Chemap Agro s.r.o.

Ochrana cukrovky proti škůdcům po roce 2019

17. 06. 2019 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS ČR Škůdci Zobrazeno 405x

Evropská komise v roce 2018 zakázala moření osiv polních plodin insekticidními látkami se skupiny neonikotinoidů - thiamethoxam, clothianidin, imidacloprid. Toto rozhodnutí zasáhne v budoucnu významně systém ochrany cukrovky proti škůdcům. Několik zemí Evropské unie, kde se cukrovka pěstuje - Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česká republika, sice dostalo výjimku na použití osiva cukrovky mořeného látkou thiamethoxam ještě pro rok 2019, ale jak to bude dále s kvalitní ochranou rostlin cukrovky mořením insekticidy, není jasné.

Agronutrition

V řadě zemí však nebude cukrovka proti škůdcům v raných fázích vývoje vůbec chráněna již od roku 2019. Neonikotinoidy jako mořidla semen cukrovky sehrávaly od počátku 90. let 20. století velmi významnou ochrannou roli především při vzcházení a u mladých rostlin cukrovky. Vynikající ochrana zde byla především před dřepčíky a maločlencem čárkovitým při vzcházení, dále před květilkou řepnou, savými škůdci - mšicemi a došlo i k významnému posílení účinnosti při napadení drátovci. Do budoucna zůstanou zatím na semenech cukrovky povoleny pyretroidy tefluthrin či betacyfluthrin, které mohou částečně chránit proti maločlencům, popřípadě drátovcům. Toto moření však určitě nezabezpečí komplexní ochranu proti mšicím. Cílem tohoto článku je připomenout významné škůdce cukrovky, kteří škodí v raných fázích vývoje a dosud byli velmi spolehlivě kontrolováni mořením semen neonikotinoidy.

Škůdci cukrovky v raných fázích vývoje

Cukrovka jako plodina setá na konečnou vzdálenost je z hlediska výnosu přímo závislá na počtu rostlin na hektar. Optimální počty v současnosti oscilují kolem 100 000 až 105 000 jedinců na hektar. Proto každá rostlina, která je poškozena škůdci a odumře či je zpomalena ve vývoji, znamená snížení výsledného výnosu. V níže uvedené tabulce je uveden přehled hlavních škůdců cukrovky při vzcházení a v raných fázích vývoje řepy, hodnocený z hlediska pravidelnosti výskytu a hospodářské škodlivosti.

Hlavní škůdci cukrovky v raných fázích vývoje cukrovky

Škůdce

Pravidelnost výskytu

Hospodářská škodlivost

dosud včetně moření neonikotinoidy

Hospodářská škodlivost

očekávaná po roce 2019

Dřepčíci (Chaetocnema sp.)

nepravidelně

malá

vysoká

Maločlenec čárkovitý

pravidelně

malá

vysoká

Mšice maková

pravidelně

malá až střední

velmi vysoká

Mšice broskvoňová

pravidelně

malá až střední

velmi vysoká

Drátovci

pravidelně

vysoká

velmi vysoká

Tiplice, muchnice

nepravidelně

malá až střední

střední

Květilka řepná

nepravidelně

velmi malá

střední

Rýhonosec řepný

nepravidelně

malá

střední

Dřepčíci (Chaetocnema sp.)

Imaga brouků vykusují na děložních a prvních pravých listech drobné okrouhlé jamky velikosti 1 až 2 mm, které se růstem listů mohou zvětšovat (obr. 1). Za teplého a slunného počasí (teploty kolem 20 °C) může docházet k masovým náletům do porostů cukrovky a mladé rostliny mohou být zcela zničeny. V našich podmínkách se vyskytují obvykle dva druhy dřepčíků a to dřepčík rdesnový - Chaetocnema concinna Marsh. a velmi příbuzný dřepčík řepný - Chaetocnema tibialis Illiger.

Škodlivost brouků je významná v období suchého a teplého počasí, kdy rostliny silně poškozené žírem mohou vadnout až zcela uschnout. Kritické období vývoje rostlin řepy je od vzcházení do druhého páru pravých listů. Dle délky děložních listů řepy se mění i kritické číslo škůdce. Z hlediska ochrany rostlin v oblasti agrotechniky je nutné dbát na co nejlepší podmínky pro start a počáteční růst rostlin (kvalitní příprava půdy a setí, výživa).

V případě silného tlaku brouků je možný i postřik insekticidy na bázi registrovaných organofosfátů či pyretroidů.

Obr. 1: Listy cukrovky poškozené silným žírem dřepčíků Chaetocnema sp.
Obr. 1: Listy cukrovky poškozené silným žírem dřepčíků Chaetocnema sp.

Obr. 2: Imaga maločlence čárkovitého mohou působit žír na mladých listech cukrovky
Obr. 2: Imaga maločlence čárkovitého mohou působit žír na mladých listech cukrovky

Maločlenec čárkovitý (Atomaria linearis Steph.)

Dospělci brouka škodí typickým žírem na hypokotylu (jamky) a koříncích cukrovky, popřípadě vyžírají dírky na listech rostlin cukrovky (obr. 2). Žír na hypokotylu může připomínat napadení spálou řepnou ve formě zaškrcení hypokotylu. Žír na podzemních částech rostlin patří k nejvážnějším a může působit vadnutí až totální úhyn rostlin. Dospělí brouci přezimují v půdě na starých řepných polích, ale také na různých chráněných místech pod rostlinnými zbytky. Brouci velmi reagují na teplotu a při teplotách 5–6 °C vylézají ze zimních úkrytů. Na jaře dochází asi od poloviny dubna do června k hromadným přeletům ze starých řepnišť na nová pole s řepou a brouci napadají mladé vzcházející rostliny a škodí úživným žírem. Intenzivní přelety začínají v době, kdy teplota vzduchu překročí 15 °C. Žír brouků na cukrovce může někdy trvat až do června. Populace na řepných polích může být velmi vysoká a může dosáhnout až několik miliónů dospělých brouků na hektar. Dospělí brouci jsou drobní, protáhlí a zploštělí, délky asi 1,5 mm, hnědě až černě zbarvení s delšími paličkou zakončenými tykadly.

Škodlivost bude v budoucnu narůstat s ohledem na nedostatečnou ochranu semen cukrovky insekticidy. K hlavním a účinným způsobům ochrany v oblasti agrotechniky patří odstup v osevním sledu a dostatečné izolační vzdáleností nových řepných polí od starých řepnišť. K metodám prognózy a signalizace v minulosti sloužily půdní výkopky a vyplavování brouků z půdy starých řepnišť.

V případě pozitivní signalizace je nutná ochrana postřikem mladých rostlin řepy insekticidy.

Drátovci

Ke škůdcům výrazně redukujícím počet rostlin cukrovky patří larvy muchnic, tiplic a hlavně drátovci, kteří jsou schopni překousnout hlavní kůlový kořínek mladých rostlin či hypokotyl mezi semenem a povrchem půdy (obr. 3). Takto poškozené rostliny postupně vadnou až zcela odumírají a v porostu dochází ke snížení počtu jedinců a významné mezerovitosti. Drátovci jsou vlastně larvy brouků kovaříků (Agriotes obscurus, A. lineatus, A. sputator), které se vyvíjejí v půdě v blízkosti kořenů rostlin. Larvy jsou polyfágními škůdci různých polních i zahradních plodin. Dospělci rostlinám přímo neškodí a jsou to oblí podlouhlí brouci černě, hnědě až žlutě zabarvení délky 6 až 12 mm. Larvy jsou tenké a v plné dospělosti mohou mít délku 15 až 25 mm. Mají pevnou žlutohnědě zbarvenou pokožkou (odtud i název dle pevnosti a tuhosti pokožky larev - „drátovci“). Dospělí brouci obvykle přezimují v půdě a začínají být aktivní na povrchu půdy od dubna do června. Po páření dávají přednost samičky kladení vajíček do travnatých a divoce zaplevelených porostů. Jak vajíčka tak i larvy jsou v průběhu vývoje velmi citlivé na nedostatek vlhkosti půdy a prostředí, ve kterém se vyvíjejí. Z tohoto důvodu se nejlépe vyvíjejí v travnatých porostech luk, ve víceletých krmných plodinách (jetel, jetelotrávy, vojtěška) a v porostech obilnin.

