Chemap Agro s.r.o.

Zaplevelení jarního ječmene a posklizňové hospodaření

29. 03. 2019 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 307x

Jarní ječmen patří k našim tradičním plodinám a jeho pěstování má u nás dlouholetou tradici. Díky jeho dlouhodobému pěstování se vytvořila skupina plevelů, které jsou pro porosty jarního ječmene typické. Do této skupiny patří oves hluchý, opletka obecná, hořčice rolní, drchnička rolní a další.

Agronutrition

Ovšem výskyt plevelů se v průběhu vegetace jarního ječmene mění a jejich škodlivost je ovlivňována řadou faktorů. Jedním z nejvýznamnějších faktorů je střídání plodin, a také posklizňové hospodaření, zahrnující nakládání se slámou, zpracování půdy a případné využití zeleného hnojení po sklizni předplodiny.

Obilniny včetně jarního ječmene zaujímají u nás v posledních desetiletích více než 60 % orné půdy, ovšem ve specializovaných zemědělských podnicích to může být 70 % i více. Výsledky dlouhodobých pokusů ale i zkušenosti zemědělské praxe ukazují, že vliv předplodin na výnos ječmene je velmi vysoký. Především v horších agroekologických podmínkách není možné nevhodnou předplodinu kompenzovat hnojením, rostlinolékařskými opatřeními nebo odrůdou.

Vliv předplodin

Tradiční předplodinou pro jarní ječmen je cukrovka, která příznivě ovlivňuje výnos i jeho kvalitu. Cukrovka je velmi náročná na vodu a zejména v kukuřičné výrobní oblasti a v sušších letech může prohloubit srážkový deficit, což se projeví nižší výnosovou stabilitou ječmene.

Další možnou předplodinou je kukuřice, která je pro jarní ječmen vhodná. Ovšem je zde nebezpečí přenosu některých patogenů (Fusarium, Gibberella) z posklizňových zbytků kukuřice na porost ječmene. Proto je zde důležité zajistit urychlený rozklad posklizňových zbytků.

Ostatní předplodiny z čeledi bobovitých (víceleté pícniny, luskoviny) negativně ovlivňují sladovnickou kvalitu jarního ječmene.

Jarní ječmen vykazuje vyšší toleranci na obilní předplodiny než ozimá pšenice. V suchých letech jsou výnosy jarního ječmene zpravidla vyšší po obilninách než po širokolistých předplodinách. Obvyklou obilní předplodinou jarního ječmene je ozimá pšenice. Díky této předplodině se vytváří meziporostní období, které můžeme využít pro výsev zeleného hnojení, a tím negativní dopad předplodiny omezit.

Graf 1: Druhové spektrum plevelů v jarním ječmenu podle variant dlouhodobého pokusu
Graf 1: Druhové spektrum plevelů v jarním ječmenu podle variant dlouhodobého pokusu

Graf 2: Celkový počet jedinců plevelů a druhů plevelů podle variant dlouhodobého pokusu
Graf 2: Celkový počet jedinců plevelů a druhů plevelů podle variant dlouhodobého pokusu

Využití slámy

Současné zemědělství v České republice je charakteristické velmi úzkou skladbou plodin. Struktura pěstovaných plodin je dána především podmínkami trhu. Kvůli tomu je střídání pšenice a ječmene stále běžnější. Vyšší zastoupení obilnin zajišťuje také vyšší produkci slámy, kterou je možné zapravovat po sklizni do půdy. Zapravená sláma je významná z pohledu udržení půdní úrodnosti, a také z pohledu vyrovnané organické bilance. Pro vyrovnanou bilanci organické hmoty je potřebný přísun organických látek do půdy. Posklizňové zbytky plodin tvoří až polovinu tohoto přísunu, zbývajících asi 40–50 % celkové potřeby je nutné doplnit statkovými hnojivy. Množství organických látek produkovaných ve stájových hnojivech však v současné době nestačí na pokrytí této potřeby, a tím stoupá význam slámy jako statkového hnojiva.

Role podmítky

Pěstování ječmene po obilních předplodinách, využívání slámy jako hnojiva a případně využití zeleného hnojení ovlivňují také zaplevelení a způsoby regulace plevelů. Po sklizni obilnin je tradiční pracovní operací podmítka. Termín jejího provedení je výstižně charakterizován úslovím „za kosou pluh“, tedy ihned po sklizni obilnin. Zpoždění podmítky může umožnit plevelům strniskového aspektu vytvořit semena, která obohatí půdní semennou banku (heřmánkovec nevonný, truskavec ptačí, merlík bílý aj.).

