BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Podpora na pěstování brambor se změnila, přibude tedy i bio brambor?

17. 06. 2023 Ing. Petr Dvořák, Ph.D., Ing. Martin Král, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 1547x

Podpora na pěstování konzumních brambor jako citlivé komodity byla od roku 2015, ale nebyla dostatečně motivující pro domácí pěstitele. Pokles pěstitelských ploch to však zpomalilo. Aktuálně díky ukončení této podpory u konzumních brambor je možné se zapojit do dvou dotačních programů, a to do Integrované produkce (IP) a Ekologické produkce (EZ). Naproti tomu jdou podmínky, které pěstování brambor (nejenom v tradičních oblastech) mohou dále omezovat či komplikovat (DZES, erozní ohroženost apod.). Nebude proto jednoduché rozhodnout, jaký přístup k pěstování a druh podpory si pro konzumní brambory zvolit.

Proseeds

Podpory

Podpora při vstupu do integrované produkce (IP) je u brambor 462 EUR/ha a při vstupu do EZ ještě vyšší. Její výše závisí, zda jste v tzv. Přechodném období (PO) nebo již v období vlastní „Ekologické produkce“ (EZ) a na jaké ploše brambory pěstujete.

Sazba nad 6 ha brambor v EZ je 638 EUR/ha a v období PO je 660 EUR/ha. Tato vyšší podpora v PO zohledňuje fakt, že pěstitel v tomto období již musí dodržovat podmínky ekologické produkce, dosahuje nižších výnosů a vlastní produkce není ještě certifikována jako bio a prodává ji tedy jako běžnou konvenční produkci.

U pěstitelů s menší výměrou brambor do 6 ha je dotace ještě o něco vyšší, a to v EZ 660 a 680 EUR/ha v PO). Při výběru ekologického systému pěstování je tedy cíleně podpořeno již přechodné období (PO), které na orné půdě trvá 2 roky od podání žádosti o registraci do systému EZ na MZe nebo převodu půdního bloku z konvence (za předpokladu již úspěšné registrace, které předchází vstupní kontrola od jedné zvolené kontrolní organizace, která je kontrolou od MZe pověřena - KEZ o.p.s., www.kez.cz; ABCERT AG, organizační složka, www.abcert.cz; Biokont CZ, s.r.o., www.biokont.cz; Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o.).

Bio brambory

Zájem obecně o biopotraviny v poslední době stále narůstal. Vedle maloobchodu se stále častěji začínají objevovat i ve veřejném stravování či školních jídelnách. V tomto případě by při stejném trendu mohl vzrůst zájem i o domácí ekologicky pěstované brambory. Poptávka však v současné době naráží na nízkou úroveň domácí produkce bio brambor (cca okolo 4 500 t).

Podobně jako u konvenčního pěstování naráží produkce bio brambor jak na produkční, tak na finanční limity. V tomto ohledu je nyní i v režimu EZ produkce bio brambor podpořena výrazněji než jiné polní plodiny na orné půdě. To mění pohled na jejich finanční stránku, ale ta produkční v systému ekologického zemědělství naráží na nízkou úroveň a intenzitu produkce. Je to dáno i tím, že průměrná plocha bio brambor je přibližně 1 ha na jednu biofarmu a pěstitelů, kteří v současné době pěstují, nebo jsou schopny bio brambory na větší ploše pěstovat, je jen velmi málo. Větší, ale zkušení pěstitelé brambor mají z přechodu do systému ekologického zemědělství oprávněné obavy. Ty lze již mírnit díky lepší dostupnosti vhodné zemědělské techniky, kterou lze využít právě i v ekologii, přibývajícím zkušenostem a nabídce účinných bio přípravků na ochranu rostlin a techniky pro rychlejší a přesnější monitoring a prognózu výskytu hlavních patogenů, a proto, využití těchto novinek ve spojení s dalšími prvky precizního zemědělství bude posouvat i výnosy bio brambor.

Brambory (Solanum tuberosum L.) jsou stále čtvrtou nejpěstovanější plodinou světa, a proto je možné je také pěstovat v široké škále půdních a klimatických podmínek s různým výsledkem. Akcelerátorem růstu a výnosů je výživa a hnojení. Právě dostupnost dusíku pro rostliny brambor je rozhodující, jak v konvenci, tak v ekologii, zde je zajištění potřeby dusíku a dalších živin náročnější a vyžaduje komplexnější přístup. Kromě toho pro stabilizaci výnosu bio brambor je třeba si vypracovat a účinně aplikovat řadu nezbytných preventivních opatření pro omezení chorob a škůdců. Ty jsou bohudík stejní jako v konvenci, v EZ je tedy odlišný především přístup v jejich regulaci.

Z poslední ročenky ekologického zemědělství je patrné, že v Česku se plocha bio brambor již delší dobu výrazně nemění a pohybuje se okolo 320 ha (pěstovány jsou přibližně na 240 ekofarmách). Absentují zde větší pěstitelé brambor nad desítky hektarů, takže vesměs produkce slouží k samozásobení či k okamžitému drobnému prodeji koncovým zákazníkům (chybí zde jasně vhodné skladovací prostory pro udržení nabídky kvalitních bio brambor až do jara). Produkce brambor tak dosahuje v EZ 0,7% podílu na jejich celkové sklizni (obilniny v EZ dosahují 1,2 %, zelenina 0,4 %) při průměrné výnosové úrovni okolo 15 t/ha (tj. asi na úrovni 50 % konvenčního výnosu).

Ochrana a regulace plevelů

Konvenční pěstitelé brambor dodržují přísné harmonogramy a postřikové plány. I v ekologickém systému je snahou a často nutností během vegetace několikrát aplikovat různé biopesticidy či pomocné přípravky na ochranu rostlin. V rámci cíleně sestaveného a pestrého osevního postupu, který je v ekologii základem, můžeme začít s bio fumigací půdy, kterou nám lehce zajistí krycí plodiny či meziplodiny z čeledi brukvovitých. Nejčastěji tedy hořčice bílá nebo i v kombinaci s dalšími druhy, které řeší i fixaci dusíku či zlepšení půdní struktury. Zároveň již tímto opatřením částečně řešíme i regulaci plevelů, neboť vlastní aplikace biologických herbicidů je zatím v ČR legislativně omezena.

Obr. 5: Biomasa hořčice poslouží dobře i pro cílenou bio fumigaci půdy
Obr. 5: Biomasa hořčice poslouží dobře i pro cílenou bio fumigaci půdy

V zahraničí jsou registrovány a používají se již první biologické herbicidy. Z pohledu principu se však jedná vlastně o totální herbicidy, takže jejich aplikace je omezena na dobu před vzejitím brambor, či během vegetace, kdy jsou cíleně a přesně aplikovány do zóny, kde brambory nejsou (spodky brázd či kolejové řádky) a nemůžeme zasáhnout jejich nať. K tomu jsou dnes používány i moderní přesné plečky, které jsou doplněny o možnost aplikace herbicidů nebo také hnojiv či pro půdu stimulujících přípravků (využít lze například přírodní, organické, dusíkaté hnojivo TopStim N13 a stimulační účinky mořských řas či humínových látek). Tento postup se využívá také například k aplikaci mikrobiálních přípravků pro fixaci dusíku (například přípravky na bázi mikrobiálních kultur Azotobaktér atd.) či bakterií pro mobilizaci dalších živin, kdy při kultivaci jsou tyto přípravky rovnou zapraveny do půdy a jejich účinek je pak vyšší.

V ekologickém zemědělství jsou hlavními nástroji pro úspěšnou likvidaci plevelů cílené střídání plodin, výběr krycích plodin, způsob a načasování přípravy půdy a výsadby. Kromě toho se vyplatí používat zdravou a ideálně biologicky připravenou (narašenou) sadbu. Následně jsou během vegetace využívány především postupy mechanické regulace plevelů, která může být dnes díky vývoji dalších regulačních postupů a jejich kombinací i velmi účinná a výkonná. Na rozdíl od dosud běžně používané techniky spočívající pouze na použití proorávky a vláčení (obr. 1).