Larvy ožírají a překusují kořínky mladých rostlin nebo se vžírají do silnějších kořenů a podzemních hlíz (např. u brambor). Larvy mohou žít v půdě až 2 až 5 let (v teplejších oblastech je vývoj larev kratší) a poté se teprve kuklí (3 až 4 týdny). Ve stádiu kukly přezimují a mění se na jaře v dospělce (duben až červen). Toto probíhá každým rokem, a tak na půdách zamořených drátovci lze obvykle najít všechny vývojové fáze škůdce (larvy různého stáří, dospělce.

Největší škody bývají na cukrovce a dalších plodinách obvykle po zaorávce trvalých travních porostů a víceletých pícnin, ale pokud jsou předplodinami obilniny a zvláště kukuřice je v teplejších oblastech výskyt také častý. Možnosti ochrany jsou velmi omezené a ne vždy zcela účinné. Výskyt lze omezití při uplatnění orbě okamžitě po sklizni plodiny, kde se larvy vyvíjely. Tefluthrin či beta-cyfluthrin jako mořidla semen nebudou chránit rostliny dostatečně.

Obr. 3: Mladá rostlina cukrovky překousnutá drátovcem.
Obr. 3: Mladá rostlina cukrovky překousnutá drátovcem.

Obr. 4: Silná kolonie mšice makové v srdečkových listech cukrovky
Obr. 4: Silná kolonie mšice makové v srdečkových listech cukrovky

Mšice maková (Aphis fabae Scopoli)

Mšice maková je vážným škůdcem cukrovky a škodí přímým sáním na listech a částečně jako vektor viru žloutenky řepy. Mšice méně efektivně přenáší další virus mírného žloutnutí řepy. Černé mšice makové napadají srdéčkové listy rostlin, kde vlivem sání působí jejich zkadeření a svinování dovnitř (obr. 4). Na napadených listech se vytvářejí velmi početné kolonie bezkřídlých živorodých mšic, které intenzivním sáním mohou působit až odumření některých listů v srdéčku. Napadení je silnější zvláště za suchého počasí. Mšice přezimuje ve stadiu vajíček na zimních hostitelích brslenu (Euonymus europaeus) a kalině (Viburnum opulus). Na jaře v měsících únoru až dubnu dochází k líhnutí zakladatelek - fundatrigenií, které sají na mladých listech zimních hostitelů a dále se množí partenogeneticky. Na primárním - zimním hostiteli bývá několik generací, obvykle však už druhá generace může být okřídlená a mšice přelétávají na sekundární - letní bylinné hostitele.

K přeletu dochází koncem května až počátkem června a živorodé okřídlené samičky zakládají kolonie bezkřídlých živorodých mšic. Intenzita růstu kolonií je v závislosti na průběhu počasí a obvykle vrcholí v polovině července. Vlivem vnitřních faktorů v kolonii (overcrowding - přemnožení) či v důsledku výživného stavu pletiv hostitele může docházet k tvorbě okřídlených živorodých samiček a k sekundárním přeletům za vegetace na další bylinné hostitele. V létě na sekundárních hostitelích trvá vývoj 1 generace asi 7–8 dní, ale za chladných podmínek může vývoj trvat až 18 dní.

Nejúčinnější je chemická ochrana aplikací insekticidů postřikem po ukončení přeletu ze zimních hostitelů (organofosfáty, neonikotinoidy). Časné setí je důležité pro zajištění maximálního počtu listů v době přeletu mšic. Citlivost k napadení mšicí makovou a škodlivost je největší v raných růstových fázích asi do fáze 12 až 16 pravých listů. Důležitý je rovněž monitoring letové aktivity mšic (sací pasti typu Johnson-Taylor) a sledování vajíček a jejich líhnutí na zimních hostitelích.