Podmítka ovlivňuje klíčení a vzcházení semen, ale tento vliv bývá často přeceňován. Dormance semen plevelů u většiny druhů neumožňuje klíčení v době podmítky. Ovšem podmítka významně aktivuje půdní prostředí a mikroflóru, a tím zvyšuje samočistění půdy, které může být příčinou poklesu počtu semen v půdě. Jiná situace je u semen plodin (výdrolu). Kulturní rostliny mají díky šlechtění jen velmi krátkou dormanci, a kvůli tomu může podmítka přispět k vyšší klíčivosti sklizňových ztrát. Podmítka dále přispívá k regulaci vytrvalých druhů plevelů (pýr plazivý, pcháč oset). Díky podmítce jsou rostliny plevelů mechanicky poškozovány a vystavovány vyschnutí nebo jsou aktivovány k růstu porušením dominance apikálních osních pupenů.

Podle typu zaplevelení je třeba volit vhodné nářadí, tj. pluh, talířový podmítač nebo kypřič. Výhodou kypřiče s pevnými slupicemi je, že nevznikají hroudy. Aby podmítka splnila svou funkci při regulaci plevelů, je velmi důležité její ošetření. V případně příznivých vlhkostních podmínek provedeme vláčením a je-li sucho, pozemek válíme. Po vzejití výdrolu a plevelů vláčení opakujeme. Vzešlé plevele se tímto zásahem zničí a stimuluje se vzejití dalších semen z půdní zásoby.

Meziplodiny

Meziporostní období je také možné využít k pěstování meziplodin určených k zelenému hnojení. Především tzv. strniskové meziplodiny výrazně omezují erozi především v letních měsících, a také obohacují půdu o organickou hmotu. V období mezi pěstováním hlavních plodin vytvářejí meziplodiny zapojený porost, kterým konkurují plevelům a omezují tím jejich vzcházení. Především v suchých letech ovšem může dojít ke špatnému vzcházení vysetých meziplodin a osivo upadá do dormance. Toto osivo pak následně vzchází a zapleveluje následně vysetou plodinu. Dále je důležitý výběr meziplodiny, především hořčice bílá může být „zeleným mostem“ pro škůdce řepky. Proto jsou vhodnější jako meziplodiny druhy, které nejsou příbuzné s pěstovanými plodinami.

Dlouhodobý polní pokus s monokulturou obilnin

Dlouhodobý vliv vybraných pěstitelských opatření je možné studovat pouze na dlouhodobých kontinuálně vedených polních pokusech. Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni vede několik takovýchto pokusů, které jsou dnes unikátní z evropského i světového pohledu. Pokusný pozemek se nachází v katastrálním území obce Ivanovice na Hané a patří do řepařské výrobní oblasti a do teplého a mírně suchého klimatického regionu. Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek činí 564 mm, dlouhodobý průměr teplot je 8,6 °C.

Polní pokus byl založen v roce 1965 a upraven v roce 1970 na pozemcích polní pokusné stanice v Ivanovicích na Hané (VÚRV). Jarní ječmen je zde pěstován ve dvou variantách střídání plodin a v šesti variantách hospodaření se slámou.

Varianty střídání plodin:

  • monokultura jarního ječmene: od roku 1965 je zde pěstován pouze jarní ječmen,
  • monokultura obilnin: od roku 1965 jsou zde střídány jarní ječmen a ozimá pšenice.

Varianty hospodaření se slámou:

  • zaorávání slámy: po sklizni obilnin je sláma zapravena do půdy,
  • meziplodina: po sklizni obilnin je sláma zapravena do půdy a následně je vyseta meziplodina (svazenka vratičolistá),
  • podmítka: po sklizni obilnin je sláma sklizena a provedena podmítka,
  • podmítka a meziplodina: po sklizni obilnin je sláma sklizena, provedena podmítka a vyseta meziplodina (svazenka vratičolistá),
  • hnojení hnojem: po sklizni obilnin je sláma sklizena a aplikován hnůj v dávce 10 t/ha,
  • pálení slámy: po sklizni obilnin je sláma spálena.

