BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální situace v ochraně sadby brambor proti přenašečům virových chorob a možnosti řešení

20. 05. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Choroby Zobrazeno 394x

Virové choroby u brambor patří k nejzávažnějším škodlivým činitelům, které snižují výnos a kvalitu hlíz. Protože s nimi nelze bojovat přímo, je pro produkční plochy rozhodující zdravá sadba, která nenese zátěž virových chorob. Limitovaný výskyt virů v sadbě je jedním ze základních kritérií její kvality, a kromě řady dalších požadavků také podmínkou její certifikace.

Proseeds

Hlavní viry brambor

Podstatným faktem současné doby je, že zcela převládá Y virus bramboru (PVY, obr. 1 a 2) s řadou rekombinantních kmenů a se silným infekčním tlakem, který navíc u citlivých odrůd znehodnocuje hlízy (PVY - NTN, nekrotická kroužkovitost hlíz, obr. 3). Pro ochranu proti přenašečům je důležité, že se jedná o virus neperzistentní, který je přenosný přímo, tedy bez časové prodlevy hned při následujícím sání mšice na zdravé rostlině. Perzistentní virus svinutky (PLRV, obr. 4), který musí projít zažívacím traktem mšice a mezi sáním na nemocné rostlině a přenosem na jinou rostlinu je poměrně dlouhý časový odstup, je na rozdíl od minulosti v posledních letech významně menším problémem u většiny odrůd.

Obr. 1: Čárkovitost bramboru (PVY) - sekundární příznaky
Obr. 1: Čárkovitost bramboru (PVY) - sekundární příznaky

Obr. 2: Těžká mozaika a kadeřavost listů (PVY)
Obr. 2: Těžká mozaika a kadeřavost listů (PVY)

Obr. 3: Zduřelá nekrotická kroužkovitost hlíz (Y-NTN) - silné příznaky
Obr. 3: Zduřelá nekrotická kroužkovitost hlíz (Y-NTN) - silné příznaky

Obr. 4: Virová svinutka bramboru (PLRV) - sekundární, silné příznaky
Obr. 4: Virová svinutka bramboru (PLRV) - sekundární, silné příznaky

Ochrana proti šíření viróz

Ochrana proti šíření viróz v sadbových porostech spočívá mimo jiné na třech zásadních opatřeních, a to jsou odstranění zdrojů infekce (negativní výběry), použití insekticidůumělé ukončení vegetace. U všech uvedených opatření došlo v posledních letech k podstatným změnám v podmínkách a možnostech jejich uplatnění.

Negativní výběry

Negativní výběry se u řady pěstitelů staly opatřením, kterému je věnována menší pozornost nebo je zcela vynecháno. Silný důraz byl na ně kladen i v době, kdy se sadba brambor pěstovala na výrazně větších plochách (obr. 5). Omezení negativních výběrů dnes často souvisí s nedostatkem pracovních sil na tuto operaci, zejména tam, kde má množitel větší plochou sadby. Další příčinou je častý bezpříznakový projev virové infekce, ať už je to dáno odrůdou nebo kmenem viru. Každopádně vynechání nebo omezení negativních výběrů znamená více zdrojů infekce v porostu a větší virovou zátěž v porostu i pro porosty sousední po celou vegetaci.

Obr. 5: Negativní výběry v roce 1960
Obr. 5: Negativní výběry v roce 1960

Použití insekticidů

Ve využití insekticidů rovněž nastaly podstatné změny. V 80. a 90. letech minulého století se u nás do sadbových porostů hojně používaly granulované insekticidy převážně na bázi karbamátů, a to hlavně v podobě granulovaných insekticidů aplikovaných při sázení. Jejich aplikace měla nesporné výhody, neboť působily systémově v celé rostlině a sadbový porost byl pod nepřetržitou insekticidní clonou od vzejití nejméně do poloviny vegetace bez vlivu povětrnostních podmínek, tedy v období, které je pro šíření virů mšicemi nejkritičtější. U pozdnějších odrůd byly granuláty po ukončení jejich účinnosti ještě doplněny postřikovými insekticidy. Způsob ochrany to byl velmi účinný proti perzistentním i neperzistentním virům. Zákaz použití granulovaných insekticidů a jejich účinných látek však toto řešení ukončil.