Mšice broskvoňová (Myzus persicae Sulzer)

Mšice broskvoňová je nejvážnějším savým škůdcem na cukrovce z hlediska přenášení virů. Je velmi efektivním přenašečem viru žloutenky řepy, viru mírného žloutnutí řepy i virové mozaiky. Jde o polyfágního škůdce, který vedle cukrovky napadá řepku, brambory, rajčata, tabák, různé druhy zelenin, celkem více než 110 druhů rostlin z 35 čeledí. Působí podobně jako mšice maková přímé škody sáním, ale spíše na starších listech, ale hlavní škodlivost spočívá ve velmi efektivním a rychlém přenosu virů. Mšice se vyskytuje v mnoha částech světa a patří zřejmě k nejznámějším a nejprostudovanějším druhům. Může přenášet přes 100 druhů virů různých hostitelských rostlin z 30 čeledí. Mšice broskvoňová patří mezi intermediární typy mšic, které mají kmeny holocyklické (zahrnující sexuální generaci samců a samic) a anholocyklické (celý život se množí partenogeneticky na bylinných hostitelích).

V podmínkách kontinentálního klimatu ČR převažují populace holocyklické, kdy na podzim se tvoří sexuální formy v podmínkách krátkého dne a oplodněné samičky kladou vajíčka na primární - zimní hostitelské rostliny (Prunus spp., zvl. broskvoň - P. persica). Existuje i možný výskyt anholocyklických populací (častější však v přímořských oblastech Francie a Velké Británie), kdy mšice přezimují jako živorodé samičky na bylinných hostitelích (řepka, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka aj.). Toto přezimování je závislé na teplotách (mrazy), popřípadě na střídání teplého a velmi studeného počasí (zmrzání a rozmrzání), což je pro přežití mšic velmi nepříznivé. Líhnutí z vajíček na zimních hostitelích probíhá od února do dubna a na broskvoni je obvykle několik generací mšice.

Asi v polovině května se vytvářejí okřídlené samičky, které přelétají na cukrovku a další bylinné hostitele. Letní generace mšic jsou smíšené a tvoří je jak kolonie bezkřídlých mšic, tak okřídlené mšice, které přelétávají na další rostliny v porostu a na další pole. Okřídlená mšice broskvoňová má delší období vyhledávacího letu, než dojde k vykladení larev, přičemž na zastávkách v průběhu letu sáním přenáší efektivně virové částice (obr. 5). Mšice nemá takový sklon k tvorbě četných kolonií jako mšice maková a je nutné ji spíše hledat jako individuální jedince na rubu starších listů cukrovky. Výjimkou jsou velmi silné výskyty kolonií na listech ozimé řepky na podzim let 2015, 2016 a 2018. Bezkřídlé mšice mají oválné tělo zbarvené zeleně až zelenožlutě či načervenale (barevný dimorfismus).

Z ochrany zůstává aplikace insekticidů postřikem (organofosfáty, neonikotinoidy) obvykle v polovině června, po zjištění prvních mšic v porostech. Bohužel u mšice broskvoňové byly již potvrzeny rezistentní populace vůči některým insekticidním látkám, s výjimkou neonikotinoidů. Pokud nebude dobře zvládnuta ochrana proti mšicím, dojde rychle k návratu škodlivého výskytu virových žloutenek řepy. Musí se uplatňovat účinný boj proti hostitelům virů (ničení hostitelských plevelů, zaorávka zbytků rostlin apod.). Pokud je to možné je důležitý i prostorový odstup od ozimé řepky, kde se v posledních letech přemnožuje na podzim mšice broskvoňová a řepka je také zdrojem některých příbuzných virů, které mohou napadat i cukrovku. Důležitý je čas chemického zásahu a pro tento účel existuje řada metod pozorování letové aktivity (sací pasti Johnson-Taylor) a je vypracována řada prognostických modelů.

Květilka řepná (Pegomyia betae Curt.)

Larvy květilky řepné škodí žírem v oblasti mezofylu listů a tvorbou podkopěnek - plošných min na listech cukrovky, ale také špenátu, mangoldu a na plevelích z čeledi Chenopodiaceae. Na spodní straně listů jsou zprvu viditelná drobná bělavá vajíčka, válcovitého tvaru a to buď jednotlivě či ve skupinách 2–3, ale i 20 těsně vedle sebe. Bílá vajíčka jsou asi 1 mm dlouhá a 0,3 mm široká se zřetelnou síťovou strukturou na povrchu. Vajíčka jsou kladena od dubna do počátku června s vrcholem náletu koncem května. Líhnutí larev z vajíček trvá 4 až 5 dní a samička může vyklást až 300 vajíček. Larvy se okamžitě po vylíhnutí zavrtávají do mezofylu listu, kde zpočátku vykusují tenké chodbičky a postupně se vytváří plošná mina - podkopěnka (obr. 6). Žír trvá asi 10–15 dní a poté dospělá larva vypadne z plošné miny do půdy, kde se kuklí v hnědém oválném pupariu v hloubce 5–10 cm. Stadium puparia trvá asi 14 až 25 dní. Škůdce má 2 až 3 generace za rok. Druhá generace květilek se objevuje koncem července, třetí generace koncem srpna až počátkem září a puparia třetí generace obvykle přezimují v půdě. Dospělé květilky jsou šedě zbarvené mouchy velikosti 4–6 mm se světlými nohami a žijí asi jen 2 až 4 týdny.

Škodlivost je výrazně ovlivněna průběhem počasí. Za suchého počasí se z vajíček nemusí vůbec vyvinout larvy a vajíčka zaschnou.

ochraně se využívá chemické ochrany postřikem insekticidy na bázi organofosfátů či pyretroidů. Ochrana je indikována dle počtu vajíček na listech v závislosti na růstové fázi cukrovky. Sledování se provádí do 6 pravých listů. Po této fázi již květilka obvykle nepůsobí vážné škody.

Závěr

Po zákazu neoniktinoidů pro rok 2019 a další bude cukrovka nedostatečně chráněna proti škůdcům. Omezenou ochranu přinesou pyretroidy tefluthrin či betacyfluthrin proti půdním škůdcům (např. maločlenec). Velké problémy mohou nastat s květilkou řepnou (kalamity v Anglii a Belgii v roce 2017). A největší problém existuje u virových žloutenek a jejich vektorů, zvláště mšice broskvoňové (Myzus persicae). Znovu nabude na významu střídání plodin, likvidace hostitelských plevelů pro viry působící žloutenky, prognostické modely s využití sacích pastí Johnson-Taylor u letové aktivity mšic. Bude nutné znovu začít pracovat s možná již pozapomenutými prahy hospodářské škodlivosti u jednotlivých škůdců cukrovky.

Obr. 5: Dospělá okřídlená mšice broskvoňová
Obr. 5: Dospělá okřídlená mšice broskvoňová

Obr. 6: Typická mina květilky řepné na listu cukrovky
Obr. 6: Typická mina květilky řepné na listu cukrovky

Související články

Nepřímý monitoring škůdců

12. 08. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 133x

Změny v rezistenci mandelinky bramborové vůči insekticidům

07. 08. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 242x

Problematika kyjatky hrachové v porostech hrachu setého

04. 08. 2019 Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., Ing. Marek Seidenglanz, Ing. Igor Huňady; Agritec Plant Research, s.r.o., Šumperk Škůdci Zobrazeno 180x

Výsledky pokusů s přípravky proti mandelince bramborové v roce 2018

13. 07. 2019 Ing Petr Doležal, Ph.D., Ing. Ervín Hausvater, CSc.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 389x

Vybraní škůdci řepky - výsledky a zkušenosti z pokusů

02. 07. 2019 RNDr. Tomáš Spitzer, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o. Kroměříž Škůdci Zobrazeno 329x

Další články v kategorii Škůdci

detail