Stav porostů řepky a první jarní práce

01. 03. 2022 Ing. David Bečka, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 2635x

V posledním roce zažíváme v zemědělství velké cenové změny, které jsou největší od roku 1989. Ceny některých komodit se zvedly i dvojnásobně a ceny hnojiv dokonce více než trojnásobně. Stále více se mluví o dalším omezování účinných látek a výraznější podpoře ekologického zemědělství. Tyto okolnosti se přímo dotýkají i pěstování řepky. Proto v roce 2022 budou pěstitelé řepky nuceni na tyto okolnosti reagovat.

Více zaseté řepky v ČR, SR i EU

Od roku 2017/18 pokračuje v České republice pokles pěstitelských ploch osetých řepkou. V předchozím období 2019/20–2020/21 se výměra řepky snížila o 26 tis. ha. O něco nižší pokles se předpokládal i v této sezoně. Navzdory těmto očekáváním plocha řepky meziročně v ČR stoupla o 10 tis. ha (3 %). Zaseto je asi 352 tis. ha (odhad ČSÚ k 30. 11. 2021). Jedná se tak o obrat po tříletém poklesu ploch. Věřme, že se začínáme odrážet ode dna, a řepka bude opět dobývat naše pole. Možná, kdyby podmínky zakládání porostů byly v srpnu 2021 lepší, zaseli bychom řepky ještě více. V některých regionech, především střední, severní a západní Čechy, budou ale zaorávky v důsledku nevzejití porostů. Zaorávky nemusí být však tak výrazné, i s ohledem na historicky nejvyšší realizační ceny. Na druhou stranu ale zakládání porostů nebylo zcela bezproblémové. Reálně tak ke sklizni může být 340 až 345 tis. ha řepky, tedy přibližně stejně jako minulou sezonu.

Meziročně asi o 6 % narostly plochy řepky také v Evropské unii. V Německu je podle odhadů zaseto 1,03 až 1,08 mil. ha oproti 991 tis. ha sklizeným v roce 2020/21. Francie očekává po loňském propadu ploch obrat, a to navýšení na 1,12 až 1,17 mil. ha. Oproti sezoně 2020/21 s 997 tis. ha je to nárůst o 15–20 %. Lze tak v EU-27 pro rok 2021/22 očekávat produkci řepkového semene na odhadovaných 18,3–18,6 mil. t, to je meziročně více o 1,0–1,3 mil. t. Bude tak pravděpodobně dosaženo 5letého maxima, ale stále se neblížíme produkci z roku 2016/17 (19,8 mil. t).

Na Slovensku by neměla výměra řepky meziročně klesnout, pravděpodobně i mírně stoupne. Někteří zemědělci pěstují více řepky hlavně kvůli vyšší ceně. I relativně dobré počasí na podzim umožnilo vysít řepku na plánované ploše. Zaorávky, pokud nedojde k výraznému poškození porostů během zimy, budou jen minimální. Ve vegetačním roce 2020/2021 bylo řepkou na Slovensku oseto 136,4 tis. ha, přičemž se sklidilo 122,6 tis. ha. Pro sezonu 2021/22 se očekávají osevy řepky kolem 130 tis. ha, ale s menšími zaorávkami.

Opět nás trápilo sucho po zasetí

Pro zakládání porostů řepky byly limitující vysoké srpnové srážky, které sice dosáhly v sumě stejné hodnoty jako v roce 2020, ale rozdělení srážek bylo zásadně odlišné.

Měsíc srpen byl v roce 2020 i 2021 srážkově nadnormální. Srpen 2021 se však odlišoval tím, že většina srážek spadla v poslední dekádě, kdy zpravidla každý den pršelo (viz graf 1). Tyto deště přerušily jak obilní žně, tak setí řepky. Deštivý srpen se však překlopil do mimořádně suchého září. To zkomplikovalo zpracování půdy a následné výsevy řepky. Září 2020 je hodnoceno jako srážkově nadnormální, ale září 2021 již jako silně podnormální. V čem se však oba měsíce shodují je, že od 1. do 24. září, s výjimkou několika málo přepršků, se nedostavily žádné srážky. V obou letech přitom bylo září teplotně silně nadnormální. Říjen 2020 byl srážkově mimořádně nadnormální, zato říjen 2021 normální. Z pohledu teploty je říjen 2020 klasifikován jako nadnormální a říjen 2021 jako normální.

Vlivem povětrnostních podmínek jsme doseli řepky a ukončili žně obilnin až začátkem září. Kdo zasel před srpnovými dešti má pěkné porosty, které snadno urostly i dřepčíkům. Kdo však sel až po deštích v září, má porosty slabší a zpravidla po třech a více insekticidech.

Výskyt dřepčíků byl v některých oblastech (např. Litoměřicko) extrémní. V době největšího tlaku se postřiky opakovaly zpravidla v týdenních intervalech. Opět se potvrdilo, že nejlepší ochranou proti dřepčíkům je použití insekticidně mořeného osiva (Buteo Start či Lumiposa) v kombinaci s opakovanými postřiky insekticidy od 1.–2. pravého listu. Důležité jsou i preventivní metody, především zaorání či insekticidní postřik výdrolové řepky a omezení výsevů brukvovitých meziplodin. Obě tato opatření sníží populace dřepčíků, kteří pak přelétají na nové osevy řepky.

Výskyt slimáčků byl naštěstí spíše lokální záležitostí. I když se, vzhledem k deštivému srpnu, očekával výskyt velký a řada zemědělců po zasetí preventivně pole poházela moluskocidy. Na přelomu září a října se objevily první mšice. K jejich většímu rozvoji však nedošlo a nebyla nutná ochrana.

Graf 1: Denní úhrny srážek srpen–říjen 2020 a 2021 (Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd)

Podzimní růst ovlivnilo sucho

Na srážky chudý podzim 2021 a teploty kolem normálu neumožnily tak velký nárůst nadzemní biomasy jako na podzim 2020. V roce 2020, vlivem deštivého podzimu, bylo dosaženo rekordu u hmotnosti nadzemní biomasy ve dvacetileté historii sledování na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě. Tento rekord však neplatil pro kořeny. Podíl kořenů k celkové biomase činil pouze 13 %, a byl naopak nejnižší za dobu sledování. Vlivem nadbytku vody v půdě rostla řepka do listů, nikoliv do kořenů.

Jiná situace nastala na podzim 2021. Suché září omezilo růst listů, a naopak podpořilo dlouživý růst kořenů (1a, b). Kořeny rostly za vodou. Podíl kořenů na celkové biomase pak dosáhl 19 %, a byl tak meziročně o 6 % vyšší (tab. 1). V srpnu vyseté řepky si většinou vyžádaly regulaci růstu, což ale neplatilo pro zářijové výsevy.

Sucho způsobilo jednak nižší mineralizaci a současně byl také omezen příjem živin slabšími řepkami. Proto i hodnoty N_min dosahovaly vyšších hodnot a blížily se suchému podzimu 2018 (tab. 2). Vzhledem k této skutečnosti a vysokým cenám dusíku se jinak velmi rozšířené podzimní hnojení dusíkem tolik nepraktikovalo. Barevné změny listů, způsobené nedostatkem pohotových živin v půdě, nebyly na podzim 2021 tak patrné jako jiné roky. Jak podzim 2019, tak 2020 se naopak vyznačovaly silnými porosty, které odčerpaly mnoho dusíku, což vedlo k nízkým obsahům N_min v půdě.

Na podzim 2020 byly horší porosty na Moravě, naopak na podzim 2021 v některých regionech Čech, kde budou i zaorávky. Řepky jsou celkově nadějné, dobře zakořeněné a nepřerostlé. Celkový stav řepkových porostů před nástupem zimy byl na většině území velmi dobrý (obr. 2). Tak jako předchozí roky se podzimní počasí protáhlo až do Vánoc. Kolem Mikuláše se mírně ochladilo a nasněžilo i v nižších polohách. Sníh však asi po týdnu roztál a druhá dekáda prosince se vyznačovala teplotami nad bodem mrazu, a to i v noci. Teplejší charakter počasí přetrvává i po Vánocích, kdy noční teploty jen mírně klesají pod 0 °C a přes den šplhají i k +8 °C. Řepka tedy zatím stále vegetuje a má zelené, neomrzlé listy.