Vyhodnocení zaplevelení probíhalo v letech 2015 a 2016. Byla použita početní metoda, počet jedinců byl zjišťován na ploše 1 m2, ve 12 opakováních pro každou variantu střídání a hospodaření se slámou. Vyhodnocování bylo prováděno vždy před aplikací herbicidů.

Obr. 1 Dlouhodobý polní pokus s monokulturním pěstováním obilnin založený v roce 1965
Obr. 1 Dlouhodobý polní pokus s monokulturním pěstováním obilnin založený v roce 1965

Obr. 2 Rozrazil lesklý (Veronica polita)
Obr. 2 Rozrazil lesklý (Veronica polita)

Obr. 3 Silenka noční (Silene noctiflora)
Obr. 3 Silenka noční (Silene noctiflora)

Obr. 4 Merlík fíkolistý (Chenopodium ficifolium)
Obr. 4 Merlík fíkolistý (Chenopodium ficifolium)

Obr. 5 Hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule)
Obr. 5 Hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule)

Druhové spektrum plevelů v jarním ječmenu

Střídání plodin a způsoby hospodaření se slámou významně ovlivňují zaplevelení jarního ječmene. V průběhu sledovaných let bylo nalezeno 25 druhů plevelů. Nejčastěji se vyskytovaly plevele z biologické skupiny přezimujících druhů a časně jarních druhů, ovšem vždy s výrazným zastoupením 2 dominantních druhů (rozrazil lesklý, opletka obecná). Oba druhy patří k typickým plevelům jarního ječmene.

Rozrazil lesklýrozrazil perský podobně jako hluchavka objímavá patří do biologické skupiny přezimujících druhů, ale mohou klíčit i na jaře, a tím zaplevelovat porosty jarního ječmene. Všechny tři druhy jsou nižšího vzrůstu a mohou ječmenu konkurovat jen v první polovině jeho vegetace. Pokud ječmen dobře odnoží a zapojí porost, je schopen tyto druhy úspěšně potlačit. Pro jejich regulaci je tedy dobré vytvořit podmínky, které rychlí růst ječmene.

Opletka obecná je již typickým plevelem jarního ječmene a patří do skupiny časně jarních druhů plevelů. Kvůli své ovíjivé lodyze je schopna ječmenu konkurovat po celou dobu jeho vegetace a v některých případech může být důvodem poléhání porostu.

Silenka noční je také řazena mezi časně jarní druhy plevelů a je tedy také typickým plevelem porostů jarního ječmene. Silenka je relativně citlivá k povoleným herbicidům a na mnohých místech se s ní již nepotkáte. Jedná se především o druhy vyskytující se na jižní a střední Moravě a ani svou škodlivostí nepředstavuje vážnější hrozbu pro ječmen.

Do skupiny přezimujících druhů plevelů patří svízel přítula. Tento druh má dvě hlavní období klíčení. Populace klíčící v jarním období pak výrazně zapleveluje porosty jařin. Z pohledu škodlivost a regulace plevelů patří mezi nejnebezpečnější druhy plevelů.

Ze skupiny pozdně jarních druhů plevelů byl hojněji zastoupen merlík bílý. Byť se jedná o druh relativně teplomilný, stále častěji se s ním můžeme v porostech brzo setých jařin setkat. Důvodem mohou být rychlé nástupy vyšších teplot v jarním období, ale také určité přizpůsobení se nižší teplotám u merlíků, což mu umožňuje klíčit dříve a prosadit se v porostech ječmene.

Regulace plevelů po sklizni obilnin

Z výsledků je tedy patrné, že i omezené střídání plodin je výhodnější z pohledu nižšího zaplevelení než čistá monokultura jedné plodiny. Při porovnání střídání plodin bylo vyšší zaplevelení na variantě s monokulturou jarního ječmene než na variantě, kde se střídá ječmen s pšenicí. Posklizňové hospodaření se na obou variantách střídání plodin projevilo obdobně. Vysoké zaplevelení bylo zaznamenáno na variantách se zapravením slámy, s meziplodinou a podmítkou.

Zaorávání slámy je vítáno především při absenci chovu hospodářských zvířat. Díky zaorávané slámě je možné dodržet plnění standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu č. 6 (DZES 6 - součást kotroly podmíněnosti získání přímých plateb na půdu). Hospodaření se slámou ovlivňuje také aktuální zaplevelení. Při sklizni slámy a jejím odvozu z pole dochází i k odvozu části nově vytvořených plodů a semen plevelů. To může vést k omezení zaplevelení. Pokud je do půdy sláma zaorávána, vytváří to určitá specifika. Při rozkladu slámy dochází k uvolňování látek, které působí fytotoxicky a snižují klíčivost. U semen plevelů většinou dochází k prodloužení dormantního stavu. Tato semena pak klíčí v jarním období a zaplevelují následně vyseté plodiny.

U podmítky je známo, že ji lze využít k regulaci výdrolu. Ovšem většina semen plevelů je v době, kdy se provádí podmítka, v dormatním stavu a neklíčí, což se pravděpodobně projevuje ve vyšším zaplevelení této varianty našeho polního pokusu.

Využití meziplodin k regulaci plevelů se nejeví jako efektivní také z dlouhodobého hlediska. Porost meziplodin patrně vyvolává a prohlubuje dormaci semen plevelů. Tato semena pak následně klíčí v nově vysetých porostech.

Nejnižší zaplevelení bylo zaznamenáno na variantách s pálením slámy a s hnojením hnojem. Ovšem pálení slámy je pouze teoretickou variantou a není v provozních podmínkách realizovatelné. Hnojení hnojem, případně kompostem patrně příznivě ovlivňuje samočistící schopnost půdy. Díky vyšší mikrobiální aktivitě dochází k rychlejšímu rozkladu osemení a semena plevelů ztrácí životaschopnost. V dlouhodobém efektu se to projeví na snížení zaplevelení pěstovaných porostů. Je tedy zřejmé, že hnojení organickými hnojivy ovlivňuje nejen výnos plodiny, strukturu půdy, ale také zaplevelení.

Pro efektivní a udržitelnou regulaci zaplevelení je nutný integrovaný přístup k pěstování plodin. Dále je vhodné využívat zásad Integrované regulace zaplevelení (IWM - Integrated Weed Management), která je definována jako integrace efektivních, environmentálně bezpečných a sociálně akceptovatelných taktik, které redukují zaplevelení pod ekonomicky škodlivou hranici.

Závěr

Problematiku polních plevelů lze úspěšně řešit pouze s využitím komplexu opatření a na základě znalostí o biologických vlastnostech a ekologii plevelných druhů.

Dlouhodobé monokultury a způsoby posklizňového hospodaření průkazně ovlivňují zaplevelení jarního ječmene. Nejnižší zaplevelení bylo zaznamenáno na variantách s pálením slámy a s hnojením hnojem. Dále je zřejmé, že reakce všech druhů není stejná, pro některé druhy plevelů je důležité množství srážek v různém období. Získané závěry mohou být využitelné pro prognózu zaplevelení jarního ječmene.

Nezastupitelnou úlohu v tomto výzkumu mají dlouhodobé polní pokusy, které je naprosto nezbytné nadále vyhodnocovat a zachovat pro následující generace. Díky těmto pokusům můžeme objasnit vztahy mezi monokulturním pěstováním plodin, posklizňovým hospodařením a zaplevelením jarního ječmene.

Práce vznikla jako výstup projektu QJ1530373 s názvem „Integrovaná ochrana obilnin proti patogenům, plevelům a škůdcům pro udržitelné produkce potravin, krmiv a surovin“.

Ing. Jan Winkler, Ph.D.; Ing. Helena Hanusová; Ing. Leoš Kadlček; Mendelova univerzita v Brně
Ing. Pavel Hledík; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně

Související články

Efektivní herbicidní ochrana v ozimých obilninách na jaře

10. 04. 2019 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D, Prof. Ing. Josef Soukup CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 360x

Jarní vstupy do ozimých obilnin se společností Arysta LifeScience

26. 03. 2019 Ing. Martin Olišar; Arysta LifeScience s.r.o. Plevele Zobrazeno 232x

Korvetto znamená převrat v jarní ochraně řepky

26. 03. 2019 Ing. Lubomír Jůza; Corteva Agriscience Plevele Zobrazeno 377x

Další články v kategorii Plevele

Agro Aliance
Bayer CropScience
AG NOVACHEM s.r.o.
Xarvio
Sumi Agro s.r.o.
www.listova-hnojiva.com

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

detail