Škodliví činitelé sóji v roce 2021 se zřetelem na plevele

10. 07. 2022 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 1357x

V důsledku silně vlhkého podzimu a brzkého jara, ale také špatného stavu některých ozimů vzhledem ke kalamitnímu výskytu hraboše polního (Microtus arvalis), se významně zvýšila osevní plocha sóji (graf 1).

Výskyt biotických a abiotických činitelů

V důsledku silně vlhkého podzimu a brzkého jara, ale také špatného stavu některých ozimů vzhledem ke kalamitnímu výskytu hraboše polního (Microtus arvalis), se významně zvýšila osevní plocha sóji (graf 1).

V průběhu vegetace větší množství srážek a celkově vlhčí klima sice pomohlo dobrému růstu, a tím i výnosu řady plodin včetně sóji, ale současně podporovalo rozvoj houbových chorob. V případě sóji však nebyl výskyt houbových chorob příliš silný. Místy jsme zaznamenávali slabší výskyt peronospory (Peronospora manshurica) a hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum) viz obr. 1, 2.

Výskyt babočky bodlákové (Vanessa cardui) byl jen velmi ojedinělý. Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) se v roce 2021 vyskytovala ve větší míře na Slovensku (zejména na Východoslovenské nížině), mírný výskyt jsme zaznamenali i na Moravě. V Čechách se sviluška objevovala jen velmi ojediněle. V loňském roce jsme opět pozorovali slabší výskyt listopase čárkovaného (Sitona lineatus), který způsoboval většinou jen typické poškození listů okrajovým žírem (bez vedlejších závažnějších škod - tj. vyvíjejících se mladých lusků).

Obdobně jako v roce 2020 se i v roce 2021 vyskytovala řada abiotikóz. Počáteční růst sóji byl značně zpomalen, což negativně ovlivňuje polní vzcházivost a napomáhá konkurenci plevelů. V důsledku silně podnormálního dubna a května jsme se na některých porostech sóji setkávali s chladovou žloutenkou.

Lokálně se vyskytly přívalové deště s vichřicí a kroupami. Obdobně jako v předchozím roce 2020 se vyskytovaly často abiotikózy spojené s nadbytkem vody v půdě a vytěsněním půdního vzduchu. Nadbytek vody v půdě způsobuje zánik plynné fáze půdy, a tím nedostatek kyslíku pro kořenové dýchání. Naopak dochází k akumulaci CO₂ uvolňujícího se rozkladem půdní organické hmoty. V půdě probíhají anaerobní a redukční procesy a produkty těchto přeměn po dosažení koncentračního prahu se stávají pro rostliny toxické.

Dlouhodobější zaplavení vyvolává rovněž disociaci (rozplavení) půdy, ničení její struktury, a tím její zvýšenou uléhavost. Rostliny v těchto podmínkách omezují především dýchání kořenů, tím je narušen příjem vody, živin a transpirace. Snižuje se transport vody i živin do nadzemních částí. Průduchy se zavírají (nedostatek turgoru), mohou se objevit symptomy deficitu řady živin. Tyto skutečnosti mají negativní vliv na tvorbu výnosu.

Na lokalitě Sloveč a Skalička jsme se s těmito jevy hojně setkávali, v podstatě se jednalo o obdobný scénář jako v roce 2020. Na provozních plochách byly patrné značné rozdíly mezi jednotlivými částmi pozemku. Na výnosových mapách sklizeného porostu byla podle Ing. Václava Vozáka (Skalagro a.s.) patrná značná nevyrovnanost sklizených pozemků, kde na silně utužených a vymáčených částech pozemku nebylo dosahováno výnosu ani 1,0 t/ha. Oproti tomu na lepších částech pozemku výnos dosahoval i 3,5 t/ha. Obdobně jako v předchozím roce 2020 se anaerobní prostředí na této lokalitě projevovalo atypickou tvorbou hlízek na povrchových kořenech, přímo na povrchu půdy viz obr. 3.

Graf 1: Vývoj osevních ploch sóji v ČR

Obr. 1: Hlízenka na stonku

Obr. 2. Peronospora na listech

Obr. 3. Tvorba hlízek při silném utužení půdy (Skalička 19. 8. 2021)

Ochrana sóji proti plevelům

V případě konvenčního způsobu pěstování sóji je základním pesticidním ošetřením v našich agroekologických podmínkách herbicidní ochrana. Výběr herbicidů závisí na plevelném spektru daného stanoviště a riziku možné fytotoxicity použitých přípravků na rostliny sóji. Je třeba uvést, že značná část vhodných a účinných přípravků a jejich kombinací není v ČR do sóji zatím registrována, a to jak z důvodu jejich složitých a drahých registrací, tak i vzhledem k její stále poměrně malé výměře. Z výše uvedených důvodů v pokusech testujeme nejen herbicidy registrované, ale i ty, které by bylo možné a vhodné zaregistrovat.

Základní ošetření proti plevelům u konvenčně i integrovaně pěstované sóji v ČR spočívá v aplikaci preemergentních herbicidů, přičemž postemergentní ošetření má spíše opravný charakter.

Do pokusů jsme zařadili následující herbicidy: Plateen 41,5 WG, Successor 600, Sumimax, Gardoprim plus Gold 500 SC, Arcade 880 EC, Defi Evo, Quantum, Command 36 CS, Proman, Roxy 800, Campus, Refine 50 SX, Corum, Pulsar 40, Kabuki a graminicid Zetrola.

V rámci našich pokusů v programu „Sója 2021“, které proběhly na třech agroekologicky odlišných lokalitách (Skalička, Straškov a Sloveč), jsme založili pesticidní pokusy na velmi rané odrůdě sóji Antonia. Přehled jednotlivých variant uvádíme v tabulce 1.

Pokusné parcely jsme bonitovali ve dvou termínech, a to ve fázi 3. trojlístku (tab. 1) a ve fázi konce nalévání lusků (tab. 1).

Pozitivní vliv na účinnost herbicidů prokázaly i adjuvanty. Příkladem toho je skutečnost, že přípravek Refine 50 SX nelze bez smáčedla Trend 90 téměř použít (upozorňujeme, že bez použití smáčedla není dosaženo uspokojivého plevelohubného účinku), obdobné platí i v případě herbicidu Corum a smáčedla Dash. V případě preemergentních herbicidů velmi dobře působí adjuvant na bázi parafínového oleje Backrow, který nejen pozitivně ovlivňuje účinnost herbicidů na plevele, ale současně snižuje případnou toxicitu těchto přípravků k rostlinám sóji. Posilující vliv na účinnost herbicidu Corum jsme pozorovali i po aplikaci stimulační látky Stimulus, která byla takto použita na požadavek zastupující firmy. Na základě našich víceletých zkušeností s aplikací řady stimulačních látek v tank-mixu s herbicidy upozorňujeme na možné nežádoucí účinky, které se projevují zvýšením fytotoxicity k rostlinám sóji.

Preemeregentní aplikace

O účinnosti použitých preemergentních herbicidů rozhodovalo mimo jiné množství srážek po jejich aplikaci. Přestože byl měsíc květen z celorepublikového pohledu srážkově nadnormální (98 mm - 142 % N), na některých lokalitách mohly mít negativní vliv na účinnost herbicidů silně podnormální teploty. Jinými slovy, vlhké počasí posilovalo účinnost herbicidů, avšak chladné počasí prověřilo jejich perzistenci.

Na některých lokalitách se poměrně často vyskytovaly fytotoxické projevy některých preemergentních herbicidů. Opačný jev, nedostatečný herbicidní efekt, jsme pozorovali u slabých či nekomplexních herbicidních kombinací, kdy pěstitelé spoléhali na následnou postemergentní aplikaci, kterou však neprovedli ve vhodném termínu.

Na většině pokusných ploch byla v roce 2021 fytotoxicita preemergentních herbicidů a jejich kombinací běžná, tzn. nižší. Obdobně jako v předchozích letech růst sóji nejvíce retardovalo silné zaplevelení, což bylo patrné zejména na kontrolní - herbicidně neošetřené variantě.

Postemergentní aplikace

U postemergentních aplikací zaznamenanou silnější retardaci sóji ve značné míře způsobovalo větší zaplevelení. Toxičtější efekt jsme zaznamenali u kontaktního herbicidu Kabuki, který se u řady plodin čím dál častěji využívá jako desikant (v důsledku restrikce diquatu a dalších desikačních látek).

Jako herbicidně nedostatečná (velmi slabá) se jevila dělená dávka přípravku Pulsar 40, přičemž na provozních plochách bylo v plné dávce dosahováno mnohem vyšší účinnosti.

Nejlepšího herbicidního efektu v případě postemergentů dosahovala aplikace přípravku Corum, či ještě lépe Corum + Stimulus. Poměrně dobrým účinkem se projevil i přípravek Refine 50 SX, který však v komplexní kombinaci s Quantumem a Commanden 36 CS nelze samostatně zhodnotit. Účinek graminicidu Zetrola se nejlépe projevil na lokalitě Skalička, kde výborně redukoval hojně se vyskytující ježatku kuří nohu.

Souhrn

Z důvodu odlišných agroekologických podmínek a rozdílného spektra plevelů je obtížné vyhodnotit nejefektivněji působící herbicid, příp. herbicidní kombinaci, neboť všechny herbicidy vykázaly pozitivní plevelohubný efekt. Nejlepší účinností se v roce 2021 vyznačovaly např.: Arcade 880 EC, Successor 600 + Sumimax, Plateen 41,5 WG, ale i poměrně razantní (fytotoxický) herbicid Gardoprim plus Gold 500 SC. Výborně působila i komplexní varianta ochrany Quantum + Command 36 CS + Refine 50 SX. Dobře, avšak značně nevyrovnaně (v závislosti na lokalitě) se projevovaly kombinace Proman + Successor 600, Proman + Roxy a Defi Evo.

Novinkou pokusů v roce 2021 byl přípravek Proman s účinnou látkou metobromuron, který by měl být v blízké budoucnosti registrován i do sóji. Je však třeba objektivně říci, že jeho účinnost nepřevyšuje ostatní ověřované přípravky. Na druhou stranu je třeba velmi ocenit každou nově registrovanou účinnou látku, neboť je v posledních letech více účinných látek (potažmo přípravků) zakazováno než registrováno.

Výběr konkrétního herbicidu se vždy odvíjí od plevelného spektra a agroekologických podmínek dané lokality a v neposlední řadě i od rizika možné fytotoxicity k rostlinám sóji. V řadě případů o použití herbicidu či herbicidní kombinace rozhoduje i cena ošetření (tab. 1 - upozorňujeme, že se jedná o ceníkové ceny nezahrnující rozdílné slevy distributorů).

Tab. 1: Herbicidní pokusy v sóji v roce 2021

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru, a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému, MUDr. Ing. Martinu Boudovi a dalším.