Tab. 1: Sušina kořenů a nadzemní biomasy (g/10 r.) a podíl sušiny kořenů na celkové biomase (%) na Výzkumné stanici FAPPZ ČZU Červený Újezd

Tab. 2: Hodnoty N_min na podzim u řepky ozimé, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd

S dusíkem budeme šetřit, ale u řepky nejméně

Málokdo mohl tušit, jak se meziročně změní ceny dusíkatých hnojiv. Ceny hnojiv mohou sice poklesnout, ale určitě nikoliv na úroveň cen jako na jaře 2021. S ohledem na vysoké ceny dusíkatých hnojiv lze očekávat pro jaro 2022 pokles hnojení dusíkem do všech plodin.

Dusíkem bychom však neměli šetřit u řepky, kde je přímá vazba na výnos, ale ani u potravinářské pšenice, kde je zase vazba na kvalitu. Pokud přeci jen budeme nuceni snižovat dávku dusíku u řepky, pak nikoliv první a druhou aplikaci, které rozhodují o výnosech nejvíce. Lze se také orientovat na hnojiva s levnějším dusíkem. Tímto hnojivem i nadále zůstává močovina. Na půdách úrodných se pokles dávky dusíku odrazí na výnosech v menší míře než na půdách s nižší úrodností. Ohroženy jsou tak především vyšší polohy s horší bonitou půd, kam řepka patří, a kde také dosahuje nejstabilnějších výnosů. Nižší dávky dusíku se projeví na celkově rychlejším nástupu růstových a vývojových fází. Nejvíce je to patrné na začátku kvetení (obr. 3). Méně hnojené řepky urychlují svůj vývoj, nasazují méně generativních orgánů a více je redukují, dříve shazují listy a dosahují nižšího výnosu, HTS a olejnatosti. Vše je závislé na průběhu povětrnostních podmínek. Pokud bude duben a květen chladný a deštivý, nebudou tak patrné propady ve výnosu. Pokud naopak tyto měsíce budou teplé a suché, deficit dusíku se na rostlinách projeví mnohem intenzivněji. Každopádně lze s ohledem na tuto skutečnost očekávat propad řepkových výnosů v řádu několika metráků.

Na podzim nebyla řada porostů dusíkem pohnojena, vegetace se protáhla až do zimních měsíců, a proto lze očekávat i nízké hodnoty N_min na jaře. Proto včas dodaný dusík je základem vysokých výnosů. Pokud to legislativa dovolí, začněte s dusíkatým hnojením co nejdříve (obr. 4). Jednak z důvodu rychlého dodání dusíku rostlinám, ale také je vyšší pravděpodobnost ranních mrazů, které umožní snadnější pohyb techniky na polích. Na jaře 2021, kdo včas nepohnojil, pak dlouho čekal na vhodné půdní podmínky, aby mohl vjet na pole. Při nedodržení těchto podmínek se tvořily hluboké koleje, které vydržely až do konce sezony (obr. 5). V únoru aplikovaný dusík nám i při vydatnějších srážkách neuteče, pokud ho aplikujeme na dobře zapojené porosty a nejedná se o lehké půdy a svažité pozemky. Jediným rizikem mohou být hnojiva s vyšším obsahem nitrátů (ledky), která mohou předčasně „nastartovat“ rostliny a ty pak poškodí následné mrazy.

Celkovou dávku dusíku bychom při očekávaných výnosech 4–4,5 t/ha měli dle odběrového normativu (50 kg N na 1 tunu semene řepky) cílit na 190–220 kg N/ha. Vzhledem k cenám hnojiv lze očekávat, že se tato dávka u některých zemědělců bude snižovat o 20–30 %, tj. na 150–180 kg N/ha. U nadějných řepek by však nebylo rozumné dávku dusíku příliš snižovat. To si naopak můžeme dovolit u slabých a mezerovitých porostů, kde stačí hnojit v úsporném režimu 130–150 kg N/ha. Z hnojiv je výhodnější se orientovat na močovinu s levnějším dusíkem. Lze se i více zaměřit na listové aplikace dusíků v močovině či Lovo CaNu.

V tabulce 3 jsou uvedeny různé strategie hnojení dusíkem na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě, která leží na okrese Praha-západ a hospodaří na úrodných hnědozemích.

Jak je z tabulky 3 vidět, řepka na takovýchto úrodných půdách dokáže i na dusíkem nehnojených variantách dosáhnout výnosu přes 4 t/ha. Nicméně oproti ledkové kontrole (varianta 1) se 185 kg N/ha, nehnojená varianta propadá ve výnosu o 19 % (resp. o 979 kg/ha). Na méně úrodných půdách by byl tento výnosový propad mnohem výraznější. Stejně tak se, na takto bohatých půdách, méně projeví vyšší dávky dusíku. Konkrétně pokud se ze 185 kg N/ha posuneme na 225 kg N/ha (vše v LAD), tak výnos naroste jen o 2 % (resp. o 80 kg/ha). Zde už narážíme na jiné faktory, které nám výnos snižují.

Zajímavé je porovnání variant se stejnou dávkou dusíku, ale v odlišných hnojivech. Nejlépe vychází jednorázová aplikace hnojiva Alzon NeoN s inhibitorem nitrifikace a ureázy. Naopak, logicky ve vazbě na ztráty dusíku, propadá jednorázová aplikace močoviny (o 4 %). Pokud však dávku močoviny rozdělíme na dvě (95 a 90 kg N/ha), pak je výnos srovnatelný s ledkovou kontrolou. Jasně se také ukázal pozitivní vliv (+3 %) inhibitoru ureázy v hnojivu UREAstabil oproti močovině (varianty 3 a 4).

V močovině i po zdražení máme stále dusík nejlevnější. Proto dvě dávky močoviny jsou pro letošní jaro možným doporučením, samozřejmě s ohledem na vývoj počasí. Močovina s příznivou cenou dusíku a srovnatelným vlivem na výnos jako ledky má ještě výhodu v tom, že porosty nenastartuje tak, jako hnojiva s vyšším podílem nitrátového dusíku.

Zkoušíme i nová hnojiva s obsahem zeolitu, což je vulkanický hlinito-křemičitý minerál, který má mikroporézní strukturu připomínající včelí plásty. Tímto uspořádáním získává unikátní vlastnosti, především schopnost poutat živiny. Zatím v jednoletých pokusech jsme zkoušeli dusíkaté hnojivo s obsahem zeolitu Zenfert 24N pro jarní hnojení (tab. 4). Výsledky vypadají nadějně (+4 % na kontrolu), pokud se Zenfert 24N zkombinuje s hnojivem DASA-H obsahujícím jako zdroj uhlíku lignit. Již zmiňované hnojivo Alzon NeoN v kombinaci s hnojivem NP15-5+20S dosahuje jen o málo horší výsledek než kontrola, ale zase ušetříme jednu aplikaci.

Častou chybou je, že poslední dusík aplikujeme řepce před květem. Do sklizně zbývá ještě dlouhých 2,5 až 3 měsíce. Během nich spotřebuje řepka ještě mnoho živin nejen na růst, ale také na tvorbu a ukládání asimilátů. Proto bychom se měli, na rozdíl od zavedených zvyklostí, více zaměřit na hnojení dusíkem v květu eventuálně na zelené šešule. S ohledem na omezení dusíku v pevných hnojivech o to větší význam budou mít listové aplikace. Pro hnojení na začátku nebo v plném květu lze použít roztok močoviny (10 kg močoviny do 200 l postřikové jíchy) nebo roztok ledku vápenatého - Lovo CaN (7 % N), či lépe koncentrovanější - Lovo CaN T (13 % N) s močovinou.

Kromě dusíku je důležitý i vápník (13 % CaO). Vápník ovlivňuje aktivitu enzymů, zpevňuje buněčnou stěnu, stabilizuje pletiva a má detoxikační účinek. Tato hnojiva zvyšují výnos o 1–6 %. Hnojiva Lovo CaN však nelze míchat s fungicidy, protože hrozí riziko vysrážení.

Tab. 3: Různé strategie hnojení dusíkem, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd 2019/20–2020/21

Tab. 4: Výsledky s novými dusíkatými hnojivy do řepky, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd 2020/21

Nezapomínat na síru

Síra nám již dlouhodobě na polích chybí a je potřeba se více zaměřovat na dusíkatá hnojiva s obsahem síry. Deficity síry jsou na rostlinách řepky stále častější. Projevují se zesvětláním mladých (srdéčkových) listů. Často se jedná o ohniska, kde je splavena ornice (obr. 6). Řepky pak kvetou méně intenzivně, mají světlé korunní plátky a propadají ve výnosu.

Sírou bychom na jaře měli hnojit asi 30–40 kg/ha. Problémy s jejím příjmem jsou především na lehčích půdách a ve vyšších polohách. Sírany se snadno vyplavují podobně jako nitráty.

Hnojiv máme na výběr dostatek (DASA, Ensin, Sulfammo, Sulfan apod.). Místo DAMu lze použít SAM (AmiSAN). Před setím se zapravením je možné aplikovat elementární síru Wigor S. Síru lze aplikovat i na list (Folit Síra, Thiotrac aj.), kdy však již viditelné příznaky na rostlinách neodstraníme. Základem je znalost pozemků, rozbory půd a rostlin a hnojení sírou v rámci první nebo druhé jarní dávky dusíku. Pokud je deštivý podzim, vyplatí se již koncem října aplikovat Ensin nebo Sulfammo.

Na jaře vyřešit plevele a zvládnout škůdce

V důsledku podzimního sucha, a s tím spojeného nižšího účinku preemergentních herbicidů, mírné zimy, kdy stále vzcházejí plevele, bude často nutný opravný herbicidní zásah. Ten připadá v úvahu i při nedostatečném účinku na podzim aplikovaných herbicidů proti obzvlášť těžko hubitelným plevelům. Jedním z nich jsou i kakosty, s kterými se na našich polích stále častěji setkáváme (obr. 7). Sortiment herbicidů použitelných pro jarní aplikace je výrazně užší oproti podzimu. Pro regulaci kakostů a dalších plevelů v jarním období lze použít např. Korvetto či Galeru.

Poslední předjaří byla velmi časná, kdy již v druhé polovině února nalétli první stonkoví krytonosci. Pak se většinou na několik týdnů ochladilo. Kdo nestihl ošetřit takto časně, i třeba levnými pyretroidy, těžko pak hledal vhodné aplikační okno. Nepomohly pro signalizaci často ani žluté Mörickeho misky, protože nálet byl zpočátku intenzivní, pak se však vlivem ochlazení rychle zpomalil, až zastavil. Časté kolísaní denních a nočních teplot ovlivnilo aktivitu a nálety škůdců a nám komplikovalo chemickou ochranu. Na jaře 2021 jsme se nemohli ani řídit podle květu zlatice (Forsythia). Ta vykvetla až začátkem dubna (18. března v roce 2020). V době květu zlatice již byly porosty dávno ošetřené.

Ponaučení z posledních let je to, že bychom s aplikací prvních insekticidů neměli rozhodně otálet. Jakmile je dosaženo prahových hodnot a počasí to dovolí, hned stříkat. V minulém roce se to velmi často nepovedlo. Stonky byly napíchané a vyžrané od larev krytonosců. Tato poškození se pak stala vstupní branou pro houbové choroby, kterým přálo i vlhké květnové počasí. V důsledku zúženého sortimentu účinných látek je nejlepší ochranou proti stonkovým krytonoscům kombinace neonikotinoidu acetamiprid a pyretroidů.

Obr. 1a, b: Suchý podzim podpořil růst kořenů jak u silných (a), tak u slabých rostlin řepky (b)

Obr. 2: Většina porostů řepky byla před zimou v optimální růstové a vývojové fázi

Obr. 3: Nehnojená řepka (parcely uprostřed) urychluje růst a vývoj, nejvíce je to patrné při nástupu kvetení

Obr. 4: Bílé kořínky - je čas na první dusíkaté hnojení

Obr. 5: Takto to dopadne, když se hnojí za mokra a nevyužijí se ranní přímrazky

Obr. 6: Příznaky deficitu síry na listech řepky

Obr. 7: Před zapojením řepky je potřeba realizovat opravné herbicidní aplikace; řešením proti těžko hubitelným kakostům je např. Korvetto nebo Galera

Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze
Doc. Ing. Peter Bokor, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre
Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.; Agrada s.r.o.
foto: D. Bečka