Obr. 1: Nové typy prutových (plecích) bran umožňují také účinnou práci v hrůbkové kultuře; díky možnosti nastavení přítlaku i jednotlivých plecích prutů lze dokonaleji kopírovat tvar hrůbků a zajistit stejnou intenzitou vláčení jak na vrcholu hrůbku, tak v brázdě
Obr. 1: Nové typy prutových (plecích) bran umožňují také účinnou práci v hrůbkové kultuře; díky možnosti nastavení přítlaku i jednotlivých plecích prutů lze dokonaleji kopírovat tvar hrůbků a zajistit stejnou intenzitou vláčení jak na vrcholu hrůbku, tak v brázdě

Příkladem inovativního řešení regulace plevelů je např. i vývoj kypřičů hrůbků Varior (společnosti P&L Biskupice), které lze využít i v systému záhonového odkameňování, kde je doposud regulace plevelů postavena vesměs na aplikaci herbicidů. Pěstitelům, kteří tuto technologii odkameňování využívají a investovali do ní, postupně přicházejí omezení z pohledu možnosti vlastního pěstování brambor (dalším rozšířením erozně ohrožených ploch), omezené aplikace herbicidů (restrikce přípravků na ochranu rostlin a ještě přísnější omezení např. z pohledu ochranných pásem vodních zdrojů apod.) a pokud chtějí zachovat pěstitelskou plochu brambor a ideálně i intenzitu produkce, musí hledat a začít využívat nové postupy, které částečně či zcela nahradí potřebu využívat herbicidy u brambor. Tyto postupy jsou však další investicí či potřebou zvyšovat již tak vysoké náklady na jejich pěstování a bude tedy do značné míry i ekonomickou otázkou jaké postupy a jakou měrou začít využívat. Otevírá se tak otázka zda není čas přemýšlet o změně hospodaření i v rámci celého podniku.

Kypřič hrůbků Vario (je konstruován pro kultivaci hrůbků a brázd s cílem zlepšit infiltraci vody ze srážek, snížit erozní události i díky válcům rozrušující krustu na povrchu hrůbků či tvorbě nebo obnově důlků a hrázek) má i širší využití a jeho funkce jsou dále rozvíjeny. Vario umožňuje osadit jeho řiditelný rám i dalšími pracovními jednotkami např. pro cílenou regulaci plevelů (obr. 2). Precizní práci jednotlivých pracovních jednotek (obr. 3) umožňuje řiditelný rám pomocí ultrazvukových senzorů, které snímají vzájemnou polohu krajních dvojhrůbků oproti středovému a hydraulický systém stroje dostává pokyny k jejich posunu tak, aby kopírovaly zpravidla nepřesné napojení jednotlivých dvojhrůbků, které vzniká při sázení dvouřádkovým sazečem. Tento kypřič byl výrobcem upraven pro cílenou regulaci plevelů v systému záhonového odkameňování a je nyní využíván v podniku Pošumaví a.s. ve Střelských Hošticích. Z pohledu technologie odkameňování, ve které se běžně žádné kultivační zásahy po sázení brambor neprovádí a regulace plevelů je postavena zcela na aplikaci herbicidů, je toto řešení velmi inovativní.

Obr. 2: Nová speciální plečka s aplikátorem tekutých hnojiv na brambory; nezávislé sekce umožňují meziřádkovou kultivaci i při použití dvouřádkového sazeče; ve fázi ověřování byla na středové sekci (vlevo) ponechána kultivační jednotka sestavena z kotoučových hvězdicových bran, důlkovače, prutových bran a jednotky pro přihnojení; sekce vpravo byla vybavena kotoučovými talířovými disky, které intenzivně prokypřily i strany hrůbků (na rozdíl od sekce vlevo)
Obr. 2: Nová speciální plečka s aplikátorem tekutých hnojiv na brambory; nezávislé sekce umožňují meziřádkovou kultivaci i při použití dvouřádkového sazeče; ve fázi ověřování byla na středové sekci (vlevo) ponechána kultivační jednotka sestavena z kotoučových hvězdicových bran, důlkovače, prutových bran a jednotky pro přihnojení; sekce vpravo byla vybavena kotoučovými talířovými disky, které intenzivně prokypřily i  strany hrůbků (na rozdíl od sekce vlevo)