Poté, po registraci velmi účinného neonikotinoidu imidaclopridu, se naskytla možnost moření sadby na stacionárních mořičkách při expedici ze skladu nebo aplikátory na sázečích (přípravky Prestige, Monceren G). Tato možnost definitivně skončila v roce 2018 ukončením používání přípravku Monceren G, který navíc obsahoval účinnou fungicidní látku proti vločkovitosti. Je to ukázkový příklad velmi diskutabilních důsledků restrikce účinných látek a přípravků, které nevedou k menšímu zatížení životního prostředí chemickými látkami, ale mají opačný efekt. V případě Moncerenu G byla jednou aplikací relativně malého množství účinných látek cíleně na sadbové hlízy řešena ochrana proti přenašečům virových chorob, mandelince bramborové a vločkovitosti.

Následovaly restrikce některých dalších razantně a rychle působících neonikoidů, což dále ztížilo nejen ochranu proti vektorům virových chorob.

Ukončení vegetace

Umělé ukončení vegetace je nedílnou součástí technologie pěstování sadby brambor, ale i dalších užitkových směrů s mnoha benefity. U sadby je však význam tohoto zásahu zvláště významný právě v ochraně proti přenosu viróz mšicemi a v regulaci velikosti hlíz. Důležitý je požadavek na rychlost a operativnost tohoto zásahu. To několik desetiletí splňoval desikant s účinnou látkou diquat dibromid, nejčastěji využívaný v podobě přípravku Reglone. Tato možnost právě končí i u sadby, neboť nelze předpokládat, že bude trvale pro sadbu povolována výjimka. Adekvátní náhrada v rychlosti ukončení vegetace není k dispozici.

Aktuální možnosti ochrany sadbových brambor

Negativní výběry

Pokud se týká negativních výběrů, je zcela na pěstiteli sadby, zda a do jaké míry se mu podaří opatření zorganizovat. Kromě zajištění potřebných pracovníků na tuto nárazovou, ale také zodpovědnou práci, je důležité jejich odborné zaškolení, aby dokázali správně selektovat virózní rostliny. Jak již bylo zmíněno výše, bezpříznakovost virové infekce u některých odrůd náročnost negativních výběrů ještě zvyšuje.

Mechanizovat tuto práci sice lze a v zahraničí jsou selekční stroje na trhu (obr. 6), ale pořízení takovýchto jednoúčelových zařízení se při našich většinou malých plochách sadby nevyplatí. Zajímavostí je, že v 80. letech minulého století pracovalo u nás několik tuzemských prototypů selekčních strojů (obr. 7).

Obr. 6: Akumulátorový stroj určený k selekci virózních rostlin nabíjený přímo umístěnými solárními panely na něm
Obr. 6: Akumulátorový stroj určený k selekci virózních rostlin nabíjený přímo umístěnými solárními panely na něm

Obr. 7: Negativní výběry v roce 1982
Obr. 7: Negativní výběry v roce 1982

Použití insekticidů

Použití insekticidů proti přenašečům virových chorob u brambor, tedy mšicím (obr. 8), je v současné době snad nejproblematičtější záležitostí při pěstování sadby. Restrikce řady účinných a rychle působících přípravků velmi zúžila počet účinných látek, ale především počet reálně účinných insekticidů proti mšicím v bramborách.

Velkým problémem je rezistence, zejména u mšice broskvoňové, který bude dále narůstat, neboť s omezeným počtem přípravků nelze důsledně dodržovat pravidla antirezistentní strategie.

Aktuálně je registrováno 22 insekticidů a jedna základní látka (tab. 1). Z toho je 19 pyretroidů, jejichž účinnost je velmi slabá, totéž platí pro pyrimicarb. Základní látku (kopřiva) nelze brát pro tento účel vážně. Zbývají tedy dva vyhovující insekticidy, a to Mospilan MIZU 250 SL (acetamiprid) s maximálně 1 aplikací a Movento (spirotetramat) s maximálně 2 aplikacemi v plodině. To tedy v podstatě znamená, že legálně použitelná a smysluplná jsou pouze 3 ošetření, která zdaleka nemohou zajistit potřebnou nepřetržitou insekticidní clonu sadbového porostu od vzejití do ukončení vegetace. Připočteme-li k tomu fakt, že ani tyto insekticidy nepůsobí okamžitě a pěstitel sadby zasahuje převážně proti neperzistentním virům, pak může být efekt insekticidního ošetření v mnoha případech velmi sporadický. Skutečnost je pak taková, že se použijí další ošetření neúčinnými pyretroidy nebo se hledají jiné cesty, které nejsou vždy zcela legální.

Řešení této nepříznivé situace je poměrně obtížné. V době přípravy tohoto článku se připravuje registrace přípravku Sivanto Energy (deltamethrin, flupyradifuron), který by mohl být vhodným doplňkem pro zařazení do antirezistentní strategie (graf 1). Nelze však předpokládat, že v dohledné době bude sortiment insekticidů proti mšicím dostatečný.

Cesta půjde spíše přes minoritními registrace stávajících přípravků, čímž se neomezí další vzestup rezistence.

Ve většině nejen evropských bramborářských států se s úspěchem používají minerální parafinové oleje, které lépe zabraňují přenosu virů v bramborových porostech i těch neperzistentních, a to mechanicky i svým toxickým působením. U nás registrace stále naráží na to, že se nenašel oficiální prodejce.

Graf 1: Účinnost přípravků v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tilltona na mšice v roce 2023 (Žabčice, odr. Secura, neokřídlená stadia, aplikace 16. 6. 2023)
Graf 1: Účinnost přípravků v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tilltona na mšice v roce 2023 (Žabčice, odr. Secura, neokřídlená stadia, aplikace 16. 6. 2023)

Obr. 8: Nálet mšic na misku typu Lamberse v porostu brambor
Obr. 8: Nálet mšic na misku typu Lamberse v porostu brambor

Slaměný mulč

Jako poměrně elegantní a zcela ekologickou metodou pro omezení přenosu virů v bramborách v počátečních růstových fázích bramboru do uzavírání porostu se ukazuje použití slaměného mulče aplikovaného na hrůbky před vzejitím brambor, kdy změna světelného spektra a možná i jiných faktorů podstatně odrazuje nálet mšic do porostu. Nejedná se o záležitost zcela novou, ale v posledních letech se tento způsob ochrany rozšířil v poměrně velkém měřítku zejména ve Francii.

Díky grantové podpoře a dobré spolupráci s praxí se i ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě této metodě věnujeme s dobrými výsledky (graf 2 až 5). Podmínkou je dávka slámy nejméně 5 t/ha slámy řezané na cca 10 cm a její rovnoměrné rozmístění po pozemku. V praxi je zatím nutné pro rozvrstvení slámy improvizovat rozmetadly (nastýlacími vozy) nebo jinými stroji, protože speciální aplikátory nejsou u nás k dispozici. Účinnost slaměného mulče se samozřejmě postupně se zapojováním porostů snižuje. Při současném použití insekticidů, anebo lépe olejů, se jedná o účinný způsob ochrany.

Graf 2: Vliv slaměného mulče  na celkový nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse (poloprovozní pokusy, 2023)
Graf 2: Vliv slaměného mulče  na celkový nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse (poloprovozní pokusy, 2023)

Graf 3: Vliv slaměného mulče  na celkový nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse (poloprovozní pokusy, 2023)
Graf 3: Vliv slaměného mulče  na celkový nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse (poloprovozní pokusy, 2023)

Graf 4: Procento napadení PVY k 12. 7. 2023, zjištěné z listů metodou ELISA (odr. Carrera)
Graf 4: Procento napadení PVY k 12. 7. 2023, zjištěné z listů metodou ELISA (odr. Carrera)

Graf 5: Procento napadení PVY, zjištěné z posklizňových zkoušek metodou ELISA (odr. Carrera)
Graf 5: Procento napadení PVY, zjištěné z posklizňových zkoušek metodou ELISA (odr. Carrera)

Ukončení vegetace

Ukončení vegetace před restrikcí diquatu bylo otázkou dnů a bylo možné rychle zabránit přenosu virů při náhlém nárůstu náletu mšic. Rovněž se dobře řešily obrosty opravnými postřiky tímto desikantem. Nyní registrovaný paraflufen-ethyl (Kabuki) působí výrazně pomaleji, u sadbových porostů v plné vegetaci prakticky v řádu týdnů. Ve vztahu k přenosu virových chorob to znamená vážnou komplikaci v operativnosti zásahu. Stejně tak to platí pro regulaci velikosti a ochraně hlíz proti plísni bramboru. Naděje na registraci jiného razantního desikantu aktuálně není. V dohledné době lze počítat pouze s carfentrazonem (Spotlight), který však rovněž diquat nenahradí.

Jediným reálným řešením, jak ukončit vegetaci sadbových porostů je proto kombinace mechanického ničení natě s následným použitím desikantu Kabuki možný je i obrácený postup. Samozřejmě v mnoha případech bude efektivnost zásahu komplikovat průběh počasí. Problémem jsou obrosty, kterým se lze vyhnout také pokud možno včasnou sklizní.

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že ochrana sadbových porostů proti přenašečům virových chorob se aktuálně potýká s mnoha problémy a dosažení dobrého zdravotního stavu sadby, zejména u náchylných odrůd, vyžaduje mimořádné úsilí.

Je třeba důsledně dbát na eliminaci infekčních zdrojů, což znamená dodržování izolačních vzdáleností, včetně likvidace např. divokých skládek a pokud možno návrat k negativním výběrům.

V přímé ochraně insekticidy upustit od nefunkčních postřiků pyretroidy a u účinných insekticidů se soustředit zejména na ošetření na počátku vegetace a v době zvýšeného náletu mšic do porostů.

Za úvahu stojí použití slaměného mulče. Otázka tlaku na registraci minerálních olejů je velmi potřebná a je nadějí do nejbližší budoucnosti.

Pro ukončení vegetace nezbývá, než se zaměřit na kombinaci mechanického a chemického ničení natě, což také znamená pořízení kvalitních rozbíječů.

Tab. 1: Insekticidy registrované v ČR proti mšicím (leden 2024)

Zařazení do skupiny dle účinné látky

Účinná látka

Obchodní jméno přípravku

Dávkování na 1 ha

OL
(dny)

Pyretroidy

Karbamáty

cypermethrin

Sherpa 100 EW

0,25 l

14

cypermethrin

Cyperfor 100 EW

0,25 l

14

deltamethrin

Decis Forte

75 ml

7

deltamethrin

Scatto

0,4 l

3

deltamethrin

Dinastia Expert

75 ml

7

deltamethrin

Delta Expert

75 ml

7

deltamethrin

Demetrina 25 EC

0,4 l

3

gamma-cyhalothrin

Nexide

0,08 l

14

gamma-cyhalothrin

Rapid

0,08 l

14

gamma-cyhalothrin

Karis Max

0,08 l

14

gamma-cyhalothrin

Fury Power

0,08 l

14

lambda-cyhalothrin

Hunter SPU

0,15 l

14

lambda-cyhalothrin

Jager

0,15 l

14

lambda-cyhalothrin

Kaiso Sorbie

0,15 l

14

lambda-cyhalothrin

Karate se Zeon Technologií 5 CS

0,3 l

14

lambda-cyhalothrin

Kendo 5 CS

0,3 l

14

lambda-cyhalothrin

Lambo 50 EC

0,15 l

-

lambda-cyhalothrin

Markate 50

0,15 l

-

lambda-cyhalothrin

Ravane

0,15 l

-

pirimicarb

Pirimor 50 WG

0,5 kg

7

Základní látka

kopřiva

Kopřiva

4,5–10 kg ú.l.

-

Neonikotinoidy

acetamiprid

Mospilan MIZU 120 SL

0,4 l

-

Tetronic a tetramic acid derivatives

spirotetramat

Movento 100 SC

0,72 l

14

Článek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK 22010194 a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZE-RO1624.

Související články

Balíček Slape® Trio a Stemper®: Nová ekonomicky výhodná nabídka

12. 06. 2024 Ing. Jiří Vašek; Adama Choroby Zobrazeno 74x

Prognóza výskytu stéblolamu na obilninách a způsoby ochrany

11. 06. 2024 Mgr. Jana Palicová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 201x

Pevná konstanta pro zdraví a energii obilnin

11. 06. 2024 Ing. Josef Suchánek; Bayer s.r.o. Choroby Zobrazeno 101x

Romeo si plodiny zamilují

09. 06. 2024 Ing. Vladimír Sys; Sumi Agro Czech, s.r.o. Choroby Zobrazeno 83x

Výskyt chorob obilnin a možnosti fungicidní ochrany

06. 06. 2024 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Choroby Zobrazeno 101x

Další články v kategorii Choroby

detail