Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Choroby a škůdci dobromysli

08. 11. 2021 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 235x

Dobromysl obecná (Origanum vulgare L., Lamiaceae) se původně vyskytovala ve Středomoří, v Malé Asii, na Kavkaze a Blízkém Východě, v Íránu, v nižších polohách Himálaje, v jižní Číně a na Tchaj-wanu, odkud se rozšířila do ostatních částí světa. V České republice roste volně na slunných stráních a mezích, často se vysazuje v zahradách. Její název pochází z řečtiny a v překladu znamená „horský klenot“, české pojmenování se odvozuje od jejího užívání při ztrátě chuti do života a navození dobré mysli, ve středověku se dobromysl používala k zahnání ďábla.

Proseeds

Kvetoucí nať dobromysli se používá jako koření, známé pod názvem oregano (nejčastěji krétské O. vulgare ssp. viridae), případně jako doplněk stravy ve formě oleje nebo želatinových kapslí. V lidovém léčitelství byla odedávna využívána k odkašlávání a zvýšení vyměšování žluči, k uvolnění křečí (spazmolytikum), na obklady a koupele, má také aseptické a protizánětlivé účinky. Dříve se využívala i k barvení ovčí vlny. Nať dobromysli obsahuje silice (karvakrol, thymol, pinen, cimen aj.), třísloviny, flavonoidy, tanin, gumopryskyřici, antioxidanty aj.

Choroby

Při předpěstování sazenic se může vyskytnout pythiová hniloba kořenů (Pythium spp.). Následkem napadení rostliny zaostávají v růstu nebo hynou, u starších rostlin žloutnou a vadnou listy, vrcholky výhonů se ohýbají a růst se zpomaluje. Při vyjmutí z půdy jsou špičky kořenů hnědé, v pokročilé fázi z nich zbývají jen pahýly. Výskyt patogena je vázán na přítomnost volné vody v půdě.

Ze teplého počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí či při velkých teplotních rozdílech mezi dnem a nocí se objevuje alternariová listová skvrnitost (Alternaria sp.). Houba se primárně vyskytuje na odumřelých zbytcích rostlin a za příznivých podmínek infikuje živá pletiva. Napadení se projevuje nejprve tmavými tečkovitými skvrnkami, které se zvětšují do rozsáhlých lézí s tmavším okrajem a světlejším středem. Na lézích se tvoří tmavě zbarvené konidiofory uspořádané v koncentrických prstencích. Silně napadené listy odumírají a v závislosti na počasí buď zasychají nebo zahnívají.

Napadení dobromysli jednobytnou rzí Puccinia menthae se projevuje na líci listů světle zelenými kulatými skvrnami, na rubu oranžovými letními, následně rezavě hnědými polštářky zimních spor. Skvrny na listech od středu nekrotizují, postupně nekrózy zaujímají velkou část čepele a silně infikované listy mohou předčasně opadávat. Nově se vyvíjející výhony bývají světle zelené a deformované.

Jen zřídka se na dobromysli objevuje padlí. Popsány byly dva druhy, Neoëryrisiphe galeopsidis a Golovinomyces biocellaris vytvářející na listech charakteristické bělavé až světle šedivé povlaky.

Mezi hostitele celosvětově rozšířené fytoplazmy Candidatus Phytoplasma solani (starší název stolbur) přenášené žilnatkou vironosnou (Hyalesthes obsoletus) patří i léčivé rostliny (např. Lavandula angustifoliaLavandula × intermedia, Salvia sclarea) včetně dobromysli.

Napadení rostlin půdní houbou Boeremia exigua var. exigua (syn. Phoma exigua var. exigua​) se projevuje vadnutím nebo černými skvrnami postupujícími od kořenového krčku až do horní části stonku. Na napadených stoncích někdy listy zčervenají, ale i na nich se postupně vytvoří černé skvrny. V konečné fázi celý stonek zčerná, zahnívá a láme se. V odumřelém pletivu se tvoří nepohlavní rozmnožovací orgány pyknidy, které jsou schopny přežívat až čtyři roky. Během vegetace se houba šíří uvolňovanými pyknosporami přenášenými odstřikující vodou.

Kořeny napadá i půdní houba Fusarium oxysporum, která proniká přes kořeny do cévních svazků a šíří se vzhůru do nadzemních částí. Infikované rostliny nebo jen jednotlivé výhony vadnou, listy nekrotizují a v konečné fázi rostliny hynou.

Škůdci

Občasnými návštěvníky dobromysli jsou mšicekřísci, mohou se objevit i listokazi, svilušky, třásněnky aj.

Mšice (např. Aphis fabae, A. frangulae, Myzus persicae, Cavariella aegopodii, Brachycorynella asparagi, Pemphigus bursarius) jen 2–4 mm velké jsou v závislosti na druhu různě zbarvené - zelené, žluté, růžové či černé. Následkem posátí se listy a vrcholky výhonů odbarvují a deformují, růst se zpomaluje. Na povrchu pletiv se může ve větší míře objevit medovice, případně sekundární černě.

Za teplého suchého počasí jsou již od poloviny května viditelné příznaky sání pidikřísků (Eupteryx sp., Emelyanoviana mollicula), kteří odčerpávají šťávu z hlouběji položených pletiv, z mezofylu. Na listech se tvoří bělavé, stříbřitě lesklé skvrnky. Silně posáté, bíle tečkované listy postupně ztrácejí zelené zbarvení, a v konečné fázi od okrajů nekrotizují, případně odumírají. Na rubové straně listů lze nalézt bílé svlečky křísků.

Listy mohou poškodit sáním i třásněnky (Frankliniella occidentalis). Pokud je populace vysoká, listy jsou deformované, pokryté stříbřitými skvrnami s černými tečkami výkalů.

Podobně svilušky (Tetranychus urticae) sající na rubu listů způsobují nažloutle skvrnité listy.

Z Japonska pocházející brouk listokaz japonský (Popillia japonica, Scarabaeidae) poškozuje kulturní i planě rostoucí rostliny. Lesklý, měděně zelený brouk je 8–12 mm velký a způsobuje podobné škody jako listokaz zahradní. Ponravy žijící ve vlhké půdě luk se živí kořínky trav a bylin. Od poloviny května se z kukel líhnou dospělci, kteří mají hlavní období letu od poloviny května do poloviny srpna. Živí se listy, které okusují až skeletují, poškozené části hnědnou a opadávají.

Ochrana

V současné době nejsou na ochranu dobromysli proti patogenům a škůdcům registrovány žádné přípravky.

Poškození způsobené půdními houbami
Poškození způsobené půdními houbami

Posátí listů křísky
Posátí listů křísky

Posátí listu třásněnkami
Posátí listu třásněnkami

Posátí listu třásněnkami
Posátí listu třásněnkami

Související články

Co ještě udělat, než přijde zima na zahradu

26. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 900x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

23. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 165x

Zhodnocení ochrany rostlin na střední Moravě za rok 2021

15. 11. 2021 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 261x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (49): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci III. – model degradace reziduí pesticidů

03. 11. 2021 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tereza Horská, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 254x

Ekosystémové služby v zemědělství (1)

29. 10. 2021 Ing. Hana Foffová a kol. Ochrana obecně Zobrazeno 311x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail