Chemap Agro s.r.o.

Význam ozimých jednoděložných plevelů na orné půdě

20. 09. 2019 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 432x

Obecně vzato hlavním cílem integrovaných systémů regulace plevelů na orné půdě je postupně snižovat zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám při zachování diversity plevelných druhů v agroekosystému. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů. Jednotlivá opatření proto musí být soustavná a promyšlená, s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních orgánů v půdě.

Agronutrition

Mezi nejvýznamnější a nejrozšířenější plodiny z hlediska tržní produkce zemědělců patří ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka, které jsou sety na podzim. Proto je nutné spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů.

Vzhledem k současné skladbě pěstovaných plodin, kdy převládají ozimé plodiny, neustále stoupá trend expanze ozimých plevelných druhů. V současné době se významně vyskytuje na polích celá řada ozimých dvouděložných i jednoděložných plevelů. Jedná se o plevelné druhy, které se na polích v minulosti vyskytovaly poměrně hojně, ale vlivem systematického používání herbicidů v 70. a 80. letech minulého století se jejich výskyt podstatně snížil. Některé plevelné druhy jako chrpa polní, máky, kokoška pastuší tobolka a penízek rolní, se vyskytovaly v podprahových množstvích na polích a v některých oblastech téměř z polí zmizely. V posledních deseti letech jsou však zaznamenány trendy šíření především jednoděložných ozimých trávovitých plevelů: chundelka metlice, psárka polní, sveřep jalový, sveřep měkký a v poslední době též mrvka myší ocásek. Tyto uvedené druhy využívají vhodných podmínek, které umožňují jejich poměrně rychlou reprodukci. Příčin je celá řada, především se jedná systémy pěstování plodin, kdy lze definovat několik základních faktorů, které ovlivňují účinnost integrovaných systémů regulace.

Faktory integrovaných systémů regulace

Skladba pěstovaných plodin - Většina pěstovaných plodin je ozimého charakteru. Mezi nejpěstovanější plodiny patří především ozimá pšenice, ozimý ječmen, žito, tritikale a ozimá řepka. Většina uvedených ozimých plevelů dozrává před sklizní plodiny (chundelka metlice, psárka polní, sveřep jalový, sveřep měkký, mrvka myší ocásek, ale i celá řada dvouděložných plevelů, jako kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, rozrazil perský, hluchavka nachová, hluchavka objímavá) nebo v době sklizně (chundelka metlice, svízel přítula, heřmánkovec přímořský nevonný, heřmánek vonný, chrpa polní, mák vlčí, mák pochybný, rmen rolní, bolehlav plamatý, úhorník mnohodílný, violka rolní, locika kompasová). To má za následek buď vysemenění plevelů přímo na pole, nebo rozptýlení semen při sklizni po poli. Značná část semen plevelů však zůstává ve sklizené produkci, zvyšuje náklady na čištění a hrozí nebezpečí dalšího šíření nedostatečně vyčištěným osivem.

Zpracování půdy - Zpracování půdy patří mezi jedno z nejvýznamnějších agrotechnických opatření. Důležité je zabránit odparu vody z půdy, zaklopit posklizňové zbytky, provzdušnit profil ornice a připravit pozemek pro setí plodin. Z těchto důvodů je nutné věnovat zvýšenou pozornost, aby podmítka, orba i setí byly provedeny s vysokou pečlivostí. Proto je nutné věnovat pozornost kvalitě podmítky a následnému zpracování půdy. Z pohledu regulace plevelů je hlavním cílem těchto opatření zapravení semen plevelů pod povrch půdy a vzcházející plevele následným zpracováním půdy zničit. Vzhledem k postupnému ústupu od hlubokého zpracování půdy a příklonu k technologiím minimálního zpracování půdy, stoupají nároky na použití herbicidních přípravků, a tím rostou i náklady na použití herbicidů. Právě ústup hlubokého zpracování půdy má vysoký podíl na růstu celkového zaplevelení a šíření plevelů.

Střídání plodin - Střídání ozimů a jařin, obilnin, luskovin a okopanin má kromě celé řady pozitivních vlivů i významné regulační působení na reprodukci plevelů. Opakovaným setím ozimých plodin po sobě vytvoříme optimální podmínky pro rozšíření ozimých plevelů. Reprodukční potenciál těchto plevelů je vysoký. Jedná se o současný problém, kdy klasické střídání plodin není možné dodržet. Plevelné druhy této situace dokonale využily a v současné době jsme svědky jejich vysokého výskytu.

Setí - Zasetí porostů ovlivňuje kvalitu porostu pěstované plodiny. Pečlivě zaseté porosty mají poměrně dobrou konkurenční schopnost vůči plevelům. Naopak mezerovité porosty vytvářejí optimální podmínky pro vzcházení a růst plevelů. Mezery jsou velmi rychle obsazeny plevelnými rostlinami. V mezerovitých porostech nepřinášejí spolehlivý účinek ani vysoce účinné herbicidy.

Výživa rostlin - Výživa rostlin má velký vliv na plevelná společenstva. Negativně působí absence statkových hnojiv, což se projeví především na obsahu organické hmoty v půdě, struktuře půdy a především na její mikrobiální aktivitě. To má za následek sníženou schopnost mikroorganizmů rozkládat generativní diaspory plevelů. Plevelné rostliny reagují na hnojení zvýšeným růstem, v řadě případů i rychleji než rostliny kulturní a v takových podmínkách jim velmi silně konkurují. Vliv vysoké zásobenosti půd základními živinami (P, K, Mg aj.) a vysokých dávek dusíku byl patrný v 70. a 80. letech, kdy byly každoročně aplikovány poměrně vysoké dávky čistých živin na ornou půdu. V 90. letech intenzita hnojení výrazně poklesla. Proto je možné pozorovat na nehnojených pozemcích pokles výnosů kulturních rostlin, ale také snížení produkce hmoty plevelů a počtu semen jednoletých plevelů i objemu vegetativních rozmnožovacích orgánů vytrvalých plevelů. Reprodukční schopnost plevelů se snižuje. To ovšem neznamená, že sníženým hnojením omezíme výskyt plevelů. Na celkovou zaplevelenost to nemá výrazný vliv vzhledem k obrovské zásobenosti půdy semeny plevelů.

Ochrana rostlin - Porosty oslabené chorobami a škůdci mají nízkou konkurenční schopnost vůči plevelným rostlinám. Především krátce po vzejití je důležité, aby plodina zakryla povrch půdy. Proto je důležité věnovat náležitou péči ochraně proti chorobám a škůdcům již používáním mořeného osiva, což v posledních letech je problém. Problémy bývají především u porostů ozimé řepky, kdy mezerovité porosty po náletů škůdců nebo poškození slimáčky není možné ochránit proti zaplevelení. Také poškození obilnin listovými chorobami na jaře a v časném létě umožní vývoj pozdního zaplevelení.

Používání herbicidů - Hlavní součástí systému regulace plevelů je v současné době používání herbicidů. Používání herbicidů je nutné posuzovat především z pohledu racionálních aplikací účinných herbicidů v optimálním termínu v době nejvyššího účinku na plevele, ale respektovat i širší pohled agroekologický a ekotoxikologický z pohledu ochrany životního prostředí a zdraví člověka i zvířat. Vzhledem k rostoucím požadavkům na nově povolované herbicidní přípravky se musí klást stále větší důraz na využití dalších regulačních opatření. Pro dosažení úspěchu při použití herbicidů je nutné splnit několik základních podmínek.

Sklizeň plodin - Bohužel při sklizni obilnin a řepky se většina semen plevelů dostává zpět na povrch půdy. Navíc jsou semena plevelů sklízecími mlátičkami rovnoměrně rozšiřována, a tím se významně technologie sklizně podílejí na šíření plevelů. Tomuto riziku by bylo možné předejít předsklizňovými aplikacemi herbicidů typu glyfosát. Ústupem od používání herbicidu glyfosát budou pravděpodobně vznikat problémy.

Aplikace herbicidů

Používání herbicidů je pouze součástí integrovaných systémů regulace plevelů, i když je zemědělci velmi často považováno za zásadní opatření. Aby byl efekt aplikací spolehlivý, musíme respektovat celou řadu faktorů, které ovlivňují celkový výsledek jejich úspěšného použití. Spektrum herbicidních přípravků na trhu je velmi široký. Při slabším zaplevelení je možné používat s úspěchem i herbicidy relativně levné. S rostoucím výskytem nebezpečných konkurenčně silných plevelů je nutné použít cenově náročnějších herbicidů. Důležité je aplikovat v systémech regulace plevelů antirezistentní strategii. To znamená minimalizovat rizika šíření rezistentních populací plevelů vůči herbicidům. Kromě využití vlivu střídání plodin, agrotechnických opatření je důležité střídat používání herbicidů s různým mechanizmem účinku a ještě lépe využívat kombinovaných herbicidních přípravků. Stále ale platí, že bez úspěšných aplikací herbicidů se produkce nevypěstuje.