Obr. 3: Nastavení kotoučových disků umožňuje zvolit i intenzivnější práci především z pohledu možné regulace plevelů a zpět nahrnout a vytvarovat i odkameněné hrůbky
Obr. 3: Nastavení kotoučových disků umožňuje zvolit i intenzivnější práci především z pohledu možné regulace plevelů a zpět nahrnout a vytvarovat i  odkameněné hrůbky

Přístup k regulaci škůdců a chorob

Nezájem či obavy zejména větších pěstitelů brambor z přechodu do integrované produkce či ekologického zemědělství se začínají mírnit, neboť lze nabídnout již ověřené postupy či technologie, které tyto obavy mohou vyjasnit.

Nabídka vlastních bio přípravků na ochranu rostlin se rok od roku zvyšuje, a bude to vždy vyžadovat jejich konkrétní znalost a úpravu aplikačních postupů, tak aby nebyly jen alternativou, ale plnohodnotným nástrojem.

Stále diskutovanou otázkou je regulace chorob a škůdců, která i při běžném pěstování a při restrikci chemické ochrany stále více rezonuje. Už se stává pravidlem, že i velké chemické společnosti mají „v záloze“ postupy či přípravky, které jsou biologického původu, akorát je tak masivně nepropagují a netlačí, což má zatím několik opodstatněných důvodů. Účinnost těchto přípravků se může (od uváděných a ověřených hodnot při registracích) v provozních podmínkách lišit výrazněji než při srovnání s chemickými přípravky, které jsou daleko méně závislé na podmínkách vlastní aplikace či těch, které nastanou po ní. Tím chceme naznačit, že i přechod či změna účinné látky chemické na biologickou není jen prostá změna látky, kterou nalejeme do postřikovače, ale změna celého systému ochrany rostlin a zajištění podpůrných opatření, které celý systém biologické ochrany stabilizují a zvýší její účinnost.

Řada z nás si již třeba chod domácnosti nedokáže představit bez různých IT vychytávek a nastal čas je více využívat i při pěstování a ideálně přímo na poli. Cílíme na potřebu využívání základních senzorů, které monitorují stav a dávají upozornění či návod při každodenním rozhodování. V tomto směru se nabídka jak vlastních zařízení (meteostanic, čidel či prostředků vzdálené kontroly), tak navazujících služeb zvyšuje a zlevňuje. V této oblasti jsou dostupné informace i praktické ukázky, jak toto při pěstování brambor v konvenci, ale i v ekologii využívat.

Takovým příkladem byl i program demonstrační ekofarmy rodiny Musilových v Olešence na Vysočině (www.farmus.cz) pana inženýra Musila, který se touto problematikou ve spolupráci s dalšími odborníky zabývá. Již v roce 2020 bylo na demofarmě prezentováno „využití senzorů pro monitoring klima včetně hlavních patogenů a biologických postupů při pěstování bio brambor“. V dalších letech byly na praktických ukázkách a setkáních tyto postupy dále rozvíjeny i na základě potřeb a požadavků vlastních účastníků demofarmy. Postupně bylo možné se seznámit s vlastním inženýringem meteostanic, s vhodností čidel či postupů monitoringu, s vlastní prací se získanými daty a o jejich praktickém využití na ekofarmě. V roce 2021 byl posun i do monitoringu výživného stavu a začlenění dalších prvků precizního zemědělství na ekofarmě. Spojovacím tématem skupinových setkání v roce 2022 bylo i využití dat satelitů, širokospekrálních kamer v integrované ochraně brambor a využití managementu zemědělských parcel z již shromážděných dat umožňující vyhodnocení stavu porostů a využití dalších technologií precizního zemědělství, které nejsou doposud na ekofarmách využívány (tj. individuální či dokonce variabilní přístup v přípravě půdy a výživě rostlin).

Dobrou zprávou je to, že projekt demofarma pana inženýra Musila bude dále pokračovat i v období 2023–2025 a lze očekávat další progres nejen v problematice pěstování bio brambor. Zastřešující téma pro toto období je „zhodnocení a využití výnosového potenciálu půdních bloků ve vztahu k aktuálnímu stavu půdy, vegetaci a klimatu pro zvýšení výnosů a kvality brambor v ekologickém zemědělství“. Jste srdečně zváni a pozvánky najdete na webových stránkách demofarmy či kalendáři akcí MZe.

Výskyt a intenzita chorob u brambor

Management chorob je vážnou výzvou a hrozbou pro ekologické pěstování brambor. Tlak chorob často závisí nebo souvisí s fyziologií rostlin a dostupností živin, které rostlině propůjčují toleranci vůči stresorům.

Plíseň bramboru, způsobená Phytophthora infestans, je běžně považována za faktor nejvíce omezující výnos v rámci ekologického systému hospodaření. Obecná strupovitost (Streptomyces scabies), stříbřitost slupky bramboru (Helminthosporium solani) a měkká hniloba Pectobatceriumsp. a Dickeya sp. mohou být také významně škodlivé pro systémy ekologické produkce brambor.

Ekologické zemědělství se místo používání chemických pesticidů spoléhá na pěstitelské postupy, které snižují nebo kontrolují původce choroby. Již obyčejné střídání plodin či způsob založení porostů hraje obrovskou roli při udržování výskytu onemocnění brambor na kontrolovatelné úrovni.

K méně běžným postupům patří třeba také biofumigace, spočívající v cíleném pěstování a zapravení (ideálně rozmulčované) biomasy rostlin z čeledi Brassicacae (hořčice sareptské, hořčice bílé, ředkve olejné či jejich směsí) obsahující glukosinoláty (ve fázi kvetení je jejich obsah nejvyšší a následně se rozkládají na těkavé sloučeniny isothiokyanáty, které jsou toxické pro řadu rostlinných patogenů a háďátek). Pokusně ve fázi ověřování je toto řešeno také na ekofarmě pana Musila, kde byl založen poloprovozní pokus s biofumigací při využití hořčice a pokus ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod se zapravením pokrutin z hořčice před výsadbou na regulaci vybraných patogenů bramboru přenášených půdou a sadbou.

Management živin

Kromě aplikace klasických statkových hnojiv pod brambory (pokud na podniku jsou a v dostatečné kvalitě) ekologické, ale i konvenční systémy přijaly využití krycích plodin, podsevů či meziplodin ke zlepšení obsahu organické hmoty v půdě, zlepšení kvality půdy a dostupnosti živin.

Bio hnojiva získaná z mikroorganizmů jsou alternativou k chemickým a organickým hnojivům. Jejich aplikace často neřeší pouze vlastní hnojivý účinek, ale často se setkáváme s tím, že aplikací užitečných mikroorganizmů do půdy částečně můžeme řešit i regulaci nežádoucích mikroorganizmů a původců chorob. Biologizace půdy je velice důležitá a zapomínáme na ni. Pokud půdu osídlíme užitečnou biotou, je prostor pro tu nežádoucí omezen.

Také organomimerální hnojiva, která lze cíleně aplikovat rozmetadly (běžnými nebo s variabilním dávkováním) či kapalná hnojiva lze najít a využívat i v ekologickém režimu pěstování. Otázkou a limitem je zatím spíše jejich vyšší cena a menší nabídka.

Celkový výnos hlíz a tržní výnos

Brambory v ekologické režimu pěstování jsou vystaveny různým škůdcům, chorobám, omezené dostupnosti živin a v důsledku toho produkují nižší výnos hlíz ve srovnání s konvenčně pěstovanými bramborami.

