky pro vstup do klasů. Klasová fuzária většinou nedokázala výrazně snížit výnos, ale jednoznačně zhoršila kvalitu sklizeného zrna.

Obr. 4: Nespecifické skvrny na listech ječmene
Obr. 4: Nespecifické skvrny na listech ječmene

Škůdci obilnin

Škůdci obilnin v roce 2019 byli v celkově nižším výskytu než v předchozím velmi teplém a suchém jaru. Z důvodu již několikrát zmiňovaného chladného a vlhkého průběhu května nebyly monitorovány škody na ozimém ječmenu a rané pšenici, které byly ve vyšších vývojových fázích v době kulminace kohoutků a mšic. Naopak pozdní pšenice, a hlavně jarní ječmen a oves, které měly mladé praporcové listy začátkem až v polovině června, byly silněji napadeny larvami kohoutků a při absenci insekticidního ošetření mohly být významněji poškozeny.

Výhled ozimých obilnin pro rok 2020

Začátek podzimu (do doby psaní tohoto článku) byl nestabilní, celkově sušší a mírně teplejší. Často se střídaly suché a teplé dny s chladnějšími a vlhčími. Ozimé obilniny, zvláště ozimá pšenice, byly zasety později, než je obvyklé. Hlavním problémem nebylo počasí, ale technické problémy a pozdní dodávky osiv. Příprava osiv byla v letošním podzimu obtížná z důvodu nízké hmotnosti tisíce zrn a vyššího procenta zadinovitých zrn. Přesto vzcházení porostů ozimého ječmene a časněji seté ozimé pšenice bylo dobré, plochy byly zapojené a vyrovnané. Na přelomu září a v polovině října byly zjišťovány silnější nálety přenašečů viróz - křísů a mšic. Tyto časné porosty mohou být napadeny virovými chorobami.

Jarní obilniny

Brzký nástup jara umožnil také včasné zasetí jarního ječmene. Na pozorovacích stanovištích bylo přes 90 % porostů zaseto do konce března. Ačkoliv byl následný vegetační vývoj rozdílný, celková kondice a zdravotní stav byly velmi dobré.

Listové choroby byly zaznamenány v jarním ječmeni v druhé polovině dubna. Nejprve se jednalo o slabý výskyt hnědé skvrnitosti, ke kterému se v průběhu května připojilo v citlivých odrůdách padlí travní. Zatímco napadení hnědou skvrnitostí bylo četnější (na 4/5 ploch), ale slabší intenzity (většinou do 1 % napadení listové plochy), napadení padlím travním bylo monitorováno na cca 1/3 ploch v intenzitě mezi 5 až 10 % poškození listové plochy. Ani v jarním ječmeni nevystoupaly na většině ploch listové choroby na nejvyšší patra a nezpůsobily tak závažné hospodářské škody.

Vyšší ztráty na výnosech způsobilo sucho a vysoké teploty v měsíci červnu a červenci.

Mák

V letošním roce byla tato plodina pěstována na vyšší výměře než v loňském roce (podle ČSÚ o 34,5 % více než v loňském roce), a hlavně s větším úspěchem, protože nebyla tak sužována suchem. Předpokládaná sklizeň je o 13,5 % vyšší než průměr sklizní za posledních 10 let.

Četnějšími květnovými srážkami byli redukováni kořenoví krytonosci a další škůdci. Většinou stačil jeden insekticidní zásah cílený proti mšici makové.

Naopak choroby na jaře 2019 byly četnější. Nejčastěji, a to až ve 2/3 sledovaných porostů, byl monitorován výskyt plísně máku (obr. 5) a slaběji i helmintosporiové skvrnitosti. Protože byly máky husté, udržely se choroby v porostech ještě i v červnu.

Koncem června a v červenci ale docházelo k poškození listové plochy vysokými teplotami a suchem a na výnos tak měl vliv více tento fakt, než napadení chorobami.

Obr. 5: Plíseň máku na listech
Obr. 5: Plíseň máku na listech

Závěr

Snížení výnosu u řepky, pozdnějších ozimých obilnin, jarních obilnin i máku (ostatní plodiny nebyly v tomto článku komentovány) bylo způsobeno suchem. Ale můžeme vyjmenovat některé zásahy v ochraně rostlin, které přispěly k vyšším výnosům, pokud bylo sucho pouze mírné.

Patřilo k nim jednoznačně ošetření proti stonkovým krytonoscům a zásah proti hlízence obecné v řepce.

U obilnin není odpověď tak jednoznačná, ale u ozimého ječmene a rané ozimé pšenice to byla aplikace proti chorobám pat stébel, která spolu s počasím pomohla zbrzdit i případné vyšší výskyty listových chorob v hustých porostech a dále to byla dobrá morforegulace bránící polehnutí.

U všech plodin pak mělo význam podpořit tvorbu kořenového systému, dobře vyživit porosty a použít stimulátory, které zvyšují odolnost proti stresu a mírnému suchu. Sucho a teplo bude patřit k našim životům a bude se nás dotýkat všech, nejen zemědělců. Bude vhodné tento fakt přijmout a naučit se dělat takové kroky, které by jeho negativní dopad zmenšily. Kromě velkých projektů zadržování vody v krajině k nim patří i běžné každodenní „drobnosti“, jako je dodržování základní agrotechniky, volba vhodných odrůd, dodávání organických látek do půdy, šetrné zpracování půdy, vápnění a v neposlední řadě správné technologické termíny jak u setí, tak i u ochranných zásahů.

K tomu, aby zásahy v ochraně rostlin byli cílené, odůvodněné a prováděné ve správný čas, se budeme snažit naším monitoringem i v roce 2020.

Související články

Průběh pěstitelského ročníku obilnin 2018/19 na území Moravy a Slezska

25. 02. 2020 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 34x

Rok 2019 ve znamení ochranářských kauz

20. 02. 2020 Ing. Michal Vokřál, CSc.; Česká asociace ochrany rostlin Ochrana obecně Zobrazeno 33x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - únor a březen 2020

19. 02. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 468x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - únor a březen 2020

18. 02. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 440x

Klimatické podmínky a průběh vegetačního roku 2018/19 na střední Moravě

13. 02. 2020 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 215x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail