Alternativní způsoby regulace plevelů u brambor

20. 04. 2023 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 1329x

Regulace plevelů v konvenčním systému pěstování brambor je v současné době spolehlivě řešena pomocí herbicidů. Ačkoliv spektrum registrovaných účinných herbicidních látek do brambor není široké, lze na základě znalosti konkrétního druhového spektra plevelů zvolit vhodné řešení jedním nebo kombinací více herbicidů.

U řady pěstitelů však již nyní nastává omezení používání herbicidů (pesticidů obecně) v souvislosti s hospodařením v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně (OPVZ). V bramborářské oblasti se to týká především území okolo vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce. A právě u herbicidů do brambor jsou omezení v těchto ochranných pásmech velmi vážná. Dále je reálný předpoklad, že ve velmi blízké budoucnosti dojde k vyřazení některých standardně užívaných účinných herbicidních látek z registru. Proto bude v některých případech nutné přistupovat k alternativním způsobům regulace plevelů.

Herbicidní ochrana

Pro regulaci jednoletých plevelů lze v současné době u brambor využít sedmi účinných látek pro preemergentní aplikaci: aclonifen (Bandur, Toutatis DamTec), clomazone (např. Command 36 CS), flufenacet (Plateen 41,5 WG), flurochloridone (Racer 25 EC), metobromuron (Proman, Sinopia), metribuzin (např. Sencor Liquid, Plateen 41,5 WG, Arcade 880 EC), prosulfocarb (Arcade 880 EC, Roxy 800 EC). Pro postemergentní použití jsou k dispozici čtyři účinné látky: bentazon (Basagran), metribuzin (např. Sencor Liquid), prosulfocarb (Arcade 880 EC) a rimsulfuron (Titus 25 WG).

Plevelohubná účinnost herbicidních zásahů v polních pokusech prováděných ve výzkumné stanici VÚB Havlíčkův Brod ve Valečově v roce 2022 je znázorněna v grafu 1. Herbicidy byly aplikovány v registrovaných dávkách. Preemergentní aplikace byly provedeny za vhodných vlhkostních podmínek. Tomu odpovídala i poměrně vysoká účinnost sledovaných variant. Jako první, 3 dny po sázení, byl aplikován přípravek Racer 25 EC. U něho se potvrdila vysoká účinnost k merlíku bílému a laskavci ohnutému, což je předností tohoto přípravku. Výrazně nižší účinnost má však na opletku obecnou. Tento přípravek není vyloučen z použití v OPVZ. Chyby v účinnosti se v těchto podmínkách zpravidla opravují postemergentně herbicidem Titus 25 WG, který však není na opletku účinný téměř vůbec. Opletka se tak může na pozemcích ležících v OPVZ stát do budoucna vážným problémem.

U ostatních preemergentních variant byla účinnost k většině plevelných druhů velmi dobrá.

V grafu je zařazena i jedna postemergentní aplikace. Kombinace herbicidů Sencor Liquid a Titus 25 WG dobře zajišťuje opravné aplikace. Výsledky pokusu potvrzují, že pokud se postemergentní aplikace provede bez předchozího ošetření preemergentními herbicidy, pak její plevelohubná účinnost se podle druhů plevelů nejčastěji pohybuje pouze na úrovni 60–70 %.

Graf 1: Plevelohubná účinnost herbicidních zásahů v polních pokusech v roce 2022

Nechemické metody regulace plevelů

Jak bylo uvedeno výše, ne vždy je možné provést dostatečnou herbicidní ochranu porostů brambor. Potom může být přistoupeno k některé nechemické metodě. Těch existuje celá řada, nicméně většina z nich je pro naše pěstitele brambor zcela nepoužitelná.

Může se jednat o metody termické, kdy se k ničení plevelů používá vysokých teplot za pomoci různých mechanizačních prostředků (např. plamenové plečky). Ačkoliv tento způsob je využitelný u širokořádkových plodin, je velmi energeticky náročný, což je zejména v dnešní době rozhodující hledisko.

Dále jsou možné metody ničení plevelů za pomoci elektrického proudu. I tento způsob však není vhodný pro technickou náročnost.

Lze sem zařadit i metody biologické. Při nich se záměrně užívá živých organizmů k regulaci určitého plevelného druhu. Může se jednat o využití některých druhů hmyzu, hub nebo bakterií. Zpravidla však nedochází k úplnému potlačení plevelného druhu a samozřejmě se nejedná o komplexní řešení zaplevelení.

Nezbývá, než si všímat mechanických metod regulace.

Mechanické metody regulace plevelů

Mechanická kultivace je nejstarší metodou regulace plevelů. Cílem kultivačních zásahů je především ničit plevele v prostoru meziřádků a na boku hrůbků. Jedná se o systém vláčení a proorávek prováděných po sobě v určitém časovém sledu.

Pokud se pokračuje v kultivaci i po vzejití porostu bez použití herbicidu, jedná se o tzv. plnou mechanickou kultivaci. Tu historicky používali všichni pěstitelé brambor, dnes je využívána v podmínkách malopěstitelů nebo v podmínkách ekologického způsobu hospodaření. S rozšířením herbicidů v šedesátých letech minulého století většina pěstitelů brambor přešla na systém omezené mechanické kultivace, kdy se kultivační zásahy prováděly pouze po sázení do doby cca týden před předpokládaným vzejitím. V tu dobu se provedla aplikace herbicidu.

Opravdový zlom přinesla devadesátá léta, kdy se u nás začala rozšiřovat technologie odkameňování. V této technologii se mechanické zásahy neprovádí vůbec, není k dispozici odpovídající technika pro mechanickou kultivaci. Regulace plevelů je řešena pouze herbicidně.

V minulých letech byl v rámci řešení výzkumných projektů NAZV vyvíjen kypřič hrůbků brambor Varior 500. Stroj byl vyvinut pro inovaci půdoochranného zpracování půdy ve spolupráci Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze, Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě a společnosti P&L Biskupice. Varior 500 je konstruován pro použití v technologii pěstování brambor v odkameněných hrůbcích. Z důvodu snížení počtu přejezdů při provádění kultivace je stroj šestiřádkový. Krajní sekce (dvojhrůbky) stroje jsou pomocí ultrazvukových snímačů hydraulicky naváděny vzhledem k prostřední sekci, čímž je zajištěno kopírování zpravidla nepřesných napojení sousedních dvojhrůbků, vznikající při sázení dvouřádkovým sázečem. Z pohledu technologie odkameňování, ve které se běžně žádné kultivační zásahy po sázení brambor neprovádí, se tak jedná o zcela inovativní řešení.

Nástroje pro mechanickou regulaci plevelů

Stroj Varior 500 byl dále využit pro mechanickou regulaci plevelů v podmínkách technologie odkameňování. Důvodem byly nedostatečné možnosti herbicidní ochrany v podmínkách OPVZ. Proto byly vyvíjeny pracovní nástroje pro mechanickou likvidaci plevelů před vzejitím a na počátku vzcházení brambor, které je možné osadit na kypřič hrůbků Varior 500.

Při vývoji pracovních nástrojů byl kladen důraz kromě likvidace plevelů na šetrné kypření půdy, aby následně nedocházelo po intenzivnější aeraci půdy (jako např. při dříve používaném opakovaném oborávání hrůbků) k podpoře mineralizačních procesů v půdě, zvýšení emisí CO₂ a ztrátě vody z půdy. V technologii pěstování brambor s odkameňováním je na svažitých pozemcích také větší riziko ztráty půdy vodní erozí, jestliže při kultivaci dochází k jejímu většímu nakypření na šikmých stranách hrůbků a sesuvu do kolejové brázdy. Když následně přijdou intenzivnější srážky, dochází k odnosu půdy, který může být větší než u nekultivované půdy.

Pro lepší zadržení vody ze srážek a omezení eroze mohou být při použití plečky vytvářeny v nekolejové brázdě důlky a hrázky. Dále mohou být aplikována kapalná hnojiva do kořenové zóny brambor. Hnojiva jsou aplikována originálním způsobem (autorsky chráněno patentem) pomocí aplikačních dlát z nekolejové brázdy přímo ke kořenům brambor, čímž dochází k většímu využití živin a omezení rizika znečištění vod.

Na obrázcích 1 a 2 jsou zachyceny pracovní nástroje na inovovaném kypřiči brambor na začátku vzcházení plevelů před vzejitím brambor a různé pracovní nástroje ověřované při vzcházení brambor a po vytvoření krusty na povrchu hrůbků. Vytvoření krusty může snižovat účinnost některých nástrojů na likvidaci plevelů a poškozovat vzcházející rostliny brambor. Rozrušení krusty na horní straně hrůbků přispělo k vyrovnanějšímu vzcházení brambor. Kromě likvidace plevelů jsou v nekolejové brázdě vytvářeny důlky pro lepší zadržení srážkové vody.

Obr. 1: Ověřování pracovních nástrojů na likvidaci vzcházejících plevelů před vzejitím brambor

Obr. 2: Ověřování pracovních nástrojů na likvidaci plevelů při vzcházení brambor

Ověření účinnosti mechanické regulace

Účinnost mechanického zásahu pracovních nástrojů pro mechanickou likvidaci plevelů v podmínkách technologie odkameňování půdy byla v pokusech ověřována v letech 2021 a 2022.

V roce 2021 byly porovnávány tři způsoby regulace plevelů. Základem byl konvenční způsob za použití herbicidu Plateen 41,5 WG v dávce 2,5 kg/ha. S konvenční variantou byla srovnávána mechanická kultivace za pomoci nástrojů pro mechanickou likvidaci plevelů. Tato operace byla provedena 2× - před vzejitím brambor a po jejich vzejití. Třetí variantou byla mechanická likvidace plevelů ve dvou termínech (shodně s druhou variantou) doplněná postemergentní aplikací herbicidu Titus 25 WG.

V roce 2022 nebyla varianta s herbicidem zařazena, neboť v době možné aplikace se na pokusné ploše po kultivačním zásahu plevele nevyskytovaly. Dále byla zařazena ještě kontrolní varianta bez jakéhokoliv způsobu regulace plevelů. Popis variant je uveden v tabulce 1.

Tab. 1: Varianty ověřovacího pokusu v letech 2021 a 2022

Výsledky ověřování účinnosti mechanické kultivace

V roce 2021 byl ověřovací pokus proveden v podmínkách velmi silného tlaku plevelů. Na pokusné ploše se vyskytoval zejména merlík bílý (průměrný výskyt 225 ks/m²), laskavec ohnutý (průměrný výskyt 103 ks/m²), dále opletka obecná, heřmánek pravý a další plevelné druhy.

V roce 2022 byly hodnoceny plevele merlík bílý, laskavec ohnutý, hluchavka nachová, heřmánek pravý a kokoška pastuší tobolka.

Srovnání plevelohubné účinnosti v roce 2021 je znázorněno v grafu 2. Z něj je patrné, že průměrná plevelohubná účinnost konvenční varianty s využitím preemergentního herbicidu byla na úrovni 81 %. Ve srovnání s touto variantou měl dvojí mechanický zásah za pomoci inovovaných pracovních nástrojů průměrnou plevelohubnou účinnost 75 %. Nejefektivnější pak byla varianta stejného mechanického zásahu doplněného postemergentní aplikací herbicidní účinné látky rimsulfuron. Ta dosáhla průměrné plevelohubné účinnosti 85 %. Oproti preemergentní aplikaci herbicidu byla u variant s mechanickou regulací zaznamenána vyšší účinnost na opletku obecnou, ve spojení s rimsulfuronem pak byla významně vyšší účinnost na laskavec. Naopak nižší účinnosti u těchto variant bylo dosaženo u merlíku bílého.

Graf 2: Plevelohubná účinnost různých způsobů regulace plevelů v roce 2021

V roce 2022 byla průměrná plevelohubná účinnost mechanického zásahu 88 %, průměrná účinnost herbicidního zásahu 91 % (graf 3). Mechanická kultivace měla vyšší účinnost na laskavec ohnutý ve srovnání s herbicidem. Je však třeba konstatovat, že v době od druhého mechanického zásahu do doby zapojení porostu brambor byla ošetřená plocha téměř bez výskytu plevelů. Později však začalo docházet k lokálnímu druhotnému zaplevelení, zejména v prostoru kolejových brázd. Tento jev je zohledněn v hodnoceních účinnosti, jejichž průměr je v grafu 3 znázorněn.

Graf 3: Plevelohubná účinnost různých způsobů regulace plevelů v roce 2022

Výnosové výsledky roku 2021 jsou znázorněny v grafu 4. Ve srovnání s výnosem hlíz u konvenční varianty s preemergentní aplikací herbicidu (48,3 t/ha) byl výnos hlíz u varianty s pouze dvěma mechanickými zásahy nižší o necelých 13 % (42,2 t/ha). Varianta s následnou postemergentní aplikací herbicidu pak konvenční variantu ve výnosu předčila o 5 % (50,8 t/ha). Výnos hlíz na kontrolní variantě bez regulace plevelů (12,4 t/ha) byl pouze na úrovni 30 % ve srovnání s konvenční variantou a 25 % ve srovnání s variantou mechanické kultivace s následnou postemergentní aplikací herbicidu.

Graf 4: Výnos hlíz v závislosti na různých způsobech regulace plevelů v roce 2021 (odrůda Antonia)

Závěr

Účinnost mechanické regulace plevelů je vždy velmi závislá na dvou faktorech - vývojové fázi plevelů a povětrnostních podmínkách v době zásahu. Plevele by měly být nejpozději ve fázi prvních pravých listů. V době zásahu jsou z pohledu plevelohubné za ideální podmínky považovány suchý povrch půdy a slunečné počasí beze srážek následující po zásahu.

Obr. 3: Ověřování mechanické kultivace 2022 - kontrolní varianta

Obr. 4: Ověřování mechanické kultivace 2022 - porost 14 dní po druhé mechanické kultivaci

Příspěvek vznikl za přispění institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZe - RO1618.