V našich pokusech či provozních plochách na Výzkumné stanici v Praze-Uhříněvsi je výnos ekologicky pěstovaných brambor nižší ve srovnání s výnosem konvenčně pěstovaných brambor o 5 až 40 %. V této teplejší oblasti (spadá do řepařské výrobní oblasti) je každoročně výnosově limitujícím faktorem výskyt mandelinky bramborové a ve srážkově příznivějších letech pak i výskyt plísně bramboru. I zde jsou bio brambory pěstovány na průměrné ploše cca 1 ha a v závislosti na použité odrůdě a její ranosti se tržní výnos pohybuje od 15 do 28 t/ha. I zde máme možnost uskladnit jen část celkové produkce. Odbyt biobrambor v Praze je poměrně stálý a ekonomicky přijatelný.

Vlastní ekonomiku pěstování si lze ověřit na webových stránkách VÚZT pomocí Expertního systému AGROTEKIS. Ten umožňuje pěstitelům zhodnotit jak obecnou úroveň nákladovosti pěstovaných plodin, tak pracovat i s konkrétními pěstitelskými postupy přímo z vaší farmy, zohlednit i konkrétně využívané dotační podpory. Cílem tohoto systému bylo oslovit stávající či nové zájemce o ekologické pěstování brambor a přiblížit jim ekonomiku pěstování (včetně ekonomických parametrů a efektivity celého systému agrotechniky), nabídnout dostupný a uživatelsky přijatelný nástroj, který dokáže zohlednit odlišné produkční a ekonomické ukazatele při pěstování bio brambor.

Kvalita hlíz

Naše pokusy a řada dalších studií naznačují vyšší obsah sušiny u ekologicky vypěstovaných hlíz ve srovnání s konvenčními. S tím je často spojen i vyšší obsah škrobu, ale i celkových cukrů. Naopak logicky obsah dusičnanů je v ekologicky pěstovaných hlízách nižší než u konvenčně vypěstovaných. Podobně studie poukazují i na nižší množství vitamínu C, aminokyselin či bílkovin v hlízách bio brambor. Avšak odrůda brambor byla často tím nejsilnějším faktorem s přímým vlivem na kvalitu hlíz. Z hlediska dalšího nutričního přínosu lze uvést i často vyšší obsahy antioxidantů (fenolových kyselin, flavonoidů či kyseliny askorbové) v hlízách bio brambor.

Závěrem

Pěstování brambor v systému ekologického zemědělství vyžaduje vždy s předstihem a pružně reagovat na konkrétní podmínky a hrozby, které kvůli často méně účinným postupům musíme řešit včas a hlavně precizně. Věříme, že informace i od dalších kolegů či poradců vám pomohou se dobře zorientovat v problematice ekologického zemědělství a v případě další dotazů k přechodu do EZ, konzultací či individuálních řešení při pěstování jsme připraveni je s vámi řešit.

Obr. 4: Nastavení plečky umožňovalo i kultivaci vzešlého porostu brambor s cílenou aplikací N hnojiv zonálně k rostlinám v požadované dávce
Obr. 4: Nastavení plečky umožňovalo i kultivaci vzešlého porostu brambor s cílenou aplikací N hnojiv zonálně k rostlinám v požadované dávce

Související články

Pěstování svazenky vratičolisté

12. 06. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Mgr. Helena Hutyrová, Ing. Karla Kolaříková Technologie pěstování Zobrazeno 223x

Půdoochranná opatření s důrazem na zadržení vody v hrůbcích při pěstování brambor

29. 05. 2024 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Ing. Pavel Růžek, CSc. Technologie pěstování Zobrazeno 288x

Bioinženýrstvím zlepšená fotosyntéza zvyšuje výnosy potravinářských plodin

03. 05. 2024 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 298x

Pěstování minoritních olejnin: Lnička setá

29. 04. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Mgr. Helena Hutyrová; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 886x

Pomocné plodiny - proč je používat a jak na to

26. 04. 2024 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 693x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail