Prezentace výzkumu na české a slovenské konferenci o ochraně rostlin

03. 10. 2022 Ing. Vít Langmaier; Agromanuál Ochrana obecně Zobrazeno 1151x

S rozmanitými výsledky rostlinolékařského výzkumu se zájemci mohli seznámit na 22. ročníku České a slovenské konference o ochraně rostlin (dále ČSKOR), který se konal v prostorách Mendelovy univerzity v Brně. Prezentace probíhaly v rámci dvou dnů (8.–9. září) a byly rozděleny do 4 odborných sekcí, a to virologie a bakteriologie, mykologie, živočišní škůdci a herbologie.

Hlavním pořádajícím 22. ročníku ČSKOR byl Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity v Brně včele s Doc. Ing. Mgr. Evou Hrudovou, Ph.D., která přivítala její veškeré účastníky. Vděčnost nad uskutečněním letošního ročníku konference, která se vrátila po 4letém přerušení převážně z důvodu covidu (v roce 2020 se měla konat v Nitře), vyjádřil RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., předseda předsednictva České akademie zemědělských věd (ČAZV). Svůj prostor využil k tomu, aby vyzval přítomné k zapojení se do veřejné konzultace k novému nařízení Evropské komise (do 19. září) ohledně používání přípravků na ochranu rostlin, která by mohla přispět k úpravě některých příliš ambiciózních cílů.

Vzpomínka na významné osobnosti československé fytopatologie a ochrany rostlin

U příležitosti 22. ročníku ČSKOR se fytopatolog Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. věnoval vzpomínce na významné osobnosti československé fytopatologie a ochrany rostlin, které nás v posledních několika letech opustily. Minutou ticha byla uctěna památka zesnulých Prof. Václava Kůdely (dlouholetý člen Odboru rostlinolékařství ČAZV), Prof. Vladimíra Táborského (první předseda České fytopatologické společnosti), Prof. Karla Veverky (mnohaleté působení na VÚRV a MENDELU), Doc. Jaroslava Benady a Doc. Jana Špačka (oba jsou výrazně spjati se 4dílnou Zemědělskou fytopatologií).

Prezentaci na téma hraboš polní - stále platné riziko v ochraně rostlin zprostředkoval Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.

Z výsledků rostlinolékařského výzkumu

Pro výzkumníky, studenty v oblasti rostlinolékařství a biologie, poradce v zemědělství, ale i samotnou zemědělskou veřejnost bylo v rámci dvou dnů připraveno přes 30 prezentací ve 4 odborných sekcích, které měly za cíl v krátkosti přiblížit daný výzkum a výsledky z něj získané. Přinášíme výběr z nich.

Jednání probíhající v sekci virologie a bakteriologie se těšily velkému zájmu. Výzkum zabývající se výskytem kmenů viru mozaiky vodního melounu v ČR, který představuje nebezpečí pro pěstitele tykvovité zeleniny (kromě listů poškozuje i plody), přiblížil Ing. Petr Komínek, Ph.D. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby působí jako vedoucí výzkumného týmu na Odboru ochrany plodin a zdraví rostlin, jehož činnost souvisí s analýzou genomů rostlinných virů, vývojem metod spolehlivé a přesné diagnostiky virů nebo fytoplazem apod. Naopak výskytu žloutenkových virů na cukrové řepě se věnoval Prof. Ing. Pavel Ryšánek, CSc. z České zemědělské univerzity v Praze - výzkum se skládal z detekce jednotlivých virů (v roce 2021 první nález viru chlorózy řepy v ČR), které se na žloutenkách podílejí, zároveň probíhalo testování přezimujících plevelů, jakožto potenciálních zdrojů infekce. Jeho jméno je dále spjato s certifikovanou metodikou z minulého roku, která se zabývá identifikací specifických genů rezistence k Leptosphaeria maculans (drobnička skvrnitá) v odrůdách řepky a šlechtitelských materiálech. O biologické kontrole bakterií rodu Xanthomonas u rajčat pomocí lytických bakteriofágů, tedy alternativní možností ochrany rostlin v podobě přirozených predátorů bakterií, hovořila Ing. Sára Brázdová z Biologického centra AV ČR.

Neméně významnou oblastí v rostlinolékařství je mykologie, v jejíž sekci nejprve vystoupila RNDr. Božena Sedláková, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci - její výzkum spočíval především v testování účinnosti 11 esenciálních olejů (např. Mentha spicata nebo Foeniculum vulgare) na plísni a padlí dýňovitých, k čemuž byla využita metoda listových disků (listy připraveny z náchylné odrůdy okurky seté Perzeus F11). Výskytem popelavé hniloby slunečnice v podmínkách Slovenska (2004–2017) se zabýval Doc. Ing. Peter Bokor, PhD. ze Slovenskej poľnohospodárskej univerzity v Nitre. Roky s teplým létem přispěly k vyššímu průměrnému počtu rostlin se symptomy hniloby, zároveň její vyšší intenzita výskytu byla potvrzena na lehčích půdách. K nejvíce zasaženým patřily některé oblasti v Nitranském a Trnavském kraji. Článek s podrobnými výsledky je dostupný na našich webových stránkách (Popolavá hniloba slnečnice ročnej na Slovensku).

Rozmanitý výběr prezentací nabízel sektor živočišní škůdci. Tradiční přístup populační dynamiky parazitoidů dle Mgr. Aleny Samkové, Ph.D. z ČZU v Praze opomíjí jeden důležitý faktor, kterým je rozdílná velikost těla. Proto představila nový mezigenerační přístup, který tento faktor zahrnuje, díky čemuž lze odhalit možné změny v plodnosti v F2 generaci způsobené nepozorovatelnými změnami v F1 generaci. Škodlivými druhy vrtulí se ve své části zabýval Ing. Kamil Holý Ph.D., vedoucí týmu ve VÚRV zabývajícím se integrovanou ochranou zemědělských plodin proti škůdcům. Předpokládá, že s ohledem na velkou odolnost puparií a nedostatečnou kontrolu importovaného zboží a obalů je zavlečení dalších nepůvodních druhů (např. po vrtuli ořechové - klíč k určování poškození vlašských ořechů, rakytníkové a višňové) v blízké budoucnosti více než pravděpodobné. S aktuálními poznatky z ekologie hraboše polního a jeho vlivu na rostlinnou produkci se podělil Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně. Aby se neopakovala situace s jeho přemožením v letech 2019 a 2020, bude nutné věnovat hlubší pozornost preventivním opatřením, jako je redukce bezorebných a půdopokryvných technologií, omezení pěstování monokultur na velkých plochách či soustavný monitoring stavu populace tohoto hlodavce.

Nažloutlé larvy obávaného škůdce v podobě vrtule ořechové (foto: K. Holý)

Nepostradatelným sektorem rostlinolékařství je herbologie. O přínosech a rizicích vegetace solárních parků, které jsou v současné době vnímány jako jeden z nástrojů pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, hovořil Ing. Jan Winkler, Ph.D. z MENDELU v Brně. Vegetace v solárních parcích má výrazný potenciál plnit ekosystémové služby, nicméně provedené studie naznačují, že především v případě stacionárních fotovoltaických panelů jsou vytvářeny podmínky pro takové druhy, které zvyšují nebezpečí vzniku a šíření požárů. Proto je nutné, aby byla vegetace pravidelně sečena a leckdy probíhala i chemická opatření. Přínosy a rizika byly rozebírány i v příspěvku od Doc. Ing. Miroslava Jursíka, Ph.D. z ČZU v Praze, tentokrát však ve spojitosti s technologiemi využívající odrůdy tolerantní k herbicidům. Základní přínos těchto tzv. HT technologií spočívá ve vysoké selektivitě používaných herbicidů k plodině (zjednodušení chemické ochrany, efektivní především na pozemcích využívající minimalizační technologie zpracování půdy). Nicméně hlavní riziko souvisí o možném přenosu genu rezistence na jiné rostlinné druhy, proto by se zemědělci měli vyvarovat dlouhodobému používání jednoho totožného herbicidu.

Kompletní sborník separátů z konference je ke stažení na: https://cskor.mendelu.cz/sbornik.