Z pohledu úspěšnosti aplikací herbicidů je nutné dodržovat následující zásady:

  • Znát druhové spektrum plevelů vyskytujících se na pozemku včetně jejich biologie.
  • Používat herbicidní přípravky či jejich kombinace se spolehlivým účinkem na vyskytující se plevele.
  • Nepoužívat stejné herbicidy opakovaně po sobě. Hrozí nebezpečí selekce tolerantních plevelů, případně vzniku rezistence u plevelů a jejímu rychlému rozšíření po okolí.
  • Při vyšším zaplevelení použít vždy horní hranici povolené dávky herbicidů.
  • Používat přesně seřízený a otestovaný postřikovač s vyškolenou obsluhou.
  • Dodržet dávku vody. Snižování dávky vede vždy k vyššímu riziku selhání aplikace.
  • Herbicidy používat v optimálním termínu aplikace ve vztahu k citlivým fázím plevelů. Aplikace v období velkého sucha jsou rizikové.

Nejvýznamnější ozimé trávovité plevele

Chundelka metlice (Apera spica-venti) je jednoletá, zpravidla ozimá rostlina. Volně trsnatá, světle zelená tráva, jejíž četná stébla jsou přímá, hladká, pevná, chudě listnatá, dlouhá 30–100 cm. Na podzim lépe vzchází na půdách písčitých a skeletových, kde lépe při nižších nočních teplotách kondenzuje rosa. Již tato vláha postačí k masovému vzcházení. Dříve naprostá většina rostlin vzcházela na podzim a na jaře v ozimých plodinách, ale v posledních několika letech vzchází i v jarních plodinách. Klíčí velmi dobře z povrchu a z hloubky půdy do 1 cm. Na orné půdě si udržuje klíčivost jen do 2 let, na půdách ulehlých a zamokřených déle. Rozšiřuje se do okolí mateřské rostliny, větrem na velké vzdálenosti, vodou, osivem apod.

V České republice je hojná, vystupuje od nížin až do hor, roste na půdách vlhkých, vysychavých, písčitých, štěrkovitých a živinami bohatých. Konkurenčně je velmi silná, při vyšším výskytu dokáže potlačit pěstovanou plodinu. Zapleveluje především ozimy (pšenici, žito, ječmen, řepku) a v poslední době i jařiny a okopaniny. Před sklizní obilí se část semen vysemení na půdu a zbytek při sklizni plodiny. Většinou se nedostává do sklízeného produktu, protože její obilky vypadají před sklizní nebo jsou při sklizni obilnin rozptýleny po poli.

V současné době existuje široké spektrum herbicidů účinných vůči chundelce metlici. Pro dosažení dobrého efektu je důležitá jejich aplikace v citlivé růstové fázi. Problémem je rychlý nárůst rezistentních populací chundelky, zejména vůči ALS herbicidům.

Chundelka metlice
Chundelka metlice

Kvetoucí chundelka metlice
Kvetoucí chundelka metlice

Obilky chundelky metlice
Obilky chundelky metlice

Psárka polní (Alopecurus myosuroides) je jednoletá ozimá rostlina. V posledních letech se velmi často vyskytuje i v jarních plodinách, kde je schopna vykvést a i vytvořit semena - obilky. Trsnatá tráva, stébla jsou přímá, 20–40 (60) cm vysoká, zřídka poléhavá, drsná, jazýček 2 mm dlouhý, tupý, čepele ploché, 3–5 (8) mm široké, na líci drsné. Květenstvím je lichoklas 5–8 (12) cm dlouhý, úzce válcovitý, někdy na bázi rozvětvený, větévky s 1–2 klásky bledě zelené barvy. Plevy jsou do poloviny srostlé, bělavé, plucha s 8 mm dlouhou osinou. Kvete od května do července. Rozmnožuje se obilkami. Obilky jsou pluchaté, osinaté, poměrně velké: 5–6 mm dlouhé a 1,2–1,9 mm široké. Obilky mají dobrou klíčivost. Obilky se snadno uvolňují z řídkých lichoklasů ještě před sklizní plodiny na poli a zůstávají v půdní zásobě. Na další lokality se mohou dostat s osivem trav a jiných plodin. Vzcházejí z hloubek do 3–4 cm. V půdě vydrží obilky i několik let.

Na naše území byla pravděpodobně zavlečena ze Středomoří po železniční trati. Její výskyt je u nás zatím lokální (okolí Prahy, Mělníka, Českých Budějovic, České Lípy), v posledních letech se postupně šíří v okolí Hradce Králové. Snáší půdy chudé na živiny. Vyskytuje se podél cest a železnic. Na orné půdě se může významně konkurenčně prosadit v ozimých obilninách, ozimé řepce a mezerovitých porostech jarních obilnin. Rostliny psárky polní vytvářejí konkurenčně silné rostliny. Původně byla psárka problémem pouze v místech s lokálním výskytem. Dnes ale expanduje na další lokality. Její význam stoupá též vlivem nevhodného střídání plodin, kdy časté zařazování obilnin podporuje její reprodukci.

V posledních letech byly prokázány na našem území rezistentní populace psárky polní vůči inhibitorům ALS.

Psárka polní
Psárka polní

Vzcházející psárka polní
Vzcházející psárka polní

Obilky psárky polní
Obilky psárky polní

Sveřep jalový (Bromus sterilis) je jednoletá ozimá rostlina. Trsnatá tráva, která vytváří přímá až vystoupavá stébla, 25–60 cm vysoká V minulosti nebyl považován za významný plevel. Postupně jeho význam stoupá. Má rychlý růst, proto je silným konkurentem i v hustě setých plodinách. Je rozšířen v celé Evropě.

Vyskytuje se po celém území našeho státu. Roste na suchých stanovištích, zapleveluje v současnosti všechny ozimé plodiny, sady, vinice i pícniny. Rozmnožuje se obilkami, kterých se na jedné rostlině může vytvořit přes 200. Obilky mají vysokou klíčivost a jsou schopny vzcházet až z 6 cm. K šíření tohoto plevele významně přispívá nedostatečné zpracování půdy a používání technologií minimálního zpracování. Klasická hluboká orba zaplevelení významně snižuje. Vůči většině herbicidů je poměrně tolerantní. Četnost výskytu stále stoupá, nárůst zaplevelenosti tímto plevelným druhem se bude vyvíjet v závislosti na používaných technologiích zpracování půdy.

Sveřep jalový
Sveřep jalový

Obilky sveřepu jalového
Obilky sveřepu jalového

Sveřep měkký (Bromus mollis) je jednoletá ozimá rostlina. Středně vysoká trsnatá tráva. Vytváří vzpřímená stébla, listové pochvy jsou hustě ochlupené. Kvete od května do června. Rozmnožuje se semeny. Obilka je podlouhlá. Po dozrání mají vysokou klíčivost. V minulosti nebyl zařazován mezi významné plevele. V posledních letech jeho význam postupně stoupá. Regulace je stejná jako u sveřepu jalového. Tendence šíření je podobná jako u sveřepu jalového. Četnost jeho výskytu na zemědělské půdě je však menší.

Sveřep měkký
Sveřep měkký

Obilky sveřepu jalového
Obilky sveřepu jalového

Mrvka myší ocásek (Vulpia myuros) je to jednoletá převážně ozimá rostlina, schopná je však vzcházet na jaře, vykvést a vytvořit životaschopné obilky. Rostliny mrvky vytváří trsy, jsou vysoká 30–70 cm, jednotlivé rostliny mohou být i vyšší. Stébla jsou vzpřímená, listy úzké. Pochvy bývají hladké a jazýček nevýrazný zhruba 1 mm dlouhý. Laty jsou převislé velmi často až 30 cm dlouhé. Obilek vytváří velké množství.

Mezi hlavní příčiny expanze mrvky myší ocásek na ornou půdu patří především úzké spektrum pěstovaných plodin, tedy zejména vysoké procento obilnin, potom využívání technologií minimálního zpravování půdy. Právě minimální zpracování půdy, podobně jako u sveřepu jalového a sveřepu měkkého vyhovuje reprodukci těchto rostlin. Obilky zůstávají v povrchových vrstvách půdy a jsou schopny vzcházet ve velkém množství v následujících plodinách. Šíření začíná postupně od okrajů polí a během několika let jsou rostliny mrvky schopné se rozšířit po celém pozemku. Obilky jsou velice malé a lehké, a proto se šíří větrem na velké vzdálenosti. Problémem je též, že při počátečním ojedinělém výskytu velmi snadno unikají pozornosti a při následném rozmnožení bývá již velmi pozdě. Obecně se udává, že mrvka myší ocasek se vyskytuje v ozimých obilninách, a proto je vhodné zařazovat do osevního sledu jarní plodiny. Ovšem mrvka je schopná růst a vyvíjet se i v jarních plodinách.

Masové vzcházení mrvky myší ocásek na podzim
Masové vzcházení mrvky myší ocásek na podzim

Nejvíce mrvka zapleveluje souvratě
Nejvíce mrvka zapleveluje souvratě

Lata mrvky myší ocásek
Lata mrvky myší ocásek

Totální zaplevelení ozimého ječmene mrvkou myší ocásek
Totální zaplevelení ozimého ječmene mrvkou myší ocásek

Lipnice roční (Poa annua) je jednoletá až víceletá rostlina. Volně trsnatá tráva zakořeňující mělce v půdě jemným svazčitým kořenem. Kvete od března do října. Rozmnožuje se semeny - obilkami. Na jedné rostlině dozraje několik set semen (100–800), která jsou klíčivá ihned po uzrání. Klíčí na světle na povrchu půdy, ale i z hloubky do 3 cm. Klíčí během celého roku již brzy z jara až do října, má velmi rychlý vývoj, může vytvořit několik generací za rok. Obilky se vysemeňují do okolí mateřské rostliny, šíří se větrem, vodou.

Patří mezi méně významné plevele na orné půdě, ale je velmi škodlivým plevelem v okrasných trávnících. Velmi dobře snáší odlistění a sešlapávání. Je to velmi variabilní druh. Vytrvalé, obvykle trsnaté typy, které rostou na horských loukách, vlhkých travnatých porostech v horách, mohou vykvést až druhým rokem, zatímco jednoleté formy mohou za určitých podmínek dokončit vývoj do 6 týdnů a vytvořit několik generací za rok. Potlačuje ji střídavý osevní postup, zpracování půdy - předseťová příprava pro jařiny, vláčení ozimů na jaře, kultivace širokořádkových plodin během vegetace, podmítka a orba. K herbicidům je poměrně tolerantní.

Lipnice roční
Lipnice roční

Mladá rostlina lipnice roční
Mladá rostlina lipnice roční

Obilky lipnice roční
Obilky lipnice roční

Prevence šíření rezistentních plevelů a metody jejich regulace

V současné době se rezistentní populace plevelů vyskytují roztroušeně po území našeho státu. Dříve vysoce problematická rezistence vůči triazinovým herbicidům s ohledem na jejich restrikci ustoupila do pozadí pouze zdánlivě. Rezistentní rostliny vůči triazinům mají poněkud odlišné biologické vlastnosti, kterými se liší od citlivých rostlin, a proto v řadě případů komplikují i současné systémy regulace plevelů. Navíc situaci mnohdy komplikuje křížová rezistence.

Základním preventivním pravidlem je pravidelné střídání plodin, dodržování základních zásad správného zpracování půdy a střídání herbicidů s různým mechanizmem účinku. Vhodné je používání kombinovaných herbicidů. Dodržením těchto zásad výrazně snížíme riziko šíření rezistentních plevelů.

V případě zjištění výskytu rezistentních rostlin na polích je nutné provést podrobný průzkum na intenzitu jejich výskytu, stanovení počtu druhů rezistencích vůči herbicidům. Po stanovení rezistence vůči konkrétním herbicidům je nutné přijmout následující opatření:

  • Vyloučit herbicidní přípravky, vůči kterým byla prokázána rezistence.
  • Zabránit opakovanému pěstování plodin po sobě.
  • Používat co nejširší spektrum herbicidů.
  • Pravidelně provádět průzkum na výskyt rezistentních rostlin.

Testování rezistence psárky polní - rezistence vůči chlorsulfuronu
Testování rezistence psárky polní - rezistence vůči chlorsulfuronu

Vzhledem k výskytu rezistentních populací chundelky metlice a psárky polní na našem území je nutné střídat herbicidy s rozdílným mechanizmem účinku a důsledně aplikovat systémy integrované regulace plevelů - zejména uplatnění antirezistentní strategii v souladu s Národním akčním plánem.

all foto©J. Mikulka

Související články

Herbicidní rezistence v Evropě i v ČR nabývá na významu

21. 10. 2019 Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., prof. Ing. Josef Soukup, CSc., Ing. Pavel Hamouz, Ph.D., Ing. Jakub Mikulka, Ing. Jaromír Šuk; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 121x

Invazní plevele (6): Plevelná řepa

14. 10. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 192x

Chrpa modrá

02. 10. 2019 Ing. Jan Štrobach, Ph.D., Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 255x

Invazní plevele (5): Plevelná slunečnice roční

26. 09. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D., Doc Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 318x

Kompostování bioodpadů jako zdroj zaplevelení

25. 09. 2019 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 407x

Další články v kategorii Plevele

detail